Sejdou se vědci, studenti, zástupci malých a středních firem z pomezí České a Slovenské republiky. Nikoli začátek vtipu, ale reálná vize evropského projektu GlaCerHub, který koordinují čeští a slovenští vědci. Plánují společné workshopy, při kterých si participanti předají informace.
Koordinátorem projektu za CEITEC VUT je Karel Maca, který vede výzkumnou skupinu Pokročilá multifunkční keramika
Představitele sklo-keramických firem třeba zaujmou inovativní přístupy a závěry výzkumů vědeckých pracovníků – navážou spolupráci a s šikovnými studenty založí spin-off firmu, ve které poznatky zpeněží. Konec nápadů končících v šuplíku, konec zaostávání regionálních firem. Začátek komunikace a spolupráce napříč heterogenními skupinami. To je vize GlaCerHubu – sdíleného prostoru pro rozkvět sklářského a keramického průmyslu, jehož pomyslné okvětní lístky budou vyrůstat z Jihomoravského a Trenčínského kraje. Evropská unie projekt „zalévá“ 5 miliony eur.
Na otázky odpovídá projektový manažer Blahomír Skoupý, doplňuje ho koordinátor projektu na straně CEITEC VUT Karel Maca.
Kdo tvoří projekt GlaCerHub?
Konsorcium GlaCerHub tvoří šest partnerů z Česka a sedm ze Slovenska. Patří sem zástupci výzkumného a průmyslového sektoru, samosprávy Trenčínského a Jihomoravského kraje a instituce na získávání talentů, jako jsou Jihomoravské inovační centrum, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, Slovenská hospodářská komora apod. V oblasti transferu technologií, ochrany duševního vlastnictví a příprav a realizace evropských projektů výrazně přispívá svým know-how španělská společnost Inveniam.
Proč potřebujeme takové centrum?
Ve zmíněných dvou regionech se daří vývoji a výzkumu ve sklářském a keramickém průmyslu. Co se ale bohužel nedaří, alespoň ne na takové úrovni jako v ostatních členských státech Evropské unie, je převedení a aplikace vědeckých poznatků do průmyslového sektoru. Startupy, spin-off firmy a obecně komercializace výsledků výzkumů – to je něco, co by měl tento nový ekosystém „nakopnout“.
Jakými nástroji toho chcete docílit?
Teď budu mluvit za českou odnož projektu. Máme rozpočet na to, abychom finance a úsilí věnovali do školení pro doktorské studenty, zaměstnance průmyslových firem a do podpory a rozvoje aplikovaného výzkumu, aby se výsledky dostávaly do praxe. Taky bychom chtěli víc sklo-keramických firem zapojit do Horizon Europe programu, aby participovaly na těchto projektech. Zatím jsou z našeho regionu součástí projektu jen dvě malé až střední firmy. Až se nám tento počet podaří patřičně rozšířit, bude to jenom ku prospěchu České republiky.
Pro jak velkou skupinu by bylo nové inovační centrum?
Čím větší bude, tím lepší. Primárně je to zaměřené na firmy sklo-keramického průmyslu. Ale vývoj a výzkum se zaměřuje na širokou škálu aplikací napříč obory. Cílovou skupinou je proto také letecký a automobilový průmysl. Využití by se našlo v recyklaci a obecně ekologii, protože se ve výzkumu zabýváme i vývojem nízkoenergetických stavebních materiálů, které mají nižší uhlíkovou stopu. Zaujmout bychom mohli třeba i zubaře, tedy medicinský obor. Rozsah aplikací je skutečně široký. Můžeme nabídnout spolupráci třeba desítkám až nižším stovkám firem. Ale potřebujeme ještě čas, zatím jsme na začátku projektu.
Co projektu předcházelo?
Karel Maca: S nápadem na projekt za mnou přišel kolega, vedoucí trenčínského Centra excelence FunGlass, Dušan Galusek. Spolupracujeme velmi intenzivně už od roku 2014 a za tu dobu jsme dohromady napsali už téměř 20 publikací. Řekl mi, že Evropská unie vypsala výzvu na tzv. Excellence Hubs, a jestli do toho nepůjdeme. Začali jsme sepisovat projekt, se kterým nám pomáhala ještě mezinárodní společnost Inveniam, která se zaměřuje na transfer technologií a má obrovskou zkušenost v přípravě projektů. Uspěli jsme a na naplnění vize máme 4 roky.
Jaká je zatím spolupráce s tolika partnery projektu?
Měli jsme zahajovací setkání, kde kromě většiny partnerů, byla také evropská komisařka, která má na starost kontrolu a řízení projektu. Seznámili jsme se a dohodli se na tom, co je potřeba udělat v prvním čtvrtletí. Ujasnili jsme si, kdo má jaké úkoly na celé čtyři roky. Postupujeme pomalu, ale jistě. Průběžně získáváme renomované zahraniční odborníky z akademické i průmyslové sféry.
Čím začnete?
Úkoly vyplývají z grantové dohody. Hlavním koordinátorem projektu je Trenčínská univerzita, která má nejvyšší podíl na grantu. Nejdřív je potřeba, aby vznikla řídicí struktura HUBu – rozhodovací a kontrolní orgány, vědecká rada. Ustanoví se trenčínská a brněnská kancelář, v nichž budou pracovníci, kteří budou úkolováni a budou plnit jednotlivé části projektu. Prakticky to máme rozdělené na 7 pracovních balíčků. První popisuje nutné vytvoření řídicích a dozorových struktur HUBu, druhý má na starosti plány výzkumu, vývoje a investic, třetí balíček řeší plán školení a podpory talentů, čtvrtý zahrnuje transfer technologií a ochranu duševního vlastnictví. Pátý popisuje aktivity, které by měly GlaCerHubu zajistit možnost financování i po formálním ukončení projektu financovaného ze zdrojů EU. Šestý balíček řeší komunikaci a publikaci výsledků a poslední je o řízení a administrativě HUBu (project management).
Co bude výsledkem fungování GlaCerHubu?
Karel Maca: Evropská unie chce, aby po čtyřech letech byly měřitelné výsledky v podobě zvýšení objemů investic do vývoje a výzkumu sklo-keramického průmyslu. Měli bychom podpořit vznik nových spin-off firem a startupů, měli bychom dbát na to, aby se výsledky výzkumu uplatňovaly formou licencí, které se pak budou prodávat průmyslovým firmám apod. Jsou přesně dané body, podle kterých se pak bude určovat, jak byl projekt úspěšný.
Misí GlaCerHubu je propojovat. Jak zajistíte, aby o Vás cílová skupina věděla?
Karel Maca: V současné době řešíme vizuální identitu projektu, webové stránky, sociální sítě a plánujeme také newsletter. Musíme začít pracovat na sylabech jednotlivých workshopů a školení pro zájemce z akademické a průmyslové oblasti, státní správy a neziskového sektoru. Některé workshopy budou cílené na odbornou oblast a některé by byly obecnější, jako třeba jak zvýšit svoje dovednosti, jak založit startupy, otázky duševního vlastnictví apod. Nabídky workshopů budeme zasílat jednotlivým firmám. Chceme, aby byly kvalitní, propracované a interaktivní. Aby po skončení prvního se účastníci ptali: a kdy bude další?
Blahomír Skoupý: Taky je potřeba zmínit, že na projektu spolupracují dvě výzkumné skupiny CEITEC, Pokročilá multifunkční keramika Karla Maci a Pokročilé materiály a povlaky pro průmysl Ladislava Čelka. Obě mají skvělou vazbu na průmyslové firmy z mnoha oborů. Tudíž nějaké kontakty a případné adepty na zapojení do GlaCerHubu v podstatě už máme.
Čím se bude zabývat výzkumná část GlaCerHubu?
Karel Maca: Soustředíme se na témata, která si myslíme, že mají velký potenciál. Jedním z nich je transparentní luminiscenční keramika. Vyrobit transparentní keramiku je opravdu náročný úkol. Aby byla průhledná, musí být dokonalá a nemůže obsahovat žádné nečistoty ani póry. Oproti monokrystalům a sklům má spoustu důležitých vlastností, například lepší mechanické vlastnosti, lepší chemickou a termodynamickou stabilitu a možnost dopování funkčními dopanty. Proto je tam přidanou hodnotou luminiscence, funkce, která je vhodná pro např. lasery, dosimetry, scintilátory apod. Dalším tématem jsou nové materiály, tzv. vysoko-entropické keramiky (High-entropy ceramics), ale nabízí se další možnosti, které chceme a budeme otevírat i v souvislosti s možností tzv. cotutelle studia (individuální studijní programy na dvou univerzitách), které pro Ph.D. studenty zajišťujeme spolu s Trenčínskou univerzitou.
Jaká je Vaše představa ideálního fungování inovačního centra?
Karel Maca: Naším společným cílem je vybudování renomované organizace, která bude pomáhat průmyslovým i akademickým partnerům získávat nové zdroje financování výzkumu a vývoje a také nezbytné investice do špičkového přístrojového vybavení, a to zejména v rámci projektů EU.
Blahomír Skoupý: Inovační centrum bude atraktivní nejen pro průmyslové společnosti, ale také bude lákadlem pro mladé odborníky z celého světa, kterým nabídne jedinečné technologické a vědomostní zázemí pro výzkum a následné uplatnění výsledků v praxi a v komerční sféře. V této oblasti využijeme zkušeností našich partnerů, společností Inveniam a JIC, jejichž know-how pomůže mladým vědcům v transferu technologií třeba prostřednictvím spin-off společností. V rámci projektu by měl být získán zkušený expert na pozici International Innovation Chair, který bude určovat nejen konkrétní směry výzkumu a vývoje, ale bude také mentorem těm nejlepším studentům a doktorandům.
Karel Maca: Byli bychom moc rádi, aby široká veřejnost vnímala projekt GlaCerHub jako skvělé zviditelnění obou regionů v evropském a světovém měřítku a jako příležitost pro rozvoj mezinárodní technologické spolupráce v oblasti pokročilých skelných, keramických a kompozitních materiálů.
Zdroj: CEITEC
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
