Parazitolog James Hobson McKerrow z Kalifornské univerzity v San Diegu obdržel od Univerzity Karlovy čestný titul Doctor Honoris Causa za vynikající výsledky v oblasti parazitologie a dvacetiletou spolupráci s českými vědci a vědkyněmi. Jak se vyvíjí současná parazitologie? Co mu přináší spolupráce s Čechy? A jaký spatřuje v takové spolupráci přínos?
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a oceněný James Hobson McKerrow
Obdržel jste čestný titul Doctor Honoris Causa Univerzity Karlovy za vynikající výsledky v oblasti parazitologie a dvacetiletou spolupráci s českými vědci a vědkyněmi. Jak tato spolupráce začala? Vzpomínáte si na svůj první dojem z Prahy?
Prvotní nápad na spolupráci vzešel od českých vědců, kteří chtěli spolupracovat, protože se zabýváme podobným podoborem parazitologie. Čeští vědci nejprve přijeli do mé laboratoře na stáž a po jejich návratu do Prahy naše spolupráce pokračovala.
Poprvé jsem Prahu navštívil asi před dvaceti lety a byl to velmi příjemný zážitek. Vzpomínám si, že tam nebylo tolik turistů, bylo velmi snadné přejít Karlův most. To se hodně změnilo!
Mohl byste tuto spolupráci s českými vědci popsat podrobněji? Co považujete za hlavní přínosy?
Nejcennější je, že se od sebe navzájem můžeme hodně naučit. Já se zaměřuji na parazity člověka, především parazity, kteří napadají tkáně. A moji čeští spolupracovníci studují parazity jiných živočichů, například ptáků a kachen. Díky tomu jsem se naučil hodně o tom, že paraziti, které studuji, jsou součástí mnohem větší rodiny a mají mnoho různých typů hostitelů. To se ukázalo jako velmi důležité, když jsme popsali, že existuje onemocnění, kterými trpí lidé, zejména děti, pokud se koupou ve špatném rybníku nebo jezeře – dostanou vyrážku. A ukázalo se, že to způsobují paraziti napadající jejich kůži, kteří ale nejsou lidští paraziti, ale jsou to paraziti kachen a ptáků!
Ve své laboratoři jste také hostil mnoho českých studentů a vědců. Existují nějaké rozdíly ve srovnání s jinými národnostmi?
Ano, měl jsem hodně českých spolupracovníků, od postgraduálních studentů až po seniorní vědce. Vždycky jsem byl ohromen tím, jak tvrdě pracovali a kolik znalostí mi přinesli. Je to oboustranně výhodná situace – jezdí se učit naše techniky, ale i já se od nich vždy něco naučím.
Jste velmi známý a uznávaný parazitolog. Jak byste shrnul současný stav parazitologie pro laickou veřejnost? Jaké jsou nejzajímavější trendy v tomto oboru?
Nejnapínavějším trendem je, že lidé začínají analyzovat genom parazitů stejně jako genom člověka. A to je velmi důležité, protože pak chápeme, jak se vyvíjely rodiny parazitů, která byla první a jak se z ní vyvinula další. Opravdu si myslím, že genomika je největší novinkou v oboru parazitologie.
Zaměřujete se především na studium opomíjených nemocí (neglected diseases). Proč je důležité je studovat?
Protože nemoci jako schistosomóza nebo trypanosomóza postihují stovky milionů lidí. Jsou to jedny z hlavních světových nemocí, ale nemáme žádné vakcíny, žádné léky. Je to paradox, ale je to proto, že lidé, které postihují, jsou chudí lidé v nejchudších oblastech světa. Farmaceutický průmysl, který nám dodává většinu vakcín a léků, není ekonomicky motivován, aby na těchto nemocech pracoval, a proto se jim říká opomíjené.
Jaká je další výzkumná otázka, na kterou byste chtěl odpovědět?
Byla by to právě otázka, proč nemáme vakcíny proti těmto nemocem. Myslím, že problém je v tom, že jde o nemoci způsobené organismy, které mají eukaryotické buňky podobně jako my. Ironií je, že mnoho nemocí, které tyto organismy vyvolávají, je ve skutečnosti naší vlastní imunitní reakcí na parazita! Součástí problému je, že nechcete vyvinout vakcínu, která by nemoc zhoršovala. Vyřešit tento problém je další velkou výzvou! Máme velmi dobré vakcíny proti virům nebo bakteriím, protože se nejedná o stejný typ buněk, ale zatím nemáme vakcíny proti parazitům.
Dokážete si představit nějaký úplně jiný koncept – něco jiného než vakcíny nebo léky, které by nás mohly chránit před parazity?
To je velmi dobrá otázka a myslím, že se o to lidé pokoušejí. Zkoušeli například takové věci, jako je lepší hygiena. Bohužel se ukazuje, že to, co považujeme za důležité a nezbytné, není v mnoha částech světa kulturně přijatelné. Na to musíte vždy pamatovat, když někam jedete a chcete se pokusit tu nemoc kontrolovat. Neměli byste to dělat tak, že se budete tvářit, že vy víte všechno a lidé, kteří tam žijí, nevědí nic. Musíte si vážit jejich kultury a nabízet řešení, která respektují jejich kulturu.
Jak vidíte budoucnost parazitologie a jak myslíte, že technologie jako umělá inteligence ovlivní nebo dokonce změní celý obor?
Myslím, že věda obecně bude profitovat z rozvoje technologií. Také si myslím, že pochopení parazitárních onemocnění a porozumění způsobům jejich kontroly bude velmi záviset právě na nových technologiích. Nové informace, které vznikají, se šíří po celém světě téměř okamžitě díky internetu a myslím, že v budoucnu to bude ještě rychlejší a efektivnější.
Proč jste si vlastně vybral jako hlavní specializaci parazitologii a tropickou medicínu? Původně jste studoval chemii a biologii.
No, je to velmi zajímavý příběh. Pracoval jsem v laboratoři, která se zabývala rakovinou, buněčnou invazí a snažili jsme se zjistit, jak se rakovinné buňky dostávají z nádoru do krevního oběhu a jinam, kdy samozřejmě musí projít tkání. Jednou jsem se zúčastnil semináře parazitologa, který nebyl chemik, ale zoolog. A mluvil o parazitech, jejichž larvální formy pronikají kůží. A to mě zaujalo. V důsledku toho jsem oslovil svoji školitelku s tím, že to chci studovat. Byla velmi milá a řekla, že jistě, klidně se do toho pusťte – ve svém volném čase.
Čím byste byl, pokud byste nemohl být vědcem? „Instalatérem – miluji pracovat rukama a používat nářadí,“ pohotově odpověděl oceněný vědec.
Donedávna jste byl také děkanem Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences na Kalifornské univerzitě v San Diegu. V rozhovoru pro UC San Diego jste řekl, že jste přijal administrativní funkce, abyste budoval mosty. Podařilo se Vám to podle vašeho názoru? Co považujete za Váš největší úspěch?
Myslím, že ano! Podle mého názoru, když se dostanete do administrativy, nejdůležitější věc, kterou můžete udělat, je budovat mosty. A já jsem měl tu výhodu, že jsem zastupoval farmaceutickou školu, ale doktorát jsem získal na tamní katedře biologie a měl jsem titul MUDr., takže jsem měl blízko i k lékařské katedře. To mi otevřelo dveře ke spolupráci.
Zmínil jste také, že farmacie se rychle mění. Mohl byste popsat, jaká je budoucnost a jak učíte studenty, aby byli na budoucnost připraveni?
Mohu mluvit pouze o farmacii ve Spojených státech, ale tradičně studenti získávali titul z farmacie a šli pracovat do velkých lékarenských řetězců, jako je CVS nebo Walgreens, kde vydávali recepty. To je také stále většinové vnímání veřejnosti. Studenti farmacie se však během studia stali odborníky na léčiva a jejich metabolismus. Velmi mě těší, že lékárníci začínají být uznáváni jako cenní členové zdravotnických týmů. Lékaři sice umí stanovit diagnózu, ale na lékařské fakultě neměli dostatek času na to, aby se učili o lécích, protože se musí učit o veškeré fyziologii, diagnostice a tak dále. Dnešní medicína je týmová práce, lékaři potřebují lékárníky.
Jak vypadá Váš běžný pracovní den? Máte nějaké rituály, například začínáte den čtením novin?
Přesně tak! (smích) Den začínám čtením novin. Sleduji dění z celého světa, protože chci začít den s přehledem o tom, co se děje nejen v mém regionu, ale i jinde. A pak už tak trochu záleží na dni, ale obvykle mám různá setkání. Alespoň jednou za měsíc jdu na oběd se studenty, kdy mě skutečně zajímají jejich názory, jestli mají nějaké problémy, jestli se děje něco, co bych měl vědět a čím bych se měl zabývat a tak dále. Vždycky se jich ptám, jaký je jejich oblíbený předmět a kdo je jejich oblíbený učitel, protože to mi hodně prozradí!
Autorka: Pavla Hubálková
Foto: Vladimír Šigut
Zdroj: Univerzita Karlova
Článek vyšel v on-line magazínu Univerzity Karlovy Forum.
James Hobson McKerrow je jedním z předních světových odborníků na molekulární biologii a biochemii parazitárních infekcí, v současnosti působí na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Zakladatel a ředitel mezioborového Centra pro objevy a inovace v oblasti parazitárních onemocnění, které sdružuje biology, biochemiky a strukturní biology. Založil také neziskovou společnost Demeter Pharmaceuticals, která se zabývá získáváním a screeningem největší knihovny mořských přírodních produktů ve Spojených státech, a působil jako její výkonný ředitel. Profesor James McKerrow byl donedávna také děkanem Skaggs School of Pharmacy and Pharmaceutical Sciences na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Jeho vědecký kredit dokládá více než čtyři sta publikací s více než 23 000 citacemi.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Karlova
