Vědci ze zlínské univerzity zkoumají, jak jinak ještě využít recykláty a stavební i kamenolomový odpad. Vytříděné plasty a nápojové kartony například od mléka nebo džusů bude možné opětovně využívat i v budoucnu. Jejich znovuzpracováním se nyní intenzivně zabývají vědci ze skupiny Environmentální technologie z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Vědci hledají také možnou kombinaci se stavebním odpadem. Nyní zkouší tyto materiály, tedy vytříděné plasty, zbytky z recyklace tetrapakových obalů a stavební odpad, spojit a vdechnout jim nový smysl. Z výsledného kompozitu se tak mohou vyrábět například dlaždice, střešní krytina nebo okrasné obklady.
„Jako plnivo lze použít třeba písek, kamenný prach nebo rozdrcené cihly. Po smíchání této přírodní složky a plastového recyklátu vznikne plastická hmota, kterou lze teplem vytvarovat do formy různých výrobků. Navíc do receptury umíme přidat nemalé množství zbytků nápojových kartonů zbavených papírové vrstvy, které zatím nachází obtížné využití,“ popisuje Jaroslav Císař z výzkumné skupiny, která se tímto projektem zabývá. Minerální složka navíc zaručuje tvrdost výsledného produktu a dodává mu přírodní vzhled.
První fáze výzkumu je v současnosti ukončena a na know-how výroby i vlastní recepturu byla uzavřena prostřednictvím Centra transferu technologií UTB ve Zlíně (CTT) licenční smlouva s průmyslovým partnerem. Tím je Plastikářský klastr, který dále jedná například s firmou Fortemix, s.r.o. Tato fáze se zabývala kompozity vhodnými do interiérů. Jedná se tedy o materiály, které vyhovují stavebním restrikcím, jsou nehořlavé a zdravotně nezávadné. V druhé etapě výzkumu se vědci zaměřují také na výrobky pro externí využití jako například dlaždice nebo venkovní okrasné obaly na květináče.
„Díky možnosti vysokého plnění navrhovaných receptur přírodní složkou, tedy jemnou drtí např. ze stavební suti, je výrobek ve venkovních podmínkách stabilní. Navíc se zabýváme nejen ekonomickým, ale také ekologickým využitím druhotných surovin, které by jinak ležely na skládce,“ dodává Martina Pummerová, vědkyně z Centra polymerních systémů.
Vědci budou nyní podrobně popisovat navržené receptury tak, aby měli budoucí výrobci kompletní informace. Například kolik let vydrží výsledný produkt na zahradě, jaké maximální množství jednotlivých složek či jak veliké částice přírodní složky mohou výrobci použít nebo jaká zlepšující aditiva mohou do receptury přidat. Vývoj materiálů a technologií respektující principy cirkulární ekonomiky patří mezi klíčové výzkumné směry, kterým se Centrum polymerních systémů věnuje.
Zdroj: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
