V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Ostravskou univerzitu. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Pavla Drozda.
Jak byste z hlediska vědy hodnotil pro vaši školu rok 2020?
Roky 2020, ale i 2019 byly pro Ostravskou univerzitu (OSU) dobré. Realizovali jsme řadu opatření z akčního plánu HR Strategy for Researchers, úspěšně se podařilo rozjet výborné vědecké projekty, například OP VVV Excelence.
Projevila se nějak koronavirová pandemie?
Koronavirus znemožnil výjezdy do zahraničí na konference, stáže nebo do terénu. Univerzity se ovšem velice rychle adaptují, začínají se pořádat online konference a více se spolupracuje s jinými zahraničními univerzitami. Nicméně, pořád si myslím, že nejlepší je osobní setkání a zkušenost.
V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké vyplývají z hodnocení závěry pro vaši univerzitu?
Z mého pohledu jsou závěry dost optimistické, i když vše není ještě uzavřeno. Velmi pozitivně vidím hodnocení mezinárodního evaluačního panelu. Dostali jsme zpětnou vazbu, mnoho doporučení a komentářů. Řada připomínek byla konstruktivních, čehož si ceníme. Věci, které panel kritizoval nebo chválil, jsme si v rámci OSU vědomi. Pro nás to znamená, že náš pohled na věc je docela přesný a kritický. Dobré je, že mezinárodní evaluační panel nevychýlil naše vnitřní univerzitní hodnocení jenom tím, že šlo o zahraniční vědce s jiným pohledem na věc.
Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnání? Jak jste se posunuli v modulech 1 a 2 oproti minulým letům?
V loňském roce jsme byli jako univerzita hodnoceni známkou B. Jinými slovy jsme se umístili ve skupině univerzit na druhém místě. Pokud se na to podívám detailněji, v modulu 1 máme výrazný posun, v modulu 2 se postupně zlepšujeme. Zejména roste počet článků v horním decilu a prvních kvartilech. Nicméně si dokážu představit, že by mohl růst ještě více.
Takže v počtu lépe hodnocených publikací jste si polepšili?
Posouváme se směrem nahoru k lépe hodnoceným výsledkům. Záměrně se vyhýbám spojení kvalitním výsledkům. Je totiž otázka, co je to kvalita, když je měřena pouze kvartily (Q). Lépe jsou hodnoceny Q1 a Q2, ale podle mě to neznamená, že v Q3 a Q4 nejsou dobré časopisy. Problém vidím v tom, že některé dílčí vědní obory se mohou v souhrnném scientometrickém hodnocení dostat dost nízko. A to jenom proto, že jsou úzce specializované a těžko dokážou konkurovat jiným tématům v dané vědní oblasti.
Jak u vás probíhalo hodnocení v modulech 3-5, které se konalo formou mezinárodního panelu?
Hodnocení proběhlo ve virtuálním prostředí, což vyžadovalo dobrou přípravu. Mezinárodní evaluační panel si dopředu vyžádal dodatečné materiály, aby se nás nemusel doptávat při online setkání. Následně probíhaly dva intenzivní jednací dny s vedením univerzity, fakult, akademiky a vědeckými pracovníky. Poté jsme ještě jednali v užším kruhu a posílali další materiály pro doplnění. Snažili se maximálně vyjít vstříc.
Co bylo hlavním přínosem účasti mezinárodních členů?
V panelu hodnotitelů bylo devět expertů a jeden odborník z ministerstva. Sedm expertů bylo zahraničních, z oblasti celé Evropy, ale také například z Oxfordu. Výborné bylo, že každý dokázal vypíchnout jinou slabou stránku a oceňoval jiné věci. Podle mého názoru je úhel pohledu externího hodnotitele mezi akademiky lépe vnímaný. Je to hlas, který není s univerzitou spojený, neprotěžuje jakoukoliv fakultu nebo pracoviště. Důležitá je také možnost srovnání s jejich domácí univerzitou, což nám poskytuje cenné informace.
Měl by se podle Vás systém hodnocení nějak zásadně změnit?
Metodika 2017+ je poměrně nová. Bude se dál dynamickým způsobem upravovat. Měnit se bude, ne tlakem univerzit, ale tlakem samotné Rady pro výzkum, vědu a inovace, která potřebuje, aby bylo hodnocení efektivní a reflektovalo skutečný stav. Myslím, že modul 2 určitě projde změnami. Stávající interpretace, která byla založená na procentech v jednotlivých kvartilech, není úplně šťastná.
A co mezinárodní panel, myslíte si, že byl měl projít nějakými změnami?
Určitě. Bylo to poprvé, kdy se formulovaly otázky a připravovaly podklady. Teprve se budoval celý systém, jak má mezinárodní evaluační panel hodnotit. Bude potřeba pozměnit i proškolení hodnotitelů. Uváděli totiž, že přesně nevěděli, jak mají hodnotit. Neví totiž, jak je koncipován systém vědy v České republice.
Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány vaší univerzity?
Chceme být více vidět na evropských projektech, v žebříčcích univerzit nebo v excelentních výstupech. Ostravská univerzita byla mezi českými univerzitami hodnocena poměrně slušně, ale na mezinárodním poli to není tak dobré. Pokud se například podíváte na nějaké žebříčky univerzit, tak bohužel naše vědecká reputace stále pokulhává. Ale OSU má co nabídnout a my potřebujeme dát větší důraz na špičkové výstupy. S tím také souvisí další bod naší strategie – tedy uspět v metodice 2017+. Také bychom se chtěli zaměřit na doktorské studium. Myslím ale, že to je problém celé České republiky. Je potřeba vytvořit efektivní a kvalitní systém doktorského studia, který by byl opravdu systémově koordinován přes celou univerzitu. A za další strategický cíl si klademe zaměření se na transfer technologií a spolupráci s aplikační sférou. Upřímně musím přiznat, že jsme trochu pozadu, s ohledem na to, že dlouhodobě spolupracujeme s Technickou univerzitou Ostrava.
Je ve vašich hlavních strategických plánech i péče o lidské zdroje?
Rozhodně. Chceme obhájit HR Excelence in Research Award. OSU je třetí univerzita, která dostala v ČR toto ocenění jako celek. V rámci HR Award máme velmi ambiciózní plán. Nicméně, i kdyby se nám nepodařilo 100% splnit naše cíle, je důležité, že jsme vykročili správným směrem. Vedeme si dobře a věřím, že v následujících obdobích ocenění obhájíme. Myslíme, že když uděláme kvalitní zázemí akademickým pracovníkům, tak nejen že se to odrazí na kvalitě jejich života, ale také i na kvalitě výzkumu.
Co považujete v nadcházejícím období za nejdůležitější?
Univerzita se musí víc soustředit na excelenci a vyšší kvalitu výzkumu. Chceme se věnovat takovým tématům, abychom získali zajímavé výsledky a mohli více cílit na podávání žádostí o mezinárodní granty.
Jak budete cílit na excelenci a větší kvalitu výzkumu?
Už v minulém období jsme rozvíjeli takzvané hlavní směry výzkumu na OSU. Vybrali jsme některé výzkumné projekty, které jsme intenzivně podporovali, tak aby byly personálně a finančně stabilní a mohli víc rozjet svoji činnost. Potom jsme ale měli i program na podporu perspektivních směrů výzkumu. Jinými slovy jsme vytipovali zajímavá témata, u kterých jsme cítili potenciál kvalitních výstupů a podpořili he finančně. Ukázalo se, že to byla dobrá cesta.
A za druhé?
Budeme rozvíjet interdisciplinární výzkum. Ukazuje se, že soustředit se jenom na úzký problém a dívat se z jednoho úhlu pohledu není tolik přínosné. Tento typ výzkumu je stále více žádaný a více konkurenceschopný, s čímž se na OSU ztotožňujeme.
Jak se vám daří plnit tzv. třetí roli univerzity?
Pokud se na to díváte, že univerzita by měla ovlivňovat společenské klima v regionu, tak OSU významně pokročila. Více jsme se otevřeli a intenzivněji komunikujeme. Nejenom s městem, ale také s klíčovými regionálními hráči. Společně s Krajským úřadem nebo s městem Ostrava probíhá intenzivní příprava společných projektů a různých plánů, kde univerzita může pomoci.
A pokud se na třetí roli podíváme z hlediska spolupráce s aplikační sférou nebo transferu technologií?
V minulém roce u nás začalo fungovat Centrum pro transfer poznatků a technologií. Museli jsme se na to řádně připravit, aktualizovat nebo vytvořit vnitřní předpisy a normy a proškolit zaměstnance v oblasti aplikovaného výzkumu. Probíhala zde řada vzdělávacích akcí pro akademické pracovníky, zejména v oblasti ochrany duševního vlastnictví nebo komercializace výsledků. Pro studenty jsme pořádali akce cílené na podnikání. Nyní máme základ, který teď můžeme prohloubit ke konkrétním partnerským smlouvám s aplikační sférou a začít připravovat s nimi hmatatelné projekty. Zájem o transfer technologií na naší univerzitě je, ale ještě nejsme dostatečně zkušení, abychom byli tak dobří hráči jako technické univerzity. Vliv má také to, že složení jednotlivých fakult univerzity je takové, že nemáme tolik oblastí, které můžeme aplikační sféře nabídnout.
Sám jste aktivní vědec, evoluční ekolog, jak stíháte dělat vědu a zároveň být prorektorem?
Je to velmi náročné. Věda mě strašně baví. Děláme témata, která ve světě letí a baví mě problematika, kterou se zabýváme. Bohužel mám čím dál méně času. Nicméně mám výborný tým, který pomáhá s organizačními záležitostmi, zejména s administrativou. Mám proto více času se věnovat přípravě návrhu výzkumů. Odjakživa jsem chtěl být vědec biolog, takže tím trochu trpím. Jako prorektor jsem garantem projektů na celouniverzitní úrovni, například jsem i garantem HR Award. To zabere spoustu času, který bych mohl věnovat vědě, ale chápu, že tímto přispívám nějak jinak.
Zmiňoval jste, že chcete být v zahraničí více vidět. Můžete jmenovat příklady vědecké zahraniční spolupráce OSU s jinými prestižními univerzitami, které jsou funkční již teď?
Máme širokou síť spolupráce se zahraničními univerzitami. Vypíchnu například spolupráci Lékařské a Přírodovědecké fakulty s Harvard Medical School. Dokonce máme vědce, kterého nám Harvard částečně přetáhnul. Ale neobrátil se k naší univerzitě zády a doposud si drží úvazek na OSU. Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování má také mezinárodní projekty, například mezinárodní spolupráce na analýze forenzních digitálních dat.
Daří se prestižní zahraniční spolupráce i ve společenských vědách?
Na Pedagogické fakultě mají například velmi intenzivní spolupráci na kinantropologii, vědě o lidském pohybu, s University of Massachusetts. V oborové radě doktorského studia dokonce působí tamní významný profesor, školí i naše doktorandy. Potom má například Filozofická fakulta celou síť spolupráce v rámci euroasijského akademického fóra. A také Fakulta sociálních studií slaví velké úspěchy v mezinárodní spolupráci. Podílela se na vybudování celé sítě výzkumu v oblasti sociální práce napříč celou Evropou.
Děkujeme za rozhovor!
Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Eva Doležalová
Foto: OSU
Pavel Drozd
je evoluční ekolog. V roce 2015 se stal prorektorem Ostravské univerzity v Ostravě pro řízení vědy a tvůrčí činnosti. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity. Doktorská studia absolvoval na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně na Ústavu ekologie lesa. Vede Laboratoř potravních strategií hmyzu na Ostravské univerzitě. Rok strávil výzkumem vztahu mezi rostlinami a hmyzem na Nové Guineji.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
