Patrik Zima: Česko země vědy a technologií

Volně stojící exponáty s tematikou výroby, skladování nebo využití energie ukazují výsledky, které vznikaly ve spolupráci se soukromými společnostmi a akademickými institucemi. Jaká byla jejich cesta na Expo, popisuje Patrik Zima z Ústavu termomechaniky AV ČR.

Světové výstavy mají zvuk a prestiž. Jak vnímáte příležitost prezentovat Akademii věd ČR v Dubaji?

Pro Akademii věd jde o ohromnou příležitost ukázat, že se česká věda zapojuje do řešení důležitých výzev současnosti. Světová výstava sice cílí na laickou veřejnost, ale návštěvníci si z českého pavilonu mohou odnést důležitý poznatek, totiž že jsme vyspělá země s vysokou úrovní výzkumu.

Co vás na Expu zaujalo?

Zatím jsem měl čas navštívit pouze několik málo pavilonů. Všechny na mě ale udělaly velký dojem. Převládají působivé vizuální prezentace, 3D mapping a interaktivita. Pavilony, které jsem viděl, prezentují návštěvníkům vždy jedno jasné téma – například turismus, udržitelné zemědělství či společensky odpovědné chování.

Jak se vám líbil český pavilon?

Český pavilon naproti tomu nabízí soubor jednotlivých expozic. Je to odlišný přístup. Podle toho, co jsem ale slyšel, není na Expu ojedinělý. Návštěvníci mají více příležitostí vidět něco „hmotného“, na co si mohou sáhnout. Zaujalo mě například piano Petrof ve vstupní hale. Každý den si na něj přijde zahrát mladá virtuózní pianistka, která si s sebou dokonce nosí noty. Lidé v českém pavilonu i odpočívajív sedacích vacích a jen tak se dívají kolem sebe na exponáty.

Rotační výstava se zaměřuje na „chytrou energii“. Proč jste zvolili zrovna tuto oblast?

Energetika prochází zásadní transformací. Nedávné prudké zvýšení cen energií je jedním z projevů. Zvyšuje se podíl obnovitelných zdrojů energie, některé země upouštějí od jaderné energie, blíží se nástup elektromobility a geopolitické napětí ohrožuje dodávky zemního plynu do Evropy. Klimatická krize nás nutí hledat energetické technologie, které do ovzduší uvolňují co nejméně skleníkových plynů. Roste proto důležitost skladování energie, ale i výzkumu termojaderné fúze. Ta by se měla stát budoucností, jak získávat pro lidstvo energii.

S jakými konkrétními nápady tedy přicházíme?

Akademie věd byla v posledních letech v této oblasti aktivní jednak prostřednictvím programů Strategie AV21 Účinná přeměna a skladování energie a Systémy pro jadernou energetiku, jednak také díky činnosti Komise pro energetiku AV ČR. Musím rovněž připomenout, že partnery naší expozice jsou také dvě pracoviště mimo Akademii věd – Vysoké učení technické v Brně a společnost HE3DA.

Takže ke spolupráci čtveřice pracovišť vás přivedla také Strategie AV21?

Již jsem se o tom zmínil v předchozí části. Všechna čtyři vystavující pracoviště Akademie věd – tedy Ústav termomechaniky, Ústav chemických procesů, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Ústav fyziky plazmatu – spolupracovala na řešení dvou programů Strategie AV21. Od letošního roku budou navíc společně řešit nově připravený program Udržitelná energetika. Cílí na celý energetický mix, a navíc přidává vodíkové technologie a výzkum vlivu transformace energetiky na společnost a její ekonomiku.

Jakou mají vystavované technologie perspektivu, že najdou uplatnění?

Například experimentální fúzní reaktor COMPASS Upgrade, jehož model vystavuje Ústav fyziky plazmatu, má být dokončen za dva roky a bude poskytovat podporu mezinárodnímu reaktoru ITER. Baterie HE3DA, k jejichž zrodu přispěl výzkum v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, se již také chystají do výroby. Další prezentované technologie jsou sice konceptuální a teprve se ukáže, zda se uplatní v praxi, ale světová výstava je především o vizi a ambicích. Proto je třeba ukázat také vize, které mohou někoho inspirovat.

Popsal byste konkrétněji přípravy expozice?

Práce trvaly dva roky. Začali jsme výběrem exponátů, jednáním o koncepci výstavy a financích s vedením Akademie věd a jednáním s Kanceláří generálního komisaře pro zastoupení České republiky na světové výstavě Expo. Přípravný tým na pracovištích se postupně rozrůstal a práce nás těšila. Jednotlivá pracoviště si přípravu exponátů z velké části řídila sama. Určitě bychom ale přípravu nezvládli bez Střediska společných činností. 

Jak vám pomohlo?

Zajistilo převoz exponátů, medializaci, výrobu animace o expozici a webových stránek expozice. Středisko společných činností nám pomohlo také s přípravou jednoho z exponátů a instalací výstavy. V klíčových a krizových momentech nás také s využitím četných kontaktů a obratným vyjednáváním podržel Jiří Plešek – dříve ředitel Ústavu termomechaniky a v současnosti člen Akademické rady, který řídí Strategii AV21. Právě jeho pověřila v roce 2019 předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, aby rotační expozici organizoval.

Co se s expozicí stane, až se vrátí zpět do Česka?

Zdá se, že se o naší expozici již ví. První den ji navštívil štáb Dubai TV, která každý den o Expu vysílá pořad. Zajímali se o exponát kontejnerové lodi pro zpracování plovoucího plastového odpadu v mořích. Druhý den se natáčel dokument pro Českou televizi. Generální komisař pro české zastoupení na Expu nás oslovil s dotazem, zda bychom vybrané exponáty po návratu nevystavili na několika místech v Praze.

Dostane se i na prostory Akademie věd ČR?

Uvažujeme o prezentaci na Veletrhu vědy či Týdnu Akademie věd. Mně osobně by se líbilo, pokud by exponát levitující zlaté mince s logem Akademie věd vítal návštěvníky historické budovy na Národní. Měli bychom se svou účastí na Světové výstavě pochlubit veřejnosti.

Další světová výstava by se měla konat v roce 2025 v Japonsku. Co udělat pro to, aby se zapojilo více
pracovišť?

Jak se Česká republika bude prezentovat na příští výstavě, která se koná v Japonsku, nezáleží na Akademii věd. Těžko říct, zda budeme mít příležitost, abychom se znovu Expa zúčastnili. Proto si vážím, že naši zemi můžeme reprezentovat letos. Pokud bude šance i příště, myslím si, že důležité není zapojit co nejvíce pracovišť, ale ukázat to nejlepší. Konkurence je velká a expozice všech zemí jsou špičkové. Přál bych si, aby naše zanechala v návštěvnících dobrý dojem a ukázala, že nejsme jen zemí piva a hokeje, ale i zemí vědy a technologií.

Autor: Luděk Svoboda

Foto: Tomáš Kopecký 

Rozhovor vyšel v aktuálním vydání časopisu AB / Akademický bulletin