Ministři výzkumu EU vyslali jasný signál, že chtějí, aby příští rámcový program pro výzkum a inovace, byl samostatným programem a nebyl součástí širšího Evropského fondu pro konkurenceschopnost, ale mlčí o opatřeních, která by překonala propast mezi výzkumem a inovacemi v Evropě.
Na schůzce ve Varšavě 11. března pověřili Evropskou komisi, aby vypracovala svůj návrh na 10. rámcový program (10. RP, v angličtině FP10) „navazující na dědictví samostatných rámcových programů“. Poznamenali také, že smlouvy EU stanoví, že rámcový program by měl stanovit vědecké a technologické cíle, kterých má být dosaženo, a výši finanční účasti EU.
Podle Marcina Kuláška, polského ministra pro vědu, je Varšavská deklarace, která vzešla z neformálního zasedání Rady, „hlasitým poselstvím ministrů vědy v EU pro stabilní, inteligentně vytvořený rámcový program pro evropské vědce a inovátory. Bez silného rámcového programu bude těžké zvýšit konkurenceschopnost Evropy, vybudovat technologickou nezávislost a podpořit bezpečnost,“ řekl s tím, že věda a inovace budou klíčové pro řešení budoucích krizí.
Zatímco komisařka pro výzkum Ekaterina Zaharievová hovořila o důležitosti rámcových programů, oficiální plány Komise nezmiňují přípravu 10. rámcového programu a výzkumná komunita se stále více obává, že po roce 2027 nebude existovat samostatný program.
„Z dnešní diskuse to bylo jasné (...), že členské státy se domnívají, že silný a dobře financovaný rámcový program je nezbytný pro konkurenceschopnost Evropy,“ řekla Zaharievová po setkání.
Mezitím, když se ve Varšavě scházeli ministři výzkumu, poslanci ve Štrasburku přijímali svá doporučení pro nástupce Horizontu Evropa, který by také podle nich měl být samostatným programem.
Europoslanec Christian Ehler, zpravodaj parlamentní zprávy, řekl, že „nemá slov“, když to vypadá, že generální ředitelství Komise pro rozpočet vede „tajnou operaci“ k integraci 10. rámcového programu do Fondu pro konkurenceschopnost, aniž by to konzultoval s Evropským parlamentem nebo Radou.
Na otázky Science Businessu Ehler trval na tom, že Komise nemá pravomoc rozhodovat o osudu 10. RP sama. Snaha jít proti svým spoluzákonodárcům by podle něj mohla „ohrozit celé fungování“ budoucího dlouhodobého rozpočtu EU.
Mezitím se irská vláda přidala do debaty a ve svém předběžném stanovisku k 10. RP vyzvala k „vyhrazenému“ rozpočtu EU na výzkum .
Nezávislost ERC
Varšavská deklarace rovněž vyzývá Komisi, aby zachovala nezávislost a rozšířila role Evropské rady pro výzkum (ERC) a Evropské rady pro inovace (EIC). To vyvolalo reakci od prezidentky ERC Marie Leptinové, která ministrům poděkovala za jejich „silnou podporu“.
Obavy, že by Komise mohla obejít nezávislou vědeckou radu ERC a uložit tomuto poskytovateli zohledňovat shora stanovené priority (tzv. „top-down" přístup), byly podpořeny prohlášením v Kompasu pro konkurenceschopnost, aby ERC fungovala „se stejnými strategickými zájmy“ jako EIC.
Univerzity rovněž vyjádřily obavy, že plány Komise pro konkurenceschopnost opomíjejí význam základního výzkumu, který ERC financuje. Zaharievová však trvala na tom, že podpora základního výzkumu je „velmi silná“ a přítomná v celé politice Komise. „Je to v politických směrnicích našeho prezidenta, je to v Kompasu pro konkurenceschopnost, ve všech zprávách,” řekla.
Pokud jde o financování, Varšavská deklarace požaduje adekvátní rozpočet pro 10. RP, „odpovídající jeho strategické roli, včetně posílení evropské konkurenceschopnosti a řešení globálních a společenských výzev“. Dále uvádí, že jiné programy nebo nástroje EU by neměly být financovány na úkor rámcového programu.
Mimo jiné chtějí ministři vidět, že 10. rámcový program vytváří nové nadnárodní sítě spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, pomáhá udržet a přilákat nejlepší výzkumné pracovníky „včetně reintegrace výzkumných pracovníků zpět do EU“ a poskytuje prostor pro podstupování rizika.
Obtížná jednání
Zatímco zúčastněné strany ve výzkumu jsou spokojeny s klíčovými poselstvími Varšavské deklarace, existují také náznaky názorového rozdělení mezi vládami evropských států. Aby bylo dosaženo kompromisu, byl konečný text ve srovnání s dřívějším návrhem publikovaným na Science Business zúžený.
Nejvýznamnější neshody se podle jednoho diplomata týkaly jazyka použitého v odkazu na rozpočet 10. RP. Tato neshoda se netýkala ministerstev pro výzkum, uvedl jiný diplomatický zdroj, ale ministerstech zahraničí a financí, které se snažily zajistit, aby prohlášení nevydávalo doporučení nad rámec 10. rámcového programu, která by mohla ovlivnit strukturu příštího dlouhodobého rozpočtu EU.
Zdá se také, že budoucnost priority Widening se stane klíčovým bojištěm v rámci Rady během rozhovorů o 10. RP. První návrh textu, který připravilo polské předsednictví Rady, upozorňoval na potřebu „úsilí o snížení mezery ve výzkumu a inovacích v Evropě“, ale v konečné verzi chybí.
Některé země vyjádřily během setkání lítost nad tímto opomenutím, ale členské státy se nakonec shodly, že prioritou je vyslat jasný signál, že by měl existovat samostatný rámcový program s odpovídajícím rozpočtem.
Není to poprvé, co Rada zaujala stanovisko k budoucímu programu, ale „z hlediska včasnosti to byla nejdůležitější iniciativa ze strany členských států,“ řekl diplomat pro Science Business.
Další škrty během jednání zahrnovaly odkazy na roli 10. RP při upevňování výzkumu a inovací jako „páté svobody“ jednotného trhu a na posílení výzkumné spolupráce s globálními partnery. Konkrétní zmínky o „sociálních a environmentálních technologiích“ a výzkumu civilní bezpečnosti byly rovněž odloženy stranou.
Text vznikl překladem s drobnou redakční úpravou článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
