Přístup na trhy a financování potřebné k expanzi jsou hlavními faktory, které nutí evropské startupy a rozrůstající se podniky k přesunu do zahraničí, uvádí nová studie Evropské investiční banky a Evropské komise.
Studie čerpá z rozhovorů se zakladateli a generálními řediteli startupů a scaleupů v oblasti deep tech, digitálních technologií, čistých technologií a biotechnologických firem, které se v posledních 15 letech přestěhovaly, většinou do USA.
Mnozí uvedli jako důvod přístup k velkému jednotnému trhu v USA, spolu s vyšším využíváním inovativních technologií ze strany firem, což znamená vyšší příjmy a rychlejší vývojové cykly díky rozsáhlému testování v reálném světě. Zatímco na papíře se EU pyšní největším jednotným trhem na světě, ten zůstává roztříštěný kvůli rozdílným vnitrostátním předpisům a chování spotřebitelů.
Dalším klíčovým faktorem přitažlivosti jsou možnosti financování. Zejména v USA je vysoká koncentrace zkušených investorů ochotných podpořit vysoce rizikové inovace a schopných nabídnout větší objemy investic. Ti však preferují nebo vyžadují, aby společnosti, které podporují, sídlily v USA, a to je podle zprávy „nejvýznamnějším okamžitým spouštěčem relokace“.
Zpráva se věnuje i relokacím na Blízký východ, k nimž uvádí, že podnikání v regionu je do značné míry založeno na důvěře, takže zakladatelé společností se často musí přestěhovat, aby si zde vybudovali vztahy, a také poukazuje na příznivé regulační podmínky a daňové režimy v zemích jako Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie.
Dotazovaní také uvedli restriktivní evropské předpisy, složité daňové systémy, kulturní odpor ke změnám a rigidní pracovní zákoníky jako problémy, které by měly být řešeny, pokud má v Evropě zůstat a růst více startupů.
Evropa však není pro inovativní společnosti zcela neatraktivní. Každá z firem, které byly v rámci studie dotazovány, se přestěhovala pouze částečně a zachovala si své technické a výzkumné a vývojové kapacity v rámci EU. Podle studie panuje „silná spokojenost“ s technickými talenty dostupnými v Evropě, ale nedostatek obchodních talentů a zkušených talentů pro rozšiřování společností.
Politická priorita
Neschopnost Evropy udržet si své nejperspektivnější firmy je dlouhodobým problémem a zdrojem obav v době, kdy se blok snaží být méně závislý na jiných regionech v klíčových technologiích. V letech 2008 až 2021 přesunulo sídlo téměř 30 % evropských „jednorožců“, tedy startupů s hodnotou přesahující 1 miliardu dolarů. Komise v posledních letech učinila z řešení roztříštěných trhů a regulací EU prioritu, aby tento trend zvrátila.
András Inotai, vedoucí pracovní skupiny Komise pro začínající a rychle se rozvíjející podniky, v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že studie ovlivní nadcházející iniciativy, jako jsou jednotné podmínky pro společnosti v celé EU, známé jako 28. režim a Evropský akt o inovacích. Oba návrhy by měly být předloženy v prvních měsících roku 2026.
Komise rovněž pracuje na zavedení tzv. unie úspor a investic s cílem harmonizovat kapitálové trhy a mobilizovat úspory evropských občanů. Nový fond Scaleup Europe mezitím brzy začne investovat až do výše 100 milionů eur, což je výrazně více než současné nástroje EU. Tato iniciativa má zaplnit mezeru ve financování růstu v Evropě.
Evropská investiční banka (EIB) k tomuto úsilí přispívá svou iniciativou TechEU, která do roku 2027 poskytne 70 miliard eur na dluhové financování a kapitálové investice do inovací, a iniciativou European Tech Champions Initiative, která investuje do velkých fondů rizikového kapitálu podporujících společnosti v pozdní fázi růstu.
Doporučení
Zpráva obsahuje několik doporučení, jak by si Evropa mohla udržet více rychlerostoucích společností, a to na základě zpětné vazby od zakladatelů a vedoucích pracovníků.
Kromě vytvoření celoevropského právního režimu, jako je 28. režim, požaduje jednotné kontaktní místo pro poskytování centralizovaných informací a podpory začínajícím a rychle se rozvíjejícím podnikům, a regulační rámec, který bude podporovat inovace.
Pokud jde o financování, navrhuje cílené daňové pobídky pro začínající společnosti a daňové úlevy pro investory tolerantnější k riziku. Programy budování kapacit by měly investory vybavit potřebnými dovednostmi a znalostmi pro podporu vysoce rizikových podniků.
Firmy si také přejí uvolněnější pravidla pro nábor a propouštění, aby zajistily větší flexibilitu a jednotný přístup k náboru v celé EU. Pro přilákání špičkových talentů navrhují nabízet podnikatelská a začínající víza a více zaměstnaneckých pobídek, jako jsou akciové opce.
Strukturální problémy
Skutečnost, že studie byla založena na rozhovorech se zakladateli, jí dodává „politickou váhu a operační relevanci“, uvedl Vasco Pereira da Silva, vedoucí oddělení politiky v lobbistické skupině Allied for Startups. Serveru Science Business řekl, že studie poskytuje institucionální podporu tomu, co zakladatelé a startupové organizace celou dobu říkají: „evropská mezera v rozšířitelnosti se netýká jen financování, ale také strukturálního trhu a právních rozdílů.“
Mnoho zakladatelů, kteří byli dotazováni, uvedlo, že by raději zůstali a rozvíjeli se v Evropě, kdyby se vyřešily klíčové překážky. „Zakladatelé neodcházejí, protože chtějí. Odcházejí, protože Evropa jim příliš ztěžuje škálování rychlostí, kterou globální trhy vyžadují,“ řekl Pereira da Silva. Poukázal na skutečnost, že investoři mnoha lidem řekli, že podmínkou financování je založení společnosti v USA. „To není kulturní volba. Je to strukturální volba, kterou Evropa soustavně neřeší.“
Skutečnost, že si firmy ponechaly svůj výzkum a vývoj v Evropě, ale přesunuly holdingové společnosti, prodejní týmy a řídicí struktury do zahraničí, je podle něj výmluvná. „Evropa nejenže ztrácí talenty, když firmy stěhují své firmy, ale také ztrácí kontrolu nad tím, kde se tvoří přidaná hodnota.“ Věří, že zavedení 28. režimu bude lakmusovým papírkem toho, zda je Evropa připravena na skutečnou změnu. Startupové organizace prosazují nařízení , které by se okamžitě uplatnilo v celé EU spíše než směrnici, která by členským státům poskytla větší flexibilitu.
Podle Jeromea Leclanchea, řídicího partnera evropského investičního fondu dvojího užití Seven Capital, má Evropa příležitost využít současné klima nejistoty v USA. Zavedením 28. režimu, přijetím amerických talentů prostřednictvím zrychlených programů a motivací soukromého kapitálu „budeme konečně moci sklízet plody neuvěřitelně kvalitních talentů, které vytváříme v našem ekosystému vzdělávání světové úrovně,“ řekl a dodal: „Vyšší kapitál a větší tolerance k riziku v USA dnes vytvářejí prostředí, kde se kapitál rychle točí a společnosti mohou rychleji inovovat."
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
