CZARMA uspořádala druhou výroční konferenci a současně třetí členskou schůzi

Akce se konala 2. 10. 2024 v Brně za organizační podpory Vysokého učení technického v Brně, v jehož reprezentačních prostorách se sešli čtyři zástupci vedení výzkumných institucí a více než 150 členů asociace, přičemž dalších sedmdesát se akce účastnilo online.

Ústředním bodem programu byl diskuzní panel složený ze zástupců výzkumných institucí. Panelisté odpovídali na dotazy týkající se vnímání pojmu RMA (research managers and administrators) a diskutovali o tom, zda je tato pozice již etablovaná a obecně známá. V rámci diskuze se zaměřili na role a odpovědnosti, které tato profese zahrnuje, a jak jejich organizace zajišťují a strukturují podporu v oblasti RMA. Velký zájem vyvolala i otázka, jak motivují a rozvíjejí RMA týmy, jak je podporována jejich spolupráce s výzkumníky a jak, a zda-li vůbec, jsou RMA pracovníci zapojováni do strategických diskusí v konkrétní instituci.

Konference uvítala také hosta z EARMA (European Association of Research Managers and Administrators), jejího ředitele Nika Cleasena, který členům CZARMA představil aktivity evropského projektu RM Roadmap a přizval členy CZARMA k plánovanému setkání, během kterého budou moct sdílet své zkušenosti zejména v oblasti kariérního rozvoje.

Na zahraničního hosta navázala 3. členská schůze asociace, která si odsouhlasila plán aktivit na příští rok, zvolila si novou členku předsednictva Jitku Blažkovou z Masarykovy univerzity a udělila titul Čestného člena CZARMA Jiřímu Nantlovi a titul Čestné členky Martině Pokorné, oběma za budování a rozvoj profese RMA při zakládání CEITEC MUNI.

V úvodu setkání předsedkyně asociace Ida Součková Olšová z Masarykovy univerzity poukázala na možnosti kariérního rozvoje v RMA profesi, vysvětlila fungování spolku a zdůraznila jedinečnost každého manažera ve vědě a ve výzkumu. Za lokální spolupořadatele vystoupil prorektor VUT Martin Weiter, který popsal dynamickou proměnu českého vědeckého prostředí v posledních třiceti letech: „Nacházíme se v čase reforem metodik hodnocení, kdy je kladen důraz na společenskou relevanci. Spolupráce vědců s projektovou podporou je v tomto čase naprosto nevyhnutelná.“

Hosty přivítal také náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jiří Nantl, který slova prorektora Weitera potvrdil a dodal, že větší důraz na společenskou relevanci je důsledkem faktu, že Evropa se ocitla na ekonomické a geopolitické křižovatce, což vyvolává právě ony tlaky na změny metodik. Z pozice náměstka MŠMT zároveň upozornil na sílící tendence podporovat orientovaný výzkum. Nantl současně zastává názor, že: „Jedním z motorů lidstva je dělba práce.“ V této souvislosti nahlíží na RMA pracovníky jako důležité pilíře, kteří se na této dělbě podílejí. Práci projektových manažerů vnímá jako nerutinní, říká, že podle něj je to poslání a predikuje, že do budoucna bude o pozice RMA v ČR stále větší zájem mladších lidí, neboť ty zajímá kreativní práce, kde mají možnost něco důležitého spoluvytvářet.

Panelovou diskuzi zahájila Petra Vaculíková představením výsledků dotazníku CZARMA, který byl zaměřen na zjištění vnímání projektové podpory výzkumnou komunitou. Vaculíková nejprve upozornila na rozdílné pozice RMA pracovníků v projektovém a lineárním řízení a přiblížila čtyři úrovně poskytování projektové podpory, podle kterých byl dotazník vystavěn. Dotazník vyplnilo 135 vědců a vědkyň, výzkumníků a výzkumnic, akademických pracovníků a doktorských studentů napříč institucemi z celé ČR. Z vyhodnocení ankety, která je první sondou v této oblasti, vyplývá, že většina vědců považuje služby RMA za nezbytné či přínosné.

Dále vyplynulo, že úroveň podpory v přípravě projektových přihlášek (pre-award) se napříč institucemi liší, a že zatímco čtvrtina respondentů si pochvalovala komplexní podporu s přidanou hodnotou, čtvrtina institucí stále zajišťuje pouze základní projektovou podporu, tedy čistě formální, spojenou s kontrolou či přípravou rozpočtů. Projektová podpora je na různých institucích a někdy i na jedné instituci poskytována na různých úrovních, někde je to na úrovni rektorátu, jinde děkanátu či ústavu/katedry, některé instituce se nevyhýbají ani využívání externích služeb konzultačních firem. Z výčtu různých podpůrných aktivit pro vědce pak výzkumníci byli nejvíce spokojeni s pre-award a post-award podporou. Hodnocení vědy, Open Science a Výzkumné infrastruktury pak mnoho z nich nechtělo komentovat nebo těchto služeb nevyužívají. Z otevřených otázek vyplynulo, že vědci nejvíce na práci projektových manažerů oceňují proaktivní přístup a vyhodnocení relevance projektového záměru. Z ankety vyplynulo, že mnohdy tam, kde poskytují komplexní podporu, si ji musí hradit sami na úrovních nižších jednotek sami z decentralizovaných zdrojů.

„Z odpovědí na otevřené otázky ankety jednoznačně vyplývá, že výzkumnici touží po funkční a komplexní projektové podpoře, kdy i lidé v pre-award mají zkušenosti s post-award a zvýší tím šance na proveditelnost a realizovatelnost projektu,“ přiblížila výsledky Vaculíková. Vědci chtějí být informováni a školeni, aby se zorientovali v jednotlivých projektových příležitostech, ale nechtějí být zatěžováni klasickým managementem projektu, dávají přednost vědě, administrativní záležitosti chtějí přenechat RMA.

Debatu se zástupci výzkumných institucí zkušeně a nestranně moderovala Pavla Hubálková, čerstvá laureátka Ceny předsedy Rady za propagaci nebo popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2024, kterou z nominací vybral ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady Marek Ženíšek.

Zástupci institucí, Jana Klánová z RECETOXu Masarykovy univerzity, Pavlína Pancová Šimková z Mendelovy univerzity, Martin Weiter z VUT a Michal Marek z CzechGlobe, se shodli na tom, že si dnes již výzkumnou organizaci bez kvalitní RMA podpory nedokáží představit a také sdíleli stejný názor v tom, že generace šikovných projektových manažerů vyrostla díky operačním programům.

Jana Klánová přiznala, že se vše nestalo ze dne na den a bylo potřeba hodně komunikovat, než nastala chvíle, kdy vědci kvalitu poskytované podpory docenili: „Na začátku se dokonce vytvořil jakýsi pomyslný příkop mezi mnou a vědci, kteří mi vyčítali, že se kamarádím s projektovými manažery. Nyní je to jiné, teď se lidé naopak hrozí toho, že bychom tuto podporu neměli.“ Jana Klánová k celkové organizaci projektové kanceláře dodala: „Nevěřím na pre-award a post-award, lidé by měli být u přípravy projektu a vést si ho pak v realizaci.“

S tímto názorem plně souhlasil také Marek z CzechGlobe. Jako nejzásadnější RMA problém diskutující souhlasně považují udržitelnost podpůrného aparátu po skončení financování ze strukturálních fondů. Michal Marek však pesimismus do jisté míry tlumil: „U nás na ústavu máme motto – změna je výzva – a proto věřím, že si i s touto situací poradíme.”

Diskutující se také shodli na tom, že je obvyklé, že kariérní posun zkušených kolegů je takový, že bývají převeleni do vyšších pozic, velmi často se pak posouvají z projektového do lineárního řízení. „Vědce už jsme rozmazlili, zahraniční vědci si velmi pochvalují naši RMA podporu. Velký význam pro CZARMA by mohlo mít propojení s vědeckými manažery, tedy s řediteli vědeckých institucí, tím se jako profese můžete ještě více posunout. A samozřejmě nejlepší způsob, jak zefektivnit RMA podporu, a tím českou vědu zlepšit, by vyžadovalo změnu způsobu financování tak, aby instituce v ČR byly motivované ke spolupráci a ne kompetici,” říká Jana Klánová.

Prorektor VaV VUT v rámci diskuze přiblížil, jak se jejich instituce snaží nalézt rovnováhu mezi akademickým a profesním řízením. Aby zlepšil komunikaci mezi vědci a podpůrným aparátem, pořádají např. neformální setkání zvaná „kafe s prorektorem”. Věří však, že největší motivací pro vědce podávat mezinárodní projekty na VUT je to, že vědí, že mají silnou oporu, že v tom nejsou sami a že jim projektoví manažeři a další podpůrný aparát tzv. kryje záda.

Podle Pancové Šimkové je pro rozvoj instituce nepostradatelný entusiasmus konkrétních projektových manažerů. „Bez jejich nadšení by to nebylo možné, musí na nich být vidět, že je to baví, vědci je pak berou jako partnery,“ říká Šimková Pancová. Zároveň si stěžuje, že fakultní pozice nemusí být pro zkušené projektové manažery lákavá, kvitovala by s povděkem, kdyby na trhu práce bylo více takto zkušených specialistů, ale zároveň si také uvědomuje, že se nejedná o krátký proces: „Projektoví manažeři rostou jako stromy, musíme jít dopřát čas, aby dorostli do určitého stadia.“

„Kdybychom neměli RMA, tak nepřežijeme,“ říkala v žertu s trochou nadsázky Pancová Šimková. „Ale teď vážně, potřebujeme vás!“ zakončil celou diskusi apelem k publiku konference Michal Marek.

Dalším bodem na programu konference byla 3. členská schůze CZARMA, která odsouhlasila směr, kterým se budou ubírat kroky CZARMA v příštích 12 měsících. CZARMA si zvolila také novou členku Předsednictva Jitku Blažkovou z Lékařské fakulty, která ke svému zvolení dodává: „Velmi děkuji za projevenou důvěru a vážím si toho, že můžu přispět komunitě, a zúročit tak své zkušenosti.”

Členská schůze si zvolila novou Čestnou členku, kterou se stala, Martina Pokorná, a nového Čestného člena Jiřího Nantla. Oba byli oceněním potěšeni. „Ocenění si nesmírně vážíme, jsme rádi, že jsme mohli být u budování CEITECu, zároveň však musíme podotknout, že to byla týmová práce i dalších kolegů, byť my dva jsme byli asi vidět nejvíce“, shodně dodávají. „Martina měla tu roli složitější, protože musela často říkat ne v situacích, kdy lidi chtějí slyšet ano. Já, i když teď právě RMA nevykonávám a zastávám politickou funkci, tak se k univerzitní administrativě hrdě hlásím.” Oba radí, že při budování podpory VaV je potřeba nespěchat. „Musí se to dělat postupně, trpělivě a citem. Je nutné si uvědomit, že změny chtějí svůj čas, aby se odehrály a dozrály,” dodává nová Čestná členka Pokorná.

Klíčovou součástí programu členské schůze byla prezentace dosavadních aktivit CZARMA a také představení strukturních změn a plánovaných novinek. CZARMA se zapojila do mezinárodního výzkumného prostoru prvním Horizont projektem, který koordinuje EARMA. Konference měla také poster session, kde členové CZARMA prostřednictvím devíti posterů měli možnost informovat členskou základnu o svých aktuálních projektech, uváděli příklady dobré praxe a představovali nové produkty a služby užitečné pro pracovníky pečující o VaV projekty.

Na závěr proběhla soutěž o nejlepší poster. Vítězným se stal poster Funding Landscapes Ladislava Čočka z Grantového oddělení Rektorátu Masarykovy univerzity. Čoček si ocenění od RMA komunity váží: „Můj poster je odlehčený demonstrační materiál pro vědce i administrátory, aby se dokázali zorientovat ve složité krajině financování. Nápad na něj vznikl už v roce, kdy jsem vytvořil herní plán pro interní školení na jednom výjezdním zasedání. Budu rád, když se nápad bude šířit a budu velice poctěn, bude-li poster pomáhat i jiným manažerům ve výzkumu, případně bude dokonce viset v různých výzkumných institucích“.

Konference je také každoroční příležitostí pro networking RMA, jak potvrzuje také Markéta Iffland z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR: „Na výroční konferenci CZARMA jsem nejvíce ocenila jednak panelovou diskusi na téma, jak výzkumné organizace vnímají své manažery a administrátory, protože pohled z nejvyšších pater řízení vysokých škol i Akademie věd ukázal, že během posledních 10–15 let došlo ke změně vnímání této profese, která je nyní považována za nedílnou součást vědeckého prostředí a je využívána i ve strategickém řízení, a zároveň možnost potkat se s kolegy z oboru při neformálním networkingu.”

„Z dosavadní zpětné vazby účastníků máme velkou radost a současně je pro nás velmi zavazující – celý konferenční program (kulaté stoly, networkingové setkání, členská schůze i konference samotná) vyvolal velký zájem a účastníci hodnotí průběh i obsah výrazně pozitivně. A tak se už nyní rozbíhají přípravy na setkání v příštím roce“ shrnuje předsedkyně CZARMA Ida Součková Olšová.

 

Zdroj: CZARMA