Podle Jaromíra Zahrádky, ředitele investičního fondu i&i Biotech, je to s investicemi do vědy jako s pověstnou slepicí a vejcem. Pokud chybí investice, nevznikají nové projekty. A bez zajímavých projektů není možné získat zájem investorů. Jak tedy takové dilema vyřešit? Na tuto i další otázky odpovídá v novém rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz právě Jaromír Zahrádka.
Jaromír Zahrádka, ředitel investičního fondu i&i Biotech
Fond vznikl v loňském roce a prozatím disponuje částkou 45 milionů eur. Ty se chystá v příštích pěti letech investovat do zhruba 20 vědeckých startupů, a to v úzké spolupráci s inkubátorem i&i Prague a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. První tři investice již i&i Biotech oznámil, na dalších intenzivně pracuje.
Zkuste prosím nejdříve fond i&i Biotech ve stručnosti představit. Čím se zabýváte?
Soustředíme se na investice do unikátních nápadů z oblasti vývoje léčiv, diagnostiky či lékařských technologií. Cílíme na vědecké startupy v rané fázi jejich vývoje, které často navazují na desítky let výzkumu a které v sobě skrývají potenciál přelomového objevu. Svými investicemi se jim snažíme pomoci v kritické fázi jejich vývoje. Jde o období, kdy opouštějí laboratoře či vědecká pracoviště, díky čemuž ztrácí schopnost dosáhnout na klasický zdroj financování v podobě například vědeckých grantů. Zároveň ale ještě nejsou ve stavu, kdy by se mohly ucházet se o své první investory. My se jim v přerodu z čistě vědeckých projektů ve funkční firmy snažíme pomoci.
Jak tomu pomáhá právě nový fond?
Fond nám k tomu dává zcela nové možnosti. A rozhodně nejde pouze o navýšení objemu investic, které jsme schopni nyní uskutečnit. Do týmu se přidali zkušení profesionálové, kteří mají s podobnými investicemi bohaté zkušenosti, což výrazně rozšířilo naše odborné zázemí. Fond je zároveň postaven na standardech, které jsou běžné v západní Evropě či USA. Jde především o transparentní systém s přesně popsanou investiční strategií, jasně určenými povinnostmi investorů a manažerů či precizně definovaným systémem rozhodování. Chceme tím nastavit určitou laťku a přispět tak ke kultivaci celkového prostředí. Je třeba se posunout dál, jelikož investování do oblasti přírodních věd zatím bohužel nemá v našem regionu příliš velkou tradici.
Fond vznikl ve spolupráci inkubátoru i&i Prague a Evropského investičního fondu (EIF). Jak se myšlenka na jeho založení zrodila?
Vrátím se trochu v čase. Když jsme před pěti lety zakládali inkubátor i&i Prague, chtěli jsme ukázat, že i v České republice existují zajímavé nápady z oblasti přírodních věd, které si zaslouží pozornost investorů. Hodně jsme čerpali z těsné spolupráce s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a ze zkušeností jeho kanceláře transferu technologií IOCB Tech, který skvěle funguje pod vedením profesora Martina Fuska. Znali jsme díky tomu očekávání, které mají mezinárodní firmy a investoři při posuzování vědeckých projektů, věděli jsme, co je třeba k tomu, aby je nová technologie zaujala.
Zároveň jsme již z předchozí činnosti měli vybudovanou poměrně širokou síť kontaktů. Díky tomu všemu se nám během několika let podařilo nalézt a podpořit mnoho unikátních startupů, řadě z nich jsme pomohli získat významné strategické partnery. V rámci inkubátoru jsme vybudovali zajímavé portfolio nadějných startupů, do kterých jsme kromě další podpory investovali již přes 70 milionů korun.
Nicméně jsme již od začátku cítili, že tato investiční složka naší činnosti potřebuje posílit. Už jen proto, abychom byli schopni přilákat další investory. Proto jsme se rozhodli vytvořit zcela novou entitu, která se bude na investiční činnost specializovat. Přišli jsme s naší vizí za zástupci EIF, kterým se náš nápad líbil. Následovalo vcelku náročné vyjednávání, jehož výsledkem byl vznik fondu i&i Biotech.
Mohu-li to trochu odlehčit, tak celý náš byznys připomíná známé pořekadlo o slepici a vejci. Pokud chybí investice, nevznikají nové projekty, ale bez zajímavých projektů nezískáte zájem investorů. Jsem proto velmi rád, že nyní již můžeme podpořit rozvoj všech prvků našeho inovačního ekosystému současně. Fondu to přináší šanci dostat se k unikátním a dobře prověřeným investičním příležitostem, které nemusí být ostatním investorům dostupné.
Mohl byste více popsat, jak probíhalo vyjednávání s EIF?
Šlo o poměrně dlouhodobou záležitost, první kontakty a diskuse probíhali již před vznikem i&i Prague. Finální fáze „námluv“ trvala tři roky s tím, že poslední dva byly velmi intenzivní. Během té doby jsme museli EIF přesvědčit, že jejich peníze dokážeme dobře investovat. Museli jsme prokázat, že umíme identifikovat inovativní vědecké startupy se zajímavým investičním potenciálem, že dokážeme portfolio těchto startupů spravovat a jeho hodnotu časem navyšovat. Kromě toho bylo nutné projít mnoha formálními procesy. Byli jsme prověřováni ohledně celkového nastavení fondu, transparentnosti jeho řízení, funkčnosti kontrolních mechanismů či etiky investování. A v neposlední řadě jsme museli splnit obecná kritéria EIF – tedy například to, že podpora musí být směřována do malých a středních podniků.
Otevíráme se světu, pomůže to i českým projektům
Máte za sebou oznámení prvních investičních počinů. Jde o investice do rakouského startupu Celeris Therapeutics, do americké společnosti Dracen Pharmaceuticals a do česko-amerického technologického startupu Sampling Human. Přestože ve dvou ze tří zmíněných investic nalezneme výraznou českou stopu, nelze říci, že byste se primárně zaměřovali na tuzemské startupy. Je to tak?
Ano, je to tak. Už při zakládání i&i Prague jsme rozhodli, že se nebudeme soustředit čistě na Českou republiku, ale že se chceme obrazně řečeno otevřít světu. Stejně jsme postupovali při vzniku fondu. Důvod je jednoduchý – dlouhodobou spoluprací se zahraničními partnery se sami učíme a získáváme neocenitelné zkušenosti. Ty pak můžeme využít pro výběr nejzajímavějších českých startupů a pomoci jim být ještě lepší. To je v konečném důsledku posouvá dál a činí je konkurenceschopnými jak v evropském, tak i ve světovém měřítku.
Při hledání investičních příležitostí se proto soustředíme především na středoevropský region, který dobře známe a kde máme mnoho dobrých partnerů. V případě zajímavé nabídky jsme ale připraveni podpořit i projekty, které vznikají mimo tuto geografickou oblast. Díky tomu, že tvoříme portfolio složené z unikátních českých i zahraničních startupů, zvyšujeme šanci na úspěch celého fondu a získáváme pozornost dalších zahraničních investorů, kteří náš region zatím neznají. Tím však neříkáme, že nechceme české projekty. Naopak, budeme za ně rádi. Naší výhodou je, že kromě investice jim můžeme nabídnout také intenzivní podporu ze strany inkubátoru i&i Prague.
Jaká je vaše zkušenost s kvalitou českých projektů? Jak si stojí v porovnání se zahraniční konkurencí?
Ze zkušenosti víme, že stále rostoucí kvalita vědy v ČR dává možnost vzniku unikátních nápadů, vynálezů a technologií, které nejsou o nic horší než obdobné projekty z USA nebo západní Evropy. Rozdíl je především v myšlení lidí či dostupnosti a kvalitě podpůrné infrastruktury, ať už jde o centra transferu technologií, inkubátory nebo grantové zdroje. Věřím, že také díky přístupu našeho fondu se také v oblasti inovací a investic postupně plně zařadíme mezi vyspělé evropské státy, kam patříme.
Pojďme dál. Jak jste již sám naznačil, investování do přírodních věd nemá v ČR příliš velkou tradici. Mohl byste přiblížit alespoň některá specifika, která s sebou toto odvětví přináší?
Oproti jiným oborům je investování do přírodních věd náročnější, co se znalostí i výše investic týče. Musíme dokázat posoudit potenciál nových vědeckých objevů, což s sebou nese nutnost porozumět jejich podstatě a unikátnosti. Také je třeba značné flexibility, jelikož vybraná technologie je často rozvíjena směrem k nevhodné aplikaci, díky čemuž se způsob finálního vyžití mění i vícekrát během vývoje. Původní business plán se neustále výrazně upravuje na základě získaných výsledků. Čím lépe a komplexněji dokážete celému projektu porozumět, sledovat nebo i směřovat jeho vývoj, tím větší šanci na úspěch máte. Oproti jiným oborům zde také platí daleko přísnější regulace.
Druhou stranu mince je, že v tomto oboru v rámci EU nepanuje taková konkurence, což dává šanci zapojit se do špičkových evropských projektů i tak relativně malému a novému fondu, jakým je i&i Biotech. Co se zhodnocení týče, tak zde platí, že pokud se vám s vaší technologií podaří překonat značné počáteční bariéry a získáte potřebné certifikace, hodnota projektu rychle vzroste a vy můžete najít uplatnění na globální úrovni. Není to však pouze o penězích. Investice do inovativních vědeckých projektů přispívají k rozvoji lidského poznání a nové technologie pomáhají lidem. A je vzrušující stát na začátku cesty, která jednoho dne může skončit uvedením nových léků na trh nebo zavedením nových diagnostických metod.
Tým fondu i&i Biotech
Transfer technologií? Jako jízda autem…
Pojďme se nyní zastavit u transferu technologií, tedy pojmu, který s vaší prací neodmyslitelně souvisí. Jak byste odpověděl naprostému laikovi na otázku, o co se jedná?
Celý proces si lze představit například jako jízdu autem. Na začátku cesty, tedy v období prvotního výzkumu, řídí auto sám vědec. Ve chvíli, kdy projekt opouští laboratoř a rozvíjí se do podoby fungující firmy, se jízda stává stále náročnější a je třeba se o řízení podělit s profesionály, experty a manažery. Z vědce se v ten okamžik stává daleko více navigátor, který ukazuje, kam se má odbočit, nicméně celkový směr jízdy již musí být určen na základě tržního principu. Během cesty se posádka dále rozšiřuje o další pasažéry, kterými jsou např. ekonomové, právníci, odborníci na patentové řízení a samozřejmě investoři, kteří se společně starají o to, aby se nevjelo do slepé uličky, aby se rychle opravily případné poruchy a aby autu nedošel benzín.
Někteří cestující se svezou jen kus cesty, jiní se stanou stálou součástí posádky, ale jen díky efektivní spolupráci všech zúčastněných je možné překonat úskalí této náročné cesty. Je třeba mít nastavené fungující vztahy, jinak cesta může skončit hned při prvním drobném defektu. Právě vytvoření férových partnerských vztahů a dostatečné důvěry mezi vědci, jejich mateřskými institucemi, manažery, investory a firmami je podle mě hlavním úkolem kanceláří transferu technologií. Vše ostatní pak na takovém podkladu již běží skoro samo.
V čem vidíte největší přínos, který transfer technologií přináší?
Transfer technologií, včetně různých forem smluvního výzkumu, generuje české vědě a vysokým školám prostředky v řádech miliard korun. Jde tedy o významný pilíř financování, jehož další podporou lze jen získat. Především však umožňuje přenos vědeckých objevů z laboratoří do praxe. Jde o dlouhou a náročnou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního vědeckého nápadu.
Faktem je, že bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká. Proto také mnoho zajímavých výsledků vědy a výzkumu zůstává nevyužito a nikdy nikomu nepomůžou. Toto si postupně uvědomují všechny významné výzkumné instituce a transfer technologií se stává stále důležitějším tématem, jak pro Akademii věd, tak pro univerzity a další instituce.
Proč by se vlastně měl vědecký objev dočkat komerčního úspěchu? Narážím na vztah mezi transferem technologií a základním výzkumem…
Základní výzkum posouvá hranice lidského vědění, tako funkce je nezastupitelná. Bez něj nebudou vznikat objevy, nebude co transferovat a vše se bude odehrávat nejspíš jen na úrovni menších inovací ve firmách. Cílem vědců by však nemělo být pouze něco nového objevit, ale měli by také myslet na to, jestli svými objevy mohou pomáhat lidem. K tomu je nutné přenést úspěšné nápady z vědeckých laboratoří do praxe, což právě transfer technologií umožňuje. Transfer technologií tak rozhodně nejde proti základnímu výzkumu, ale naopak tvoří servis potřebný k naplnění jedné z primárních funkcí vědy, kterým je zlepšovaní kvality lidského života.
Vědec jako podnikatel?
Úspěch startupu závisí kromě nápadu samotného či ochoty investorů financovat jeho vývoj také na schopnostech jejich manažerů. Kde takové lidi sehnat?
Najít zkušené managery s potřebným vědeckým backgroundem je v České republice víc než složité, ale jednoduché to není ani jinde v Evropě. Je otázkou, kdy se nám to podaří změnit, protože zde podnikání ve vědě nemá téměř žádné kořeny. Jde o strukturální problém, jehož řešení si vyžádá určitý čas. Začít můžeme třeba tím, že do studia přírodních věd zařadíme předměty, které studentům představí startup jako zajímavou perspektivu jejich životního vývoje a budou mít možnost si takovou práci osahat např. formou stáží. Díky své kreativitě a představivosti mají studenti přírodních věd a mladí vědečtí pracovníci velmi dobré předpoklady pro to, aby se z nich stali úspěšní manažeři. Pokud bychom jim umožnili si vše okolo fungování startupu dostatečně osahat již během studia, pevně věřím, že by si řada z nich vlastní firmy v budoucnu skutečně založila.
Bohužel se stále docela často stává, že špičkoví čeští odborníci a vědci se po získání dalších zkušeností v zahraničí chtějí vrátit, ale my jim v ČR nejsme schopni nabídnout adekvátní podmínky pro jejich další práci. Tento problém by částečně mohly vyřešit právě technologické startupy. Jejich podporou umožníme nejen návrat investic, které jsme do vzdělávání těchto lidi během jejich studia vložili, ale zároveň tím roztočíme pozitivní spirálu směrem ke znalostní ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Potřebná změna už naštěstí postupně probíhá, objevují se první úspěchy, na které budou navazovat další. Jsem rád, že jsme u toho.
Co byste na závěr popřál české vědě na její cestě za dalšími úspěchy?
Přál bych jí, aby konečně získala potřebnou pozornost ze strany politiků a dalších autorit. Aby nemusela tak složitě a stále dokola obhajovat svou společenskou potřebnost a své financování. Bohužel, současná přebujelá byrokracie a věčná „presumpce viny“, často dělá z vědeckých pracovníků spíše úředníky, kteří se v potu tváře snaží vyhovět všem administrativním požadavkům grantových a jiných agentur. V tom všem jim na vědeckou práci samotnou zbývá poměrně málo času a těžko se realizují odvážnější projekty, které mohou stát za převratnými objevy.
I přes všechny tyto překážky se ale české vědě daří růst a vznikají unikátní výsledky. Zdá se mi proto, že už je na čase, abychom dokázali rozpoznat potenciál, který česká věda nabízí naší ekonomice. Nicméně bych nám všem především přál, abychom se přestali v České republice zbytečně podceňovat. Minimálně v oblasti vědy, transferu technologií a chytrých investic k tomu nevidím žádný důvod.
Zdroj: i&i Bio
i&i Bio
i&i Bio je venture kapitálový fond se sídlem v Lucembursku investující do evropských biotechnologických společností v časné fázi růstu. Fond vznikl díky spolupráci bio-inkubátoru i&i Prague a Evropského investičního fondu. i&i Bio spravuje v současné době více než 45 milionů eur, které plánuje investovat do zhruba 20 společností zaměřených na inovace z oblasti vývoje léků, diagnostiky a medicínských technologií. Je veden týmem profesionálů, kteří své mnohaleté zkušenosti s investováním využívají k podpoře ambiciózních podnikatelů mířících na světové trhy. Díky úzké spolupráci s jedním ze dvou hlavních sponzorů i&i Prague má i&i Bio unikátní příležitost podporovat především nadějné středoevropské inovace. Více na www.inibio.eu.
- Autor článku: ne
- Zdroj: i&i Bio