Izraelská věda a inovace: Potenciál i inspirace pro Česko

Jakkoliv je Izrael geograficky vzdálenou zemí, pro Českou republiku je strategickým partnerem, s nímž nás pojí dlouhá historie nadstandardních vztahů, ať už na úrovni diplomacie, ekonomiky nebo obchodu. Věda se v posledních letech stává další klíčovou součástí česko-izraelské spolupráce. Vzájemnou blízkost i v této oblasti ostatně dokládá prohlášení vlády ČR z ledna 2022, ve kterém stojí, že: „Budeme rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem, zejména v oblasti bezpečnosti, vědy, výzkumu a inovací.“ Izrael se dnes bezpochyby řadí mezi země s mimořádným badatelským potenciálem. Mezi oblasti, kde izraelská věda patří k nejpokročilejším, patří například digitální technologie, zdravotní péče či využívání přírodních zdrojů.

S tím souhlasí i Petr Kaiser, zvláštní zmocněnec pro vědeckou diplomacii na českém Ministerstvu zahraničních věcí: „Izrael je velmi úspěšný v mnoha aspektech výzkumu, vývoje inovací nebo transferu znalostí a technologií. Vyniká například v efektivním budování ekonomiky založené na rozvoji a úspěšné aplikaci pokročilých technologií i v rozvíjení znalostního kapitálu. Je známou skutečností, že izraelští badatelé a inovátoři jsou velmi zdatní a efektivní při převádění nových poznatků a technologií do praxe a v komerčním uplatnění nových aplikací. Zde se můžeme hodně přiučit při rozvíjení společných projektů.“

Spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi oběma zeměmi je proto v posledních letech věnováno stále více pozornosti. Do Izraele také v roce 2017 vyjela vůbec první česká vědecká diplomatka, Delana Mikolášová. Její vyslání umožnila dohoda s Úřadem vlády, jež byla v uplynulých týdnech potvrzená ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou.

„Izrael nám je velmi blízký jak z hlediska kultury, tak ve srovnání s většinou mimoevropských zemí i z hlediska vzdálenosti,“ řekla v rozhovoru Delana Mikolášová, která aktuálně působí na Velvyslanectví České republiky v Tel Avivu. „Izrael patří mezi země s největším počtem vědců v poměru k počtu obyvatel. Na každý milion Izraelců připadá asi 8700 vědců, což je více než v Japonsku nebo ve Spojených státech. Izrael také patří mezi deset zemí s největším počtem vědeckých publikací na jednoho obyvatele. Z tohoto hlediska to pro nás je velmi inspirativní země. Izrael, označovaný za Start-Up Nation, start-upový národ, je také po Silicon Valley místem s největší koncentrací start-upů na světě,“ dodává.

Petr Kaiser zdůrazňuje, že veškerá spolupráce ve výzkumu a technologiích musí být oboustranně přínosná: „Nesmíme zapomínat na to, že by nemělo jít jen o jednostranné získávání nejlepší praxe, ale o spolupráci, která přináší konkrétní benefity pro obě strany.“

Těsnější spolupráce mezi oběma zeměmi

Na prohloubení spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se chce zaměřit i současná izraelská velvyslankyně v ČR, Anna Azari. Podle ní jsou vztahy mezi Izraelem a Českou republikou výjimečné od samého počátku. „Myslím, že se můžeme učit navzájem – společně – více spolupracovat. Kdybych však měla vybrat jednu konkrétní věc, čím se od izraelské vědy inspirovat, je to fungující systém a prostředí, které podporuje spolupráci: třeba právě transfer technologií,“ řekla Anna Azari v nedávném rozhovoru. „Na obou stranách vnímám velikou ochotu k prohloubení těchto spoluprací a například větší podporu výměnných stáží pro studenty a vědecké pracovníky,“ dodala.

Reálný rozsah česko-izraelské spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ilustruje skutečnost, že od roku 2010 do současnosti byla z českého státního rozpočtu podpořena účast českých subjektů ve 22 bilaterálních projektech za přibližně 107 mil. Kč (tj. necelých 5 mil. Kč na projekt). Nejvíce jich bylo zaměřeno na počítačové a informační vědy, inženýrství a na biologické vědy. Čeští a izraelští vědci nejčastěji spolupracují v oborech, jako jsou klinická medicína a základní lékařský výzkum, fyzikální vědy a astronomie.

Pro spolupráci v oblasti inovací je důležitým nástrojem spolupráce v aplikovaném výzkumu program DELTA 2 Technologické agentury ČR a programy MŠMT INTER-EXCELLENCE I. a II. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchvoy také aktuálně jedná se svým izraelským protějškem o dalším směřování tohoto programu. Jde zejména o zájem rozšířit jeho oborové zaměření.

Potenciál v lékařských i společenských oborech

Nedávná analýza z dílny Technologického centra AV ČR, která se zaměřila právě na spolupráci České republiky a Izraele v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, uvádí, že Česko a Izrael se příliš neliší v celkovém počtu vědeckých publikací. Jsou ale mezi nimi velmi výrazné rozdíly v oborové struktuře.

V české vědě dominují především přírodní vědy, v Izraeli jsou velmi početné také publikace v oblasti lékařských a zdravotních oborů. Podle analýzy TC AV ČR patří právě lékařské vědy mezi nejperspektivnější obory pro další spolupráci mezi oběma zeměmi. Kromě těchto oborů je podle analýzy vhodné rozvinout spolupráci například také ve fyzikálních vědách, vědách o životním prostředí, v materiálovém inženýrství, v biologických vědách a společenskovědním výzkumu.

V oblasti společenského výzkumu může jít například budování odolnosti vůči potenciálně negativním dopadům technologického vývoje na demokratické instituce nebo v oblasti opatření proti globálním bezpečnostním výzvám, pandemiím nebo důsledkům degradace životního prostředí.

Izrael také dlouhodobě avizuje velký zájem o spolupráci v rámci společných evropských programů, na prvním místě Horizon Europe. V této souvislosti je nutné připomenout, že Česká republika se aktivně zasazovala o to, aby byla co nejdříve uzavřena asociační dohoda, která by zapojila Izrael do aktuálního rámcového programu. Toho si byl Izrael dobře vědom a snahu České republiky také velice oceňoval.

Spolupráce mezi oběma zeměmi je silná nejen na diplomatické úrovni, ale také v konkrétních aktivitách. „Mezi výstupy spolupráce s Izraelem patří například programy na podporu rozvoje start-upů a spolupráci v oblasti technologického transferu a cílené mise českých badatelů a inovátorů do Izraele, v nichž se přímo angažuje náš zastupitelský úřad,“ vyjmenovává některé ze společných aktivit Petr Kaiser. Kromě toho se také připravuje další podpora studentské a vědecké mobility, či stáže expertů za účelem využití výzkumných infrastruktur na našem území.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém posledním zasedání také projednala dokument, který mapuje průběh a výsledky bilaterální česko-izraelské spolupráce a formuluje konkrétní doporučení pro vědeckou diplomacii.

Inovační fórum letos o chytrém městě

Jednou z dalších aktivit, na které společně Česko a Izrael spolupracuje, je Česko-izraelské inovační fórum (CIFI), které vzniklo v roce 2019 s cílem prezentovat české výsledky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Platforma vznikla ve spolupráci Ministerstva zahraničních věcí, Velvyslanectví Státu Izrael a Česko-izraelské smíšené obchodní komory, aby tak doplnila některé další probíhající projekty.

Letošní fórum se konalo ve středu 25. 5. 2022. Tentokrát se zaměřilo na téma chytrých technologií pro městské plánování a řízení. Česká republika tuto oblast dlouhodobě podporuje z národních prostředků i z kohezních fondů.

„Jedná se o jedinečnou oblast, kdy výzkumná sféra a aplikační sféra jsou velmi úzce propojeny a vidí téměř ihned dopady své práce. Jejich uživateli jsou všichni obyvatelé města. A nejvyšším komplimentem je, když o nich sami obyvatelé vlastně ani nevědí, a stanou se automatickou součástí urbanistických konceptů. Toto nemá žádná jiná oblast výzkumu,“ řekl ministr školství Petr Gazdík.

Také Petr Kaiser pozitivně hodnotí přínosy letošního fóra. „Z jednání konference a z diskuzí, které izraelská delegace měla s vedením pražského magistrátu a experty z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, jsem nabyl přesvědčení, že právě v oblasti chytrých technologií je velký prostor pro česko-izraelskou spolupráci,“ říká Kaiser. „U nás umíme posbírat a zpracovat velké množství dat, která jsou pro rozvoj města zásadní. Izraelští kolegové, zdá se, umějí množství získaných dat mnohem efektivněji využívat pro konkrétní aplikace." dodává.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)