Jazyk jako komunikační nástroj patří k nejdůležitějším lidským charakteristikám. Nový projekt Dovyko se zaměřuje na vývoj diagnostického nástroje, který pomůže posoudit jazykový vývoj nejmenších dětí. Přinese ale také dosud neznámá data o raném vývoji jazyka u českých dětí.
Vývoj jazyka v dětství je kriticky důležitý, protože jde o základní prostředek komunikace a sociálního života a zároveň základní médium vzdělávání. Je tedy důležité rozumět vývoji jazyka a mít k dispozici nástroje pro odhalení případných problémů či opožděného vývoje.
Nástrojů tohoto typu existuje ve světě mnoho a liší se přesným účelem i cílovou věkovou skupinou, ale v češtině je jejich repertoár omezený. Tuto situaci se dlouhodobě snaží napravit Filip Smolík, Kateřina Chládková a Nikola Paillereau z Psychologického ústavu AV ČR.
Jedním z nejvýznamnějších projektů v tomto úsilí je projekt tvorby a standardizace nástroje Dovyko pod vedením Nikoly Paillereau, který je podporován Technologickou agenturou ČR v rámci programu ÉTA.
Zaměření na nejmenší
Dovyko znamená Dotazník vývoje komunikace a jedná se o adaptaci původního amerického dotazníku MacArthur-Bates Communicative Development Inventories, který byl adaptován do několika desítek jazyků po celém světě. Jde o soubor dvou nástrojů, určených pro posuzování jazykového vývoje ve věkovém rozmezí 8 až 30 měsíců. Nástroj Dovyko pro starší děti od 15 měsíců již byl u nás dostupný. Současný projekt vytváří nástroj určený pro mladší děti od 8 do 15 měsíců a zároveň bude aktualizovat normy dotazníku pro děti od 15 měsíců.
Hlavní částí Dovyka je dlouhý seznam slov (asi 450 pro mladší a 700 pro starší verzi), kde rodiče označují, zda dítě danému slovu rozumí (to u dětí do 15 měs.) a zda ho říká. Kromě toho obsahují verze pro mladší děti také seznam komunikačních gest. Je totiž dobře známo, že používání některých typů gest u dětí dobře předpovídá začátek mluvené komunikace. Verze pro starší děti pak navíc sleduje také schopnost dětí kombinovat slova a jejich části do vět a nových tvarů, tedy základy znalosti gramatiky.
Validizace nástroje pro praxi
Předmětem projektu TAČR není pouze vytvoření seznamu slov, gest či slovních kombinací, ale především proces, který se v psychometrii označuje jako standardizace a validizace. Při standardizaci se vytvářejí normy testu, tedy klíč ke srovnání výsledků konkrétního dítěte s očekáváním. Metoda se zadá velkému počtu dětí, resp. rodičů, a na základě získaných dat se pro každý věk vypočtou očekávané hodnoty.
Lze tak získat informaci o tom, že například dvacetiměsíční dítě, které říká 80 slov, má stejnou nebo větší slovní zásobu než 60 procent dětí daného věku (jde pouze o ilustrativní hodnotu, skutečná čísla se budou lišit). Stejně staré dítě, které říká 200 slov, má pak např. větší slovní zásobu než 95 procent dětí. Výpočet hodnot percentilů je možný pouze tehdy, když získáme dostatečně velkou standardizační skupinu dětí, a zároveň je výsledkem statistického modelování, které musí vzít v úvahu věk a další faktory.
Validizace metody představuje ověření toho, zda metoda skutečně měří požadovanou vlastnost. V případě rodičovského dotazníku jazykových dovedností dítěte je důležité ověřit, že výpovědi rodičů dostatečně věrně odrážejí schopnosti dětí. V rámci standardizace nástroje Dovyko je k tomu používána kombinace metod, kde klíčovou roli hraje laboratorní měření porozumění slovům. Děti na obrazovce vidí dvojici obrázků (např. bota a auto) a slyší jeden z nich pojmenovaný (Podívej, bota!). Pomocí přístroje na sledování očních pohybů se měří, zda a kdy se dítě na příslušný obrázek podívá. Tato metoda poskytuje silné objektivní údaje o dětské slovní zásobě, a tak se velmi dobře hodí k ověření vlastností dotazníku.
„Myšlenka vytvořit českou adaptaci nástroje pro sledování jazykového vývoje u česky se učících kojenců a batolat se zrodila během mého postdocu v Lyonu,“ říká vedoucí projektu Nikola Paillereau. „Tam jsem ve spolupráci s prof. Sophie Kern, autorkou francouzské verze, nástroj užívala pro vědecké účely. Náš projekt pak podpořila Pediatrická klinika a Oddělení klinické psychologie FN Motol, kde výsledné dotazníky chtějí používat. Díky velkému nasazení týmu je česká verze Dovyka I dokončena a momentálně procházíme fází normování nástrojů Dovyko I a Dovyko II. Dotazníky a jejich normy budou veřejně k dispozici příští rok.“
V projektu adaptace a standardizace nástroje Dovyko se sleduje celá řada dalších technických i věcných charakteristik vznikajícího nástroje. Patří k nim různé ukazatele reliability (spolehlivosti a přesnosti), jako je shoda mezi hodnotiteli, zejm. matkami a otci dětí. Dále shoda při opakovaném zadání dotazníku, tzv. test-retest reliabilita.
Kromě těchto technických vlastností vytvářeného dotazníku získá projekt velké množství dat, které dovolí posoudit vlivy různých faktorů na vývoj dětské slovní zásoby a komunikačních dovedností: vzdělání rodičů, místo bydliště, počet sourozenců, pohlaví dítěte a další. Projekt jako celek dá odborníkům k dispozici důležitý diagnostický a výzkumný nástroj pro posuzování nejmladších dětí, ale také přinese unikátní a dosud nedostupný soubor poznatků o raném vývoji jazyka u českých dětí, který bude možné využít při práci s nejmenšími, osvětě u rodičů i při vývoji dalších specializovaných pomůcek nástrojů.
Uplatnění nástroje v praxi
Projekt vývoje dotazníků Dovyko má jako aplikačního partnera Fakultní nemocnici Motol v Praze, ale zájem o využívání této metody je mezi dalšími odborníky. Tým počítá s prezentací a popularizací nástroje mezi logopedy, kde je přirozeným partnerem Asociace klinických logopedů. Jedná se o typický výsledek translačního výzkumu a uplatnění vědy v praxi. Diagnostické metody jako Dovyko jsou důležitými instrumenty pro praxi, ale jejich vývoj vyžaduje expertízu a časovou investici, kterou si většina prakticky orientovaných institucí nemůže dovolit.
Zdroj: Transfera.cz
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz. Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.
Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.
CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
