Co očekáváte od nového předsedy Akademie věd?

V první řadě jsme oslovili ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška a položili jsme mu dvě otázky: 

Na co by se podle vás měl nový předseda Akademie věd ČR (AV ČR) zaměřit a přál byste si od nového předsedy i nějaké systémové změny (např. změnit nějakým způsobem financování, některé ústavy sloučit apod.)?

Marek Ženíšek: Moc bych si přál, aby nově zvolené vedení vnímalo, že sedm miliard korun pro instituci není ve srovnání s ostatními institucemi málo a že je nutné neustále mít na paměti, že jsou to veřejné prostředky daňových poplatníků. Těm je nutné připomínat a ukazovat výsledky činnosti AV. Jsou ústavy, kterým se to daří perfektně a představují skutečnou špičku i v mezinárodním srovnání. Vzpomeňme aktuální úspěch s otevřením bostonské pobočky Ústavu organické chemie a biochemie nebo světově průlomový výzkum Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu. Řada jiných pracovišť by se mohla a měla inspirovat. Stejně tak je to s transferem znalostí do praxe.“

Jak se vám líbí popularizační aktivity AV ČR a měla by je AV ČR ještě posílit či jsou dostačující?

Marek Ženíšek: Jako klíčové spatřuji nedopustit izolaci a uzavírání se do vlastní bubliny. Akademie věd je významnou součástí systému a spolupráce a otevřenost je nezbytná. Její celé vedení včetně předsedy/předsedkyně musí jít příkladem. To se týká i kontinuální debaty o podobě a roli Akademie věd včetně inspirace moderními institucemi tohoto typu ve světě. Specifické postavení a zázemí Akademie věd může snadno vést k určité ztuhlosti, což řada lidí Akademii věd dlouhodobě vyčítá. Já pevně věřím, že tomu tak není a že nové vedení udělá vše proto, aby se tomuto zabránilo.“ 

Postavení mladých vědců  

Dále byla oslovena Česká asociace doktorandek a doktorandů, což je zapsaný spolek, který sdružuje studentky a studenty v doktorském studiu v České republice, jehož cílem je zlepšovat kvalitu a podmínky doktorského studia v ČR, vytvořit prostor pro sdílení zkušeností studujících napříč obory i v rámci jednotlivých disciplín, zvyšovat informovanost doktorandek a doktorandů o studijních a profesních příležitostech a pomáhat studujícím zlepšovat vlastní odborné dovednosti.  Předseda asociace Jakub Šindelář, doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, nám odpověděl na otázku: 

Jaké konkrétní kroky by měl udělat nový předseda AV ČR, aby zlepšil postavení mladých ve vědě?

Jakub Šindelář: Vytvořit tlak na přijetí Standardu školitele/ky na jednotlivých ústavech. Dále jsme pro zřízení pozice alespoň dvou ombudsosob s adekvátním zázemím a zdroji na centrální úrovni AV, jež by mohly využívat ty ústavy, které si to kvůli velikosti nemohou dovolit samy (chybějící zdroje, střety zájmů kvůli personálnímu provázání). Do vedení ústavu by osoby měly být jmenovány s přihlédnutím k jejich etické bezúhonnosti a přístupu k řešení zneužívání moci a k jiným etickým pochybením, kterým mohou doktorandi/ky čelit.

Spolupráce se soukromým sektorem 

Nedílnou součástí společnosti je soukromý sektor a byznys. Další otázku jsme proto položili Radkovi Špicarovi, viceprezidentovi Svazu průmyslu a dopravy ČR. Poslání svazu je zastupovat tisíce firem v Česku, nastavovat lepší podmínky pro byznys, připomínkovat legislativu, navrhovat strategické změny napříč sektory, reflektovat reálné potřeby byznysu. Dále je svaz součástí sociálního dialogu, prosazuje zájmy českých firem v EU, organizuje podnikatelské mise po celém světě a podporuje výzkum a inovace. Zeptali jsme se: 

Jaké konkrétní kroky by měl udělat nový předseda Akademie věd ČR, aby posílil spolupráci se soukromým sektorem?

Radek Špicar: Od nového předsedy očekáváme, že bude považovat spolupráci AV ČR se soukromým sektorem za jednu z priorit. V posledních letech se spolupráce s firmami prohloubila, se Svazem průmyslu se zlepšila, mohla by však být intenzivnější. AV ČR si musí uvědomit, že také může přispět k transformaci českého hospodářství. To znamená motivovat svá pracoviště, aby se více snažila o uplatnění svého výzkumu také v soukromé či veřejné sféře, aby vyhledávala vhodné firmy ke spolupráci a nebála se proniknout i do tohoto světa. 

Dobré podmínky pro všechny 

V dnešní době je pro společnost velice důležité zaměření na genderovou rovnost. Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda, což je jediné specializované pracoviště v ČR a v regionu střední a východní Evropy, které se zaměřuje na podporu genderové rovnosti ve výzkumu, podporu výzkumných organizací a státní správy v prosazování genderové rovnosti ve vědě a výzkumu, nám odpověděla na otázku: 

Jaké konkrétní kroky by měl nový předseda AV ČR udělat pro vytváření rovných pracovních podmínek a sociálního bezpečí?

Marcela Linková: Klíčové je, aby se nové vedení AV ČR k hodnotám rovnosti a inkluzivity vůbec přihlásilo a zveřejnilo priority a konkrétní plán, jaké kroky bude podnikat. Pro jeho implementaci je nutné jmenovat osobu, která bude mít relevantní kompetence. AV ČR konečně přijala Kodex chování, tím to ale nekončí. V oblasti sociálního bezpečí je nutné ustanovit ombudsosobu a nastavit procesy přijímání a vyhodnocování stížností, ale i celkové kultivace pracovního prostředí (viz např. evropský Kodex nulové tolerance z roku 2024 nebo minimální standard, který letos vydalo NKC – gender a věda). 

Je také nutné řešit nedostatek zařízení péče o nejmenší děti a podporu rodičů (např. nastavení pravidel pro čerpání režijních/nepřímých nákladů na náklady péče o děti, včetně řešení situací hlídání dětí během konferencí apod.).

Excelentní věda 

Posledním osloveným bylo Technologické centrum Praha, které podporuje zapojení České republiky do Evropského výzkumného prostoru, připravuje analytické a koncepční studie pro výzkum a inovace, uskutečňuje mezinárodní technologický transfer a podporuje vznik a rozvoj inovačních firem. Zeptali jsme se jeho ředitele Karla Klusáčka na otázku:

Jaké konkrétní kroky by měl nový předseda AV ČR udělat, aby posílil excelentní vědu – získávání ERC grantů, případně i získání Nobelových cen apod.?

Karel Klusáček: Mezi významné úkoly předsedy AV ČR patří určitě podpora excelentního výzkumu, ale nejen ta. Významným strategickým úkolem by měla být i komplexní podpora aktivit zaměřená na praktické využití kvalitního výzkumu.  Tedy skutečná spolupráce výzkumných pracovišť s podnikatelskou sférou, transfer technologií a systémová podpora vzniku akademických spin-off firem. To jsou všechno sice často (nejen u Akademie) zmiňované pojmy, ale bylo by dobré přejít od proklamací k činům. Akademie věd je nesporně součástí národního intelektuálního bohatství, některé ústavy produkují světově uznávané výsledky, ale zdánlivě prosté cíle praktického charakteru mají, dle mého názoru, souřadný význam. Nového předsedu Akademie věd tedy čeká hodně úkolů, nejen podpora mediálně atraktivní excelentní vědy, ale i řada zdánlivě obyčejnějších výzev.

Názory čtenářů 

Zeptali jsme se také vás, čtenářů, na několik otázek. 

Na otázku: Co konkrétního by měl nový předseda zlepšit po nástupu do své funkce? jste odpověděli, že nový předseda by měl zlepšit platy juniorních pracovníků, vytvořit společensko-vědní ústav a plnit svůj program. Kromě toho by se měl soustředit na excelenci a spolupráci s podnikatelskou sférou. 

Když jsme vás zeptali na klíčové dovednosti předsedy, zmiňovali jste, že by to měl být schopný manažer, který umí jednat s politiky a být dobrý mediátor. Musí mít také respekt v Evropském výzkumném prostoru.

Dva lidé ze tří si myslí, že nový předseda by měl být více viditelný v médiích, a to nejen v oblastech, kterým rozumí, ale měl by také vysvětlovat přínos všech věd. 

Poslední naší otázkou bylo, na co byste použili rozpočtové navýšení 900 milionů Kč, které by měla Akademie věd v novém roce získat. Z došlých odpovědí vyplynulo, že byste je využili na platy mladých (juniorních) vědců, čímž byste jim ulehčili rodinnou situaci nebo návrat ze zahraničí. Navýšení byste také použili na podporu společenských věd. 

Děkujeme všem za odpovědi. 

 

O volbě předsedy jsme informovali v předešlém článku, v němž naleznete i odkazy na krátké rozhovory s kandidáty.  

 

Autorka: Lenka Kuběnová