Parlamentní volby se rychle blíží. Redakce portálu Vědavýzkum.cz porovnala programy nejsilnějších politických stran z hlediska toho, co říkají o vědní politice, výzkumu a vývoji. Podívejte se, pro koho je věda důležitá a co jednotlivé strany slibují.
Do našeho srovnání jsme zahrnuli jedenáct politických stran, které mají dle vybraných průzkumů volebních preferencí naději na vstup do Poslanecké sněmovny.
Míra pozornosti, kterou strany vědní politice ve svých programech věnují, se přirozeně velmi liší. V programech většiny velkých stran jako ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 ale i hnutí STAN a ANO či Česká pirátské strany sice věda, výzkum a inovace figurují, ale zpravidla nepatří mezi dominantní témata. Jistou výjimkou je snad (alespoň co do množství textu) volební program Strany Zelených, který je celkově velmi obsáhlý (102 stran). Naopak programy Strany práv občanů (SPO) a KSČM se vědě věnují spíše okrajově a program strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) ji nezmiňuje vůbec.
Všechny zmíněné strany jsme také oslovili se stejnou žádostí o osobní vyjádření. Ta jsme ve stanoveném termínu obdrželi od tří z nich (KSČM, TOP 09, ODS). Dvě další strany nám pouze zaslaly shrnutí svých programových bodů (KDU-ČSL, Strana Zelených) a ostatní na výzvu nereagovaly.
Pro kterou stranu je tedy věda volebním tématem a co od nich můžeme čekat? Profily vám předkládáme v pořadí dle čísel, které si strany do letošních voleb vylosovaly. Abychom zachovali únosnou délku textu, rozdělili jsme přehled na dvě části. Pokračování můžete očekávat na Vědavýzkum.cz v nejbližších dnech.
Občanská demokratická strana (1)
Program ODS v kontextu vědní politiky deklaruje především revizi systému hodnocení a financování výzkumných institucí, tak aby vytvářel tlak na výkon, efektivitu, kvalitu a koncentraci kapacit. Slibuje zavést víceleté financování pro nadprůměrné instituce a rovnější podmínky pro výzkumné instituce bez ohledu na příslušnost k vysokým školám či Akademii věd. Občanští demokraté také chtějí zjednodušit proces získávání zahraničních vědců a prosadit podporu soukromých investic až dvojnásobně vyššími odpisy pro malé a střední podniky. Dalším bodem programu ODS je také sjednocení agendy školství a vědy do ministerstva vzdělávání a výzkumu.
Jiří Nantl, expert ODS pro výzkum a inovace, k tomu dodává: „Česká vědní politika zasluhuje a potřebuje ukončit roky nicnedělání odpovědných orgánů. Dnes naprosto nejsme připraveni na situaci, kdy se po roce 2020 vyčerpá mimořádná injekce finančních prostředků ze strukturálních fondů. Potřebujeme, aby se stát tvrdě soustředil na kvalitu. To znamená na rozlišení a podporu výzkumných institucí, kde opravdu vzniká nové vědecké poznání. Nemá smysl z veřejných rozpočtů dotovat průměrná a podprůměrná pracoviště. Řešením je systém hodnocení a financování výzkumu motivující ke koncentraci kapacit v jednotlivých oborech. Jen špičková věda je základem pro kvalitní vzdělávání a inspirací pro průmysl a služby s vysokou přidanou hodnotou.“
Česká strana sociálně demokratická (4)
Sociální demokraté v programu slibují například aktuálně diskutované zvýšení doktorandských stipendií a také rozšíření možností plnohodnotného zaměstnávání mladých akademických pracovníků na vysokých školách. V kapitole nazvané „Prosperující a moderní hospodářství“ pak navrhují vytvořit průmyslově-výzkumný institut po vzoru německého Fraunhofer Institutu „za účelem podpory aplikované vědy a výzkumu přímo uvnitř českých podniků.“ Slibují si od toho růst přidané hodnoty v dnešních levných výrobních provozech a „masivní nárůstu mezd i v zahraničních firmách a ve službách, aniž by došlo k navýšení nezaměstnanosti či ztrátě konkurenceschopnosti.“ O ostatních otázkách vědní politiky však volební program ČSSD mlčí.
Starostové a nezávislí (7)
Hnutí STAN ve svém programu předkládá několik odvážnějších návrhů. Mezi urgentní opatření, které by zavedlo v prvním roce vládnutí, patří (obdobně jako u ODS) změna stávajícího Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na ministerstvo vzdělávání a vědy. V čem přesně by změna spočívala, však již program neuvádí.
Také Starostové jsou pro zvyšování podílu investic ze soukromého sektoru a zavedení stabilní a víceleté veřejné podpory. Výzkumné instituce by měly být rozčleněny do skupin excelence „dle objektivně měřitelných výsledků“, podle kterých by se odvíjela jejich finanční podpora. Institucím s podprůměrnými výsledky by měla být zásadně snížena.
Při studiu na vysokých školách by Starostové zavedli vyšší podíl praxe i podíl výzkumu. Nejlepším mladým vědcům by pak stát měl financovat zahraniční stáže.
Komunistická strana Čech a Moravy (8)
Komunisté v programu deklarují podporu vědy, výzkumu a inovací, avšak v konkrétních návrzích jsou spíše střídmí. Požadují například větší propojení vysokých škol a podniků a uplatnění Národní iniciativy ČR: Průmysl 4.0. pod kontrolou státu.
V zaslaném osobním vyjádření pak zdůrazňují, že: „Celková podpora výzkumu a vývoje v České republice by měla při zapojení soukromých zdrojů a zdrojů EU dosáhnout 3 % HDP. Zároveň by měla být zřízena speciální instituce pro vědu a VŠ, která by veškeré výše zmíněné aktivity zastřešovala.“ Pozornost je dle KSČM třeba také věnovat metodice hodnocení „společenské užitečnosti výzkumu, která rozhoduje o získání veřejné podpory pro příslušný výzkumný či vývojový program.“
Strana zelených (9)
V rámci posilování inovativního prostředí chce Strana zelených podpořit podniky, které vytvářejí produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou a naopak zrušit investiční podmínky pro „montovny“. Podrobněji se program věnuje vysokým školám, kde apeluje na jejich autonomii a navrhuje zavést udělování akademických titulů na základě otevřených výběrových řízení. Akademická hodnost by se tak pojila s pracovním místem na dané škole - na dobu určitou nebo neurčitou. Hodnocení vysokých škol by mělo kromě výsledků vědy a výzkumu více zohledňovat i kvalitu výuky. Z toho důvodu také Zelení nesouhlasí s případným vyčleněním vysokých škol z gesce MŠMT.
I podle Zelených by mělo hodnocení vědeckých institucí probíhat v delším časovém horizontu a podíl projektového a institucionálního financování by měl být v rovnováze. Zelení by také chtěli v rámci Technologické agentury ČR otevřít program nekomerčního aplikovaného výzkumu, který by umožnil společensky přínosný, ale obtížně zpeněžitelný aplikovaný výzkum pro veřejné služby (např. v oborech jako meteorologie, klimatologie či hydrologie).
Dalším požadavkem v programu Zelených je, aby výsledky výzkumu financovaného z veřejných prostředků byly zcela veřejně přístupné a nemohly sloužit soukromým ziskům. Odmítají, aby si soukromá nakladatelství „zprivatizovala publikace a šíření vědeckých výsledků“.
Česká pirátská strana (15)
Také pro Piráty je téma otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům klíčové. Stát by měl podporovat šíření informací. Usilují proto spolu s evropským Pirátským hnutím o změnu stávajících zákonů tak, aby všechny vědecké publikace, které vzniknou za přispění veřejných prostředků, byly publikovány online na veřejném vědeckém portálu.
Základní výzkum ve špičkových veřejných institucích by měl být podporován za rovných podmínek. Navrhují převést veřejné výzkumné instituce na tzv. „transparentní organizace“. Piráti také apelují na snížení byrokracie a administrativy, která výzkumné pracovníky odvádí od samotné vědecké práce. V hodnocení výsledků chtějí lépe zohlednit ukazatele jako počet citací, volnou dostupnost výsledků a společenský přínos projektů.
Aplikovaný výzkum je podle pirátů v nejvlastnějším zájmu samotných podniků, stát by jim měl pouze vytvářet vhodné legislativní a daňové prostředí. Z dalších kroků navrhují postupné zrušení patentového systému: „Patenty se v řadě případů staly brzdou pokroku, neboť snižují přístup lidí k novým výsledkům“. V případě, že podniky dostanou peníze z veřejných grantů, požadují piráti, aby výsledky výzkumu byly použitelné v celém tržním odvětví.
V pokračování článku se zaměříme na to, co z hlediska politiky výzkumu, vývoje a inovací navrhují strany TOP 09 (20), ANO 2011 (21), KDU-ČSL (24), Svoboda a přímá demokracie (29) a Strana Práv Občanů (30).
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
