Nová, unikátní aplikace think-tanku IDEA nabízí netradiční pohled na publikační profil výzkumných pracovišť. Zobrazuje a srovnává česká výzkumná pracoviště z hlediska publikací v časopisech podezřelých z predátorských praktik a v časopisech s výrazně místní autorskou základnou.
Nová aplikace navazuje na předchozí studie IDEA na tato témata. Martin Srholec a Vít Macháček, autoři této bibliometrické analýzy, popisují důvody, proč je třeba podobná data analyzovat a shrnují nejdůležitější závěry studie:
Hodnocení výzkumu je obtížné, ale nezbytné, protože poskytuje zpětnou vazbu, bez které je snadné podlehnout sebeklamu. Nikdy nebude dokonalé, jen stěží se zavděčí všem, ale může velmi prospět. Starý vládní systém hodnocení, takzvaný kafemlejnek, způsobil v některých oborech velké škody. Nová Metodika 2017+ se však rozbíhá pomalu. Navíc jsou problémy, kterými se i nový systém hodnocení zabývá jen okrajově.
Poskytujeme další střípek do mozaiky toho, která pracoviště u nás dělají jaký výzkum. Pozice dané fakulty či ústavu by měla zajímat nejen manažery výzkumu a tvůrce politik, ale i jejich zaměstnance a potažmo studenty.
Celkový obrázek
Publikování v predátorských časopisech se týká jen malého počtu pracovišť. Naopak publikování v místních časopisech je velmi rozšířené. Jen tři pracoviště mají větší podíl predátorských než místních článků.
Je třeba zásadně rozlišovat mezi články v predátorských a místních časopisech. Zatímco u predátorských hovoříme o podezření z pochybných až přímo podvodných praktik, u místních máme na mysli úzkou autorskou základnu. Jedná se o zcela odlišné kategorie s jinou interpretací.
Nicméně časopisy v obou kategoriích mají omezený přínos světové literatuře. Špičkoví zahraniční vědci do takových časopisů pravidelně nepřispívají a ani je nečtou. Skutečně vynikající výsledek by v takovém časopise s nejvyšší pravděpodobností zapadl.
Při uvažování o místních časopisech je třeba zdůraznit rozdíly mezi obory. Do časopisu zaměřeného na bohemistiku budou přirozeně přispívat převážně místní autoři. Další podobné obory, které se zabývají studiem místních dějin, jazyka, literatury, umění a kultury, se vyskytují zejména v humanitních vědách. Naopak v ostatních oborech, včetně většiny společenských věd, je potřeba nové relevantní poznatky diskutovat ve světové vědecké komunitě.
Zásadní rozdíl
Zvláště ve společenských vědách najdeme řadu pracovišť s vysokým podílem jak predátorských, tak i místních publikací. Není v tomto oboru výjimkou, aby souhrnně do těchto dvou kategorií spadalo více jak 60 % či dokonce 80 % všech článků pracoviště.
Rozdíl oproti přírodním vědám je v obou kategoriích markantní. Přírodovědecká pracoviště jsou v drtivé většině soustředěna v levém dolním rohu. Jen několik jich vystoupalo na výrazně vyšší vrstevnice.Problém predátorského publikování ve společenských vědách dokládá nejenom, že se doposud nedokázaly vzpamatovat z desítek let trvající devastace komunistickým režimem, ale i mimořádnou míru jejich pokřivení kafemlejnkem.
Rozsah publikování v místních časopisech tento obrázek dokresluje. Například v oborech ekonomie, finance, business a management, do kterých spadá většina vyčnívajících pracovišť, vychází stovky zahraničních indexovaných časopisů. Možností publikovat je dostatek. Společenské vědy by si zasloužily zvláštní pozornost poskytovatelů financí na výzkumnou činnost. Jejich povznesení na úroveň běžnou ve vyspělých zemích bude vyžadovat daleko větší úsilí než v jiných oborech.
Akademie věd ČR a vysoké školy
Na ústavech Akademie věd ČR se v predátorských časopisech publikuje jen ojediněle. Článků v místních časopisech je nejvíce v humanitních oborech, ve kterých je to pochopitelné.
Na vysokých školách je situace odlišná. Nejenže se na řadě fakult běžně publikuje v predátorských časopisech, ale souběžně jsou časté i místní časopisecké články. Pokud pomineme humanitní vědy, nejčastěji vybočují fakulty se zaměřením na ekonomii, finance, business a management, veřejnou správu, informatiku, pedagogiku a zdravotnická studia.
Na řadě vysokých škol vyrostly výzkumné kapacity teprve nedávno. Problémy prohloubil kafemlejnek, který souběžně legitimizoval nahrazování kvality kvantitou. Na vysokých školách nezřídka zcela nahradil strategické řízení vědy. Někde chybí patřičné zvyklosti mezi výzkumníky i tlak na kvalitu seshora.
Na Akademii věd ČR má solidní výzkum s mezinárodním přesahem dlouhou tradici. Kafemlejnkem se nikdy neřídili a zavedli vlastní metodiku hodnocení, která je založena na mezinárodním peer-review v odborných panelech. Predátorskému publikování takové prostředí nepřeje.
Metodika 2017+ má potenciál nežádoucí motivace minulého hodnocení zpřetrhat. Nicméně kafemlejnek nebude minulostí, dokud se podle něho na vysokých školách budou rozdělovat peníze, což bude ještě nejméně několik let. Navíc vůbec nelze vyloučit, že podobný způsob hodnocení bude v sektoru vysokých škol pokračovat i nadále.
Závěrem
Pokud by se měla někam zacílit pozornost, byla by to právě na v našem srovnání vybočující vysokoškolská pracoviště, a to zejména v oboru společenských věd. Na těchto fakultách je záhodno přehodnotit způsob řízení výzkumu, a hlavně myšlení o tom, jaký výzkum se má dělat.
Navíc v tomto srovnání nebereme v úvahu články ve východoevropských (chorvatských, litevských, polských či rumunských) časopisech. Na některých pracovištích jsou i takových článků spousty.
Možná se trochu zapomíná, že úroveň společenských věd a potažmo jejich výuky souvisí s kvalitou vládnutí, rozhodování a řízení v zemi. Špičkoví ekonomové, manažeři, politologové, učitelé, úředníci anebo právníci jsou pro další rozvoj české společnosti nepostradatelní. Pokud se chceme ještě více přiblížit vyspělým zemím, bez kvalitních společenských věd se neobejdeme."
Novou aplikaci i podrobná data naleznete zde.
Zdroj: IDEA CERGE-EI
- Autor článku: ne
- Zdroj: CERGE-EI
