EU potřebuje „vybudovat více mostů“ mezi civilní a vojenskou oblastí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen pouhé tři týdny předtím, než má představit návrhy na další dlouhodobé rozpočtové nástroje EU.
„Mnoho klíčových komponent obrany 21. století má dvojí užití: čipy, cloudové služby, software, satelity, umělá inteligence, zkrátka cokoli. Náš obranný průmysl potřebuje bezproblémový přístup k těmto klíčovým technologiím,“ uvedla Ursula von der Leyen během summitu NATO v Haagu 24. června. „Projekty dvojího užití dnes často nemohou běžet na civilních platformách. Musíme to změnit.“
Evropský parlament a Rada v současné době projednávají návrh Komise, který by umožnil fondu Evropské rady pro inovace (EIC) podporovat projekty dvojího užití a projekty související s obranou, což by vyžadovalo výjimku ze stávajících pravidel programu Horizont Evropa. Evropská komise chce také zdvojnásobit rozpočet EIC, neboť v současné chvíli může agentura financovat pouze 4 % projektů, které obdrží, řekla ve čtvrtek poslancům Evropského parlamentu komisařka pro výzkum Ekaterina Zaharieva. EIC má v současné době rozpočet 10 miliard eur z téměř 14 miliard eur vyčleněných na třetí pilíř programu Horizont Evropa na období 2021–2027. To představuje méně než 15 % celkového financování rámcového programu pro výzkum.
Komise chce také prostřednictvím programu Digitální Evropa podporovat projekty dvojího užití, a to i s přístupem k plánovaným gigatovárnám umělé inteligence, které se budou specializovat na trénování velmi velkých modelů umělé inteligence (o jednu gigatovárnu žádá i Česko, pozn. red.).
Von der Leyen navrhla, že by i další nástroje mohly být upraveny tak, aby zahrnovaly dvojí použití. „Budeme usilovat o tento druh synergie napříč všemi oblastmi. Musíme lépe propojit náš technologický průmysl s naší obrannou průmyslovou základnou,“ uvedla.
Během summitu, který se konal na konci června, se spojenci NATO dohodli na stanovení nového cíle výdajů na obranu ve výši 5 % HDP. To zahrnuje zvýšení předchozího 2% cíle pro základní výdaje na obranu na 3,5 % a dalších 1,5 % na investice související s obranou a bezpečností, včetně infrastruktury a odolnosti. Von der Leyen však varovala, že „způsob, jakým investujeme, je stejně důležitý jako to, kolik investujeme.“ To znamená modernizaci obranných schopností a integraci nových technologií.
Přečtěte si také
Po desetiletí Evropa kvůli poválečné opatrnosti v rámci svého inovačního ekosystému oddělovala civilní a obranný výzkum. Na rozdíl od Spojených států, které systematicky využívají inovace dvojího užití k posílení prosperity i bezpečnosti, tím však Evropa riskovala strategickou nevýhodu v klíčových technologiích. Aktuálně však starý kontinent stále více rozvíjí nové iniciativy, aby náskok dohnal a přizpůsobil se nové geopolitické situaci.
Horizont Evropa
Mluvčí Komise Thomas Regnier pro Science Business uvedl, že EIC Accelerator již podporuje mnoho společností s potenciálem dvojího užití, od kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence až po drony, a návrh Komise „objasňuje, že tyto společnosti mohou být i nadále plně podporovány v případě obranných aplikací svých technologií.“ Neobjasnil však, zda by se projektům dvojího užití mohly otevřít i další části programu Horizont Evropa.
Loňská veřejná konzultace ukázala, že akademické instituce jsou obecně proti povolení dvojího užití v příštím rámcovém programu, zatímco podniky jsou této myšlence otevřenější.
Pro Manuela Heitora, jehož expertní skupina pro budoucnost rámcového programu doporučila přijetí dvojího užití, jsou komentáře von der Leyen „velmi pozitivní a měli bychom je všichni v Evropě brát velmi vážně.“
„Pevně věřím, že pouze lepší formulace výzkumných, vesmírných a obranných programů v Evropě (...) umožní potřebné dodatečné investice, které jsou nezbytné pro zajištění evropské strategické autonomie a bezpečnosti,“ řekl Heitor časopisu Science Business. Dodal, že tyto investice by neměly být posuzovány v rámci tradičních pravidel pro kontrolu veřejného deficitu.
Heitor, bývalý portugalský ministr vědy, se domnívá, že obrana může být hnací silou evropské ekonomické konkurenceschopnosti, ale to bude vyžadovat zvýšené investice do výzkumu a inovací „ve všech oblastech poznání.“
Dne 25. června 2025 zveřejnila expertní skupina Komise pro ekonomický a společenský dopad výzkumu a inovací politický dokument, který vyzývá k využití potenciálu dvojího užití s cílem zajistit maximální návratnost investic do výzkumu. „V rychle se vyvíjející geopolitické krajině je schopnost koordinovat, investovat a regulovat výzkum a vývoj v oblasti dvojího užití zásadní pro strategickou autonomii a dlouhodobou odolnost,“ píše skupina.
„Samozřejmě víme, že se časy mění a že hranice mezi civilním, dvojím použitím a vojenským využitím se stírají,“ řekl Kurt Deketelaere, generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU).
LERU však tvrdí, že implementace doporučení Heitorovy zprávy rozlišovat pouze mezi vojenským výzkumem a vším ostatním, včetně dvojího použití, by byla „krátkozraká“. Pokud je to plán Komise, lobbistická skupina chce, aby proběhla diskuse o zárukách, jako je posouzení rizika zneužití pro výzkum s vojenským potenciálem.
Mezera ve financování
Von der Leyen ve svém projevu také zdůraznila důležitost řešení finanční mezery, která nutí evropské startupy k přesunu do zahraničí ve fázi růstu, a to i v obranném sektoru.
„Od začátku války (na Ukrajině) se investice do evropských startupů v oblasti obranných technologií zvýšily o 500 %. Stále nám však chybí finanční prostředky na kritickou fázi, od startupu až po rozšiřování,“ uvedla. „Musíme proaktivně identifikovat potenciální jednorožce a nasměrovat k nim více kapitálu, a to jak od veřejných, tak i soukromých investorů.“
Asociace evropského leteckého, bezpečnostního a obranného průmyslu (Association of Aerospace, Security and Defence Industries Europe) uvítala zaměření předsedkyně Komise na rozšiřování financování a překlenutí propasti mezi velkými obrannými společnostmi a startupy. „Startupy sice mají značný potenciál pro technologické inovace, zejména vzhledem k praktickým zkušenostem získaným na Ukrajině, ale zároveň potřebují podporu, aby splňovaly standardy kvality a bezpečnosti NATO,“ uvedl mluvčí agentury Science Business.
Jako řešení navrhuje průmyslová skupina vytvoření specializovaných „budovatelů rizikového kapitálu“ v oblasti obrany, kteří by na rozdíl od tradičních investorů rizikového kapitálu pomáhali s rozjezdem nových společností od nápadu až po komercializaci. Mohli by podpořit začínající podniky zdroji, odbornými znalostmi a infrastrukturou, pomoci jim splnit bezpečnostní požadavky a poskytnout most k rizikovému kapitálu a finančním institucím.
Mezitím ministři obrany na summitu schválili akční plán NATO pro rychlé přijetí, jehož cílem je urychlit integraci nových obranných technologií, mimo jiné prostřednictvím zrychleného zadávání veřejných zakázek a nových příležitostí pro testování a experimentování.
Text vznikl překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Martin Greenacre
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
