Evropská komise podniká kroky k tomu, aby sloučila všechny fondy na výzkum a inovace, včetně Evropské rady pro výzkum (ERC) a Evropské rady pro inovace (EIC), do nového megafondu konkurenceschopnosti, který by byl spuštěn v rámci nového víceletého rozpočtu, jenž by měl začít platit v roce 2028.
Ursula von der Leyen, zdroj: Evropská komise
Prezentace ředitelství Komise pro rozpočet odhaluje scénář, ve kterém by bylo asi dvanáct programů pro výzkum a inovace sloučeno do Evropského fondu konkurenceschopnosti, aby se soustředilo a zjednodušilo úsilí EU o oživení inovací, produktivity a hospodářského růstu.
Seznam v prezentaci ze září 2024 zahrnuje:
- Pilíř I Horizontu Evropa (včetně ERC)
- Pilíř II Horizontu Evropa
- EIC a EIT
- Evropský obranný fond
- Inovační fond
- EU4health
- Vesmír
- Digitální Evropa
- Invest EU
- Program pro jednotný trh
Komise uvádí, že tyto programy postrádají „strategické řízení“ a jsou příliš složité, což ztěžuje průmyslu čerpání prostředků z EU. Dokument také kritizuje omezenou flexibilitu při přesouvání prostředků, příliš mnoho pravidel, mezery a překryvy, zpoždění v přístupu k financování a nedostatek společného řízení. Hlavním problémem je, že správa všech těchto programů se pro Komisi stala příliš náročnou.
Navrhovaná reforma předpokládá vytvoření jediného fondu, který by tyto problémy řešil. Komise tvrdí, že nový Fond konkurenceschopnosti by sledoval „silnou politickou agendu“ s jednotným souborem pravidel upravujícím způsobilost a účast třetích stran a měl by jednotné řízení.
Návrh vychází z významné zprávy od politika EU Maria Draghiho (psali jsme o ní v seriálu Věda kolem světa), která jasně vysvětluje to, co již ekonomové Komise věděli: produktivita a hospodářský růst EU zpomaluje kvůli nedostatečným investicím do vědy a technologií, a také proto, že 27 ekonomických jurisdikcí a přehnaná pravidla pro státní podporu a hospodářskou soutěž podkopávají jednotný trh EU.
Jednání mezi Komisí a členskými státy o legislativních návrzích pro příští víceletý finanční rámec a desátý rámcový program pro výzkum a inovace jsou v plném proudu, přičemž výsledky by měly být oznámeny v první polovině roku 2025.
Je pravděpodobné, že radikální restrukturalizace navržená rozpočtovým ředitelstvím Komise bude během politických jednání a běžného legislativního procesu EU zmírněna. Někteří zástupci pro výzkum a inovace v Bruselu však říkají, že by to byla dobrá příležitost, jak otřást současným systémem a přehodnotit fungování financování EU.
Mattias Björnmalm, generální tajemník CESAER, neziskové asociace univerzit vědy a techniky, vidí novou strukturu jako příležitost umístit vědu a technologie do centra agendy konkurenceschopnosti EU, jak bylo opakovaně zdůrazňováno v projevech von der Leyen, ve zprávách od Draghiho a bývalého italského premiéra Enrica Letty.
„První věc, která mi zde vyvstává, je, že toto je potenciálně obrovská příležitost, ale první úprava, kterou je třeba provést v tomto návrhu, je věrnost tomu, co von der Leyen, Draghi a Letta říkají – umístit výzkum, inovace a vědu a technologii do centra,“ uvedl Björnmalm.
Bývalý portugalský ministr vědy Manuel Heitor předsedá skupině na vysoké úrovni, která má příští týden zveřejnit zprávu s doporučeními pro principy a strukturu FP10. Ale superfond, který by zahrnoval FP10 plus vesmírné, obranné a inovační fondy, by také vyžadoval superrozpočet, řekl Björnmalm. „Pokud najdeme způsob, jak to udělat, pak nehovoříme o 100 nebo 200 miliardách eur, ale o více než bilionu eur.“
Mezitím někteří vyzývají ředitelství pro výzkum v Evropské komisi, aby zhodnotilo potenciální důsledky sloučení všeho pod superfond konkurenceschopnosti. Kurt Deketelaere, generální tajemník LERU, vyzval na sociální síti Marca Lemaitra, šéfa ředitelství pro výzkum, aby „sdílel svůj názor“ na návrh MFF.
Zpráva také obsahuje nový princip, podle kterého by Komise mohla požadovat reformy od členských států výměnou za financování z EU.
Björnmalm říká, že by to byla příležitost konečně zajistit, aby členské státy dosáhly cílů výdajů na výzkum a vývoj stanovených před 20 lety a zavést pátou svobodu pro výzkum. „Toto by byla příležitost pomoci posunout celou Evropu kupředu, aby se nemusela spoléhat na proměnlivé politické nálady na regionální a národní úrovni,“ říká.
Zdroj: Science Business
Článek vznikl překladem originálního textu publikovaného na portálu Science Business, s nímž má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém partnerství.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
