Ministerstvo školství představilo priority pro předsednictví ČR v Radě EU

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 3. 2. 2022 představilo v Praze tematické priority pro nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě EU. Kulatý stůl se zaměřoval jak na otázku vysokého školství, výzkumu a vývoje, tak na problematiku regionálního školství a mládeže. Akce se konala také za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové.

„Česká republika přebírá předsednictví v nelehké době,“ konstatovala Dana Kovaříková, vedoucí politické sekce Zastoupení Evropské komise v České republice. Evropská unie ale podle ní čelila těžkým chvílím již v minulosti a pokaždé z této zkušenosti vyšla silnější a obohacená o zásadní zkušenosti. „Okolnosti globální pandemie nás nutí zrychlit zelenou a digitální transformaci,“ řekla také Kovaříková. „Vzdělávání je proto klíčové téma českého předsednictví. Víme totiž, že pro úspěch digitální transformace je nutné, abychom v roce 2030 měli až 20 milionů pracovníků vzdělaných v IT oborech. Aktuálně jich máme osm milionů,“ vysvětlila Kovaříková, proč oblast vzdělávání považuje za zásadní.

Mikrokredity i uznávání zahraničního vzdělání

Mezi priority, které ministerstvo vytyčilo pro oblast vysokoškolského vzdělávání, patří například další pokračování boloňského procesu, možnosti uznávání zahraničního vzdělání, zavádění takzvaných mikrocertifikátů (tedy dokladů o výsledcích transparentně posouzeného krátkodobého studia) a další kroky, které povede k implementaci Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025.

Podle Karolíny Gondkové, ředitelky odboru vysokých škol MŠMT, bude české předsednictví výrazně formováno aktuálně schválenou Evropskou strategií pro univerzity (European Strategy for University), která klade veliký důraz mimo jiné také například na evropské univerzitní aliance. Mezi priority tohoto dokumentu patří důraz na evropskou dimenzi vysokého školství, zachování společných hodnot svobody a demokracie, digitalizace a udržitelný rozvoj.

České předsednictví bude také úzce navazovat na to, co se povede během první poloviny roku 2022 v rámci francouzského předsednictví Rady EU. Podle Gondkové tak bude úkolem pro Českou republiku zaměřit se zejména na implementaci mikrocertifikátů (microcredentials) a automatického uznávání zahraničního vzdělávání pro účely studia na vysokých školách. Třetím důležitým tématem bude pokračování snah o založení tzv. „european degree“, na kterém aktuálně intenzivně pracuje Francie.

Milan Pospíšil, předseda Rady vysokých škol a jeden z členů panelu zaměřeného na vysoké školství, v této souvislosti řekl: „Evropě bychom měli především ukázat, že jsme schopni komunikovat. Vysoké školy i akademická obec v této době potřebují ukázat, že jsou schopny efektivně komunikovat nejen mezi sebou ale také s celou státní správou.“

Na důležitost vzdělání ve vztahu k ekonomické transformaci poukázal také Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a místopředseda Národního akreditačního úřadu: „Velmi důležitým tématem je levná práce. Ta je důsledkem toho, co nazývám levnou ekonomikou. Té se nezbavíme, pokud nebudeme mít špičkové vysoké školy, které budou efektivně spolupracovat se soukromým sektorem.“ Podle Špicara v tomto smyslu mohou pomoci právě i mikrocertifkáty. Od nich si slibuje, že lidem pomohou přizpůsobit se prudce měnícímu trhu práce, například v oblasti strojového učení, velkých dat nebo umělé inteligence. Dalším zásadním tématem je podle něj internacionalizace. „Patříme mezi nejotevřenější ekonomiky světa a musíme proto na tento aspekt klást zásadní důraz. Potřebujeme, aby i studenti byli kompetentní a vybavení na to fungovat v mezinárodním prostředí.“

Pro oblast vysokého školství proběhne v rámci českého předsednictví v EU řada akcí. Jde například o setkání Řídící skupiny Boloňského procesu, které se bude konat 17. a 18. října 2022 v Praze, dále 83. Valné shromáždění Evropské studentské unie, které je plánováno na listopad 2022. V Praze také proběhne Setkání ředitelů zodpovědných za oblast VŠ ve dnech 28. a 29. listopad 2022 a hlavní město bude také hostit Czeducon 2022 a International Conference on Strategy and Policy in Higher Education, která proběhne 30. listopadu – 1. prosince. Účastnit se ho má i evropská komisařka Mariya Gabriel.

Velké výzkumné infrastruktury jako strategické téma

Další panel se zaměřoval primárně na oblast výzkumu a vývoje. „V přípravě předsednictví přikládám velkou váhu spolupráci vlády a akademické sféry, a to jak v expertní rovině, tak i v logistice,“ zdůraznil důležitost spolupráce akademiků ve svém úvodním projevu ministr pro evropské záležitosti Mikoláš Bek. „Mezi tématy českého předsednictví v radě Evropské unie chceme komunikovat oblast kyberbezpečnosti, oblast klimatické politiky, a to například odlesňování nebo ukládání oxidu uhličitého.“

Podle nové ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové je pro budoucí prosperitu ČR i Evropské unie naprosto zásadní investovat do vědy a vzdělání. „Musíme ale také vedle národních prostředků velmi dobře využívat i ty evropské, a hlavně je využívat efektivně tak, abychom byli schopni díky investicím do uvedených oblastí budovat ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou a řešit ekonomické výzvy, které před námi jsou, ať už je to změna klimatu, digitalizace, bezpečnost v kybernetickém prostoru a další společenské výzvy,“ řekla ministryně Langšádlová ve svém příspěvku.

Podle Lukáše Leváka, ředitele odboru výzkumu a vývoje na MŠMT, docházelo v uplynulých dvou letech k intenzivním jednáním mezi jednotlivými státy o obnově Evropského výzkumného prostoru. Jeho reformovaná podoba se na konci minulého roku podařila úspěšně schválit. Z těchto nově představených priorit tak budou vycházet i cíle českého předsednictví.

K hlavním prioritám budou patřit zejména výzkumné infrastruktury. Na ty se podle Leváka chce Česká republika zaměřit primárně z toho důvodu, aby se oblast výzkumných infrastruktur začala akcentovat i na té nejvyšší politické úrovni. V tomto směru bude ČR navazovat na expertní práci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

V plánu je proto během druhé poloviny roku 2022 také přijmout takzvanou Brněnskou deklaraci, která bude adresovat nejen evropské členské státy, ale všechny globální hráče s výzvou k větší prostupnosti a integraci výzkumných kapacit. Podle Leváka zvláště poslední dva roky pandemie ukázaly, jak důležité je sdílení v oblasti výzkumu.

Synergie, gender i otevřená věda

Další prioritou české předsednictví v oblasti výzkumu a vývoje jsou synergie jako klíčový nástroj k maximalizaci výsledků výzkumu, a to nejen ve smyslu vzájemného propojení různých nástrojů financování. Právě efektivní synergie jsou podle Leváka předpokladem k tomu, aby země byly schopny zvládnout schválené evropské výzkumné mise.

Česká republika proto v této souvislosti připravuje přijetí takzvané Pražské deklarace, která bude vyzývat členské státy k překonávání různých druhů bariér, které brání synergickému využívání všech dostupných zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje. Kromě synergií mezi plánovaná témata dále patří také technologický foresight, genderové otázky nebo problematika otevřené vědy.

Podle Jana Řídkého, místopředsedy Akademie věd ČR a jednoho z členů diskusního panelu, je oblast velkých výzkumných infrastruktur něčím, čím se Česká republika skutečně může pochlubit. „Smyslem předsednictví je ukázat, že nejsme ostrovem, ale že jsme součástí Evropy,“ řekl Řídký. „Velké infrastruktury jsou ideální nástroj pro propojení vědecké komunity.“

Martin Bareš, rektor brněnské Masarykovy univerzity a další z řečníků diskuzního panelu, ale upozornil i na témata, které se v plánovaném programu zatím neobjevila. „Pandemie otevřela zásadní otázka, například v oblasti strategické autonomie, se kterou má Evropa očividný problém,“ řekl Bareš. „Chybí nám také téma zvládání komunikace ve vztahu k veřejnosti. Další oblastí je strategická hodnota infrastruktury v poskytování a nabízení klíčových a nejmodernějších technologií.“

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: MŠMT