Nozokomiální nákazy neboli nemocniční infekce, představují palčivý problém objevující se ve zdravotnických zařízeních po celém světě. Vědci na Univerzitě Palackého v Olomouci mají řešení, které může snížit riziko nákazy.
Nozokomiální nákazy nejčastější infekce ve zdravotnických zařízeních, které postihují až 10 % pacientů. Polovina z nich je navíc způsobena patogeny rezistentními na antibiotika. Tyto nákazy vznikají buď přímo v nemocnici, nebo jsou tam zavlečeny zvenku přicházejícím pacientem. V každém případě pak prodlužují hospitalizaci, utrpení pacienta a mohou dokonce způsobit i smrt. Právě na tento problém se podívali vědci Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společně s kanceláří transferu technologií Vědeckotechnického parku UP převedli myšlenku až k fungující laboratoři.
Nozokomiální infekce jsou bohužel něco, čemu se při poskytování zdravotní péče nelze zcela vyhnout. Pečlivým dodržováním určitých pravidel je ale možné jejich počet snížit až o 50 procent. A zatímco některá opatření se v Česku daří plnit, v mnoha máme nemalé rezervy. Patří mezi ně hygiena rukou, nízké počty specialistů, kteří se prevencí a kontrolou nákaz v nemocnicích zaobírají, nebo minimální množství izolačních pokojů. Nejdůležitější však vždy je dostatečná motivace každého zdravotníka – a ta není snadná, protože výsledky nejsou bezprostředně „vidět“, běžně se dají hodnotit pouze zpětně, a pokud se tomu vůbec někdo věnuje, tak často s velkým časovým odstupem od reálné situace.
Vše začalo nápadem
Vysoce efektivně zmíněnou problematiku řeší projekt Typing for Life (TFL) - původně Proof of Concept projekt řešený ve spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP a nyní další příklad úspěšného transferu vědeckého řešení do velmi potřebného využití v rámci zdravotnických a jiných zařízení při detekci nozokomiálních infekcí. Bodem zlomu při vývoji metody byla jednoduchá změna způsobu smýšlení. Při odhalování genetické shody mezi původci infekcí, která ukazuje na jejich nozokomiální šíření, se ve výzkumu tradičně usiluje o co největší spolehlivost a dokonalost, aby bylo možné zhodnotit velké soubory bakterií a výsledky úspěšně obhájit před kritickými oponenty a díky tomu hlavně úspěšně publikovat. Pro informování zdravotníků o šíření konkrétní bakterie na konkrétním oddělení je ale důležitá především rychlost a pružnost i za cenu určité míry nepřesnosti – tu lze v dalším kroku eliminovat konzervativní interpretací výsledků v kontextu klinické situace. Tým Vladislava Raclavského se proto zaměřil na zkombinování dvou existujících rychlých technik analýzy – amplifikace polymorfní DNA a analýzy tání – které je možné provádět rychle, ekonomicky a efektivně.
„Práce na TFL byla pro mě něco úplně nového. Pracoval jsem na praktické využitelnosti a rychlosti služby, taktiku a směr jsem pružně přizpůsoboval výsledkům a byl jsem průběžně hodnocený za postup vpřed,“ uvádí Vladislav Raclavský, vedoucí výzkumného týmu o projektu Proof of Concept.
Výsledkem je nízkonákladová, vysokopropustná a automatizovatelná metoda typizace, která dokáže rychle odhalit případný identický klon určitého druhu bakterie vyskytující se u různých pacientů nebo i v nemocničním prostředí. Je tak ideálním řešením pro průběžný rutinní epidemiologický dohled nad infekcemi ve zdravotnických zařízeních. Pokud jsou jeho výsledky také průběžně promítány do adekvátních zásahů v režimu péče, může výrazně pomoci předcházet nejen prodloužení a komplikacím léčby, ale v extrémních případech dokonce i ztrátě života. „Sledujte, předcházejte, šetřete“ - motto, které popisuje kompletní servis, kterého může zákazník s Typing for Life využít. Sledovat mikrobiologickou situaci, předcházet infekcím a šetřit pacienta, personál a nakonec i peníze.
O poznání větší smysl
Moment, kdy věda vychází vstříc výzvám společnosti, nastává, když se spojí chytrý nápad s poptávkou na trhu a vše najednou dostává větší smysl. Transfer technologií zařídí vše potřebné a význam narůstá o to víc, když se navíc jedná o problematiku, která může, byť nepřímo, zachraňovat životy.
Autor: Marta Šturdíková, Vědeckotechnický park Univerzity Palackého v Olomouci
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz.Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
