Marta Valešová: Udržitelnost se musí promítat do každodenního života univerzity

V rámci respektování a rozvíjení principů udržitelnosti jde Masarykova univerzita po cestě k udržitelné univerzitě, jedné společné odpovědné interní kultuře. Téma udržitelnosti také koresponduje s cíli Strategického záměru MU 2021–2028 a cílem je propisovat ho do stále více činností univerzity.

Co pro vás znamená pojem udržitelnost ve vztahu k Masarykově univerzitě?

Pojem udržitelnost je průřezové téma, je to postoj v každodenním rozhodování. Chceme zachovat planetu pro naše děti v udržitelném stavu. Já osobně vnímám povinnost a odpovědnost ze své pozice aplikovat odpovědné řízení v hospodaření univerzity, provozu, investicích, v nakládání s vodou, odpady, v řešení energetické náročnosti. A hlavně ve spolupráci lidí. Myslím si také, že jako univerzita máme příležitost oslovit a spolupracovat nejen s našimi studenty a zaměstnanci, ale působit i na širokou veřejnost, sdílet příklady dobré praxe a učit se od sebe navzájem. Jsme vzdělávací a výzkumná instituce. Můžeme překládat do jednodušších příkladů, jak se každý z nás může chovat udržitelně, co každý jednotlivec může udělat sám za sebe a jak přispět i třeba drobnou změnou k velkým změnám celku. Proto bych byla ráda, abychom vytvářeli prostředí a zázemí pro studenty i zaměstnance k tomu, aby se chovali udržitelně a předávali příklad dál ve svém okolí.

Jaká opatření přijala Masarykova univerzita v oblasti úspory energií?

Před třemi lety jsme zahájili energetický audit na úrovni řízení provozu, analyzujeme energetickou náročnost jednotlivých našich budov, hledáme možnosti jak v každodenní operativě, tak i prostřednictvím investic, snižovat energetickou náročnost a spotřebu. Snažíme se také pracovat s lidmi, kteří budovy obsluhují, aby kvalitním energetickým managementem a zodpovědným osobním přístupem dosahovali úspor. Postupně nahrazujeme zdroje energie za ekologičtější i ekonomičtější, například již druhým rokem probíhá velká obnova zdrojů chladu a tepla na kampusu, v letošním roce pokračujeme s osazováním fotovoltaiky, průběžně vyměňujeme zdroje osvětlení atd. Musím však podotknout, že nejvyšší spotřeba energie nejde z provozu budov – zvlášť v prostorách univerzitního kampusu, ale ze zařízení a přístrojů pro výzkum a z IT infrastruktury, zde proto vnímám jako klíčovou osobní odpovědnost vědců na jednotlivých pracovištích, aby při nákupech aplikovali principy společenské odpovědnosti a udržitelnosti. Téma sdílení infrastruktury, tedy efektivní využívání jak přístrojů, tak prostor, je rovněž na pořadu dne. Velkým tématem jsou i odpady a recyklace.

Jak funguje odpadové hospodářství na univerzitě?

Dlouhodobě se snažíme třídit odpad a snažíme se i rozumně a odpovědně nakupovat. Ale to už je dnes málo. Musíme mnohem lépe pracovat s rozhodnutím o nákupu a zvažovat, zda odpad musí vznikat, a pokud ano, jak jej minimalizovat. Jde o změnu postoje. Pokud tedy odpad našimi nákupy vyprodukujeme, je nutné mít plán, jak se s ním odpovědně vypořádat. Na základě novely zákona o odpadovém hospodářství nyní připravujeme veřejnou zakázku a chceme nově nastavit způsob odpadového hospodářství v souvislosti s vývozem a zpracováním odpadu. Mám radost, že se na univerzitě máme koho zeptat na tu nejlepší cestu a daří se nám spolupracovat s našimi expertními pracovišti, například kolegové z Institutu pro udržitelnost a cirkularitu na ESF jsou nám skvělými partnery.

Masarykova univerzita přijala řadu opatření i v oblasti udržitelného nakupování. Jak se vypisují veřejné zakázky? A zohledňuje se při nich kvalita a cena nabízených služeb či komodit?

Nyní už je ze zákona povinnost dbát na udržitelnost již při zadání zakázky. Je také důležité uplatňovat zdravý rozum. Jsou totiž zakázky, kde můžete kritéria využít do většího detailu: zaobírat se tím, z čeho je zboží vyrobené, přemýšlet o materiálu a o tom, jak a kým byl vyrobený, jaká technologie či práce byla při jeho výrobě použita. Jsou komodity nebo zboží, kde je tato kritéria vhodné promýšlet dopředu a začlenit do podmínek výběrového řízení. Na druhou stranu jsou zakázky, u kterých je při dobrém definování jednoznačně rozhodující cena. Je tedy důležité přistupovat ke každé zakázce rozumně a sledovat a dodržovat u toho principy udržitelnosti jako zákonnou povinnost.

V prostředí univerzity je často diskutovaným tématem i hospodaření s vodou. Jak se hospodaří s vodou třeba v univerzitním kampusu a daří se do šetření s vodou zapojovat i studenty?

Téma voda je další strategická priorita pro Masarykovu univerzitu. Zmíním alespoň jeden aspekt – vodu v krajině. Celý univerzitní kampus v Bohunicích byl plánován tak, aby díky zeleným střechám a zeleným „průlehům“ zadržoval vodu v místě, aby neodtékala kanalizací pryč. Nyní chceme celý koncept posunout ještě dál a po ročním monitoringu spadu dešťové vody budeme letos umísťovat dvě nádrže na dešťovou vodu k závlaze a rozšíření zeleně v kampusu. Zeleň v okolí všech našich fakult je důležitá, významně přispívá ke klimatu v daném místě a chceme tento trend podporovat. Zapojení studentů vítáme nejen k tématu vody, příležitostí je mnoho, stačí se jen přidat.

Nakupují menzy Masarykovy univerzity potraviny a suroviny k výrobě jídla u lokálních dodavatelů, kteří jsou často blíž, a díky tomu ušetří za dopravu?

Toto je další velké téma, které intenzivně diskutujeme s novým ředitelem Správy kolejí a menz Kamilem Kulíškem. Primárně cílíme na zvyšování kvality stravování i kvality ubytování. A co se týká jídla, záleží nám na tom, abychom nakupovali od lokálních producentů, aby se zkracovala doba převozu potravin a zůstávaly čerstvé. Do diskuze o udržitelnosti v oblasti stravování a potravin zapojujeme i studenty, posloucháme jejich podněty a názory. Pan ředitel Kulíšek vítá každý podnět a zpětnou vazbu. Je ale překvapení, když zjistíme, že největší kritici do menzy vůbec nechodí a používají připomínky několik let staré! Chtěla bych v této souvislosti povzbudit zaměstnance i studenty, aby chodili do univerzitních menz. Sama do menzy chodím pravidelně, testuji kvalitu jídla a jsem velmi spokojená.

A jak se daří univerzitě naplňovat cíle v oblasti čisté dopravy?

Podporujeme veškeré možnosti, které umožňují čistou dopravu mezi fakultami. S městem Brnem proto diskutujeme o umístění cyklostojanů, případně je sami umisťujeme kolem našich budov. Komunikujeme i s dopravním podnikem, se kterým se bavíme o možnosti využití elektrobusů, jimi by se daly v budoucnu propojit jednotlivé budovy univerzity, respektive kampusy. Navázali jsme spolupráci i s poskytovateli elektrokol, s nimiž bychom chtěli víc prodiskutovat koncept, jak umožnit studentům co nejekologičtější přesun mezi fakultami a vůbec při cestování po Brně.

Když se bavíme o dopravě, jak hodnotíte projekt Šalinou na kampus?

Na šaliny se těšíme a třeba brzy i na lanovku z Hlinek, která nám propojí kampusové fakulty a ekonomicko-správní fakultu.

Jaké jsou hlavní principy zelené výstavby MU? A má univerzita nějakou budovu s minimální spotřebou energie?

Při výstavbě nových budov se snažíme používat zelené technologie. Kromě zelených střech a zadržování vody v místě srážek se snažíme i o využití šedé vody, tedy vody použité při oplachování rukou či nádobí. Zároveň pracujeme s variantou zelených fasád a udržování mikroklimatu uvnitř budov. Chceme i větší podíl fotovoltaiky, to znamená další energetický zdroj. Pasivní budovu jako takovou nemáme, protože zatím jsme se k tomu v podmínkách, které jsme měli k výstavbě infrastruktury, nepropracovali. Ale věřím, že například pozemky, které jsou ve svahu naproti současnému kampusu a CEITECu, nám svými podmínkami umožní postavit pasivní budovu, která bude částečně zapuštěná do země. Na druhou stranu je třeba říct, že technologická náročnost budov a požadavky na interiér, jež jako výzkumná univerzita máme, jsou tak velké, že sladit to s efektivním energetickým standardem je velký úkol.

Bude se udržitelný rozvoj v blízké budoucnosti ještě víc komunikovat se studenty i zaměstnanci univerzity? Mohl by lepší komunikaci pomoci modernější web?

Mám radost z nového webu sustain.muni.cz, který chceme dále vylepšovat, a věříme, že to bude výkladní skříň Masarykovy univerzity v jejím přístupu k udržitelnosti a že jej pomohou naši zaměstnanci i studenti naplňovat. Další platforma pro komunikaci v rámci univerzity je nová Rada pro udržitelný rozvoj, poradní orgán pana rektora, kde mají zástupce všechny fakulty i studenti, a na pravidelných setkáních očekáváme aktivní přístup a komunikaci témat mezi fakultami a univerzitou, které nám pomohou posunovat se v přístupu k univerzitě zodpovědné k budoucím generacím.

 

Informace a aktuality o projektech MU v rámci udržitelnosti najdete na webu sustain.muni.cz.

 

Autor: Ondřej Požár

Zdroj: Masarykova univerzita