Inovační výkonnost Evropské unie se zlepšuje čtvrtým rokem v řadě a poprvé v historii překonala i Spojené státy. Vůči Japonsku a Jižní Koreji však Evropa nadále ztrácí a Čína ji rychle dohání. Vyplývá to z nejnovějšího vydání žebříčku European Innovation Scoreboard 2019.
Každoroční žebříček European Innovation Scoreboard srovnává inovační výkonnost jednotlivých zemí Evropské unie. Analýza identifikuje a hodnotí silné a slabé stránky národních inovačních ekosystémů a s omezeným počtem indikátorů také srovnává Evropskou unii s Austrálií, Brazílií, Kanadou, Čínou, Indií, Japonskem, Ruskou federací, Jihoafrickou republikou, Jižní Koreou a Spojenými státy.
Kdo táhne Evropské inovace?
Na základě dosaženého skóre rozděluje analýza evropské státy do čtyř výkonnostních skupin. Lídry evropských inovací jsou podle žebříčku jednoznačně Švédsko, Finsko, Dánsko a Nizozemsko, které se pohybují 20 a více procentních bodů nad unijním průměrem. Druhou skupinu zemí, takzvané silné inovátory, jejichž skóre se pohybuje kolem průměru EU, tvoří Rakousko, Belgie, Estonsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko a Velká Británie.
Česko navzdory velkým ambicím zatím patří do nejpočetnější skupiny takzvaných mírných inovátorů společně s Chorvatskem, Itálií, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Portugalskem, Řeckem, Slovenskem, Slovinskem a Španělskem. Čtvrtou skupinu, kterou charakterizuje inovační výkon nižší než 50 % průměru EU, tvoří Bulharsko a Rumunsko.
Mezi silné stránky českého inovačního prostředí patří podle analýzy vysoká zaměstnanost v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou, výše firemních investic do inovací a rychle rostoucí podniky v inovačních odvětvích. Daří se nám také z hlediska exportu takzvaných „medium a high-tech produktů“. Naopak z hlediska exportu znalostních služeb si stojíme podprůměrně.
Za slabé stránky autoři označili také podporu inovací, zejména formou rizikového financování, nízkou míru ochrany duševního vlastnictví nebo malý počet vysoce citovaných výsledků. Že je snaha tyto nedostatky odstranit a posunout se mezi země s vyšším inovačním výkonem, může naznačovat rostoucí skóre v kategorii indikátorů nazvané jako „Prostředí přátelské k inovacím“.
I nadále zůstává výrazný rozdíl mezi inovační výkonností Prahy, jejíž skóre můžeme srovnávat s některými německými či francouzskými regiony, a ostatních regionů, zejména severozápadem republiky, jehož výkonnost je srovnatelná se Slovenskem či Maďarskem.
Západ nestačí tempu asijských lídrů
V globálním měřítku Evropská unie poprvé překonala Spojené státy. Oproti původním odhadům se tak stalo dokonce rychleji a také rozdíl vůči Kanadě se snížil. V porovnání s Brazílií, Indií, Ruskou federací a Jihoafrickou republikou je evropská inovační výkonnost nadále vysoká. V porovnání s Čínou však evropské inovace rostou třikrát pomaleji a také ve srovnání se světovými inovačními lídry, Japonskem a Jižní Koreou, se v příštích letech očekává nárůst rozdílu.
Žebříček European Innovation Scoreboard vydává každoročně Evropská komise. Každý druhý rok jej doplňuje také o regionální srovnání Regional Innovation Scoreboard. Kompletní výsledky včetně popisu metodologie jsou dostupné zde a zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Evropská komise
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
