Ivo Denemark: ESA BIC vždy chce, aby měl start-up přidanou hodnotu pro dané město

Inkubátor ESA BIC Prague propojuje vesmír a start-upy. Proč je do startupů v této oblasti důležité investovat?

Odpověď má dvě roviny. Zaprvé, obecně space industry a jakékoliv technologie, které v tomto odvětví vznikají, jsou už od počátku neodmyslitelně svázány se státními investicemi. Je určitě pravda, že dnešní doba je o komercializaci vesmíru a vysoké roli soukromých firem, ale ani v USA, natož v Evropě, by bez vládních investic nedokázal na oběžnou dráhu vyslat tužku dokonce ani Elon Musk. Takže ačkoliv NASA i ESA ve spolupráci s těmito firmami určitě prostředky šetří, tak vesmírný sektor je a troufám si říct, že za našich životů vždy bude, doménou státních investic. Zadruhé, jakýkoliv startup, který se pouští do technologicky náročných projektů to má na startu extrémně obtížné. Pokud chceme, aby i u nás vznikaly inovativní firmy, které posouvají své obory, měli bychom je podporovat.

Jak náročné je začít podnikat ve vesmírných technologiích v relativně malé zemi, jako je Česká republika?

Začít podnikat není snadné a nese to s sebou rizika. I proto pro začínající podnikatele existují podpůrné programy. Pokud chce však někdo začít v tak náročné disciplíně, jako je například využívání dat z pozorování Země, nebo vyvinout produkt vycházející z výzkumu na ISS, tak je to ještě těžší. Z toho důvodu jsme tady i my a celá síť ESA Space Solutions, která právě využití náročných technologií v podnikání napomáhá.

Jak vznikla myšlenka založit vesmírný inkubátor v Praze?

Celá síť inkubátorů ESA má k současnému dni po členských státech dvacet dva poboček a je to celé v podstatě takový přirozený vývoj. V roce 2008 Česká republika vstoupila do ESA. Když se členský stát stane součástí společenství, snaží se začít budovat svůj ekosystém. Česko mělo velkou výhodu v tom, že mělo na co navazovat. Ať už na program sovětský, na kterém se podílelo, tak i na tom, že posléze spolupracovalo se zahraničními firmami na západě.

Určitě u nás tedy vesmírný program nezačínal na zelené louce. ESA BIC je potom přirozenou součástí vývoje. V určité fázi, když má členský stát kolem sebe firmy, tzv. space heritage, což znamená, že tu máme experty, kteří se vyznají v oboru, a byly tu vyvinuté i nějaké technologie pro ESA, má smysl se začít bavit o tom, jestli tu není prostor i pro jejich komerční využití.

Družice typu CubeSat od startupu Spacemanic. Zdroj: Instagram ESA BIC Prague

Proč ESA v roce 2018 otevřela pobočku také v Brně? Liší se v něčem brněnská a pražská pobočka?

ESA BIC je fyzický inkubátor, což znamená, že kdybychom chtěli inkubovat tady v Praze firmu z Brna, bylo by to logisticky velmi obtížné. V rámci inkubačního cyklu totiž věříme v to, že je velmi důležité, aby spolu start-upy komunikovaly a byly v každodenním kontaktu. V době covidové se to snažíme suplovat různými online networkingy a dalšími akcemi. Pro autora nějakého projektu nebo zakladatele firmy je ale velmi důležité, aby svůj nápad neustále validoval. Aby se bavil s lidmi z ekosystému, zjišťoval nové informace a sbíral nové zkušenosti, ať už se týkají způsobu jednání s investory nebo přehledu o dalších výzkumných projektech. Proto je důležité mít pobočku i na dalším místě.

Je v Brně o inkubaci velký zájem?

V Brně je velmi silný ekosystém. Zaprvé je zde velké množství firem, které ve space industry působí, což vede přirozeně k tomu, že zde vznikají také start-upy, které s nimi chtějí nějakým způsobem spolupracovat a využívat jejich technologie. Zadruhé má naše brněnská pobočka velkou výhodu v tom, že je pod křídly Jihomoravského inovačního centra (JIC), které má silné postavení mezi tamními start-upy. Výhodou je i blízkost Vídně a Slovenska, které prozatím není součástí ESA. Takže je to přirozený bod, kam se stahují tamní start-upisté.

Pražský inkubátor je prvním inkubátorem zemí Visegrádské skupiny a východní Evropy. Zmínil jste, že inkubujete právě například i firmy ze Slovenska. Z jakých zemí se na vás tedy start-upy mohou obrátit?

Třetina firem, které inkubujeme, mají zahraniční týmy nebo zakladatele. Jelikož jedeme podle manuálu Evropské vesmírné agentury, tak většina inkubace probíhá v angličtině, což je výhodou. Proces, kterým si musíte projít, abyste se k nám dostali, je však poněkud složitější, než když si žádáte například o dotaci. Jako první musíte napsat business plán a pár dalších dokumentů. Tím zásadním bodem je však to, že jdete před hodnotitelskou komisi složenou z našich financujících partnerů, což je ESA, dále pak Ministerstvo dopravy, které u nás vlastně supluje práci space agency. Takže my nemáme NASA, ale ministerstvo dopravy. Poté jsou v komisi i zástupci dalších partnerů z Ministerstva průmyslu a obchodu a také zástupce regionálního partnera, teda Prahy nebo Brna. Vy pak v angličtině představujete svůj podnikatelský plán. Velmi dbáme na to, aby měl start-up přidanou hodnotu pro dané město. To znamená, aby zde se založením firmy zároveň vznikla i nová pracovní místa a inovativní technologie.

V čem konkrétně tedy spočívá inkubace start-upů? Co jim inkubátor nabízí?

Je toho celá řada. Troufnu si tvrdit, že když se start-up dostane do našeho inkubátoru, dostane nejlepší možnou nabídku, kterou v českém inkubátoru může získat. To má několik důvodů. Zaprvé my, jelikož jsme financování státem a ESA, tak si od start-upů nebereme žádný podíl. Naopak jim dáme na rozjezd jejich projektu 50 tisíc euro, které nemusí předfinancovávat. Nám jde čistě o to, aby v Praze a v Brně vznikaly co nejúspěšnější inovativní firmy.

Další naše výhoda je ta, že i díky našemu zřizovateli CzechInvestu, máme k dispozici širokou síť mentorů, kontaktů a různých databází, takže start-upům vždy poskytujeme osobní přístup, kdy s nimi řešíme širokou škálu problémů. Když se jedná o studentský start-up, tak pomáháme se zakládáním firmy, výběrem prvních zaměstnanců, prvním obchodním jednání a podobně. Když je to naopak rozjetá firma, tak s ní pracujeme na oslovování investorů, specifické technologii, sales strategiích a dalších věcech. Takže je to individuální, ale vždy poskytujeme velké množství mentoringu, workshopů a networkingu. Navíc firmy zveme na různé akce, například každoroční CzechSpaceWeek, kde naši start-upisté pravidelně vystupují.

Pomůže start-upům právě i to, že jsou pod křídly takového jména, jakým je ESA?

Určitě. Start-upy si cení toho, že i díky nám se o nich více píše v médiích. O start-upech se samozřejmě ví a píše, ale když je někdo inkubován v inkubátoru ESA, tak je to pro novináře zajímavější. Logo ESA BIC jim přidává také na věrohodnosti, což se hodí, když investorovi vysvětlujete, že budujete třeba stratosférickou platformu.

Jak se využívá družicové snímkování k podnikání na Zemi? Třeba k chytrému plánování města nebo preciznímu zemědělství. Tento snímek od startupu World from Space zachycuje tepelnou mapu města Žilina. Zdroj: Instagram ESA BIC Prague

Jak se inkubátor za těch pět let vyvinul a posunul?

Je to tak, že když na začátku inkubátor vznikal, tak i start-upový systém v Praze nebyl tak vyspělý, jako je dnes. Také komunita kolem ESA i samotný CzechInvest nevěděly, co od toho čekat. Hlavní vývoj je v důrazu na technologii. Dnes je větší důraz i na to, aby projekty byly hodně high-tech, tedy ideálně vycházely z projektů Evropské kosmické agentury, případně se jednalo o nějaké spin-offy firem, které již ve vesmírném průmyslu mají nějakou stopu. To je hlavní rozdíl.

Druhý rozdíl je ten, že za posledních pět let se kolem nás vytvořila silná komunita start-upů, které si vzájemně pomáhají. Naše síť má i díky tomu, že s námi Ministerstvo dopravy aktivně spolupracuje, dobrý přehled, a dokonce pomáhá hledat i nové projekty. Například minulý měsíc jsme přijímali start-up, který je založený na doktorandské práci z Matematicko-fyzikální fakulty, což je opravdu ten zlatý grál, kudy chceme jít, a to je podporovat mladé talenty v tom, aby začali podnikat.

Kolik start-upů má inkubátor nyní pod sebou?

Ročně inkubujeme pět firem v Praze a tři v Brně. V současné době je to ale trochu víc, protože některé start-upy se inkubují až dva roky. Dohromady máme třicet čtyři firem, které jsou v nějaké fázi inkubace, nebo ji mají už za sebou.

Jaké jsou největší úspěchy těchto start-upů?

Za těch pět let je úspěchů celá řada. Myslím si, že největší úspěchem je, že máme firmy, které díky programu vznikly, mají obrat a zaměstnávají lidi na opravdu zajímavých projektech. A poté jsou tu i různé mezinárodní soutěže a zakázky.

Velmi zajímavý je například start-up InsightART, který se proslavil tím, že využívá robotický skener na autentifikaci umění. Loni se mu podařilo prokázat Rafaelovo autorství obrazu Madona s dítětem. To je krásný příklad využití kosmických technologií v úplně jiném byznysu. Pak máme například v Brně inkubovaný start-up MapTiler, který vykazuje neuvěřitelná čísla růstu v segmentu využívání mapových dat. Věřím tomu, že jednou v našem inkubátoru budeme inkubovat i firmu, která bude “ohrožovat” americké softwarové giganty.

Jaké jsou další aktivity inkubátoru?

Bohužel nejsme ve stavu, že by inovativní a proveditelné vesmírné projekty chodily za námi a bušily na dveře. Z toho důvodu organizujeme různé popularizační aktivity, hackatony a soutěže. Letos například Hackaton Cassini a soutěže Galileo a Copernicus masters. Cílem je přimět mladé lidi, aby se zamýšleli nad technologiemi a formulovali jejich aplikace.

Dále pořádáme i akce pro veřejnost, kam spadá například CzechSpaceWeek. Máme i řadu mediálních spoluprací nebo se účastníme různých výstav a veletrhů. My vždy pro naše start-upy v tom, co děláme, hledáme přidanou hodnotu. Když tedy jdeme na nějakou výstavu, snažíme se brát s sebou firmy, které by tam mohly oslovit. Když děláme hackaton, zveme na něj CEO našich start-upů, aby motivovali studenty jak ke spolupráci, tak k vlastnímu podnikání. Dále jsou to přednášky, nedávno například o využití dat z pozorování Země v byznyse, kde vystupovali ředitelé firem, které jsou u nás inkubovány a zároveň je to součást jejich marketingu. Není to jen propagace inkubátoru směrem k veřejnosti, ale i součást prezentace firem, které jsou u nás inkubovány.

Co vám konkrétně přináší spolupráce s CzechInvestem?

CzechInvest zřizuje projekt ESA BIC pro Českou republiku. Bez CzechInvestu by zde ESA BIC s velkou pravděpodobností nebyl. Agentura má už od svého založení za úkol komunikovat s byznysem a být jeho vstupní branou do České republiky, tak ale i naopak do světa. Kapacity CzechInvestu jsou často našim start-upům velmi užitečné a my je můžeme propojovat i se státní správou. Na CzechInvestu máme spoustu odborníků, ať už jsou to sektoroví manažeři nebo odborníci na výzkum a vývoj. Tyto kapacity by samotný inkubátor, s kapacitou osm start-upů ročně, neměl. Zřizovatelem brněnské pobočky je zase Jihomoravské inovační centrum, což je z mého pohledu možná nejlepší inkubátor v Česku, takže i tam velmi dobře čerpají benefity ze spolupráce s dalšími projekty, které tam podporují.

 

Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Barbara Kytková

---

O ESA BIC

Podnikatelský inkubátor ESA BIC Prague pod záštitou CzechInvestu se zaměřuje na inkubaci a rozvoj technologicky progresivních startupů, které ve svých produktech či službách využívají vesmírné technologie a systémy. Kosmický inkubátor vznikl v roce 2016 a stal se šestnáctou pobočkou v síti podnikatelských inkubátorů Evropské kosmické agentury (ESA). V letošním roce slaví 5. rok existence, a zároveň bylo schváleno jeho pokračování na dalších pětileté období. V březnu roku 2018 rozšířil ESA BIC svou sféru působení v České republice otevřením pobočky v Brně. Dlouhodobým cílem inkubátoru je zvýšit konkurenceschopnost České republiky, podporovat začínající firmy v růstu a pomoci jim při vývoji inovativních produktů s vysokou přidanou hodnotou.

Ivo Denemark

Vzděláním makroekonomický historik a pedagog, Ivo Denemark se po prodeji vlastní vzdělávací společnosti dlouhodobě věnuje pomoci inovativním záměrům a jejich financování. Od roku 2020 na pozici Business development managera v ESA BIC Prague. Mnoho let se věnuje sociálním projektům, zejména na Žižkově a je spoluzakladatelem charitativního festivalu ŽižCon. Závodně hraje curling. Mezi jeho koníčky patří deskové hry, vodáctví a výchova dcery.