Bezemisní vodíkové technologie v Moravskoslezském kraji už nejsou jen vizí. Společnost Veolia Energie ČR a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava podepsaly Memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji. Součástí jsou i konkrétní projekty výroby zeleného vodíku v teplárnách v Krnově a Frýdku-Místku.
Teplárna Krnov (Foto: VŠB-TUO)
„Zavádění pokročilých technologií považujeme za důležitou cestu k přechodu na čistší zdroje energie, které pomohou transformaci regionu. Vodík je jedním z nich a my jsme připraveni spolupracovat s VŠB-TUO i dalšími subjekty na rozšíření využívání vodíku. Naší výhodou je, že můžeme v některých teplárnách už brzy vyrábět celoročně ekologický zelený vodík bez produkce emisí CO2, a to navíc s vysokou účinností využívající specifika teplárenského provozu,“ uvedl Reda Rahma, ředitel skupiny Veolia Energie v ČR.
Vodík sehraje v nadcházejících letech důležitou roli v takzvané dekarbonizaci světové ekonomiky a sází na něj i kraje. Cílem memoranda je společnými aktivitami přispět k nastartování vodíkové ekonomiky v Moravskoslezském kraji díky nabídce lokálně vyrobeného zeleného vodíku ideálně již od roku 2024. Spolupráce bude zaměřená nejen na získávání a sdílení zkušeností s uplatněním inovativních řešení, ale i na možnosti financování strategických projektů s využitím nadnárodních a národních zdrojů.
„Chceme s Veolií spolupracovat jak v obecnější rovině, například na aktivitách v rámci Národního centra pro energetiku nebo na rozvoji společných aktivit výzkumu a vývoje v oblasti vodíkové ekonomiky, ale i na konkrétních projektech, kde budeme mít možnost ověření vědeckých výsledků v praxi, jako je například náš připravovaný projekt REFRESH. Aktivity, které Veolia plánuje, jsou tedy zajímavé i pro nás,“ doplnil za Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava prorektor pro spolupráci s průmyslem Igor Ivan.
Pilotním projektem bude výroba zeleného vodíku ve stávajících lokalitách teplárenských komplexů společnosti Veolia Energie ve Frýdku-Místku a v Krnově, kde se teplo a elektřina vyrábí z biomasy. Vyrobený vodík by měl primárně sloužit pro využití v dopravě.
Zelený vodík se vyrábí štěpením vody za pomoci elektřiny generované z čistých obnovitelných zdrojů v tzv. elektrolyzérech. Veolia plánuje první elektrolyzér provozovat od roku 2024 a následně navyšovat jejich počet a výkon v závislosti na požadavcích zákazníků. Celková uvažovaná výroba na plánovaných lokalitách je až 900 tun vodíku za rok. Pro představu, to by mohlo vystačit například v autobusové dopravě pro 100 autobusů, které ujedou každý 90 tisíc kilometrů.
Propojení výroby vodíku se stávajícími teplárenskými technologiemi, případně doplněnými o další využití obnovitelných zdrojů, má řadu výhod. Jednak se může zelený vodík vyrábět spolehlivě po celý rok, může ale také poskytovat podpůrné služby potřebné k vyvažování výkyvů v elektrické síti. Výhodou je rovněž fakt, že odpadní teplo vzniklé při výrobě vodíku lze využít v rámci kogeneračního teplárenského cyklu, což přispěje k dalšímu zefektivnění výroby. Vyrobený vodík může být spotřebováván přímo na vodíkových čerpacích stanicích, případně dopravován velkokapacitní dopravou k dalšímu využití. Do budoucna Veolia plánuje výrobu vodíku i v jiných svých teplárnách.
Veolia bude při budování nových technologií spolupracovat s místními firmami, vzdělávacími institucemi, a městskými, krajskými, případně státními orgány. Příkladem jsou plánované dodávky tlakových zásobníků firmy VÍTKOVICE CYLINDERS, které by měly být u vodíkových projektů hlavní skladovací kapacitou.
Autorka: Jana Dronská
Foto: VŠB-TUO
Článek vyšel na zpravodajském portále Hospodářské komory ČR Komora+
- Autor článku: ne
- Zdroj: Hospodářská komora ČR
