Věda do praxe: Revoluční zpracování odpadního síťovaného polyetylenu

Polyetylen

Originální a užitečné

Navrhovaný způsob likvidace odpadu originální metodou není zatížen nadměrnou spotřebou energie. Inovace spočívá ve zpracování plastového odpadu na dále využitelné oleje, respektive uhlovodíkové směsi. Protože navrhovaná technologie pracuje v nízkoteplotním pásmu (tj. do 500 °C, nejlépe 450–470 °C), není zpracování zatíženo velkou spotřebou energie, navíc produkovaný plyn může sloužit k otápění zpracovatelské jednotky, takže jednotka bude do určité míry (možná i do značné míry) energeticky soběstačná. „Technologie může být přínosem pro průmyslové společnosti zaměřené na výrobu kabelů, potrubí, tepelných čerpadel, podlahových topení, bojlerů, větracích zařízení apod., které při výrobě produkují odpadní PEX a musí se ho zbavit. Dále může být přínosem pro rafinerie při zpracování ropných zbytků,“ říká autor inovativní metody Pavel Straka z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.

Třikrát pro

Na prvním místě je bezesporu přínosná likvidace odpadu síťovaného polyetylenu, který nesmí být spalován a po třech letech ani skládkován. Produkty zpracování odpadu, tedy oleje (respektive uhlovodíkové směsi), mají vysokou užitnou hodnotu a jsou snadno transportovatelné. A v neposlední řadě zpracovatelská jednotka má nízkou spotřebu energie, protože využívá produkovaný energetický plyn.

Wanted – hledá se partner

Na obchodního partnera, zabývajícího se recyklací komunálního a průmyslového plastového odpadu či chemickou výrobou, čeká technologie ověřená v laboratoři s označením pokročilosti vývoje TRL 4 – nabízí se tedy příležitost ke spolupráci. „TRL (Technology Readiness Level) je úroveň připravenosti vypracované technologie pro vstup do praxe. Stupeň TRL 4 znamená, že technologie byla ověřena v laboratorním prostředí a následně musí být ověřena v prostředí provozním,“ vysvětluje Straka.

Uhlovodíkové směsi jsou jednak žádanými komoditami a jednak surovinami pro chemický průmysl a tribotechniku (zabývá se praktickým řešením otázek týkajících se tření, opotřebení a mazání strojů, pozn. red.). Současně mohou sloužit jako čistá kapalná paliva.

Jaké má autor této inovativní metody, Pavel Straka zkušenosti s transferováním vědeckých výsledků do praxe? „Přenos laboratorních výsledků do praxe znamená trpělivě se vyrovnávat s problémy, které přináší zvětšování měřítka navrhovaného postupu. Něco jiného je pracovat s gramy či desítkami gramů materiálu nebo s kilogramy či desítkami kilogramů a také je něco jiného pracovat s jednotlivými vsázkami nebo v kontinuálním procesu. Úspěch tedy přináší trpělivost a předvídání problémů, které mohou nastat v provozních podmínkách,“ uzavírá Straka.

 

Zdroj: Akademie věd ČR

 

CETTAV (Centrum transferu technologií AV ČR) je specializované oddělení Střediska společných činností AV ČR. Poskytuje konzultace a služby všem pracovištím AV ČR v oblasti uplatňování výsledků výzkumu v praxi. Pomáhá vědeckým týmům s konkrétními případy komercializace výsledků, analýzou potenciálu praktického uplatnění, strategií ochrany duševního vlastnictví i smluvním zajištěním spoluprací s aplikačním sektorem. CETTAV vytvořil a stará se o obsah Portálu transferu AV ČR.

 

 

---

Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz, který je partnerem rubriky Transfer a spolupráce portálu Vědavýzkum.cz.Transfera.cz je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v ČR s cílem pracovat na posílení činností v oblasti transferu technologií a jejich rozvoji.

Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. I tak v praxi v Česku uspěje přibližně každý desátý projekt. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun.