Český statistický úřad představil 23. října 2024 statistická data k výzkumu a vývoji v roce 2023. Výsledky získané z Ročního zjišťování o výzkumu a vývoji za rok 2023 jsou založeny na údajích přibližně 3 500 subjektů provádějících výzkumnou a vývojovou činnost na území České republiky.
Růst výdajů na výzkum a vývoj v ČR v absolutních hodnotách, pokles ve vztahu k HDP
Klíčovým zjištěním šetření je zejména skutečnost, že výdaje na výzkum a vývoj v ČR v roce 2023 dosáhly 139,7 miliardy korun. Meziročně tak vzrostly o 4,8 %.
„V celém období 2013–2023 výdaje na výzkum a vývoj v ČR rostly – s výjimkou roku 2016, kdy nastal dočasný pokles. Klíčovým faktorem, který ovlivnil vývoj těchto výdajů, bylo čerpání prostředků z fondů Evropské unie v období 2012–2015. Tyto prostředky byly z velké části určeny na podporu velkých investičních projektů. Jakmile se toto financování postupně vyčerpalo, došlo v roce 2016 k mírnému útlumu, než se trend růstu výdajů opět obnovil. Ne přímo k poklesu, ale k mírné stagnaci došlo také v roce 2020 v důsledku pandemie covid-19,“ uvedl Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ, který data na tiskové konferenci představil.
Ve vztahu k hrubému domácímu produktu však došlo k meziročnímu poklesu těchto výdajů, a to z 1,89 % v roce 2022 na 1,83 % v roce 2023 (pozn.: Uvedené údaje jsou v souladu s aktuálními výsledky mimořádné revize národních účtů ČSÚ ze dne 28. 6. 2024. Liší se tak od údajů v tomto článku, který byl zveřejněný před revizí.). Zmíněný pokles tak trvá již třetím rokem – tedy od roku 2020, kdy podíl výdajů na výzkum na HDP dosáhl 1,95 %.
Na regionální úrovni v kontextu výdajů na výzkum a vývoj byly v roce 2023 v popředí tři kraje: Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj (dohromady celkem 70 % všech výdajů na výzkum a vývoj v České republice). Na prvním místě se umístila Praha s bohatým zastoupením podnikatelského sektoru a vysokoškolského a státního výzkumu. Naopak na posledních místech jsou v této oblasti Ústecký a Karlovarský kraj.
Výdaje České republiky na výzkum v porovnání se zahraničím
Česká republika v porovnání se zahraničím v podílu výdajů na výzkum na HDP zaostává za evropským průměrem, který se v období 2020–2023 pohyboval okolo 2,3 %.
Zmíněný průměr překonalo z evropských zemí pouze šest států, přičemž hranici 3 % překonalo Švédsko, Belgie, Rakousko a Německo. Zbývající Finsko a Dánsko se této hranici přiblížilo. V celosvětovém měřítku v podílu výdajů na výzkum na HDP se staly rekordmany Izrael (5,99 %) a Jižní Korea (5,21 %).
„Zajímavým státem v rámci našeho regionu je také Polsko, kde v rámci posledních deseti let výrazně vzrostly výdaje na výzkum a vývoj, a to jak v podílových ukazatelích, tak v absolutních částkách,“ uvedl Štampach.
Více než dvě třetiny celkových výdajů na VaV v Česku bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru
90,4 miliardy korun – tolik bylo celkem vynaloženo na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru v roce 2023. Na podniky tak připadalo 65 % celkových výdajů na výzkum a vývoj v České republice. Meziročně se v nich výdaje na tuto činnost navýšily téměř o 5 miliard korun. Ty byly použity na mzdy. Za minulý rok se ve vládním a vysokoškolském sektoru na výzkum a vývoj vynaložilo celkem 48 miliard korun, z toho 25 miliard korun v oblasti přírodních věd. V těchto oblastech tak došlo k nárůstu o 700 milionů korun.
„Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun. Podpora z veřejných zdrojů vzrostla meziročně o 0,5 %. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ uvedl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Klíčová role zahraničních firem
V oblasti podnikového výzkumu a vývoje v České republice se stále více do popředí dostávají zahraniční firmy. Celkem tyto podniky v roce 2023 vynaložily na výzkum a vývoj 58,9 miliardy korun, což je o 4,4 miliardy více než v roce 2022. Nejvíce podniků pod zahraniční kontrolou provádějících v Česku výzkum a vývoj má vlastníka v Německu nebo ve Spojených státech. V menší míře jsou pak v ČR také zastoupeny podniky s vlastníkem ve Francii (třetí místo), Švýcarsku, Japonsku, Jižní Koreji a v ostatních zemích. Nejzastoupenějším odvětvím činnosti podniků pod zahraniční kontrolou je pak oblast IT, následovaná automobilovým průmyslem.
„Firmy pod zahraniční kontrolou s německým vlastníkem vynaložily v roce 2023 za výzkum a vývoj na území Česka téměř 21 miliard korun, přičemž nejdůležitějším odvětvím byl automobilový průmysl. Americké firmy u nás do výzkumu investovaly 19 miliard korun, a to především v oblasti informačních technologií,“ doplnil Marek Štampach z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Počet pracovníků ve VaV stagnuje, dlouhodobě je v této oblasti méně žen
„Od roku 2021 dochází ke stagnaci v počtu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje. V roce 2023 evidujeme zhruba 123 tisíc osob, které byly v této oblasti zaměstnány. V přepočtu na plné pracovní úvazky se jednalo o 85 tisíc pracovníků,“ uvedl Štampach, který dále zmínil, že z tohoto počtu 60 procent zaměstnanců pracovalo v podnicích, dále pak 23 procent ve vysokoškolském a 16 procent ve vládním sektoru.
V České republice tak v oblasti výzkumu a vývoje pracovalo 16 osob na 1000 zaměstnaných, což odpovídá evropskému průměru. Na evropské úrovni překročily hranici 20 pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje na 1000 zaměstnaných v roce 2023 pouze Belgie, Švédsko, Dánsko a Finsko. V celosvětovém měřítku pak této mety dosáhla i Jižní Korea.
„V České republice je dále v oblasti výzkumu a vývoje dlouhodobě nízký podíl žen, který se pohybuje kolem 30 procent. Řadíme se tak mezi státy, jako je Rakousko, Německo, Francie či Nizozemsko. Průměr EU je přitom více než 35 procent. Místem v Evropě, kde je zastoupení žen nejvyšší, jsou pak východoevropské státy, které se vyznačují vysokým zastoupením veřejného sektoru. Například podíl žen v oblasti výzkumu a vývoje v Lotyšsku dosahuje 55 procent,“ uvedl Štampach. K evropským zemím, u kterých podíl žen ve výzkumu a vývoji přesahuje 40 procent, se dále řadí například Litva, Bulharsko, Chorvatsko či Rumunsko.
Autor: Jan Michal (VědaVýzkum.cz)
Zdroj: Český statistický úřad
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
