Alina Huseynli: Lázeňskou léčbu chceme pomocí výzkumu objektivizovat

Jaká byla vaše cesta do čela institutu?

V Institutu lázeňství a balneologie (ILaB) jsem pracovala od jeho založení v roce 2019 jako výzkumná pracovnice. Podílela jsem se na různých projektech, například na implementaci technologie virtuální reality do lázeňských zařízení. Díky mému vzdělání v oblasti ochrany a využívání přírodních zdrojů jsem vedla projekt zaměřený na výzkum vlivu přírodního prostředí lázní (tzv. lázeňské terapeutické krajiny) na zdraví pacientů.

Minulý rok jsme se po rezignaci předchozího vedení ocitli v kritické situaci. Čelili jsme riziku, že nezvládneme v požadovaném termínu podat projekt Centrum lázeňského výzkumu do Operačního programu Spravedlivá transformace. Chyběly nám klíčové dokumenty, jako studie proveditelnosti a finanční analýza, a neměli jsme navázanou spolupráci s dalšími institucemi, což naši situaci ještě ztěžovalo. Rozhodla jsem se napnout všechny síly a projekt podat. Rada Karlovarského kraje mě pověřila vedením ILaBu, a po úspěšném zvládnutí první fáze jsem se přihlásila do výběrového řízení a vyhrála ho. Musíme teď udělat vše pro to, aby výzkum nebyl tak řečeno do šuplíku, ale aby měl reálný dopad do praxe.

Když jsem se dívala na webové stránky ILaB, tak jsem se dozvěděla, že výzkum v oblasti balneologie byl v Karlovarském kraji již dříve, v 90. letech však byl potom zrušen. Vy se teď tedy snažíte na tento výzkum navázat?

Institut lázeňství a balneologie byl zřízen v roce 2019 Karlovarským krajem, jako první a jediná veřejná výzkumná instituce na území kraje, mimo jiné na základě potřeby ze stran lázeňských zařízení. Jak jste správně řekla, navazujeme na činnost Výzkumného ústavu balneologického, který do roku 1993 fungoval v Mariánských Lázních, západní Čechy tedy mají v balneologickém výzkumu tradici. Zánik tohoto ústavu ale vedl k poklesu vědecké hodnoty oboru lázeňství. V současné době je lázeňství vnímáno více jako součást cestovního ruchu. Proto my v ILaBu máme před sebou velmi složitý úkol – obnovit výzkum v této oblasti a pomoci tak nejenom karlovarskému, ale i českému lázeňství, které se momentálně nenachází v jednoduché situaci.

Čili samotná lázeňská zařízení mají dojem, že zaostávají a poptávala znovuobnovení výzkumného ústavu?

Nezaostáváme, to rozhodně ne. Česká republika je jedním z lídrů v oblasti lázeňství a balneologie v Evropě. Je však potřeba, aby lázeňská péče byla tzv. evidence-based, abychom znali vědeckou podstatu účinků působení lázeňské léčby na zdraví pacientů, jen tak může Česká republika zůstat na špici evropského lázeňství. Samozřejmě zkoumáme i možné inovace procedur.

Vedle medicínského výzkumu se orientujeme i na výzkum přírodních léčivých zdrojů, socioekonomické a kulturně-historické aspekty lázeňství. Lázeňské prostředí bylo totiž vždy spojeno i s architekturou, kulturním a společenským životem, který se podílí na terapeutickém účinku lázeňské léčby.

Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie, na konferenci Revize, která se zabývala budoucností Karlovarského kraje.

Uvítáme každého, kdo chce budovat slavnou historii karlovarského lázeňství

Co se vám zatím podařilo nastartovat?

Naše začátky byly poměrně složité, každý rok se v institutu měnil ředitel. I přesto jsme za první čtyři roky své existence dosáhli několika vědeckých úspěchů. Mezi nejzásadnější výstupy patří registrovaný patent na dezintegraci rašeliny, která se používá k léčebným zábalům. Dále máme dva užitné vzory a vědecké články v prestižních impaktovaných časopisech. V kontextu disciplíny lázeňství a balneologie se jedná o značné úspěchy. V roce 2022 jsme získali ocenění Evropské asociace lázní ESPA Innovation Award jako evropský vítěz v kategorii Medical Scientific Research.

Skutečný zlom však nastal až nyní – získali jsme prostředky pro realizaci velkého strategického projektu Centrum lázeňského výzkumu, jehož celková alokace je 250 milionů korun.

O jaký projekt se jedná?

Projekt bude financován z prostředků Operačního program Spravedlivá transformace. Jedná se o zcela nový program, který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. V České republice se týká Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Náš projekt patří mezi strategické projekty Karlovarského kraje a hlavním cílem je vybudování prostředí a infrastruktury pro realizaci vědecko-výzkumných aktivit v oblasti lázeňství a balneologie. Důležitým aspektem projektu je přínos k hospodářskému růstu a zvyšování kvality života obyvatel kraje. V Karlovarském kraji máme poměrně hodně vysokoškolsky vzdělaných lidí se zkušenostmi z výzkumu, ale doteď zde neměli možnost uplatnění. Do konce roku pro ně vytvoříme 20 nových pracovních míst.

Všechny aktivity budeme realizovat na území Karlovarského kraje s tím, že v rámci tohoto projektu máme několik partnerů s finanční spoluúčastí, kterými jsou České vysoké učení technické v Praze – Fakulta biomedicínského inženýrství, Západočeská univerzita v Plzni – Fakulta zdravotnických studií, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Fakulta ekonomická a Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Na co získané finance použijete?

V projektu máme výzkumné, vzdělávací, popularizační aktivity a také aktivity zaměřené na transfer znalostí a technologií. Zaměříme se na oblast lékařskou, environmentální a socioekonomickou.

V oblasti lékařské plánujeme například vytvářet nové léčebné postupy s důrazem na civilizační onemocnění a implementaci moderních technologií do lázeňské léčby. Máme za sebou úspěšný projekt využití virtuální reality do lázeňských zařízení, který jsme realizovali ve spolupráci s firmou VR Medical a FBMI ČVUT. Dosáhli jsme zajímavých výsledků – použití virtuální reality v léčbě nejen zlepšilo sledované parametry u pacientů, ale také odhalilo ekonomický potenciál této technologie. Virtuální realitu lze využít v rámci skupinové terapie, což umožňuje jednomu fyzioterapeutovi cvičit s více pacienty najednou. To může pomoci řešit problém nedostatku zdravotnického personálu v lázních.

Ve spolupráci s FBMI také plánujeme vytvořit demonstrační laboratoř za účelem ukázky moderních technologií pracovníkům lázeňských zařízení. Demonstrace moderních technologií a inovativních postupů umožní pracovníkům lázeňských zařízení a studentům relevantních studijních oborů vidět, jak teoretické koncepty fungují v reálném prostředí a jak je lze uplatnit v praxi.

Plánujete váš výzkum i nadále provádět přímo na lázeňských pacientech?

Klinický výzkum je zcela zásadní pro účely posouzení účinnosti komplexní lázeňské péče v prevenci a léčbě onemocnění. Zapojení lázeňských zařízení do výzkumných aktivit je zcela nezbytné, protože ILaB nedisponuje vlastním klinickým pracovištěm a nemá oprávnění k provádění lékařských výkonů. Vytvoříme ale metodický design výzkumu a budeme jej koordinovat. V Karlových Varech bude probíhat výzkum se zaměřením na diabetes a na ztučnění jater, v Mariánských Lázních se zaměřením na nefrologii a urologii a ve Františkových Lázních na ženskou neplodnost. Tímto reagujeme na tradiční indikace, spojené s těmito lázeňskými městy. Nyní je potřeba objektivizovat a potvrdit význam léčby v jednotlivých zařízeních.

Říkala jste, že ILaB vznikl i na základě poptávky jiných lázeňských zařízení, jaká je nyní jejich odezva?

Naše působení vítají. Přestože jsme organizace zřízená Karlovarským krajem, naše působnost je celorepubliková a spolupracujeme s lázeňskými zařízeními po celé České republice. V roce 2023 se nám podařilo navázat velmi úzkou spolupráci se Svazem léčebných lázní, který sdružuje 47 členů, z toho 45 léčebných lázní, jež tvoří více než dvě třetiny všech lázeňských lůžek v zemi a představují 95 % veškeré lázeňské léčby hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Již dříve jsme společně s Léčebnými lázněmi Mariánské Lázně realizovali vůbec první studii účinku lázeňské léčby na postcovid. Za tuto studii Léčebné lázně Mariánské Lázně získaly ocenění ESPA Innovation Award. Také jsme vyhodnocovali v Léčebných lázních Kynžvart působení lázeňské léčby u astmatických dětí. Takže pravidelně spolupracujeme s lázeňskými zařízeními, a i přímo v ILaBu máme několik lázeňských lékařů, kteří pracují přímo v našem týmu. V rámci Evropy spolupracujeme zejména s Evropskou asociací lázní.

Inspirovali jste se při zakládání institutu v zahraničí? A máte ambici naopak vy sloužit jako inspirace ostatním?

Doufám, že právě projekt Centrum lázeňského výzkumu má ambice určovat směr našeho oboru. Když jsem letos prezentovala náš institut na evropském summitu o zdravotním turismu v Evropském parlamentu v Bruselu, náš projekt byl zmiňován jako příklad dobré praxe. My z Karlovarského kraje často slýcháme, v čem všem je náš kraj pozadu, takže slyšet, že jsme také v něčem dobří, bylo povzbuzující.

Podobné výzkumné instituce existují po celém světě, zejména v postsovětských zemích s dlouhou historií balneologie. Ale i v Evropě například ve Francii pod Univerzitou v Dax funguje Institute of Balneology. V Pobaltí, kde byly balneologické ústavy postupně rušeny, nyní znovu objevují jejich význam a obnovují je. Zástupci států jako Chorvatsko a Slovinsko projevili zájem vybudovat podobné výzkumné instituce zaměřené na lázeňství.

Většinou se ale balneologický výzkum realizuje buď na vysokých školách nebo přímo v jednotlivých lázeňských zařízeních.

Chceme pomoci nejen pacientům, ale i obyvatelům kraje

Jak se vyrovnáváte se stárnutím zdravotnického personálu v lázeňství?

V důsledku zrušení Výzkumného ústavu v Mariánských Lázních nedocházelo dlouhou dobu ke generační výměně odborníků. Věřím ale, že naše aktivity mohou zatraktivnit obor lázeňství a ukázat mladé generaci lékařů a zdravotnického personálu, že je to zajímavý obor, ve kterém mohou pracovat s moderními technologiemi a vyvíjet nové léčebné postupy.

Letos jsme pořádali druhý ročník konference Moderní technologie v lázeňství. A nejenom, že se ztrojnásobil počet účastníků oproti loňskému roku, ale věkový průměr řečníků byl kolem 30 let, což mě opravdu potěšilo.

Chcete inspirovat mladé lidi k zájmu o obor lázeňství třeba skrz vedení studentských prací?

Ano, vedeme jak bakalářské, tak diplomové a disertační práce. Momentálně máme spolupráci s ČVUT a ZČU. Organizujeme také konference, workshopy, školení a kurzy, které rozšiřují znalosti a dovednosti v oblasti udržitelného rozvoje lázeňství a balneologie, léčebných metod a postupů v ochraně přírodních léčivých zdrojů. Začátkem června jsme uspořádali i první středoškolskou konferenci na téma přírodních léčivých zdrojů ve spolupráci se Střední uměleckoprůmyslovou školou keramickou a sklářskou v Karlových Varech.

V Karlovarském kraji máme navíc nově koordinátora pro návrat expatů. Pokud se někdo chce vrátit zpátky do Karlovarského kraje, tak má příležitosti. Vedením Karlovarského kraje byl také schválen nový dotační program na podporu vědců, v rámci něhož má odborník, který bude chtít pracovat ve výzkumu a přestěhuje se do Karlovarského kraje, možnost dostat měsíční příspěvek na bydlení až ve výši 18 tisíc korun.

Karlovarský kraj se tedy rozhodl, že se pokusí svou nelehkou pozici v rámci republiky vylepšit právě formou výzkumné instituce, která navíc navazuje na tradičně silnou oblast?

Ano, náš projekt cílí nejen na pomoc lázeňským zařízením, ale také místnímu obyvatelstvu. A to nejen prostřednictvím nových pracovních míst. Máme za sebou například zajímavý výzkum zkoumající účinky karlovarské pitné léčby na místní obyvatele. Do studie bylo zapojeno 180 obyvatel Karlových Varů, kteří absolvovali třítýdenní pitnou kúru lázeňskými prameny bez komplexní lázeňské léčby. Zjistili jsme, že 75 % této populace trpělo na začátku ztučněním jater, což se po absolvování pitné kúry výrazně zlepšilo. Kromě objektivních zdravotních přínosů dostáváme i velmi cennou subjektivní zpětnou vazbu. Místní obyvatelé nám sdělují, že se jim zlepšila kvalita života a měli možnost poznat své rodné město z perspektivy lázeňského hosta, ocenit jedinečnost lázeňského prostředí a jeho pozitivní vliv na zdraví.

Jak je vlastně prozkoumáno složení jednotlivých pramenů a jejich vliv na zdraví?

Složení minerálních pramenů je známo, to se sleduje a pravidelně vyhodnocuje, ale konkrétní efekt na zdraví zkoumal naposledy Výzkumný ústav balneologický v minulém století a od té doby neproběhla žádná studie. To chceme teď napravit zapojením současných vědeckých přístupů. Například ve spolupráci s Fyziologickým ústavem AV ČR chceme zkoumat působení lázeňské léčby na úrovni epigenetických faktorů nebo hledat nové objektivní markery, na základě kterých bychom mohli efekt lázeňské léčby posuzovat.

Lázeňství má obrovský význam také z pohledu prevence. Ať už je to prevence civilizačních onemocnění, podpoření zdravé dlouhověkosti a duševního zdraví. Zkoumali jsme například působení lázeňské péče na syndrom vyhoření, poruchy nálad, do budoucna bychom se rádi soustředili také na spánkové poruchy. To všechno souvisí s lázeňstvím a je tu nevyužitý potenciál. Chtěli bychom z lázeňské péče udělat moderní léčebný přístup, který bude splňovat parametry současného tisíciletí.

 

Autorka: Vendula Lužná (Vědavýzkum.cz)

Rozhovor vyšel v rámci copywritingové spolupráce, jejímž cílem je upozornit na jedinou veřejnou výzkumnou organizaci v Karlovarském kraji. 

---

Alina Huseynli je ředitelkou a členkou Rady Institutu lázeňství a balneologie, veřejné výzkumné instituce Karlovarského kraje. Stojí v čele velkého strategického projektu Centrum lázeňského výzkumu financovaného z prostředků Operačního programu Spravedlivá transformace. Má za sebou několik výzkumných projektů, působí také jako hodnotitelka. Pomocí publikací a příspěvků na konferencích se snaží šířit vědecké poznatky o nových trendech v lázeňské péči. Nyní dokončuje disertační práci na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni.