Jaroslav Koča: Věda je dnes obrovský boj o mozky

Letos na podzim vláda schválila vaše jmenování do funkce předsedy GA ČR. V jaké kondici agenturu přebíráte?

Věřím, že v dobré. Čtyři roky jsem byl v předsednictvu, takže kdybych řekl, že je agentura ve špatné kondici, byla by to i moje vizitka. Podařilo se nám například ve velmi krátké době přejít na online mechanismy, jak si žádá aktuální situace. Něco takového je u agentury, jako je GA ČR, velmi složité – máme 40 hodnoticích panelů a kolem 400 panelistů z celé ČR. Vše má velmi komplikovanou logistiku, ale zvládli jsme to, což svědčí o tom, že stav agentury je dobrý.

Jak podle vás pandemie koronaviru ovlivní vědu v Česku?

V Grantové agentuře se soustředíme na základní výzkum, nemyslím si, že do tohoto výzkumu pandemie nějak výrazně zasáhne. Základní výzkum chce totiž z principu poznat věci ještě nepoznané. Často jde proto o výzkum, který je velmi daleko od toho, že by se jeho výsledky jednoduše řečeno zítra prodávaly v obchodech. Základní výzkum zkrátka dělá věci pro příští generaci, takže z tohoto pohledu ovlivnění současnou pandemií není nijak zásadní. Na druhou stranu chceme rozšířit naše portfolio o novou skupinu grantových projektů, které by rychleji umožňovaly reagovat na takovou situaci, protože něco takového jistě neřešíme naposledy. Samozřejmě i zde půjde o projekty základního výzkumu.

Ale nedotkne se pandemie přeci jen financování výzkumu?

Nevím, jestli to dokážeme teď předpovědět. Politikové tvrdí (a také se podle toho zatím chovají), že pandemie ukázala, jak klíčová je role vědy, a to i základního výzkumu. V době, kdy bylo třeba vytvořit kapacity na testování, tak nám velmi pomohly například velké výzkumné infrastruktury, které byly vybudovány z evropských peněz. Situace ukázala, že věda je věcí velmi důležitou. Konkrétně naší agentury se pandemie zatím ve výhledech do budoucna nedotkla, ale ještě nejsme na konci.

Když se bavíme o otázce financování, jak jste spokojen s výší rozpočtu GA ČR na příští rok, který překročí 4 miliardy korun?

Na příští rok bychom potřebovali trošičku více, protože jsme měli spoustu žadatelů a kvalitní projekty, ale to jsou výkyvy, které se zkrátka odehrávají. Proto by nám pomohlo, kdybychom měli nějaké mechanismy, které by tyto výkyvy vyrovnávaly. Pro GA ČR je důležité, aby rozpočet byl stabilní. Byli bychom také rádi, kdyby rozpočet kopíroval inflaci. Projekty, vzhledem k tomu, že zahrnují mzdy a finance na provoz, totiž inflace ovlivňuje. Takže bychom byli rádi, kdyby se nám v rozpočtu projevilo i toto hledisko.

Co se týká přerozdělení financí, tak z rozpočtu v tomto roce půjde asi jedna miliarda na nové projekty a zbylé prostředky budou sloužit k financování probíhajících projektů. To, kolik peněz půjde na nové a kolik na stávající projekty, se liší rok od roku.

Plánujete tedy zavést mechanismy, které by výkyvy v rozpočtech dorovnávaly?

My bychom takové mechanismy plánovali rádi, ale máme problém s tím, že státní ekonomika moc nechce, aby se tyto rezervy tvořily. Je to tedy spíše na nějakou diskuzi s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.

Jak to bude do budoucna s projekty EXPRO a JUNIOR STAR, které se zaměřují na mladé excelentní výzkumníky?

Tyto projekty naplňují jeden z našich pilířů, který říká: Chceme podporovat excelenci v jejím dobrém významu. Jedním z mechanismů je zavést pětileté projekty, finančně velmi štědré, aby excelentní vědci neztratili mnoho času častým psaním projektů. Druhý důvod je, že chceme přilákat talentované a špičkové české vědce, zejména ty mladší, kteří jsou v zahraničí. Třetí důvod je ten, abychom zvýšili kompetitivnost české vědy v zahraničí a abychom zvýšili naši šanci v projektech typu ERC. Zmíněná schémata tedy chceme zachovat. Jiná věc pak je, jaká je absorpční kapacita české vědy, což rozhodne o tom, jestli ta schémata budeme vypisovat například každý druhý rok. JUNIOR STAR je nové schéma, to znamená, že ho v roce 2021 budeme znovu vypisovat. EXPRO už ukazuje jistou nasycenost, v roce 2021 jej tedy vypisovat nebudeme.

Ještě nás čeká hodnocení dosavadního průběhu těchto programů, což také rozhodne o tom, v jaké podobě budeme v těchto schématech pokračovat. Jsme agentura, která má českou vědu posunout ke kvalitě. Náš primární úkol není uspokojit všechny vědce, ale směřovat českou vědu dopředu. Tohle všechno o budoucnosti těchto schémat rozhodne, ale myslím si, že je zachováme.

Mluvíte o podpoře excelentní vědy. Jak tedy definujete excelenci?

To může být opravdu těžké, navíc tento termín je v poslední době poněkud zprofanovaný. Pracujeme s definicí, která říká, že excelence je něco, co je originální, kompetitivní a co uznává komunita. Jiná definice je, že excelentní je ten vědec, o kterém někdo jiný, kdo je excelentní, řekne, že je excelentní. Často to ale není snadno poznatelné. Daleko snáz se totiž hodnotí kvantita než kvalita. Jsme na cestě, kdy se snažíme instruovat naše panely, aby od kvantity ustupovaly. Kvantita byla ve své době možná krok vpřed, ale teď už to není pokrok. Směřujeme k tomu, aby se každý vědec snažil mít hlavně kvalitní výsledky, ne o to, aby jich bylo hodně. Nepotřebujeme mít spoustu vědeckých článků. Potřebujeme články, které vědu posouvají dopředu.

Plánujete do budoucna nějaká nová grantová schémata?

Připravujeme schéma pro vědce, kteří teprve začínají, jsou čerstvě po doktorátu. Chceme jim poskytnout prostředky na postdoktorskou stáž. Máme na stole dvě schémata. Jedno pro ty, kteří skončili doktorát na našich institucích. Jim chceme umožnit, aby mohli absolvovat tříletou postdoktorskou stáž, z čehož předpokládáme, že dva roky budou v zahraničí, mohou si vybrat kde, a rok pak stráví na českém pracovišti. Dále připravujeme schéma, díky kterému bude možné přijmout mladé vědce ze zahraničí na našich institucích. Cílem je zasadit do našich týmů lidi, kteří mají za sebou doktorát na prestižní zahraniční instituci. O tom totiž věda je, inbreeding zkrátka škodí. Nejlepších výsledků ve vědě dosáhnete, když smícháte vědce z různých míst. To je cílem druhého schématu.

Chystáte něco nového také v oblasti mezinárodní spolupráce?

V oblasti mezinárodní spolupráce máme také velké plány. Snahou je zejména přetvořit projekty Lead Agency na multilaterální způsob spolupráce. Díky nové iniciativě se v příštích pěti letech navzájem propojí 12 evropských agentur podporujících výzkum a očekáváme, že další se přidají. Tím chceme zkvalitnit českou vědu díky tomu, že budeme řešit projekty se zahraničními spolupracovníky. Chceme jí tak učinit kompetitivnější právě pro mezinárodní i evropská schémata. Myslím, že v tomto směru udělala velký krok má předchůdkyně Alice Valkárová, máme tedy velmi dobře našlápnuto.

Jaké máte vy osobně plány během svého předsednictví?

Máme štěstí, že předsednictvo zůstalo beze změny. Vzniklo tedy dost dlouhé časové okno, abychom mohli věci budovat kontinuálně a systematicky. Předseda z toho nemůže vybočovat. V GA ČR vidíme, že dnešní věda je velmi tvrdý boj o mozky. Nikdy dříve to tak nebylo. S našimi schématy se chceme tohoto boje zúčastnit, chceme, aby Česko nebylo stranou. Nemůžeme dělat aktivity za instituce. Ale když nebude synergie GA ČR a institucí, tak to nikam nepovede. Když poskytujeme granty za nemalé peníze, tak chceme záruky od institucí, že prostředky budou účelně využity. Právě taková synergie má směřovat k tomu, abychom v tomto boji o mozky nezůstali stranou.

Za portál Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali.

Foto: GA ČR

Jaroslav Koča

Vystudoval matematiku a chemii na Masarykově univerzitě v Brně a Komenského univerzitě v Bratislavě. Pracovně působil například ve Francii, USA, Německu, Řecku a Norsku, je autorem více než 200 původních vědeckých prací, které byly citovány více než 4500 krát. Působil jako vědecký ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Od prosince předchozího roku je předsedou Grantové agentury ČR, předtím působil v jejím předsednictvu.