Na míru připravené nanonosiče mají schopnost dopravovat léčiva v těle v neaktivní formě do cílového místa, kde dochází k opětovné aktivaci léčiva. Řízená doprava a aktivace léčiv stimulem asociovaným s nádorovým nebo zánětlivým prostředím je možnost, jak překonat nechtěné vedlejší účinky protinádorových nebo protizánětlivých molekul.
Polymerní nanonosiče a řízená aktivace nesených léčiv
Důležitým parametrem těchto nanosystémů je jejich schopnost být pro tělo „neviditelné“, čímž nedochází k imunitní reakci a jejich odstraňování z organismu. Tyto systémy mohou tedy cirkulovat v organismu a být preferenčně akumulovány v cílových tkáních, a to buď v závislosti na své velikosti, nebo v důsledku aktivního vyhledávání cílových motivů na nádorových buňkách nebo buňkách v zánětlivém ložisku.
Umístění léčiva na nanonosič umožňuje také jeho ochranu před biodegradací, rychlým vyloučením z organismu nebo jeho distribucí v aktivní formě do zdravých tkání organismu.
Nová technologie bude využitelná ve farmaceutickém průmyslu, při přípravě léčiv pro medicínské i veterinární využití. Vhodným partnerem by tak mohla být buď již zavedená farmaceutická společnost, nebo menší biotechnologická společnost, které by byly ochotny spolupracovat na preklinickém výzkumu a produkci nanosystémů ve větším měřítku, tzv. scale-up, a produkci systémů v režimu GLP.
Jaká je šance na uplatnění na hustě obsazeném trhu?
Vzhledem k účinnosti systémů v preklinickém testování nebo v rámci soucitného využití na lidských pacientech jsou vědci přesvědčeni, že tyto na míru připravené polymerní systémy mají vysoký potenciál pro další preklinický a klinický transfer.
Polymerní systémy nabízejí využití relativně jednoduše připravitelné nanotechnologie v rámci pokročilých léčebných systémů, které reagují na specifické stimuly asociované s daným onemocněním.
Celý polymerní systém je možné adaptovat na dopravu dané aktivní molekuly. Samotná struktura systému pak umožňuje doplnit celý nanosystém o látky směřující k daným receptorům na cílových buňkách nebo tkáních nebo obohatit systém o diagnostickou složku umožňující neinvazivní sledování osudu nosiče nebo diagnostiku léčeného onemocnění.
„Naše inovovaná příprava polymerních nosičů umožňuje syntézu vysoce definovaných hydrofilních kopolymerů, které jsou biokompatibilní, netoxické a neimunogenní. Nová metoda přípravy významně zjednodušila syntézu a zvýšila její výtěžky,“ vysvětluje Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a dodává: „Významnou výhodou našich polymerních nosičů je jejich design navržený pro zvýšenou akumulaci v nádorové nebo zanícené tkáni díky optimální velikosti polymerů a aktivaci léčiva v cílové tkáni či buňkách pomocí na stimul senzitivní spojky mezi léčivem a polymerním nosičem. Polymerní nosiče mohou být též využity jako diagnostické sondy v nádorové nebo zánětlivé léčbě.“
Příklad úspěšného transferu – Hemagel
Slavným a úspěšným transferovým příběhem v oblasti farmacie je například přípravek Hemagel. O své zkušenosti s transferem výsledků hovořil Tomáš Etrych, vedoucí vědeckého týmu: „Naše pracoviště má s transferem bohaté zkušenosti. Právě zmíněný prostředek Hemagel je příkladem úspěšné spolupráce s farmaceutickou společností. V současné době je na trhu již několik přípravků vycházejících z původního produktu zvaného Hemagel.“
V rámci transferu vědeckých výsledků dalších polymerních systémů spolupracuje vědecký tým Tomáše Etrycha s českými a zahraničními společnostmi na vývoji nových systémů pro medicinskou praxi. Převody těchto výsledků jsou do jisté míry obdobné. Jako nepoměrně náročnější pak spatřuje transfer systémů pro léčbu nádorových onemocnění. „Klinické zkoušky jsou zde nesmírně finančně náročné,“ uzavírá Etrych.
Na webových stránkách Ústavu makromolekulární chemie AV ČR je zveřejňován seznam vynálezů a know-how nabízených k licenci. Odezva ze strany zájemců o licence je však nepatrná. Odlišná situace je v případě, kdy jsou již navázány kontakty s průmyslovým partnerem, ať formou smlouvy o spolupráci, či řešením společných projektů výzkumu a vývoje. V takovýchto případech je transfer výsledků výzkumu do praxe mnohem jednodušší, do této kategorie spadá i legendární Hemagel.
„Poslední generace polymerních nanonosičů je připravena kontrolovanými metodami polymerní chemie, což umožňuje přípravu těchto systémů přímo na míru pro dané využití a s nastavenou řízenou aktivací nesených léčiv. Vzhledem ke své struktuře a vlastnostem by v budoucnosti mohly být významným přínosem v humánní a veterinární praxi a umožnit léčbu život ohrožujících onemocnění při udržení dobré kvality života bez vedlejších účinků na zdravé části organismu,“ dodává Tomáš Etrych.
Tyto popsané systémy jsou chráněny patentem a mezinárodními přihláškami vynálezu a původci nabízejí prodej licence. Chráněno patentem CZ 309067 a mezinárodními přihláškami vynálezu PCT/CZ2020/050080 a EP 208108571.4. Další informace je možné najít například zde.
Zdroj: Akademie věd ČR
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
