Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zkráceně zvaný program Gama, se chýlí ke konci. Za čtyři roky se jeho prostřednictvím podařilo Technologické agentuře ČR (TA ČR) podpořit na 33 zapojených pracovištích stovky projektů Proof of Concept a posouvat tak nadějné nápady a technologie do praxe. O zkušenostech z programu čtěte v rozhovoru s místopředsedou TA ČR Pavlem Komárkem.
Program Gama pomalu končí. Jak se podle Vás osvědčil?
Myslím, že se osvědčil velice dobře, a to nejen díky počtu takzvaných dílčích projektů řešených v jednotlivých výzkumných organizacích. Máme i ohlasy, že má Gama velmi pozitivní vliv na změnu myšlení v zapojených institucích, konkrétně na veřejných vysokých školách a ve výzkumných institutech Akademie věd. Dobře fungují třeba rady pro komercializaci, do nichž jsou zapojováni podnikatelé a odborníci z finanční sféry, tato diskuse mezi aplikační a akademickou sférou je velmi užitečná.
Změnila se díky Gamě kultura v tuzemské vědě a výzkumu?
Na to neumím odpovědět. Máme samozřejmě nějakou odezvu, když se s lidmi o Gamě bavíme, jen si netroufám říct, o jak podstatný vliv jde. Osobně si myslím, že všechny programy TA ČR vedou ke změně pohledu na spolupráci s aplikační sférou. Naše projekty jsou většinou zaměřeny na kooperativní výzkum, musí vést k nějakému konkrétnímu výsledku, firmy a instituce se musí vypořádat s problematikou duševního vlastnictví, což samozřejmě vede nejen k tomu, že výzkumné organizace získávají za své duševní vlastnictví zpětně nějaké finanční prostředky, ale – a to je podstatnější – že se tyto dvě entity naučí spolupracovat. Taková spolupráce může v budoucnosti pokračovat jak na bázi dotačních projektů, tak i ve smluvním výzkumu bez státní podpory, což je náš hlavní cíl.
Naplnil program Vaše očekávání, nebo Vás něčím překvapil?
Co se týče úspěšně komercializovaných výsledků, na ty je zatím většinou brzy. Dílčí projekty mohly být až dvouleté, takže první výsledky se začaly objevovat loni, navíc ke komercializaci je často dlouhá cesta. Ale z dosavadních výsledků hodnotíme program jako velice úspěšný. Zaprvé díky počtu dílčích projektů, kterých je v současné době řešeno asi 480 a ukončeno přes 230. Podaných žádostí bylo podle mého odhadu kolem 1500, což je obrovské množství. Co nás překvapilo, byla pestrost projektů. Očekávali jsme, že půjde spíše o oblast technických věd, ale objevily se i úspěšné projekty ze společenskovědních oborů, což by nás předtím nenapadlo. Jako příklad můžeme uvést třeba online psychodiagnostiku Hypothesis z Masarykovy univerzity, kterou využívají vojenské nemocnice. Gama byla taky jedním z finančních zdrojů pro počítačovou hru Attentat 1942, která byla vyvinuta ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. V této pestrosti program překonal naše očekávání. Je také pozitivní, že vzbudil zájem zejména u mladých vědeckých pracovníků.
Gama byla jedinečná mimo jiné tím, že přenesla část odpovědnosti na výzkumné instituce. Jak s odstupem hodnotíte tento model?
Program Gama byl až dosud jediný, který přenášel rozhodovací pravomoci z TA ČR na jednotlivé výzkumné organizace, což má jeden důležitý aspekt. Srovnáme-li Gamu s obdobnými programy, např. strukturálních fondů, kdy rozhodnutí o finanční podpoře leželo na řídícím orgánu, žadatel se dozvěděl výsledek v dobrém případě za rok, v horším, pokud promeškal výzvu, získal finance třeba za dva roky. Čas je v podnikání a nejen v něm velmi důležitý faktor. Proto jsme tuto zodpovědnost přenesli na výzkumné organizace, takže dobrý nápad může být teoreticky podpořen už za několik měsíců. Navíc citlivé know-how zůstává v okruhu dané organizace. Gama nám ukázala, že tato cesta je možná. Využili jsme ji třeba pro Národní centra kompetence, kde jsou konsorcia dvaceti i více partnerů, kteří si mohou rozhodovat – samozřejmě za předem daných podmínek – na co a kdy finance využijí.
Jak to vypadá s pokračováním programu Gama?
Tento týden* by měla Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) projednávat pokračování programu Gama, takzvaný Gama II. Tento program je trochu jiný, než jsme plánovali. Původně měl doplnit financování velkých projektů Proof of Concept z Národního inovačního fondu (NIF), aby se podpora nesoustředila pouze na velké výzkumné organizace, protože spolupráce s aplikační sférou není exkluzivní záležitost, týká se všech. Poté, co byl NIF v březnu letošního roku zrušen, změnilo se tím celé prostředí. Proto jsme po dohodě s RVVI připravili program podobný původní Gamě, který by měl být jen na přechodné období zhruba tří let, v jejichž průběhu budeme připravovat program nový. Kromě zrušeného NIFu se budou po roce 2020 možná měnit i národní a evropské dotační systémy. Jsme teď v takovém turbulentním období, ale přesto chceme podporu Proof of Concept udržet, aby nedošlo k přerušení. Od začátku jsme se snažili, aby Gama byl program systémový, nikoliv jednorázový.
*Poznámka: Rozhovor vznikal před jednáním RVVI, která 26. října jednala o navrženém programu Gama II. Návrh v době vydání časopisu prochází meziresortním připomínkováním.
Autorka: Iveta Zieglová
Rozhovor vyšel v časopise INTERFACE, který vydává CTT MUNI
Foto: archiv TA ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
