Ve výzkumných organizacích vznikají tisíce nápadů, které mají potenciál zlepšit životy nás všech. Představte si vědce, který je na dobré cestě k vyvinutí léku. Umí o něm napsat články do odborných publikací, ale už si neví rady, jak o svém objevu dát vědět světu, získat investory a uvést lék do praxe. Přesně proto existují centra transferu technologií.
Mezi převodem teoretického nápadu do praxe stojí mnoho úskalí. Ne vždy je myšlenka od původce připravena pro podnikatelské účely. Investory, kteří by měli přinést potřebný kapitál pro uvedení na trh, zajímá business plán a návratnost investice. Mezi vědci ale není tolik podnikavců, kteří by si dokázali spočítat ekonomický přínos, jejich motivací je především společenský dopad. Aby se tyto dva světy dokázaly spojit, existují právě centra transferu technologií. Ta pomáhají vědcům zjistit, jestli je nápad originální a je možné jej patentovat nebo jinak ochránit. V dalším kroku prověřují relevanci pro trh a následně se zapojují do hledání vhodných investorů.
Investoři preferují hotový produkt nebo službu
V případě transferu formou uzavření licenční smlouvy je největším problémem příliš raná fáze vývoje technologie nebo nápadu. Pro firmu to představuje dodatečné náklady, které by u finálního produktu nemusela platit. A ne každá společnost je ochotna takto investovat. Souvisejícím problémem je i zaneprázdněnost vědců, kteří se často věnují dalšímu tématu a nemohou se podílet na dalším vývoji.
Největší překážkou u transferu formou založení spin-off společnosti, teda zcela nové firmy, je nedostatek kvalifikovaných manažerů, kteří by byli schopni vést začínající společnost. Samotní vědci manažerskou práci dělat často nechtějí anebo k ní z pochopitelných důvodů nemají předpoklady. Takové společnosti pak často přešlapují na místě nebo vůbec nevzniknou. Pro oba zmíněné transferové případy však existují světlé výjimky.
Podnikání ve výzkumných organizacích je kontroverzní
Diskutovaným tématem je podnikání ve výzkumných organizacích – a to především na vysokých školách či veřejných výzkumných institucích. Ačkoliv je pro někoho uvedení nápadu do praxe žádaným artiklem, které by do akademického světa mělo patřit, pro jiného se jedná o zcela neslučitelná témata. V důsledku toho se tak stává, že některé instituce mají vlivem rozdílných názorů negativní vliv na počet uvedených nápadů do praxe, protože se raději věnují bezpečnějšímu tématu, kterým je teoretický výzkum.
Byrokracie novým technologiím nepomáhá
Není novinkou, že bariérou transferu technologií je zkostnatělý přístup a striktní pravidla ze strany státu. Ta jsou často přísnější, než nařizuje Evropská unie. Spin-off společnosti ve veřejném sektoru se dají přirovnat ke start-upům, které vznikají v komerci – ty však nemají tolik byrokratických překážek pro jejich vznik. V Česku oproti západním výzkumným organizacím, především vysokým školám, je bohužel uplatňován úřednický přístup a obava ze zneužití veřejných prostředků je tak velká, že reálná podpora například zmíněných spin-off společností je minimální.
Zájmy transferových pracovišť hájí Transfera.cz
Každé centrum pro transfer technologií se setkává s jinými nápady, avšak poměrně často řeší podobné problémy od kontroverznosti podnikání na výzkumné organizaci financované především z veřejných prostředků, komercializace nápadu až po potřebu odborné diskuze se zástupci ministerstev. Aby si tato centra mohla vzájemně sdílet své zkušenosti, vznikla národní platforma Transfera.cz, která sdružuje výzkumné a odborné organizace. Díky platformě a jejich více než čtyřiceti odborným členům je možné zlepšovat podmínky pro transfer technologií v České republice. Aktivity Transfery mohou být ale zajímavé i pro firmy. Pomyslnou vlajkovou lodí spolku je databáze technologií dostupná na webu www.transfera.cz. Obsahuje zajímavé nabídky technologií a vynálezů, které jsou dostupné k licencování nebo k dalšímu rozvoji ve spolupráci s firmou či investorem.
Transfer technologií pomáhá veřejnosti a může vydělávat miliony
Výsledky transferu přináší benefity nejen společnosti, ale i samotným výzkumným organizacím. „Největší úspěch CTT Masarykovy univerzity je určitě založení spin-off společnosti CasInvent Pharma, ve které má univerzita majetkový podíl. Pokud bude výzkum dobře pokračovat, tak se s velkou pravděpodobností podaří společnost prodat některé z farmaceutických firem. Výnos z tohoto prodeje se může pohybovat ve stovkách milionů korun,“ vyzdvihuje příklad dobré praxe Radoslav Trautmann, vedoucí oddělení transferu technologií MU. Pokud by se podařilo dostat takový lék na trh, Masarykově univerzitě poplynou další částky z výnosů z prodeje tohoto léku,
Autorka: Andrea Svobodová, Spolek Transfera.cz
- Autor článku: ne
- Zdroj: Transfera.cz
