Jaroslav Klíma: Globální centrum mikroskopů může posílit i díky čipům

Role moravské metropole může naopak ještě posílit, zvláště kdyby tam tchajwanská společnost TSMC vybudovala vývojové centrum pro polovodičové čipy. Česko její čipovou fabriku nezíská, ale ve hře je toho pořád hodně.

Před časem jste mi říkal, že příliš nedůvěřujete finančním investorům. Přesto jste se jako bývalý dlouholetý výkonný šéf Tescanu společně s dalšími spolumajiteli rozhodl firmu prodat americkému fondu Carlyle. Jak jste k tomu dospěli?

Můj pohled se od té doby změnil. Měl jsem tehdy mezi zájemci o Tescan svého favorita – jednu americkou obří společnost z oboru laboratorních přístrojů. Elektronové mikroskopy jim v jejich sortimentu chyběly. Jednali jsme s nimi, ale na poslední chvíli do toho vstoupil jejich nejvyšší šéf. Zakázal investovat ve střední Evropě s odůvodněním, že investice tady jsou velice rizikové a že jsme příliš blízko budoucí železné oponě. Takže z dohody sešlo. Je to možná dobře, protože by nám asi vzali naši značku Tescan a úplně by nás začlenili do svých struktur.

Co v tomto ohledu očekáváte od fondu Carlyle?

Carlyle chce evidentně posílit Tescan jako pátou silnou globální značku. Dnes jsou na hřišti částicové mikroskopie čtyři velcí hráči: japonské firmy Hitachi, Jeol, americká společnost Thermo Fisher Scientific a německá Carl Zeiss. My už jsme pátí na světě, ale oproti největším konkurentům jsme nejslabší.

Thermo Fisher Scientific je konkurent Tescanu přímo v Brně…

Sídlo má ve Spojených státech, ale tady má svůj největší závod – nejen pro výrobu mikroskopů, ale také spektrometrů, RTG mikrotomografů. To jsou fakticky mikroskopy i tomografy v jednom, poskytují trojrozměrný obraz. Podobné přístroje má v portfoliu také Tescan, vzhledem k tomu, že jsme před několika lety koupili belgickou firmu XRE. A Thermo Fisher Scientific má v Brně také silnou výzkumně-vývojovou základnu.

Z čeho vyplývá Vaše důvěra ve fond Carlyle?

Carlyle je typický růstový fond, nikoliv dividendový. Dělají všechno, aby se zvýšila hodnota firem, které nakoupí a časem je prodají nějakému strategickému investorovi. Nový vlastník je silně většinový, plně rozhoduje o firmě. Úplně oddělil funkce exekutivních manažerů od vlastnické struktury. Dost změn je blízkých tomu, co jsem chtěl udělat i já, ale dřívější fragmentovaná vlastnická struktura s právem veta menšinových akcionářů tomu v mnoha záležitostech bránila. To byl také jeden z důvodů, proč jsem naléhal na prodej firmy, která tím získala dominantního majitele. Jedna z věcí, kterou nový výkonný šéf udělal, bylo posílení centrálního řízení vůči dceřiným společnostem, jako jsou Orsay Physics nebo Tescan XRE. Ani to se mi předtím nedařilo prosadit kvůli odporu francouzských akcionářů.

Jaký byl hlavní důvod pro prodej Tescanu?

Narazili jsme na strop možností organického růstu. Začali jsme dělat už velmi složité, drahé přístroje a nebyli schopni profinancovat náběh výroby. Nad naším posledním výrobkem, rastrovacím prozařovacím mikroskopem, odborníci žasnou, jak je revolučně nový. Je ale také drahý, stojí přes dva miliony dolarů a nákladná je i jeho výroba, protože potřebujeme drahé komponenty. Musíte přitom počítat s dlouhou dodací lhůtou, běžně kolem třičtvrtě roku. Firma, která má poměrně malý kapitál, nemůže dělat globální obchod s přístroji, které jsou tak drahé.

Evropský gigant v Brně

V minulém rozhovoru pro Export.cz jste říkal, že Vaším snem je vybudovat silnou evropskou společnost se sídlem v Brně. Co s tím bude teď?

Myslím, že se to podaří. Nevidím důvod, proč by současní majitelé Tescanu nechtěli pokračovat v Brně. Vidí, že se tu daří i společnosti Thermo Fisher Scientific. Obě tyto firmy sem stahují odborníky za zahraničí. Máme tady Němce, Američany, Angličany, Poláky, Maďary, Indy…

Ti pracují ve vývoji?

Jsou to vývojáři nebo aplikační specialisté, kteří jsou v kontaktu se zákazníky. Máme hodně profesí, které nejsou mikroskopické, ale jsou z oborů, kde se mikroskopy používají. Specialisté na materiály, mineralogové, mikrobiologové, neurologové, biochemici… Měli by také doporučovat, na čem mají pracovat vývojáři, což zatím trošku vázne.

Další růst, jak říkáte, zajistí velký investor, ale neztrácí se tím pružnost původního Tescanu, který jste zakládali v devadesátých letech? V Tescanu zůstáváte jako poradce nového výkonného šéfa, takže Váš názor je pro firmu pořád relevantní…

Obávám se, že se v Tescanu v poslední době opravdu rozmáhá byrokracie. Riziko vidím také v tom, že si tady budeme sami něco nalhávat. Za nebezpečnou považuju rozšířenou představu, že máme výborné produkty, jenom je neumíme vždy dobře prodávat. A že by stačilo trochu přisypat do marketingu a do prodeje. Ve skutečnosti mají i naše produkty své slabiny a je třeba pracovat na jejich odstranění. Doufám, že se to podaří.

Jak jste řekl, finanční investoři mají určitý časový horizont do dalšího prodeje firmy. Co si myslíte, že bude pak?

Ten časový horizont je běžně pět let. Říkám, že v případě Tescanu by to mělo být sedm let, aby bylo možné dosáhnout všech cílů. Myslím, že zájem o Tescan pak rozhodně bude. Už teď byl velký zájem. Záleží také na hodně jiných věcech, které neovlivníme, třeba na mezinárodní politické situaci. Mám ale tušení, že Carlyle už má představu, kdo by mohl Tescan časem převzít. Mohli by zahájit spolupráci s konkrétním zájemcem ještě dlouho před samotným prodejem. Může to být v oboru, který zatím moc neznáme. U nás je přístrojová technika pro biologické laboratoře takovou popelkou.

Biologické laboratoře jsou tedy směr, který to nabírá?

Myslím, že by si Tescan měl podržet všechny tři dosavadní pilíře a ještě něco přibrat. Těmi třemi pilíři jsou mikroskopy a celkově přístrojová technika pro obor polovodičových čipů, pro materiálové vědy včetně průmyslu a pro vědy o živé přírodě, často označované anglickým výrazem life sciences. V případě přírodních věd je to zatím spíš výzkum než klinické využití. Předpokládám, že Carlyle bude hledat nové šance také v tomto oboru, ale nejenom. Cílem by mělo být vybudovat silnou high-tech firmu, která bude vyrábět pokročilé přístroje pro různé vědní obory. Technologie se vyvíjí a třeba za rok se může objevit úplně nová příležitost. Například zjistíte, že tým na nějaké univerzitě nebo v nějakém ústavu zakládá startup a potřeboval by silného investora.

Zmínil jste také výrobu mikroskopů pro obor polovodičových čipů. To je nyní hodně aktuální téma…

Podle mého názoru by fond Carlyle mohl využít toho, že koupil také Meoptu Přerov, která disponuje takzvanými čistými prostorami, které jsou na velmi vysoké úrovni – vyšší, než má Tescan v Brně, o Francii ani nemluvě. Výrobky pro čipové odvětví se musí vyrábět v mimořádně čistém prostředí. Domnívám se, že mikroskopy pro polovodičový průmysl by se mohly kompletovat v Meoptě. Také lidé jsou tam zvyklí na práci v čistých prostorách. Když někde jinde lidem řeknete, že budou celý den nosit takové ty ochranné čepičky, udělají revoluci.

Brno může ještě posílit 

Brno si drží pověst jednoho ze světových center elektronové mikroskopie. To, že zde byla od počátku devadesátých let úspěšná firma s českými majiteli, k tomu asi dost přispělo?

Určitě. Pro nás je důležité, že bude zachována značka Tescan, kterou hodlá fond Carlyle silně podporovat. V tom jsme dosáhli jasné dohody. Pokud jde o význam Brna jako centra mikroskopů, není až tak důležité, jestli konkrétní firmu vlastní čeští nebo zahraniční majitelé. Rozvoji brněnské mikroskopie hodně přispěla také brněnská dcera společnosti Thermo Fisher Scientific. Ta je nyní součástí americké korporace a předtím měla dlouho nizozemské majitele. Společně s generálním ředitelem Therma Fisher v Brně Petrem Střelcem jsme hodně spolupracovali s Jihomoravským krajem, který silně podporuje inovace. Nyní usiluje o to, aby v Brně vzniklo vývojové centrum pro polovodičové čipy, které se budou vyrábět třeba v Sasku nebo jinde v Německu.

Asi jste také zaznamenal otázky typu, proč společnost TSMC neinvestovala do výrobního závodu v Česku, ale v Sasku, když máme s Tchajwanci tak dobré vztahy. Považujete za nereálné, že by s podobnou investicí přišli sem?

Naprosto. V polovodičovém průmyslu u nás působí americká společnost onsemi v Rožnově, která je tady už hodně zavedená a zřejmě bude dál významně investovat. V Rožnově vyrábí wafery, destičky z karbidu křemíku, což je perspektivní materiál, a v Brně mají designové studio. Jsou silnými hráči ve svém oboru, ale jako výrobci čipů nebudou konkurovat TSMC v oblasti těch nejjemnějších struktur. V Rožnově se dělají spíš silové prvky, řídicí čipy, které ovládají třeba pohon lokomotivy nebo tramvaje.

Proč tady není reálná podobná investice TSMC?

Taková fabrika má obrovskou spotřebu elektrické energie a vody. To nebude snadné zajistit ani v Drážďanech. Na jižní Moravě to je prakticky nemožné. A vezměte si, že investice v Drážďanech má dosáhnout zhruba deseti miliard eur. Z toho ale více než třetinu poskytne německá vláda.

Odsávání mozků

Bylo by možné pro podobnou fabriku na jižní Moravě sehnat kvalifikované pracovníky?

To také bude problém i pro Drážďany. Pokud vezmeme saskou metropoli a její širší okolí, TSMC tam postaví už čtvrtou polovodičovou fabriku. Proto se ozývají hlasy, že to dopadne jako v Singapuru, kde se postavily fabriky a pak se přiváželi lidé ze zahraničí. Na druhé straně Tchajwanci v Brně pořádali cyklus přednášek pro studenty čtvrtých a pátých ročníků Vysokého učení technického a nabízeli jim stipendium na dvouleté studium na tchajwanských univerzitách, s perspektivou zaměstnání u TSMC. Studenti z Brna by pak mohli jít pracovat třeba i právě do Drážďan. Určitě tady v okolních zemích můžeme čekat výlov mozků – v Česku, v Polsku, všude kolem.

Neohrožuje takové odsávání mozků i pozici Brna jako centra výroby mikroskopů?

Do značné míry ano. Kdybychom se ale s TSMC dohodli, že v Brně bude i vývojové centrum pro čipy, mohli by lidé vyškolení na Tchaj-wanu pracovat přímo v Brně.

To je klíčová věc, kterou by měla česká vláda udělat, aby udržela i postavení Brna jako předního světového centra mikroskopů?

Ano. Do založení takového vývojového centra by mohl investovat i Jihomoravský kraj, mohly by se využít také evropské peníze, které jsou k dispozici na rozvoj evropského polovodičového průmyslu. Bez toho, že jí tady někdo přisype, sem společnost TSMC nepůjde. Bylo by možné využít už připravenou testovací linku na Středoevropském technologickém institutu CEITEC tady v Brně. Společně s Petrem Střelcem jsme se snažili o založení fakulty aplikovaných věd a nanotechnologií na VUT a měli jsme podporu i řady lidí z vedení univerzity. Zatím se to nepodařilo, možná ale v tomto ohledu není všem dnům konec. Očekávám, že založení podobné fakulty může mít politickou podporu lokálních autorit a kromě Thermo Fisher Scientific a Tescanu také dalších firem, které v Brně působí, jako Honeywell nebo Red Hat.

To by dokonce znamenalo posílení významu Brna jako centra elektronové mikroskopie… Jisté to ale není.

Určitě by to znamenalo posílení významu Brna. V podnikání není nic jistého, ale berme to jako šanci, výzvu. Dosažení podobné mety není nereálné, a přitom je hodně lákavé. Podobně významné by bylo, kdyby se v Brně začaly vyrábět přístroje pro vědy o živé přírodě. Ty začíná vyrábět také startup Telight, který jsem spoluzaložil ve svých sedmdesáti letech, tedy před čtyřmi roky. Věřím totiž, že se v Brně vedle elektronové, tedy částicové optiky, může podobně dařit i mikroskopii světelné, tedy fotonové. Telight se zatím potýká s finančními problémy, ale už vlastníme řadu evropských i amerických patentů. Máme dvě firmy, v Brně a v Paříži, dva výrobky, které se právě začínají prosazovat na trhu, asi třicet vysoce kvalifikovaných pracovníků i navázanou spolupráci s jednou velkou firmou.

Zákazníci Telightu budou třeba z oboru biotechnologií?

Také. Farmacie, biotechnologie, ale v případě našich super-rozlišovacích mikroskopů to bude i neurologie, genetika.

Čím to je, že si Brno dosud dokázalo v mikroskopech udržet postavení jednoho z globálních center?

Není to samozřejmě tím, že by se v Brně rodili chytřejší lidé nebo že by měli ruce udělané zrovna na to, aby stavěli mikroskopy. Je to dané tradicí. Koncem čtyřicátých let profesor Aleš Bláha se svými studenty na brněnské technice sestavil první československý mikroskop. O něco později se mikroskopy začaly vyrábět v bývalé Tesle. To byl podnik, ve kterém lidé drželi pohromadě. V sedmdesátých a osmdesátých letech se dostal do potíží a když Tesla nevyhnutelně skončila, velká část lidí odešla v devadesátých letech do Philipse, což je dnes Thermo Fisher Scientific. A ti ostatní šli k nám do Tescanu. Dnes do těchto firem přichází už lidé třetí generace. Od padesátých let v Brně také působí významný Ústav přístrojové techniky, ve kterém mají silnou výzkumnou skupinu elektronové mikroskopie.

To znamená – v Brně je vývoj, výroba, studenti…

Jsou tady také studenti, ale těch stále není dost, i když přibývají. Pro VUT je to otázka potřebných financí. Faktem je, že před sedmi, osmi lety se na fyzikální inženýrství hlásilo s bídou dvacet studentů, teď už často 120 a musí se vybírat. Mladí lidé vědí, že když budou dobří studenti na fyzikálním inženýrství, uplatní se v Tescanu, Thermu Fisher Scientific nebo jiné úspěšné firmě. To sem láká mladé talentované lidi ze sousedních krajů i ze Slovenska. Poté, co v Brně stráví pět let magisterského studia nebo dokonce osm i více let doktorského studia, jich v Brně hodně zůstává. Mají už zde navázané vztahy a často i založené rodiny.

Výzkum a vývoj po česku 

Jak vnímáte roli Technologické agentury ČR? Pomáhá rozvoji Vašeho oboru?

Projekty TAČR jsou přínosné pro Telight, už se ale příliš nehodí pro velkou firmu jako Tescan. Říkal jsem, že Tescan donedávna neměl potřebnou kapitálovou sílu, ale to nic nemění na tom, že jsme z něj vybudovali firmu, která spadá do kategorie těch velkých. Má obrat na úrovni dvou a půl miliardy korun a zhruba 730 zaměstnanců. Pro větší společnost mají smysl velké zahraniční, evropské projekty, protože kolem malých projektů je stejné papírování, ale přínos je přitom poměrně malý. V Česku to bývá tak, že se navzájem ujišťujeme, jak jsme všichni dobří, všichni kamarádi, poplácáváme se po ramenou a peníze se rozdělují tak, aby každý dostal trochu a nikdo moc.

Zdá se, že jste poměrně kritický k celému prostředí výzkumu a vývoje v Česku…

Z nadějných vědců se stávají pisatelé grantových přihlášek. Když dostanou grant, bývá to často málo peněz na nějaký významnější projekt, takže je třeba hned žádat o další. Problém vidím také v tom, že vývojáři jsou podněcováni k zakládání startupů, ale většinou zakládají softwarové firmy, protože to je relativně laciné. Potřebujete počítač, zásuvku a nějaký vývojový program, vývojové prostředí. Firmy jako Tescan nebo Telight potřebují hodně hardwaru. Telight například těží z toho, že je v Tescanu v pronájmu a objednává si od něj potřebné zařízení i jednotlivé díly. Pro Tescan je to také výhoda, protože díky větším objednávkám může dosáhnout výhodnějších cen.

 

Autor: Jan Žižka, Německo, Spojené státy americké, Tchaj-wan

Foto: Tescan

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.