Země, které se rozhodly podporovat vědu, výzkum a inovace, patří dnes mezi ty nejvíce prosperující. Tak zní hlavní premisa nové Inovační strategie České republiky, na níž se podíleli členové RVVI v čele s jejím předsedou Andrejem Babišem, pracovníci veřejné správy a odborníci z řad akademiků i podnikatelů. Česká republika by se podle ní měla do roku 2030 zařadit mezi nejvíce inovativní státy světa.
Ambiciózní cíle
Inovační strategie, která byla veřejnosti představena na tiskové konferenci 23. ledna letošního roku, si bere inspiraci v zemích jako Švýcarsko, Finsko, Švédsko nebo Dánsko. Do roku 2030 by se podle ní Česko mělo zařadit mezi nejpokrokovější země Evropské unie. Indikátorem by mělo být například hodnocení v globálních inovačních žebříčcích Summary Innovation Index (SII), Global Innovation Index (GII) a Innovation Output Indicator (IOI), v nichž doposud patříme spíš k evropskému průměru. V roce 2030 by nás přitom tvůrci strategie rádi viděli v první sedmičce zemí EU. „Musíme mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby, založené na znalostech. Cílem nesmí být generovat pouze objemy, ale hlavně přidanou hodnotu,“ proklamuje v úvodu dokumentu předseda vlády.
Široce pojatý tým, který se na tvorbě strategie podílel, definoval devět vzájemně provázaných strategických pilířů, jež jsou rozhodující pro to, aby se Česko zařadilo mezi technologické lídry. Pro každý z těchto pilířů strategie shrnuje stávající stav, stanovuje hlavní cíle, jichž má být dosaženo, a nástroje jejich naplnění. Každý pilíř má také určeného institucionálního garanta a manažerskou odpovědnost za naplňování těchto cílů. Implementaci všech kroků má pravidelně vyhodnocovat RVVI za účasti předsedy vlády a garantů jednotlivých oblastí. Ty stručně představujeme níže.
Příliš mnoho strategií
Nejen v českých, ale i v zahraničních kruzích se kolem strategie zatím strhla diskuse především v souvislosti s krkolomným používáním anglických členů „the“ v marketingových heslech nebo načasováním představení strategie ještě před schválením oficiálního textu vládou a jeho zveřejněním.
Sami autoři strategie si dle svých slov uvědomují, že strategických dokumentů v České republice vzniká a v minulosti vznikalo nemalé množství a zdaleka ne všechny jejich cíle se podařilo naplnit. Z toho důvodu k nové inovační strategii údajně přistoupili zcela jinak. Doufejme, že přitom měli na paměti, že klíčovým přínosem strategií je již samotný proces jejich tvorby, kdy všichni relevantní aktéři identifikují společné problémy a ve vzájemné diskusi se shodnou na způsobech jejich řešení. Samotná deklarace v podobě strategického dokumentu by měla být spíše završením úspěšného procesu tvorby strategie.
Devět pilířů Inovační strategie:
Financování a hodnocení - Country for R&D
Z hlediska financování vědy stanovuje strategie cíl dosáhnout výdajů na vědu ve výši 2,5 % v roce 2025 a 3 % v roce 2030. Třetinu, tedy 1% podíl na HDP, by měly činit veřejné výdaje (aktuálně 0,61 %) a až dvouprocentního podílu na HDP by měly dosáhnout podnikatelské výdaje. Předpokládá se tedy, že výdaje podniků vzrostou téměř dvojnásobně. Dalším cílem je udržet financování výzkumu z evropských fondů a podpořit českou účast v rámcovém programu Horizon Europe. Strategie také podporuje plnou implementaci nového systému hodnocení Metodika 2017+. Hlavním garantem tohoto pilíře je samotná Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
Polytechnické vzdělávání – Country for technology
Strategie sice konstatuje, že Česko disponuje kvalitním vzdělávacím systémem, nicméně slabinu vidí v oblasti polytechnické výuky. Navrhuje změny v přístupu ke vzdělávání již od základních škol. Na technicky orientovaných vysokých školách pak chybí systém motivující k zakládání spin-off a start-up společností a vytváření přirozené spolupráce studentů s firmami.
Ke klíčovým návrhům tohoto druhého pilíře pro oblast vysokoškolského vzdělávání patří například vytváření tzv. fast track programů pro přijetí vědců a akademických pracovníků nebo motivace škol k zavádění magisterských a doktorských programů v angličtině a cílená státní aktivita v získávání zahraničních studentů na české vysoké školy. Společnými garanty pilíře jsou ministerstva školství, průmyslu a zemědělství.
Národní start-up a spin-off prostředí – Country for Startups
Třetí pilíř plynule navazuje na ten předchozí konstatováním, že v Česku je obecně slabší investiční prostředí a nízká motivace k zakládání a financování nových projektů. Univerzity podle dokumentu podporují vznik start-up a spin-off společností nahodile, protože jsou v akademickém prostředí obecně považovány za rizikové. Z pohledu podnikatelské praxe pak neexistuje dostatečná motivace k využívání akademických výstupů.
Výše uvedené by se mělo změnit například pomocí podpory z výzev operačních programů 2020+ nebo zavedením nového nástroje účelové podpory start-up a spin-off společností v rámci Technologické agentury ČR. I u tohoto pilíře jsou stanoveni hned čtyři institucionální garanti.
Digitální stát, výroba a služby - Country for Digitalization
Samostatným pilířem je také oblast digitalizace, v níž byla podle tvůrců strategie sice zavedena celá řada důležitých nástrojů, nicméně systém jejich zavádění byl chaotický a jejich funkce nejsou příliš provázány. Dokument se odkazuje na již schválenou strategii Digitální Česko a realizace tohoto pilíře by se měla soustředit v Radě vlády pro informační společnost (RVIS) pod patronátem a vedením vládního zmocněnce pro IT.
Inovační výzkumná centra – Country for Excellence
Podpora velkého počtu v Česku vybudovaných výzkumných center je provázena byrokracií, nejednotností, nejednotností kontrolních orgánů a poskytovatelů v otázkách povolené veřejné podpory, výběrových řízení, a pravidel pro poskytování podpory, a množí se omezení podvazující možnosti veřejného výzkumu a jeho spolupráce s aplikační sférou. Tvůrci strategie tak navrhují zaměřit podporu na klíčové oblasti, kde se protíná excelence výzkumu, potenciál českých firem a budoucí technologické trendy. Mezi konkrétními nástroji řešení nalezneme například národní iniciativu na omezení byrokratizace vědy nebo efektivní úpravy interpretace otázek veřejné podpory, registru smluv, a výběrových řízení.
Chytré investice – Country for Investment
Dosavadní podpora investic firem nebyla dle autorů často směrována na investice s přidanou hodnotou. Tento trend se snaží změnit agentura CzechInvest - garant tohoto pilíře - a také nová iniciativa „Tým Česko“. Autoři strategie chtějí dosáhnout zvýšení objemu investic s vysokou přidanou hodnotou a s využitím výsledků výzkumu realizovaného ve výzkumných organizacích. Je zde řeč o „perspektivních odvětvích“, jako jsou umělá inteligence, kosmické technologie, laserové technologie, nanotechnologie, biotechnologie a další. Navrhované nástroje zahrnují jak aktualizaci legislativy a změnu pravidel podpory firemních investic tak vytvoření motivačního systému pro investory.
Ochrana duševního vlastnictví – Country for Patents
Do přípravy pilíře zaměřeného na oblast duševního vlastnictví aktivně vstoupil Úřad průmyslového vlastnictví, ostatně jeho předseda za něj má nést manažerskou odpovědnost. Cílem je zvýšení povědomí o ochraně duševního vlastnictví a zvýšení využívání nástrojů ochrany i patentových informací před formulací vědeckých, výzkumných a inovativních záměrů.
Mobilita a stavební prostředí – Country for Smart Infrastructure
V této oblasti strategie zmiňuje například nedostatečnou síť dobíjecích stanic v souvislosti s nárůstem počtu elektromobilů, přípravu dopravní infrastruktury na autonomní vozidla nebo otázku městské dopravy. Upozorňuje také na prodlužující se délku stavebních řízení, kterou by měla řešit nově vzniklá Rady pro veřejné investování.
Chytrý marketing – Country for Smart People
Poslední oblast apeluje na cílenou snahu vytvářet pověst České republiky jako vysoce inovativní země, upozorňuje na dosavadní marketingovou roztříštěnost a příležitosti k prezentaci minulých úspěchů i současného inovačního ekosystému. Součástí pilíře je vytvoření marketingového týmu a grafického manuálu pro tuto strategii a zahájení dlouhodobé komunikační kampaně opřené o příklady vědeckých a komerčních úspěchů, nebo třeba organizace technologických misí našich odborníků do zemí s komerčním potenciálem i incomingových misí zahraničních vědců do ČR.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
