Jedním z největších problémů současné doby v oblasti běžně používaných antimikrobních látek je odolnost mikroorganismů. Tento problém se netýká pouze odolnosti vůči antibiotikům, ale také obecně i odolnosti vůči běžně používaným dezinfekčním přípravkům. Výzkumníci z Centra biomedicínského výzkumu z Fakultní nemocnice Hradec Králové vyvíjí novou technologii zahrnující celou skupinu strukturálně zcela nových širokospektrých antimikrobních látek.
Takzvaně multirezistentní kmeny jsou odolné vůči oběma skupinám antimikrobiálních činidel, což je výsledkem dlouhodobého používání antibiotik a dezinfekčních přípravků zvláště v nemocnicích, ve kterých jsou mikroorganismy neustále vystavovány selekčnímu tlaku antibiotik a jsou schopné stát se rezistentními i vůči běžným dezinfekčním přípravkům.
Nozokomiální nákazy, tedy infekce, které propuknou v souvislosti s poskytovanou zdravotnickou péčí, tedy během hospitalizace, se dlouhodobě podílí na morbiditě i mortalitě pacientů ve zdravotnických i sociálních zařízeních. Současně výrazně navyšují náklady daného zdravotnického zařízení v souvislosti s prodloužením doby hospitalizace pacientů. K zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči dlouhodobě používanému přípravku, je nutné střídat dezinfekční přípravky s různými účinnými látkami.
Nově vyvíjená technologie zahrnuje celou skupinu strukturálně zcela nových širokospektrých antimikrobních látek typu kvartérních amoniových solí jako dezinfekčních činidel. Látky mají výrazný virucidní účinek, ale výborně působí také na Gram-pozitivní a Gram-negativní bakterie typu Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Vankomycin-rezistentní Enterococcus, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae nebo multi-rezistentní Pseudomonas aeruginosa atp.
Tyto látky prokazují lepší účinnost již ve velmi malých koncentracích v porovnání s běžně používanými standardy benzalkonia (Ajatinu) nebo didecyldimethylamonium chloridu (Sanytol), což je jedním z velkých benefitů. Také byla stanovena minimální biofilm eradikující koncentrace, tedy minimální nutná koncentrace dezinfekce nutná k odstranění komunity bakterií přisedlých k povrchu. Získané výsledky potvrdily, že látky jsou schopné dostatečně účinkovat i na odolnější formu mikroorganismu (eradikace biofilmu S. aureus).
Výrazná virucidní aktivita byla prokázána proti obaleným virům SARS-CoV-2 (nový typ koronaviru) a myšímu cytomegaloviru. Studie na cytotoxicitu prokázaly pomocí MTT testu (stanovení metabolické aktivity buněk) bezpečnost dezinfekčních látek. Laboratorní výsledky účinnosti (virucidní, baktericidní a fungicidní účinek) byly potvrzeny testy v akreditovaných laboratořích Státního zdravotního ústavu v Ostravě.
Tyto látky mohou přispět nejen v boji proti covidu-19, ale i proti rezistentním nákazám, protože se jedná o zcela nové struktury sloučenin, na které si mikroorganismy nevypěstovaly rezistenci. Největší komplikací v zavedení látek do praxe jsou poměrně vysoké registrační náklady, kdy se k dezinfekci mohou používat pouze látky registrované na evropském seznamu chemických sloučenin a přípravky schválené jako biocidy. Primární využití těchto látek je jako dezinfekční prostředek nejen pro osobní hygienu, ale i k dezinfekci povrchů, materiálů, zařízení a nábytku nebo pro veterinární hygienu.
Vývoj technologie podpořilo Ministerstvo zdravotnictví v rámci Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015–2023 a Technologická agentura České republiky v rámci programu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA2. Technologie je chráněna českým patentem 309 377, některé sloučeniny zatím ještě nebyly zveřejněny. Odborníci z Centra transferu biomedicínských technologií z Fakultní nemocnice Hradec Králové směřují k nalezení vhodného nabyvatele licence ze skupiny zavedených výrobců dezinfekčních přípravků, kteří mají zkušenosti s registrací nových biocidů a také mají globální dosah, čímž kompenzují vysoké náklady na registraci. Zájemcům bude poskytnuta licence k českému patentu, příp. k dalším patentovým přihláškám, které budou teprve podány, a k know-how vztahujícímu se k technickému řešení.
Zájemcům poskytne více informací vedoucí Centra transferu biomedicínských technologií Lucie Bartošová (lucie.bartosova@fnhk.cz).
Podrobné informace o technologii naleznete v databázi Transfera.
Zdroj: Fakultní nemocnice Hradec Králové
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: FN Hradec Králové
