V úterý 18. 3. se koná zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR, který zvolí členy Akademické rady, výkonného orgánu Akademie věd. Radomír Pánek byl ve čtvrtek 13. 3. jmenován do funkce předsedy Akademie věd prezidentem Petrem Pavlem a 25. března 2025 mu začne jeho čtyřleté období po Evě Zažímalové.
Akademická rada má včetně předsedy AV ČR a předsedy Vědecké rady nejvýše (a zároveň zpravidla právě) 17 členů. Členové Akademické rady jsou stejně jako předseda voleni tajným hlasováním na základě návrhů předložených shromážděními výzkumných pracovníků pracovišť. Členství v Akademické radě je neslučitelné s funkcí ředitele pracoviště. Pokud tedy chce nějaký současný ředitel/ka ústavu kandidovat do Rady, musí po zvolení na funkci ředitele/ky rezignovat (více v našem článku o Akademickém sněmu, volbě předsedy a Akademické radě, pozn. red.). Funkční období Rady je čtyřleté. Tatáž osoba může být členem Rady nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období.
Akademická rada má důležité funkce: především řídí mezi zasedáními sněmu běžnou činnost Akademie; zajišťuje hodnocení výzkumné činnosti a výzkumných záměrů pracovišť; a může také předkládat Sněmu návrhy na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení pracovišť. Sněm je pak poslední instancí, která o těchto návrzích rozhoduje. Každý radní má na starosti nějakou oblast, jako je např. mezinárodní spolupráce, hodnocení pracovišť apod.
Při volbě Akademické rady se přihlíží k tomu, aby byly zastoupeny hlavní vědní oblasti Akademie. Těmito vědními oblastmi jsou: oblast věd o neživé přírodě neboli první vědní oblast (do této oblasti spadá 18 ústavů AV ČR), oblast věd o živé přírodě a chemických věd neboli druhá vědní oblast (do té spadá také 18 ústavů Akademie) a třetí vědní oblastí je oblast humanitních a společenských věd (do té spadá 16 ústavů Akademie a její knihovna).
Navrženými kandidáty jsou:
- Miroslava Anděrová z Ústavu experimentální medicíny
- Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu
- Ondřej Beránek z Orientálního ústavu
- Marcela Buchtová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky
- Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu
- Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky
- David Honys z Ústavu experimentální botaniky
- Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského
- Petr Janáček z Ústavu pro českou literaturu
- Štěpán Jurajda z Ekonomického ústavu (společného pracoviště s Univerzitou Karlovou CERGE-EI)
- Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu
- Jiří Kotek z Ústavu makromolekulární chemie
- Vít Latzel z Botanického ústavu
- Ján Matejka z Ústavu státu a práva
- Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky
- Iva Pichová z Ústavu organické chemie a biochemie
- Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku
- Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky
- Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry
- Patrik Španěl z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského
- Martin Šperl z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky
- Mária Zedníková z Ústavu chemických procesů
Předseda Radomír Pánek povede instituci v letech 2025–2029. Donedávna stál v čele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR (1. února jej ve funkci vystřídal Tomáš Chráska). Je odborníkem v oblasti fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti řídil instalaci tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou valného shromáždění evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropské komise EURATOM.
V letech 2020–2024 byl místopředsedou správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve vědecko-technickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě.
Zdroj: Akademie věd
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
