Ida Součková Olšová a Lenka Chvojková o platformě CZARMA

V Česku vzniká spolek na podporu a sdílení zkušeností z administrace vědeckých projektů, který by měl zajišťovat špičkový servis pro excelentní vědu. CZARMA, z. s., (Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s., www.czarma.cz) bude profesní sdružení manažerů a administrátorů ve výzkumu, které bude sdružovat a propojovat manažery a administrátory ve vědě a výzkumu a bude platformou pro sdílení zkušeností, know-how a dobré praxe. Bude pořádat vzdělávací akce pro profesní rozvoj pracovníků v oblasti řízení a administrace výzkumu, hodlá přispívat k budování dobrého jména profese manažer a administrátor ve výzkumu, spolupracovat s vědeckými a výzkumnými organizacemi, univerzitami, veřejnou správou a obdobnými profesními spolky v ČR i v zahraničí. Bude usilovat o rozvoj a kultivaci českého i evropského výzkumného prostoru a chce být partnerem relevantních orgánů veřejné správy a poskytovatelům dotací a podílet se na připomínkování nových legislativních a ekonomických dokumentů.

Co se skrývá za tak trochu čarovně znějící zkratkou CZARMA?

Chvojková: CZARMA je právě vznikající Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu. Bude mít formu spolku. V tuto chvíli je nás u vzniku CZARMA čtrnáct. Všichni se dlouhodobě věnujeme výzkumu, podpoře a administraci vědeckých projektů. Již mnoho let vnímáme potřebu lépe v Česku zajistit, aby se výzkumníci mohli věnovat skutečně vědě a nebyli zatěžováni a brzděni administrativou, jakkoli důležitá je. Naším cílem je v nejširším slova smyslu podpora vědy. Mnoho let jsme o tom uvažovali a diskutovali na různých fórech napříč republikou. V Technologickém centru jsme již v roce 2007 založili pracovní skupinu projektových manažerů vysokých škol a ústavů AV ČR, jejímž cílem byla právě výměna zkušeností v oblasti finančních a právních otázek rámcových programů EU. Jako národní kontaktní místo také pravidelně organizujeme setkávání projektových manažerů České národní informační sítě regionálních a oborových kontaktních organizací NINET. Teprve letos se však podařilo pod taktovkou kolegů z Masarykovy univerzity v čele s Idou Součkovou Olšovou přetavit plány na podporu profese projektových manažerů ve výzkumu v realitu. A to dokonce v širším slova smyslu, nejen pro projekty EU. Za to i za poskytnutí prostor CZARMA patří Masarykově univerzitě a jejímu rektorovi prof. M. Barešovi velký dík.

Součková Olšová: Díky koordinaci jihomoravské sítě REGON (Regional Grant Office Network), kterou jsme převzali od Jihomoravského inovačního centra, se nám podařilo propojit regionální a národní komunitu a mohli tak spolupracovat na zrodu CZARMA s řadou zkušených kolegů z oboru, například právě s Lenkou Chvojkovou z Technologického centra, které má v rámci Česka unikátní know-how a přehled o situaci v oboru věda a výzkum. Dále s Tomášem Mozgou z Biologického centra AV ČR či Hankou Štěpánkovou z VŠCHT, která dlouhodobě řídila aktivitu projektových a ekonomických specialistů PES. Poděkování patří také kolegům do Brna, Prahy, Ostravy, Pardubic, Plzně či Olomouce. Těšíme se, že v CZARMA brzy uvítáme další kolegy z různých institucí a regionů. Provedli jsme předběžný průzkum zájmu a doufám, že v úvodní fázi spolku nás budou desítky. Při formování spolku i my vycházíme z našich zkušeností z organizace setkávání regionální kontaktní organizace pro evropské programy REGON a podle našich zkušeností je v celém Česku minimálně 150 lidí, kteří se problematikami, které pokrývá CZARMA, zabývají. Všichni jsou vítáni. Velkou inspirací nám je organizace EARMA (European Association Research Managers and Administrators), zastřešující evropskou komunitu administrátorů a manažerů ve výzkumu. S kolegy z EARMA jsme v úzkém kontaktu a jsme rádi, že s námi sdílí své dlouholeté zkušenosti.

Může se přihlásit kdokoli, instituce i jednotlivec? 

Součková Olšová: Členství bude individuální. Přihlásit se bude moci kdokoli, kdo má zájem o informace a vzdělávání v oblasti přípravy i implementace výzkumných projektů. Problematika ale není omezena jen na projekty, šíře záběru je mnohem širší – od etiky přes genderová témata, otevřenou vědu až po publikování a hodnocení vědy. Cílem spolku je především efektivní výměna informací ve všech oblastech, které úzce souvisejí s výzkumnými projekty a s vědou jako takovou. A přestože členství bude individuální, jsme rádi, že už máme signály o podpoře i z vedení
různých výzkumných institucí – v čele s mou domovskou MU.

Jak bude CZARMA fungovat v praxi?

Chvojková: Aktuálně se připravuje první členská schůze, kterou bude hostit Technologické centrum. Bude velice důležitá. Právě na ní proběhnou volby, z nichž vzejdou již zcela plnohodnotné orgány. Schůze se může zúčastnit kdokoli, kdo se stane členem CZARMA. Více informací se můžete dočíst na nově založených webových stránkách www.czarma.cz. V budoucnu pak plánujeme fungování v rámci různých tematicky zaměřených skupin. Počítáme s tím, že v budoucnu se bude CZARMA flexibilně vyvíjet. Těšíme se na to, že se k nám přidají i kolegové z institucí, jako jsou Jihomoravské inovační centrum nebo Technologická agentura, které sice přímo žádosti o granty nepodávají, jsou ale zapojeny ve vědeckém ekosystému.

Řekli jste, že podpora vědy je hlavním smyslem CZARMA. Můžete to konkretizovat? 

Součková Olšová: Ve skutečnosti jde o věci zcela konkrétní. Čeští vědci mají potenciálně možnost využívat obrovské prostředky pocházející ve velké míře z EU. Špičková neboli excelentní věda se dnes ani jinak dělat nedá, je nesmírně nákladná a vyžaduje dlouhodobé financování. Žádná země – natož země střední velikosti, jakou je Česko – nevystačí s národním financováním, je potřeba využívat mezinárodní prostředky. To ovšem také znamená, že soutěžíme v té nejostřejší konkurenci.

Jaká jsou hlavní úskalí?

Součková Olšová: Je třeba, abychom byli schopni snížit zbytečnou administrativu, efektivně najít optimální zdroje financování, zorientovat se v různých výzvách a sepsat správně grantovou žádost. Je jasné, že tyto úkony nemohou být doménou vědců, jejichž role je být tím objevitelem, který prostředky přetaví v konkrétní objevy. My jakožto administrátoři a projektoví manažeři jsme tu od toho, aby vědci své kompetence mohli využít naplno. Rozvazujeme jim ruce. A pokud se to naučíme, měli bychom umět zkušenost sdílet s ostatními.

Prezident Masaryk podporoval vznik Masarykovy univerzity jako druhé české univerzity argumentem, že mezi univerzitami má být konkurence. Nevzdáváte se sdílením know-how konkurenční výhody?

Chvojková: V Česku nás, projektových manažerů ve vědě a výzkumu, není mnoho. Jsme všichni na jedné lodi. Všichni máme stejnou snahu – poskytovat podporu excelentnímu výzkumu v našich institucích a poskytovat ji v co nejlepší kvalitě. Všichni se můžeme zlepšit, a to je smyslem CZARMA. Chceme dál kultivovat prostředí, v němž se pohybujeme. Na individuální úrovni nabízí CZARMA příležitost k osobnímu profesnímu růstu.

Součková Olšová: Naším cílem je posílit úroveň a reputaci celého českého výzkumu na mezinárodním hřišti, být partnerem i zahraničním vědcům. Bez spolupráce na domácím hřišti toho nedosáhneme. V Česku máme řadu excelentních vědců, ale je potřeba pomoci i těm ostatním. Navíc v jiných zemích, které mají v oblasti výzkumu dobrou reputaci, profesní organizace typu CZARMA existují, vedle už zmíněné zastřešující EARMA je zde například dánská DARMA, švédská SWARMA, nizozemská NL-ARMA, britská ARMA i mnoho dalších nejen v Evropě. Je to pozitivně vnímáno například institucemi, které posuzují žádosti z těchto zemí, například Evropskou komisí a dalšími důležitými hráči. Nejčastější otázka od těchto institucí je: jak máte zorganizovanou projektovou podporu?

To, myslím, mluví za všechny. V rovině osobní a profesní je to tedy tak, že CZARMA má za cíl profesní vzdělávání projektových manažerů? 

Chvojková: Ano. Administrace projektů klade na každého administrátora, resp. manažera či manažerku vysoké nároky, vyžaduje orientaci v komplexních právních i finančních otázkách včetně důkladné znalosti interního prostředí té které organizace a pravidel jednotlivých programů. Kromě toho vyžaduje tato práce i dobré komunikační schopnosti a schopnost pracovat v týmu. Je jasné, že komunikace se zkušenými kolegy a kolegyněmi z oboru může pomoci každému. Věřím, že poté budou dělat svoji práci nejen lépe, ale i raději.

Existuje nějaký osvědčený recept, jak projektový management řícit? 

Součková Olšová: Neexistuje jeden správný model. Vždy závisí na specifických potřebách a nastavení organizace. I proto je důležité, aby projektový manažer měl přehled, jak to dělají jinde, aby znal různé cesty a vybral pro svou instituci a „své“ výzkumníky tu optimální.

Chvojková: V Technologickém centru AV ČR jsme v kontaktu s mnoha institucemi a vidíme rozdíly mezi nimi. Na jedné straně jsou instituce, kde jsou plně profesionální a zkušená projektová oddělení, na straně druhé jsou instituce, kde silná projektová podpora chybí. Někdy komunikujeme napřímo s výzkumníky, kteří si musí sami nastudovat pravidla jednotlivých programů, vyplňovat finanční tabulky a další administrativní formuláře.

Zkušený vědecký projektový manažer je tedy i dnes spíše zvácnost? 

Součková Olšová: Ano. Velmi užitečné jsou proto instituce jako Technologické centrum Akademie věd, platforma REGON či právě CZARMA, kde mohou lidé z tohoto oboru získat cenné zkušenosti. Ráda bych ještě upřesnila, že členem CZARMA nemusí být jen někdo, kdo má na vizitce projektový manažer nebo administrátor. Může jím být i vědec nebo vědkyně.

Stává se, že vědec se stane projektovým manažerem? 

Součková Olšová: Ano, stává se to zejména u žen, i když nejen u těch. Tito lidé jsou velmi cenní, protože přinášejí obrovskou praktickou znalost vědy. Dohlédnou proto dále, snadno vplynou do projektů. Přecházejí od vědy k řízení projektů v různých fázích kariéry z různých důvodů. Takže vědce také vítáme.

Chvojková: CZARMA chce primárně pomáhat vědcům, aby mohli u vědy zůstat a dělat ji co nejlépe. Proto vítáme i projektové manažery a administrátory-začátečníky. Často se na pozice administrátorů nabírají i absolventi. My jim umožníme se v oboru rychleji zorientovat a vzdělávat.

Autor: Michaela Mlíčková Jelínková 

Rozhovor vyšel v časopise ECHO vydávaným Technologickým centrem AV ČR. Kompletní vydání naleznete zde.

Ida Součková Olšová má pracovní zkušenosti z různých typů organizací – od státní správy a samosprávy, nadnárodní společnosti přes zahraniční univerzitu až po současnou pozici na Masarykově univerzitě (MU). V prostředí výzkumných projektů a projektové podpory se pohybuje od roku 2012, za tu dobu se na Rektorátu MU podařilo vybudovat tým zkušených expertů na širokou škálu možností financování výzkumu. Je předsedkyní Research Management Task Force v rámci Utrecht Network a od roku 2020 odpovídá za organizaci schůzek sítě REGON (Regional Grant Office Network).

Lenka Chvojková je národním kontaktem pro finanční otázky rámcových programů EU. Působí v TC AV ČR, kde zodpovídá za koordinaci činností v oblasti finančních, právních a administrativních aspektů rámcových programů EU. Rok působila i v České styčné kanceláři pro výzkum a vývoj v Bruselu. V oblasti projektové podpory se pohybuje již od roku 2007. Stála u zrodu pracovní skupiny finančních a projektových manažerů vysokých škol a ústavů AV ČR. Je manažerkou projektu zaměřeného na spolupráci evropských národních kontaktů a expertkou Pracovní skupiny EK pro modelovou grantovou dohodu.