Růst investic do výzkumu a vývoje byl v roce 2023 po deseti letech vyšší u společností z EU než z USA

EU ale předstihla Čínu, kde soukromé výdaje do VaV činily 17,1 %, Japonsko (8,3 %) a země v ostatních částech světa (13,6 %). Přes zpomalení globálního růstu VaV (+7,8 % oproti +12,6 % v roce 2022) investovalo v roce 2023 předních 2000 společností rekordních 1257,7 miliardy eur do VaV. Padesát předních společností, mezi nimiž bylo 11 společností z EU, přispělo 40,1 % investic, což odhaluje silnou koncentraci VaV u největších hráčů.

Výzkum a inovace budou v následujících letech středem ekonomiky EU, s cílem podpořit inovace a vědeckou výjimečnost v závodě za čistou a digitální ekonomiku a přispět k udržitelné konkurenceschopnosti a prosperitě EU. Letošní tabulky potvrzují, že zatímco evropské společnosti jsou relevantními globálními hráči, tak struktura průmyslu vysvětluje inovační mezery mezi hlavními konkurenty. EU musí dále zvyšovat soukromé investice do výzkumu a inovací, rozvíjet klíčové sektory, jako jsou informační a komunikační technologie (ICT) a zdravotnictví, řešit rozdíly mezi členskými státy a podporovat nasazení technologií a tvorbu a růst průmyslových hráčů se sídlem v EU.

EU vede v investicích do VaV v automobilovém průmyslu, který spolu s informačními a komunikačními technologiemi (ICT) a zdravotnictvím pohání globální růst VaV.

V posledním desetiletí představovaly čtyři sektory – software, informační a komunikační hardware, zdravotnictví a automobilový průmysl – více než tři čtvrtiny globálních investic do VaV. Softwarový sektor rostl na světě nejrychleji, s desetiletou složenou roční mírou růstu 13,3 %, následovaný zdravotnictvím (7 %), hardwarem ICT (6,9 %) a automobilovým průmyslem (6,3 %). Investice do VaV v ICT sektoru a zdravotnictví nyní zpomalují po vzestupu, který zaznamenaly po pandemii covid-19.

V automobilovém sektoru evropští lídři představovali v roce 2023 investice společností se sídlem v EU 45,4 % globálních investic do VaV tohoto sektoru. Investovali více než dvakrát tolik, jako jejich americké a japonské protějšky, a více než třikrát tolik co čínští konkurenti. Na druhé straně zůstaly investice evropských společností do VaV v sektoru ICT softwaru na globální úrovni marginální, zatímco firmy se sídlem v USA tvoří 70 % globálního VaV tohoto sektoru a Čína taktéž etablovala významné společnosti investující do VaV v tomto sektoru. Společnosti ze Spojených států amerických také představují 43,3 % celkových soukromých výdajů do VaV v sektoru ICT hardware, kde velcí hráči z Korejské republiky a Tchaj-wanu získávají globální význam ve výrobě polovodičů.

Zdravotnický sektor má největší počet společností v prvních 2000, se 437 společnostmi včetně menších biotechnologických. Mezi nimi vede 238 společností se sídlem v USA ve zdravotnickém VaV (52 % celkového světového počtu), zatímco počet čínských společností v zdravotnickém sektoru vzrostl během 10 let z 13 na 63, což se blíží EU (64 firem v roce 2023). Globální investice do energetického sektoru vzrostly v roce 2023 o 21 % na 23,8 miliardy eur, překonaly letecký a obranný průmysl a jsou těsně pod chemickým sektorem.

Bližší pohled na EU

Napříč 19 členskými státy investovalo v roce 2023 prvních 800 společností se sídlem v EU do VaV 247,7 miliardy eur, což představuje nárůst o 8,7 % oproti předchozímu roku. Automobilový sektor vede seznam EU-800, přičemž tvoří 34,2 % investic do korporátního VaV v EU, následovaný zdravotnickým sektorem (19,3 %), hardwarem ICT (14 %) a softwarem ICT (7,8 %). Některé společnosti EU v sektorech polovodičů, automobilových komponent a biotechnologií/farmaceutik zažily mimořádné nárůsty investic do VaV, za poslední desetiletí se dvakrát a až padesákrát zvětšily. Tyto nárůsty investic naznačují probíhající diverzifikaci a významný potenciál růstu v těchto oblastech.

Mezi prvními 800 společnostmi EU je 99 malých a středních podniků (SME) s méně než 250 zaměstnanci. Většina z nich (74) je ve zdravotnickém sektoru a sídlí ve Švédsku, Francii, Dánsku a Německu. Francouzské SME vedou v investicích do VaV (34 % celkového počtu), následované Švédskem (21,3 %) a Nizozemskem (16,6 %). Tyto SME investovaly v roce 2023 do VaV 2,4 miliardy eur, což představuje nárůst o 3,7 % ve srovnání s předchozím rokem.

Méně výkonné výzkumné a inovační země, tzv. země rozšíření (widening countries), jsou v žebříčku méně zastoupené. V roce 2023 měly z prvních 2000 firem investujících do korporátního VaV na světě sídlo v jednom z 15 členských států rozšíření pouze čtyři (jedna v Portugalsku, Maďarsku, Slovinsku a na Maltě. Jde o farmaceutické společnosti Krka a Gedeon Richter, dále energetickou společnost Energias de Portugal a společnost zaměřující se na online sázení a hry Kindred Group). Společnosti uvedené ve Scoreboardu mají 14 000 dceřinných společností v zemích rozšíření, přičemž více než polovina těchto společností je v Česku (34,1 %) a v Polsku (16,6 %), což dle Evropské komise ukazuje význam těchto špičkových inovátorů pro země rozšíření. 

O EU Industrial R&D Scorbard

EU Industrial R&D Investment Scoreboard je vydáván každoročně od roku 2004. Scoreboard 2024 poskytuje ekonomické informace z nejnovějších finančních účtů (fiskální rok 2023) světových prvních 2000 investorů do VaV, jakož i prvních 800 společností se sídlem v EU. Tyto společnosti představují 85–90 % globálního soukromého financování VaV.

Scoreboard se stal referencí pro analýzy a data ve vědě, průmyslu a politickém rozhodování, mnohé důležité publikace na něj odkazují, jako např. nedávná zpráva od Maria Draghiho - Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, zpráva Align, act, accelerate, stejně jako různé politické dokumenty za posledních 20 let. Data Scoreboardu jsou veřejně dostupná v souladu s praxí otevřené vědy Evropské komise.

Zdroj: Evropská komise, přeloženo z anglického originálu a redakčně upraveno a doplněno Vladislavou Vojtíškovou