Příští rámcový program EU pro výzkum bude mít čtyři pilíře a jeho části budou úžeji provázány s Evropským fondem pro konkurenceschopnost. Podle uniklého návrhu FP10 se spolupráce v oblasti výzkumu po roce 2028 přejmenuje a bude řízena prostřednictvím „řídicího mechanismu“ a „koordinačního nástroje pro konkurenceschopnost“, jejichž podoba bude stanovena v nařízení, které se týká zmíněného fondu.
Podle návrhu Evropské komise ze 4. července 2025 bude mít nový rámcový program výzkumu a inovací (FP 10) čtyřpilířovou strukturu, přičemž některé jeho komponenty – zejména spolupráce ve výzkumu – budou strategicky sladěny s Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF).
Čtyři pilíře jsou:
- excelentní věda,
- konkurenceschopnost a společnost,
- inovace,
- Evropský výzkumný prostor (ERA).
Druhý pilíř má být úzce propojen s ECF. Podle návrhu má zahrnovat „aktivity spolupráce ve výzkumu a inovacích jako zvláštní část pracovních programů“, které budou rozvíjeny „pod řídicím mechanismem a nástrojem pro koordinaci konkurenceschopnosti“ definovaným v nařízení ECF.
V Bruselu se už měsíce spekuluje, jak budou FP10 a ECF spolupracovat, ale návrh nevyjasňuje, jak bude sdílená pravomoc nad druhým pilířem řízena.
Německý poslanec Evropského parlamentu (EP), Christian Ehler, který by měl být zpravodajem EP pro legislativu FP10, řekl serveru Science Business, že Komise se prostřednictvím ECF pokouší „o mocenský tah místo potřebné reformy, jež vyplynuly ze zpráv Draghiho a Heitora.“
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen dříve uvedla, že FP10 zůstane nezávislý, ale bude „úzce propojen“ s ECF, který má „podporovat cestu investic od nápadu na trh – od výzkumu po startup, růst a globální výrobu.“
Ehler však vidí i pozitivní vývoj: „Zdá se, že Komise to myslí vážně s větším prostorem pro výzkumníky a výzvami formulovanými zdola nahoru.“
Návrh zatím neobsahuje informace o rozpočtu, ale výzkumná komunita prosazuje až 200 miliard eur. „Pokud se jedná o konečné znění, bude záležet na celém balíku MFF (Multiannual financial framework), ale zdá se, že na bedrech spoluzákonodárců bude hodně práce, aby tyto texty dávaly smysl pro výzkumnou komunitu,“ řekl Ehler.
Finální návrh Komise pro nový víceletý rozpočet EU, včetně ECF a FP 10, má být představen 16. července 2025.
Co obsahuje návrh?
Pilíř 1: Rozšířená ERC – excelentní věda
Bude nadále financovat základní výzkum skrze Evropskou výzkumnou radu (ERC) a akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). Od roku 2028 se však bude více zaměřovat na přilákání a udržení talentů v Evropě.
Návrh slibuje rozšíření ERC pro podporu základního výzkumu, ale neuvádí detaily. MSCA zůstane u doktorských sítí, postdoktorských stipendií a výměn výzkumných pracovníků. Vzniknou i nové mechanismy pro podporu udržitelné vědecké kariéry – součást iniciativy „Choose Europe“.
Financování výzkumných infrastruktur se přesune z tohoto pilíře do nově vzniklého čtvrtého.
Pilíř 2: Konkurenceschopnost a společnost
Navzdory spekulacím bude mít FP10 druhý pilíř pro spolupráci ve výzkumu a inovacích, avšak s novým názvem „Konkurenceschopnost a společnost“ s úzkou vazbou na ECF.
- Komponenta „konkurenceschopnost“ bude podporovat výzkum a inovace v oblastech politik ECF: zelená transformace, zdraví a bioekonomika, digitalizace, obrana a vesmír.
- Komponenta „společnost“ bude zaměřena na výzkum společenských výzev (migrace, dezinformace apod.) a zahrne podporu pro mise EU a iniciativu Nový evropský Bauhaus.
Počet partnerství bude „omezený“ a „radikálně zjednodušený“. ECF je má spolufinancovat, pokud to bude „nezbytné“. Neví se však, zda zůstanou zachovány všechny tři typy partnerství.
Text také zmiňuje možnost financovat „měsíční projekty“ (moonshots) – ambiciózní vědecké projekty typu CERN, čisté letectví nebo kvantové výpočty.
Pilíř 3: Inovace – EIC v hlavní roli
Třetí pilíř „Inovace“ (dříve „Inovativní Evropa“) bude nadále podporovat inovace skrze Evropskou radu pro inovace (EIC), která projde proměnou ve stylu americké agentury ARPA.
EIC zachová své schéma (Pathfinder, Transition, Accelerator, Scale-up) a bude podporovat vysoce rizikové projekty po etapách, s možností jejich ukončení na základě hodnocení programových manažerů.
Pro podporu obranných a duálně využitelných inovací se inspiruje agenturou DARPA.
Kromě EIC vzniknou i podpůrné aktivity pro inovační ekosystémy, jejichž podoba ale zatím není popsána. EIT (Evropský institut pro inovace a technologie) není v návrhu přímo jmenován, ale návrh zmiňuje podporu jeho poslání – propojování výzkumu, vzdělávání a podnikání.
Přečtěte si také
Po desetiletí Evropa kvůli poválečné opatrnosti v rámci svého inovačního ekosystému oddělovala civilní a obranný výzkum. Na rozdíl od Spojených států, které systematicky využívají inovace dvojího užití k posílení prosperity i bezpečnosti, tím však Evropa riskovala strategickou nevýhodu v klíčových technologiích. Aktuálně však starý kontinent stále více rozvíjí nové iniciativy, aby náskok dohnal a přizpůsobil se nové geopolitické situaci.
Pilíř 4: Evropský výzkumný prostor
Nový čtvrtý pilíř se zaměří na posílení Evropského výzkumného prostoru (ERA) skrze tři schémata:
- ERA politika,
- výzkumné a technologické infrastruktury,
- rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening).
Program Widening bude nadále pomáhat zemím s méně rozvinutými výzkumnými systémy. Ty se nyní rozdělí na:
- widening země (dosud zaostávající),
- transition země (dřívější widening, které se již zlepšily).
Obě skupiny dostanou podporu na síťování, sdílení znalostí a boj proti odlivu mozků. Widening země navíc i na budování kapacit.
Novinkou je, že Horizont Evropa bude financovat jak výzkumné, tak technologické infrastruktury. EU může pokrýt až 20 % nákladů na výstavbu špičkových zařízení.
Text vznikl překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
