Veřejné výdaje na výzkum v příštích letech pravděpodobně porostou. Navrhují to alespoň členové vládní RVVI, kteří pozitivně hodnotí roli českých výzkumných organizací v boji s pandemií koronaviru. Proč je důležité nadále zvyšovat investice do vědy? A na co konkrétně by podle nich dodatečné prostředky měly jít?
Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém mimořádném zasedání v pátek 24. 7. 2020 navrhla výdaje státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 s výhledem na léta 2022 a 2023 a dlouhodobým výhledem do roku 2027.
V roce 2021 činí navrhovaný rozpočet prozatím 38,2 miliardy Kč. Zároveň členové Rady pověřili místopředsedu vlády ČR Karla Havlíčka jednáním o dalším navýšení rozpočtu na příští rok až do výše 45 miliard korun k financování výzkumných projektů zaměřených na řešení definovaných hrozeb s globálním dopadem, zejména v oblasti zdravotnictví a biomedicíny, a to v návaznosti na cíle definované v nové Národní politice výzkumu, vývoje a inovací na rok 2021+.
„Rostoucí trend výdajů státního rozpočtu s ambicí ještě většího navýšení pro prioritní oblasti je velmi potěšující,“ okomentoval pro portál Vědavýzkum.cz jednání RVVI náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček. „Z hlediska kapitoly MŠMT je třeba také pozitivně vnímat a vyzdvihnout navržený růst institucionální podpory, ať už se týká rozvoje výzkumných organizací nebo ve střednědobém výhledu i výdajů na zapojení ČR do mezinárodních výzkumných programů a iniciativ,“ dodává.
Členové RVVI se na dotaz redakce Vědavýzkum.cz shodují, že navyšování výdajů na výzkum je v kontextu zvládání pandemie koronaviru a řešení dalších potenciálních hrozeb nezbytné. Význam zvyšování výdajů podle nich dokládá rychlost a účinnost, s jakou české výzkumné organizace v krizové situaci dokázaly nabídnout pomoc.
Z ekonomické krize je třeba se proinvestovat
„Byl to špičkový badatelský výzkum, který v krizové situaci dokázal operativně reagovat a nabídnout špičková aplikovaná řešení,“ říká Štěpán Jurajda, který je zároveň členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle něj je zcela přirozené a v souladu dalšími vyspělými zeměmi, aby vláda investovala do růstu budoucí produktivity právě navýšením výdajů na vědu. "Potřebujeme se totiž nejen umět lépe bránit novému druhu nemoci, ale také lépe porozumět chování domácností a dalším společenským procesům, kterých se dotýkají vládní opatření. V neposlední řadě je také nutné umět účinnost těchto opatření měřit."
Místopředseda RVVI Pavel Baran uvedl, že jde o jasný signál stabilizace podpory vědy a výzkumu v celém spektru oborů. „Z širšího politického hlediska jde o velmi praktické potvrzení opakovaných prohlášení této vlády, že z ekonomické krize je třeba se proinvestovat, a to zejména ve srovnání krizovými lety 2008-2012, během nichž financování značné části výzkumu likvidačně pokleslo,“ připomíná opačný trend v období minulé krize.
Jako průmyslová země závislá na dovozu surovin potřebujeme léčit staré neduhy, myslí si Rut Bízková, která byla jednou z iniciátorek zvyšování výdajů na příští rok. „Potřebujeme rychlý ekonomický růst, spotřebovávat málo hmoty a zvyšovat well-being lidí v Česku. Máme rostoucí počet vědců, zejména mladých, rostoucí počet začínajících firem, výborné vybavení pro nová řešení a zkušenost z jara, že jsme zcela mimořádně kreativní a schopni nacházet řešení on-line,“ vypočítává členka RVVI plusy českého prostředí. „Z toho plyne, že bychom měli dát do výzkumu v dalších letech zásadně více peněz než dosud, nejlépe ono 1 % veřejných prostředků, ke kterému směřujeme,“ dodává Rut Bízková. Klíčovými body jsou podle ní podpora začínajících firem zejména v oborech spojených s IT, podpora začínajících vědců tak, aby nedocházeli do zahraničí, podpora společenských věd nebo podpora zanedbaného zdravotnického výzkumu.
Priority orientovaného výzkumu: nejen (bio)medicína
Právě otázka zdravotnického výzkumu je klíčová i podle prvního místopředsedy RVVI Petra Dvořáka. Podle něj by diskutovaná částka 3 miliardy korun pro rok 2021 mohla pomoci zcela transformovat medicínský a biomedicínský výzkum v ČR. „Ovšem za předpokladu, že zvýšené financování bude mít pokračování i v dalších letech a částka pro rok 2021 se celá neutratí systémem „kropicí konve“, jak nazývá české financování výzkumu jeden můj zahraniční kolega,“ dodává Petr Dvořák. Příkladem dobré investice by podle něj byl vznik špičkového mezinárodního ústavu zaměřeného na virologii, včetně translační divize zajišťující posun vědeckých poznatků směrem k praktickým aplikacím. "Anebo celostátní projekt sdružující špičkové badatele z nejrůznějších oborů a se zadáním bojovat proti pandemii SARS-Cov 2, který by Česko vynesl na přední místa ve světové soutěži. Část peněz by pak měly rozdělovat grantové agentury na projekty týkající se právě pandemie," dodává Petr Dvořák.
Jak ale upozorňuje Pavel Baran, nejde čistě jen o medicínský výzkum. Podle něj by společným jmenovatelem změn v oblasti priorit takzvaného orientovaného výzkumu měla být podpora konceptu odolné společnosti a zdravého občana, a to ve smyslu fyzické, duševní i sociální pohody. „Projekty zaměřené na tuto oblast by měly být komplexní, za současné pandemické situace se zřetelným jádrem ve výzkumu medicínském a biomedicínském. Kolem tohoto jádra je ale třeba soustředit výzkum všech dalších relevantních souvislostí, včetně těch, které reflektují zejména sociální a humanitní vědy,“ uvedl.
Poslaneckou sněmovnu, vládu, a nakonec i celou politickou reprezentaci je podle Pavla Barana nutné neustále ujišťovat, že východiskem ze současné krize je takový přístup k nezbytným investicím, který potvrzuje zásadní roli vědy a výzkumu pro společnost i samotného člověka. „Nehledě na to, že věda a výzkum v České republice je součástí evropského i celosvětového výzkumného prostoru, na jehož „provozu“ se musíme podílet,“ dodává s odkazem na nadnárodní rozměr výzkumu a vývoje.
A víru ve význam českého výzkumu na mezinárodní úrovni neztrácí ani Petr Dvořák: „Pochyby, že může česká věda a výzkum něčím celosvětově přispět, jsou myslím úplně zcestné až hloupé. Česko je ve vědě těsně za nejúspěšnějšími zeměmi světa. Pokud chceme postupovat nadále, musíme přispět s něčím důležitým.“
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: archiv Úřadu vlády ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
