S Martinem Fuskem, ředitelem IOCB Tech, dceřiné společnost Ústavu organické chemie a biochemie, jsme si v exluzivním rozhovoru povídali o novém programu MIT-Czech Republic Seed Fund, který podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a amerického MIT. Na co přesně budou moci vědci finance použít? Co bylo důvodem k založení fondu? A podle čeho se budou žádosti posuzovat?
Jak vznikl nápad na založení takového fondu?
Nápad vzešel od Luďka Moravce z velvyslanectví České republiky v USA, který má jakožto náš atašé pro vědu a výzkum na MIT kontakty. Začal tedy činit první kroky, poté MIT navštívili premiér Andrej Babiš s vicepremiérem Karlem Havlíčkem, čímž byla tato myšlenka podpořena také politicky. Následně se hledal způsob vhodného financování a v rámci toho byla oslovena právě Akademie věd ČR. Ta požádala ÚOCHB, jestli by skrze svou dceřinou společnost IOCB Tech do projektu nemohl vložit peníze. Na tom jsme se dohodli a pak už šlo vše rychle. Bylo třeba vyjasnit si smlouvu s MIT a podepsat ji. Samotné organizace na české straně se ujala Akademie věd. Vše vzalo svůj čas, ale nakonec byla příprava vlastně snadná.
Co je důvodem k založení fondu?
MIT je jedna z nejlepších univerzit na světě a má obrovský inovační potenciál, a to nejen v základním výzkumu, ale i v tom aplikačním. Pro naši vědeckou obec je proto skvělý partner. Navíc MIT má obdobný fond už v patnácti zemích světa, mezi nimi je například Německo nebo Francie. Když tedy tolik zemí rozpoznalo, že fond je dobrá věc, tak jsme si řekli, že by bylo dobré být také součástí. Myslím dokonce, že jsme první postkomunistická země, která se do tohoto projektu zapojila.
Jaké důvody měla k zapojení konkrétně IOCB Tech?
Společnost IOCB Tech vystupuje jako ekonomický podporovatel vědy v tuzemsku už dlouho. Ústav organické chemie a biochemie zkrtáka chce sdílet své ekonomické výsledky a pomáhat rozvoji české vědy. Je nám ctí a potěšením moci takto pomáhat.
Co si tedy od fondu slibujete?
Slibujeme si, že se vědci začnou domlouvat na spolupráci a na základě toho pak zažádají o financování z některých amerických, evropských či lokálních grantových schémat. Doufám tedy, že vzniknou společné dlouhodobé projekty, které pak přinesou společné výsledky. Smyslem je podpořit vědu a umožnit navazování cenných kontaktů. Spolupracovat s vědci z MIT bylo vždycky privilegium.
Lze za rok očekávat, že proběhne další kolo přihlášek do fondu?
Určitě ano. Doufám, že všechno poběží dobře.
Předsedkyně Akademie věd, Eva Zažímalová, k založení fondu uvedla, že jde o první vlaštovku tohoto typu spolupráce a současně důležitý signál o kvalitě vědy v České republice. Chystá se do budoucna podobná spolupráce s další institucí?
Paní předsedkyně to zřejmě myslela obecně, že by bylo dobré mít takové spolupráce s dalšími institucemi. Podpora z tohoto fondu je určena k tomu, aby se poskytly finanční prostředky vědci na univerzitě nebo ústavu a také vědci z MIT, aby se mohli začít reálně bavit o možnostech dlouhodobé spolupráce. Nejde ale o podporu konkrétních projektů, nýbrž jejich vzniku. Nevím, zda obdobný grant existuje i na jiných univerzitách či výzkumných organizacích. Různé instituce v Česku samozřejmě mají jednotlivé partnery v zahraničí a běží celá řada spoluprací, ale nejsem si jist, zda existuje podobný fond, který by byl aplikovatelný na celou zemi.
Na co přesně je možné finance z fondu využít?
Vysloveně jsou prostředky určeny na cestovní náklady, tedy letenky, hotely a podobně. Jde o to, že vědec nebo i student může být v USA třeba měsíc, a naopak vědec či student z MIT může přijet k nám. Finance budou tedy dostatečné na to, aby se vědci opravdu mohli sejít a zkusit definovat společný projekt. Samozřejmě tedy doufám, že v roce 2022 už bude možné se navštěvovat.
Podle čeho se budou posuzovat žádosti?
Neznám přesně formát, jakým by měla být žádost napsaná, to se rozkryje někdy v průběhu května, vyhlášení pak proběhne v září. Všechny tyto žádosti se budou sbírat v MIT, který má speciální komitét, jenž bude přihlášky posuzovat z různých hledisek. Zásadní bude samozřejmě to vědecké. Rozhodování a výběr je na straně MIT, který do projektu dává své jméno, ale hlavně expertizu. S tímto typem podpory už mají zkušenosti deset, dvanáct let, takže vědí, jakým způsobem projekty zhodnotit a vybrat. Navíc se jedná o projekty zahrnující všechny vědní oblasti – od humanitních až po fyziku, takže výběr podpořených spoluprací opravdu potřebuje sbor odborníků z různých oblastí, což MIT má k dispozici. Je dobré upozornit, že u přihlášek nejde o aplikační potenciál výzkumu, ale o základní výzkum.
O podporu se tedy mohou ucházet vědci opravdu ze všech oborů?
Ano, fond je opravdu otevřen komukoli s tím, že daný obor samozřejmě musí mít na MIT své zastoupení. Může se tedy stát, že některé obory se do fondu nedostanou, protože zkrátka na MIT nemají partnera.
Jaký očekáváte zájem ze strany vědců?
To se teprve ukáže, ale očekávám, že zájem bude. Vzhledem k tomu, že už jsme vyšli ze stínu minulosti a spousta našich vědeckých pracovišť má řadu kontaktů v zahraničí, některá i na MIT, tak bych řekl, že se vědci nebudou bát a zkusí do toho jít. Podpořit se může mezi pěti a deseti projekty ročně, podle nákladnosti jednotlivých projektů. Doufám, že se tento počet naplní. Důležité také je, že se přihlásit mohou i studentské projekty. Mladí lidé jsou více otevřeni světu, takže myslím, že pro studenty je to skvělá příležitost.
Děkujeme za rozhovor!
Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali
Martin Fusek
Martin Fusek se léta věnuje problematice transferu technologií v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své vědecké kariéry pracoval čtyři roky jako postdoktorand v USA a Německu. Řadu let se zabýval základním výzkumem, v roce 1995 přešel do komerční sféry. Od roku 2007 je na ÚOCHB zodpovědný za transfer technologií a od roku 2012 také zástupcem ředitele pro strategický rozvoj, od roku 2009 je ředitelem IOCB TECH, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
