Parlamentní volby se kvapem blíží, a proto si redakce portálu Vědavýzkum.cz posvítila na to, jaké plány mají kandidující politické strany v oblasti vědy a výzkumu. Pojďte si s námi udělat přehled v tom, kolik prostoru která strana věnuje této oblasti a jaké jsou její plány.
Strany jsou řazeny dle volebního modelu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění na konci července 2021. Do článku jsme zařadili pouze strany a hnutí, které se dle průzkumu dostaly na hranici 5 %.
Hnutí Ano
Hnutí Ano, které v aktuálních preferencích zatím získává nejvíce procent, stále nezveřejnilo svůj volební program. Zatím tedy nevíme, jaké plány možný kandidát na celkové vítězství voleb v oblasti vědy a výzkumu má.
Koalice SPOLU (Občanská demokratická strana, KDU-ČSL a TOP 09)
Kdo naopak v oblasti vědy a výzkumu plány na změnu má, je koalice SPOLU. Chce například upravit systém financování vysokých škol, tak aby se jim vyplácel nejen výzkum, ale i profesně orientovaná výuka. Vybrané instituce v případě volebního úspěchu podpoří v jejich snaze o excelenci, tak aby se z nich staly špičkové výzkumné univerzity (případně profesní vysoké školy) se zabezpečeným dlouhodobým financováním jejich rozvoje. Obdobný program chce koalice zavést i pro Akademii věd ČR.
Mezi plány koalice je dále sloučení všech agentur poskytujících účelovou podporu a konsolidace programů účelové podpory aplikovaného výzkumu a inovací. SPOLU chce také dát více peněz na základní výzkum. Plánuje proto zvýšit finanční alokace na grantovou podporu základního výzkumu.
Místo v jejich volebním programu je také pro transfer znalostí a technologií. SPOLU chce vytvořit praktické postupy pro zakládání spin-off firem a dalších kroků pro uplatnění výzkumu v praxi. V plánu je dále také dokončení zavádění Metodiky 17+ a její další rozvoj.
Piráti a Starostové
Koalice Pirátů a Starostů vnímá jako problematické, že výzkumné instituce v Česku zaostávají za severní a západní Evropou. Všímají si také nekonzistentní podpory vědy a výzkumu v tuzemsku.
Podle koalice se Česko více než na zvyšování investic má soustředit na odstraňování strukturálních problémů. Mezi ty řadí toleranci neefektivity, nevyrovnanou podporu výzkumníků a inbreeding. Potíž vnímají také v odlivu a nedostatečném přílivu mozků či v neodpovídajícím hodnocení kvality v rozdělování národních zdrojů.
Vizí Pirátů a Starostů je, aby Česko mělo v mezinárodním srovnání stabilně aspoň jednu instituci v první stovce v žebříčcích výzkumu a inovací. Cílem je přiblížit se evropským lídrům.
A co pro to udělají? Koalice má v plánu pokračovat v hodnocení pomocí Metodiky 17+, dále chce zajistit lepší koordinaci mezi různými veřejnými zdroji financování výzkumu. Také plánují navýšit míru institucionální podpory výzkumu na veřejných vysokých školách a výzkumných institucích k 60 %.
Koalice chce také posílit Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Jako důležitou vnímají mimo jiné podporu otevřenosti vědeckých výstupů a přenos vědeckých poznatků do rozhodování ve veřejné správě. Kromě toho chtějí také posílit autonomii výzkumných institucí ve financování investičního rozvoje.
Svoboda a přímá demokracie (SPD)
SPD ve svém programu deklaruje, že bude systémově vytvářet podmínky pro navýšení podpory vědy. Současný systém hodnotí jako neefektivní, navýšení podpory je dle hnutí třeba získat zejména z nových zdrojů. Takovým zdrojem by měly být například zisky zahraničních firem, které se dle SPD vyvádí mimo Česko. SPD ve svém programu konkrétně píše, že „náš občan ze svých daní platí základní výzkum, který pak v řadě případů slouží k ziskům nadnárodních korporací. Příkladem může být např. výzkum v oblasti vakcinologie, kde výsledky výzkumů našich vědeckých pracovišť končí v rukou zahraničních firem. Vývoj naší vlastní vakcíny byl přitom zastaven a opět tak nevyrábíme vlastní koncový výrobek. Novým zdrojem proto musí být zisky zahraničních firem, které se dosud vyvádí mimo naši republiku.“ Stát má tedy dle SPD důsledně chránit výsledky výzkumu, který byl financován z veřejných prostředků. Kromě toho je dle hnutí třeba odbyrokratizování a soustředění vědy na strategické cíle České republiky.
Co se týká vysokého školství, tak by dle SPD měly být financovány takové obory, které potřebuje Česká republika. Jde především o medicínské, technické a přírodovědné obory.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Komunisté stejně jako ČSSD vědě a výzkumu nevěnují konkrétní kapitolu volebního programu, ale v jednotlivých bodech můžeme pár záměrů v této oblasti najít. KSČM plánuje podporu rozvoje vědy, výzkumu a inovací a chytrých investic na úrovni srovnatelné s nejvyspělejšími státy, celkově by tedy do této oblasti měly plynout 3 % HDP. Dále počítá s uplatněním Národní iniciativy ČR: Průmysl 4.0., a to pod silnou kontrolou státu za současné eliminace nepříznivých sociálních dopadů, mezi nimiž je například možný úbytek pracovních míst.
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
ČSSD ve svém volebním programu nemá žádnou samostatnou kapitolu věnovanou vědě a výzkumu, ale i tak z jejího programu můžeme vypíchnout pár bodů, které se oblasti dotýkají. Sociální demokraté například plánují zdvojnásobit podporu výzkumu a inovací zaměřených na ekologické zemědělství. Dále budou podporovat inovace a aplikovaný výzkum ve vybraných oborech české ekonomiky. V souvislosti s tím chtějí prosadit analýzu 30 nejkonkurenceschopnějších oborů, kterým bude nabízena rozsáhlá úvěrová, případně dotační pomoc státu.
Kromě toho chce ČSSD vytvořit průmyslově-výzkumný komplex podle vzoru Fraunhoferova institutu za účelem podpory aplikované vědy a výzkumu přímo uvnitř českých podniků, aby přidaná hodnota zůstala v ČR.
Po vzoru technologicky úspěšných zemí strana plánuje založit Národní patentový fond a navýšit prostředky na start-upy, aby tak došlo k motivaci výzkumníků a podniků k patentování výstupů výzkumu a podpoře výzkum, vývoje a inovací v průmyslových oblastech, především v oborech s vysokou přidanou hodnotou.
ČSSD se také zmiňuje o doktorandech. Ve svém programu uvádí, že „doktorandi dnes vykonávají vědeckou činnost a vyučují, nicméně se to neodráží na jejich finančním ohodnocení. Navýšíme doktorandská stipendia o dalších 50 %, zhruba na 15 tisíc korun. Stipendium nemá nahrazovat mzdu nebo plat za pedagogickou činnost, doktorandi z ní budou mít další příjem.“
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zajímá vás, které předvolební sliby z roku 2017 se politickým stranám podařilo v oblasti VaV prosadit v aktuálně končícím programovém období? Čtěte zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
