Ukrajinské univerzity obnovují prezenční výuku. Grammarly čelí žalobě kvůli AI nástroji využívajícímu identity akademiků. Výpadky internetu v Íránu komplikují sledování škod na kulturním dědictví. A v Trumpově vědeckém panelu dominují technologičtí miliardáři, zatímco akademici chybí. Přinášíme pravidelné shrnutí nejzajímavějších událostí, které v březnu ovlivnily svět výzkumu, vývoje a inovací.
V Trumpově vědeckém panelu dominují technologičtí miliardáři, akademici chybí
Americký prezident Donald Trump koncem března představil nové složení poradního orgánu President’s Council of Advisors on Science and Technology (PCAST), které je výrazně orientováno na technologický sektor, zejména umělou inteligenci a kvantové technologie. Mezi prvními 13 jmenovanými členy dominují špičky technologického průmyslu, včetně Marka Zuckerberga (Meta), Larryho Ellisona (Oracle) či Jensena Huanga (Nvidia).
Akademická sféra je v novém panelu zastoupena minimálně – jediným akademikem je zatím fyzik John Martinis z University of California ze Santa Barbary. Kritici rovněž podle časopisu Science upozorňují i na nízké zastoupení žen.
„Složení PCAST obvykle odráží priority prezidenta, který jej jmenuje,“ uvedla Deborah Stine, která pracovala pro tento orgán za prezidenta Baracka Obamy. Nejen podle ní aktuální nominace vychylují rovnováhu směrem k průmyslu na úkor základního výzkumu.
„Problémem je, že z výběru mizí ‚S‘ ve zkratce S&T (science and technology),“ uvedl jeden z představitelů akademického sektoru pro časopis Science. Obavy vyjádřil i bývalý vědecký poradce Bílého domu John Holdren, podle něhož panel postrádá tradiční vyváženost napříč obory.
Podle Úřadu pro vědu a technologickou politiku Bílého domu (Office of Science and Technology Policy – OSTP), který PCAST vede spolu s poradcem pro AI Davidem Sacksem, se panel zaměří na příležitosti a výzvy nových technologií pro americkou pracovní sílu. Další členové mají být oznámeni v následujících týdnech.
Grammarly čelí žalobě kvůli AI nástroji využívajícímu identity akademiků
Společnost Grammarly se svým vlajkovým produktem, populárním softwarem pro kontrolu gramatiky, podle časopisu Times Higher Education stáhla kontroverzní AI funkci „expert review“ poté, co čelila kritice i hromadné žalobě za využívání jmen a stylu známých akademiků a autorů – živých i zesnulých – bez jejich souhlasu. Nástroj umožňoval uživatelům získat zpětnou vazbu na texty „inspirovanou“ akademiky a osobnostmi, jako jsou spisovatel Stephen King či psycholog a kognitivní vědec Steven Pinker, ale i méně známí akademici. Nikdo z uvedených však zřejmě neposkytl souhlas. Grammarly využívá řada univerzit v USA i ve Spojeném království, například Stanford University, Boston University či University of Pennsylvania.
Žalobu podala investigativní novinářka Julia Angwin, která firmu viní z neoprávněného využití identity a komerčního zneužití jména. Podle ní i dalších kritiků nástroj vytvářel dojem, že dotčení odborníci s jeho fungováním souhlasí.
„Nástroj čerpá z veřejně dostupných informací z modelů třetích stran (LLM – velkých jazykových modelů), aby nabízel návrhy psaní inspirované publikovanou tvorbou vlivných osobností,“ uvedl generální ředitel společnosti Superhuman (dříve Grammarly) Shishir Mehrotra v příspěvku na LinkedInu. „V uplynulém týdnu jsme obdrželi oprávněnou kritickou zpětnou vazbu od odborníků, kteří se obávají, že nástroj zkresluje jejich názory,“ uvedl Mehrotra pro Times Higher Education.
Podle předsedy katedry filozofie a profesora Johna Kaaga z University of Massachusetts Lowell nástroj vytvářel dojem, že dotčení akademici jeho fungování schvalují: „Implikuje to souhlas nebo zapojení, které nikdy nebylo dáno.“
Kaag zároveň poukázal na alternativní přístup, kdy odborníci sami poskytují vlastní komentáře a obsah pro AI nástroje. Podle něj Grammarly využívalo autoritu akademiků pouze jako designový prvek, aby působilo důvěryhodněji. „Používání jmen odborníků k dodání kredibility AI výstupům je nesmysl,“ dodal.
Případ tak otevírá širší debatu o etických limitech využívání AI ve vědě a vzdělávání. Grammarly je totiž široce využíváno na univerzitách, což podle kritiků zvyšuje riziko legitimizace problematických AI praktik.
Výpadky internetu v Íránu komplikují sledování škod na kulturním dědictví
Aktuální americké a izraelské údery cílí nejen na íránské vojenské objekty a infrastrukturu, zasahují však i okolní oblasti a nevyhýbají se ani civilnímu obyvatelstvu. Kvůli rozsáhlým internetovým výpadkům je však podle časopisu Science obtížné přesně vyhodnotit rozsah škod na kulturním dědictví. Podle íránských úřadů bylo od konce února poškozeno nejméně 56 historických lokalit, včetně památek v Teheránu či Isfahánu.
„I kdybych kontaktoval kolegy v Teheránu, pravděpodobně by nemohli nic sdělit,“ uvedl pro časopis Science archeolog Michael Danti z University of Pennsylvania, čímž poukázal na omezený tok informací z postižených oblastí.
V Teheránu utrpěl podle informací Science škody palác Golestán z 18. století, kde tlakové vlny a trosky poškodily okna, zrcadla i dveře. Poškození byla hlášena i v komplexu Sa’dabad na severu města. Další zásahy zaznamenaly historické objekty mimo hlavní město, například hrad Šápúr Chást ze 3. století v Chorramábádu. Ve městě Isfahán bylo podle místních úřadů poškozeno 21 památek, včetně paláce Čehél Sotún a páteční mešity Masdžed-e Džáme.
Škody na památkách jsou zatím považovány převážně za vedlejší důsledky útoků na vojenské cíle. Mezinárodní organizace, včetně UNESCO, se snaží rizika minimalizovat například sdílením souřadnic chráněných lokalit. Írán zároveň chrání movité sbírky a označuje památky symbolem Blue Shield.
Ověřování rozsahu škod však komplikuje nejen omezený přístup k terénním datům a satelitním snímkům, ale i dlouhodobá izolace íránské akademické obce. Ta omezuje spolupráci s mezinárodními výzkumníky a nezávislé ověřování informací.
Experti upozorňují na riziko porušování mezinárodního práva. USA, Izrael i Írán jsou signatáři Haagské úmluvy z roku 1954, která ukládá ochranu kulturních památek během ozbrojených konfliktů. Přesto zaznívají obavy, že tato pravidla nemusí být vždy respektována.
Vedle přímých škod hrozí i nárůst rabování archeologických nalezišť, které se v obdobích nestability tradičně zvyšuje. Podle odborníků tak konflikt neohrožuje pouze fyzické památky, ale i jejich dlouhodobou ochranu.
Ukrajinské univerzity obnovují prezenční výuku
Po čtyřech letech války se ukrajinské univerzity postupně vracejí k prezenční výuce. Podle vyjádření zástupců studentů zveřejněných časopisem Times Higher Education se vysoké školy snaží maximálně využít dostupné kapacity, aby umožnily návrat na kampusy navzdory pokračujícímu konfliktu.
„Univerzity se snaží využít všechny své zdroje, aby studentům umožnily pokračovat ve studiu prezenčně,“ uvedla pro Times Higher Education prezidentka Ukrajinské asociace studentů Polina Hombalevska.
V prvních týdnech ruské invaze přešly univerzity na distanční výuku a zároveň fungovaly jako humanitární zázemí – poskytovaly přístřeší i základní pomoc. Online vzdělávání následně pomohlo udržet kontinuitu studia pro miliony studentů. „Online vzdělávání nám dalo pocit stability. Vzdělávání pokračuje, protože je nezbytné,“ dodala Hombalevska pro Times Higher Education s tím, že po válce budou univerzity klíčové pro obnovu společnosti i ekonomiky.
Podle ukrajinských institucí však zůstává situace kritická: poškozeno bylo více než 400 z celkem 625 vysokoškolských institucí, desítky byly přesunuty a jedenáct zcela zničeno. Řada univerzit přitom stále funguje v blízkosti frontových linií.
Navzdory tomu se některým školám daří obnovovat běžný provoz. Příkladem je State Tax University v Irpini u Kyjeva, která byla během bojů těžce zasažena, ale nyní opět zajišťuje výuku a postupně obnovuje své programy. „I když válka pokračuje, univerzita zůstává odolná. Každý den chodíme na přednášky,“ uvedla zástupkyně studentů Anastasiia Lishchyna.
Hra Doom jako vědecký nástroj: od neuronů po satelity
Klasická počítačová hra Doom, která vyšla v roce 1993, se v posledních letech stala netradičním nástrojem vědeckého výzkumu. Vědci ji aktuálně využívají nejen pro testování AI, ale i pro experimenty v biologii či v kosmickém výzkumu.
Australští výzkumníci například podle časopisu Nature naučili neurony pěstované na čipu hrát Doom a tím navázali na dřívější experimenty s jednodušší hrou Pong. „Internet se vždy ptá: ‚Spustí to Doom?‘,“ uvedl výzkumník Alon Loeffler z biotechnologické společnosti Cortical Labs in Melbourne, podle něhož byla právě tato otázka motivací pro experiment.
Doom je pro vědce atraktivní mimo jiné i díky tomu, že jeho zdrojový kód byl v roce 1997 zveřejněn, což umožňuje jeho úpravy a využití v různých prostředích. Hra tak posloužila i k neobvyklým experimentům – například k zobrazení herních snímků pomocí bakterií nebo k testování funkčnosti nanosatelitu Evropské kosmické agentury.
Podle počítačové vědkyně Mars Buttfield-Addison z University of Tasmania tento trend ukazuje význam hravosti ve vědě. Kreativita a experimentování „pro zábavu“ podle ní využívají stejné principy jako řešení složitých vědeckých problémů. „Vytvořit něco zdánlivě nesmyslného nevyžaduje méně práce než vytvořit něco vysoce technického,“ uvedla Buttfield-Addison pro časopis Nature.
Vedle vědeckého přínosu mají tyto experimenty i popularizační efekt. Jak upozorňují výzkumníci, projekty spojené s hrou Doom dokáží přitáhnout pozornost veřejnosti k vědě výrazně více než tradiční výzkumné aktivity.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
