Transfer znalostí a technologií v Česku je zase o kousek dál

Na konferenci nebyly pouze stálice českého transferu, do diskuze se zapojili i odborníci, kteří prošlapávají cestu transferu na legislativní nebo finanční úrovni.

Význam spin-off společností v rámci národních strategií

Skvělou zprávou je, že se zlepšuje postoj vědeckých pracovníků a managementu výzkumných organizací. Mění se ale i mnoho národních programů nebo strategií.

V odstraňování bariér pomáhá spolek Transfera. Ten vznikl z potřeby akademických institucí. Díky vzniku spolku má Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jeden kontakt, na který se může s transferovými záležitostmi obracet a dostávat zpětnou vazbu. „Daří se kultivovat inovační prostředí a vést dialog. Hovoříme s partnery ve veřejné správě,“ vysvětluje ředitelka CPPT na Univerzitě Karlově a místopředsedkyně spolku Transfera Hana Kosová.

Pro zakládání spin-off společností nejsou v současné chvíli zásadní legislativní překážky, i když prostor pro změnu tu je. Podle právníka a externího konzultanta Mateje Klimana naráží některé výzkumné organizace, které se musí řídit zákonem o majektu České republiky – přímo řízené organizace, fakultní nemocnice atd. – na opravdu tvrdou zeď. Nadšení lidé, kteří chtějí transfer provozovat, tak musí překonat řadu překážek.

Nicméně řešení, které zahrnuje další změnu zákona, není úplně to pravé. Lepší je nejprve zkusit spin-off se stávajícím zákonem a pak na příkladu ukázat, že to jde. „A ono to jde. Máme tady příklady dobré praxe, jmenovitě CUIP a IOCB Tech. Jsem přesvědčený, že je to o odvaze lidí,“ dodává Martin Bunček, ředitel kanceláře Technologické agentury ČR.

Odvaha byla klíčovým tématem první panelové diskuze. „Já si myslím, že ochota převzít osobní zodpovědnost je něco, co nestojí vůbec nic. Je důležité do toho jít a věřit si navzájem,“ řekl Jiří Krechl, který má v agentuře CzechInvest na starost agentu výzkumu a vývoje. Moderátor Aleš Vlk z našeho portálu Vědavýzkum.cz, který byl mediálním partnerem konference, doplnil žertem: „To bychom ale nemohli mít konference a filozofovat o tom, proč to nejde.“

Jiří Krechl za CzechInvest připomíná, že je pravděpodobnější, že kvalitní spin-off vznikne na univerzitní půdě. Nicméně celý proces má svoje specifikum, není totiž tolik pružný.

Podle Daniela Všetečky, ředitele Odboru digitální ekonomiky a chytré specializace Ministerstva průmyslu a obchodu by rozvoji akademických spin-offů by prospělo, kdyby měly výzkumné organizace svůj venture capital. Je totiž potřeba pozitivně a finančně podporovat pilotní projekty, kde se snaží nastavit svoje inovace.

Technologická agentura ČR poskytuje podporu transferu technologií v podobě programu GAMA a chystaného programu SIGMA. Podle Martina Bunčeka by mohlo být jeden z požadovaných výsledků podpory v těchto programech právě založení spin-off společnosti. Také se připravuje další výzva na studie proveditelnosti. Vzniká ve spolupráci s několika dalšími evropskými agenturami. Takové projekty by potom měly určité výhody v programu Horizon Evropa.

Vznik spin-off společností na akademické půdě

Založit spin-off ale není jediné možné řešení v rámci transferu technologií a znalostí. Právě toto téma rezonovalo celým druhým panelem. „Každý spin-off vzniká za nějakým cílem. Přivádí peníze a dopady na společnost. Někdy je to vhodné, jindy ne. Naším primárním cílem nebylo dělat spin-offy. Je to nástroj, a nakonec se to ukázalo být pragmatické. Ale jenom malá část směřuje do této podoby. S partnery ze všech stran se to daří a nic nám v tom nebrání. Zákon se evidentně měnit nemusí,“  říká Jaromír Zahrádka, CEO i&i Prague.

Panelem se prolínala také diskuze, že struktura výzkumné instituce není natolik flexibilní, aby se přizpůsobila požadavkům investorů. Jednou z forem, jak vyzrát na zdlouhavé procesy schvalování, je založení samostatné právnické osoby určené k transferu technologií a poznatků.

Podle Otomara Slámy (Přečtěte si také dubnový a květnový rozhovor s Otomarem Slámou), ředitele CUIP, je založení této samostatné společnosti krok správným směrem. „Když jsem byl zástupcem ředitele CPPT, tak naše snahy často nedopadly dobře. Byli jsme hodně pomalí a nikdo zvenčí nechápal, proč se musí k případu vyjadřovat někdo z děkanátu. Nyní je tu CUIP. Přebírá na sebe všechna právní rizika. Ale díky tomu máme vyjednávací pozici a jsme pro byznys rovnocenní partneři. Jméno univerzity sice přidá na důstojnosti, ale ačkoliv se to nezdá, pro sféru byznysu jsme my, jako s.r.o., přijatelnější partner než nejprestižnější univerzita.“

Eva Janouškovcová ředitelka CTT MUNI a předsedkyně Transfery popisuje, že i jejich kancelář je částečně mimo rektorátní struktury. Zároveň zdůrazňuje, že její pohled na spin-offy se mění. „Musíme na to jinak, dneska nebudeme dělat spin-off ze všeho, co máme k dispozici. Máme podporující programy, tak pojďme najít vhodné nápady, ale vybírejme, který zvolíme pro spin-off.“

Podle Petra Kubečky, business development manažera Vědeckotechnického parku UPOL, je důležitým faktorem rychlost. „Existují způsoby, jak obejít překážky a celý proces zrychlit. UPOL otevřel otázku vehiklů. Nový rektor a prorektoři podporují zakládání spin-offů. Je potřeba dostat poznatek ven rychle a zároveň chránit univerzitu.“

Diskuzi doplňuje Ondřej Kurkin, CEO Cardam Solution, inovativní platformy založené na základě spolupráce Akademie věd ČR a průmyslových podniků. „Nevidím žádná úskalí. Jsou to jenom pozitiva, máme exkluzivní spojení s vědci, dostaneme se k unikátním inovacím a my jsme propojka.“

Zahraniční zkušenosti se zakládáním spin-off společností

V odpoledním panelu diskutovali jak zástupci západní Evropy, kde univerzitní spin-off společnosti mají svoje zaběhnuté postavení, tak i zástupci střední a východní Evropy, kde se podpůrný systém teprve formuje. Diskuse se zúčastili panelisté z Německa, Velké Británie, Slovinska, Polska a Maďarska. 

Podle Otakara Fojta, vědeckého atašé na Britské ambasádě v Praze, na tom byla před desítkami let Velká Británi podobně jako mnoho evropských států nyní. „Zpočátku bylo zakládání spin-offů trochu tlačeno silou. Ale potom se změnila strategie a lidé, kteří se přímo na inovacích podíleli, je mohli spoluvlastnit a měli z nich i příjmy. Začal se zdůrazňovat vědecký dopad na společnost. Každá fakulta musela doložit, jaký má vliv na společnost a co pro to dělá. Začaly se psát příběhy o úspěších. Nyní jsou lidé nadšení z transferových aktivit. Je to dynamické. Možná tomu pomáhá také to, že neúspěch není trestán. Založení spin-off společnosti, byť neúspěšné, je součást učení se novým procesům.“

V některých ohledech se revoluce v přístupu ke vzniku akademických spin-off společností dělá jako impulz od studentů. „Když se nebudete snažit nadšené lidi zastavit, dobré výsledky přijdou sami. Cestu si najdou,“ řekl Amber van Hauwermeiren, byznys development manažer a spoluzakladatel Orange Quantum Systems z Nizozemska.

Tomasz Stypułkowski z Institute of Innovation and Technology se při poslechu západních kolegů zamýšlí: „Přijde mi, že v Západní Evropě se řeší, jak vše funguje. Je to pozitivní dialog. Na rozdíl od Střední a Východní Evropy, kde často řešíme problémy, proč to nejde.“

Nezbývá než poděkovat pořadatelům, účinkujícím a těšit se na příští rok! Níže se můžete podívat na záznam celé konference.

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Foto: Biologické centrum AV ČR