Pavel Matějka: Prioritou rozpočtu univerzity byly vyšší mzdy a stipendia

Akademický senát a správní rada univerzity daly zelenou návrhu rozpočtu na rok 2023. Jak bylo obtížné jeho sestavení a schvalování?

Situaci komplikovala inflace a složitá predikce její výše pro rok 2023. S přípravou rozpočtu jsme začali již vloni na podzim a projednávání jednotlivých položek bylo velmi intenzivní, obzvláště s hospodářským výborem akademického senátu a děkany fakult. Na základě diskuzí jsme provedli řadu korekcí, samotné uzavření dohody s děkany a schvalování rozpočtu akademickým senátem v závěru května už probíhalo celkem hladce.

Zmizel z rozpočtu nějaký plánovaný výdaj zásadního charakteru?

Ne, ale celkově jsme byli opatrní v investicích do celoškolských aktivit, stejně jako v plánování rozpočtu provozních prostředků pro provoz celoškolských pracovišť. Pro rok 2023 jsme se prioritně snažili zlepšit mzdové podmínky zaměstnanců a stipendia doktorandů, a tak v maximální možné míře kompenzovat inflaci. Podíl těchto položek na rozpočtu se meziročně zvýšil. Podařilo se nám navýšit zaměstnanecké tarify o 2300 korun pro každého, abychom na rozdíl od plošného procentuálního navýšení dostatečně pomohli zaměstnancům z nejnižších tarifních tříd. Zároveň jsme zachovali nominální výši pohyblivých složek mzdy. Doktorandům pak vzrostlo stipendium o 1400 korun čistého.

Takže prostředky na nárůst osobních nákladů jste získali šetřením v oblasti investic a provozu?

Ano, ale šlo o úspory racionální – standardní investice do přístrojového vybavení fakult nebo základních laboratoří jsme neomezovali, stejně jako prostředky pro potřebné činnosti výpočetního centra či centra informačních služeb.

Pomohl stát univerzitám s pokrytím inflačních nákladů formou navýšené dotace?

Ne. Institucionální financování nepokrývá inflaci, také granty běží standardně bez inflačních doložek. Jinými slovy, s inflací si musíme poradit sami. Šetříme na energiích, optimalizujeme pracovní procesy, pomohlo též zdárné vyjednání transformačních smluv s několika vydavateli vědeckých publikací, nad rámec výuky a vědy budeme realizovat jen nutné a zdůvodněné aktivity.

Vláda ČR chystá úsporný balíček, který se s oblastí školství a vědy a výzkumu navzdory programovému prohlášení nemaže. Součástí je mimo jiné návrh na krácení tarifních platů zaměstnanců veřejného sektoru. Pokud by návrh prošel v současné podobě, týkalo by se snížení tarifů VŠCHT?

Primárně ne, na VŠCHT máme mzdy, ne státem regulované platy. Pokud ovšem bude muset ministerstvo školství krátit razantně výdaje, bude logicky hledat v nemandatorních výdajích, mezi něž bohužel patří i příspěvek na vzdělávací činnost veřejných vysokých škol. Pokud ho univerzitám sníží, máme velký problém. Stejně tak, když se výrazně sníží grantová podpora v rámci GA ČR a TA ČR. Provozní náklady držíme na minimu již nyní, rozvážní jsme i v investicích. Že bychom za současné inflační situace sahali zaměstnancům na platy, si neumím představit. Budu hledat jakoukoli jinou cestu, jak výpadek pokrýt. Přičemž ta nejzazší je snížení celkového počtu úvazků. Zdůrazňuji ale, že se bavíme o hypotetické a krajní situaci, která v tuto chvíli vůbec není na pořadu dne.

Nečelí v současné době VŠCHT úbytku zaměstnanců?

Nemám k dispozici data za květen a červen, nicméně v roce 2022 se nedělo nic mimořádného, změny v počtech zaměstnanců podle pracovišť kolísaly obvykle kolem 1 až 2 %.

Kromě inflace byly v loňském roce velkým tématem ceny energií.

Vloni jsme energie vysoutěžili za velmi příznivých podmínek i ve srovnání s ostatními univerzitami. Letos se pohybujeme v číslech podle tržních cen nižších, než ve 2. pololetí loni, což ale neznamená, že čas na úsporný provoz a hledání další optimalizace spotřeby energií skončil.

Čekají školu ve druhé polovině roku nějaké výjimečné investice?

Mimořádný, ale nijak extrémní charakter, mají investice do vybavení laboratoří souvisejících se zapojením školy do Národního institutu virologie a bakteriologie, a do posluchačských biochemických laboratoří, které nutně potřebujeme. Připravujeme kroky pro další stavební činnost.

Jak vypadá finanční budoucnost školy ve střednědobém horizontu?

VŠCHT je dlouhodobě finančně stabilní. Rozpočet tradičně plánujeme s racionální opatrností, u těžko odhadnutelných položek raději počítáme s tou horší variantou na výdajové i příjmové straně. V průběhu roku pečlivě hlídáme čerpání rozpočtu a flexibilně reagujeme na aktuální stav. Nicméně krácení rozpočtu ministerstev a poskytovatelů grantové podpory bychom výrazně pocítili. S ostatními rektory i Radou vysokých škol uděláme všechno proto, aby prostředky pro vysoké školství nominálně neklesaly. Je zřejmé, že postoj paní ministryně pro VVI i RVVI (včetně růstového návrhu rozpočtu pro VVI) je odlišný od názoru ministerstva financí. Doufejme, že i MŠMT vyslyší argumenty veřejných vysokých škol. Pokud se buď v oblasti výzkumu či v oblasti vzdělávání podaří vyjednat byť mírné navýšení, bude to mimořádný úspěch.

V červnu spustila škola projekt Sociální bezpečí na VŠCHT Praha, jenž přináší možnost konzultace a oznámení situací, které mohou být v rozporu s etickými principy naší univerzity. Byly motivem spuštění nedávné kauzy na jiných vysokých školách?

Po ustavení funkční etické komise před několika lety a inovace etického kodexu jsme při diskusi se studenty, zaměstnanci a Poradenským a kariérním centrem cítili, že je potřeba další krok pro péči o bezpečné sociální prostředí na VŠCHT. Proces sice trval déle, než bych si přál, ale na druhou stranu jsme si chtěli být jisti, že systém funguje správně, je bezpečný pro všechny zúčastněné a umožní řešit problémy efektivně a diskrétně. Kauzy na jiných školách byly spíše alarmem, že se spuštěním už opravdu nelze otálet. Příčin, které mohou vést k nevhodnému chování, je na univerzitách celá řada. Jsem rád, že jsme dali najevo, že VŠCHT nemíní tolerovat jednání s potenciálem rozklížit vlídné pracovní i studijní prostředí a komunitní život, který naši školu charakterizuje a který považuji za vzácný. Jsem přesvědčen, že nový systém bude mít také výrazně preventivní efekt.

Zkušenosti ze světa i různých odvětví ukazují, že systém sociálního bezpečí musí být především bezpečný a důvěryhodný. Dáte za něj ruku do ohně?

Na světě samozřejmě není nic 100% jisté, jako vědci se mi příčí takové zjednodušení. Nicméně ruku do ohně za něj s klidným svědomím dám, na přípravách se podíleli nezávislí experti a i odkládané spuštění bylo způsobeno především snahou o bezvadnou funkčnost a maximální bezpečí a ochranu oznamovatelů. Pro mě osobně je velkou zárukou také osobnostní profil a odborné kompetence kontaktní osoby Kláry Muzikářové.

Nedávno byla zveřejněna pětice soutěžních návrhů na architektonickou podobu zástavby na Vítězném náměstí. Máte favorita?

Některé návrhy se mi líbí více, jiné méně, ale rozhodovat bude mezinárodní porota. V závislé části poroty máme zástupce, prorektora Milana Pospíšila a náhradníka architekta Petra Šichtance. Jedna věc je, jak návrh vypadá na obrázku, ale důležité bude hlavně podrobně zpracované funkční řešení, abychom byli budovu schopni postavit i ekonomicky provozovat podle vlastních představ. Teoreticky si můžeme začít projektovat něco jiného, ale tím bychom se dostali na velmi tenký led. Jednak v tom smyslu, že to znamená řadu negociačních kroků se všemi zúčastněnými a nemalé finanční náklady pro nás. Věřím, že nad doporučením poroty bude panovat shoda a postavíme komplex v souladu s veřejností, Prahou 6, soukromým investorem i našimi potřebami.

Kdybyste si měl racionálně zavěštit – kdy bude nová budova VŠCHT stát?

Starosta Prahy 6 zmínil, že odhaduje realizaci na maximálně 10 let. Já jsem větší optimista a přeji si kolaudaci v roce 2028.

V létě skončí akademický rok 22/23. Jaký byl z pohledu rektora?

V mém funkčním období šlo konečně o první kompletní rok bez covidových opatření, což se pozitivně promítlo do procesu vzdělávání i obnovy komunitního života. Myslím, že do samotného vzdělávání se nepromítly finanční úspory, jež jsme museli realizovat, což není úplně samo sebou. Čelili jsme, a vlastně stále čelíme velmi složité vnější situaci, která mně a řadě mých nejbližších spolupracovníků přinesla nemálo bezesných nocí.

Jsem přesvědčen, že přes dílčí zádrhele se ukázal prospěch zrekonstruovaných prostor děkanátních a rektorátních pracovišť. Významně se také povznesly podmínky pro vědecké rady fakult, pro konání obhajob disertačních prací apod. V uvolněných prostorách probíhaly další úpravy pro jednotlivé ústavy fakult, kterým se zlepšily podmínky pro výzkumnou i vzdělávací práci. Za přínosné považuji také velké hodnocení studijních programů od bakalářských po doktorské. Ne, že by bylo vše zalité sluncem, ale na vyložený průšvih jsme nenarazili a přitom jsme zjistili, co je třeba zlepšit.

Bude něčím specifický následující akademický rok?

Fakulta technologie ochrany prostředí slaví 70 let, takže bude příležitost podívat se na témata, která fakulta vyučuje a výzkumně řeší. Z mého pohledu jde o témata zcela zásadní pro budoucnost celé společnosti. Dále budou vyhlášeny výsledky důležitých projektových výzev v rámci operačního programu Jan Amos Komenský a lze předpokládat otevření nových výzev. Uvidíme, jak dopadne nesmyslný návrh na 50% spoluúčast pražských univerzit, protože pokud tato nehoráznost projde, můžeme na zapojení do operačních programů zapomenout. Samozřejmě jsme též v očekávání finální podoby konsolidačního balíčku vlády, kde se pokusíme argumentovat programovými prioritami vlády a věcně, nicméně důrazně jednat společně v rámci České konference rektorů i Rady vysokých škol.

Tím ale teď nechci zatěžovat akademickou komunitu naší školy. Rád bych všem studentům i zaměstnancům školy popřál, aby si užili prázdniny a pořádně si od všech starostí odpočali a načerpali hodně energie. Přeji si, abychom se za pár týdnů ve zdraví, s pozitivní myslí vrátili zpět se společným cílem posunout naši univerzitu zase o kus dál v duchu evropských hodnot univerzitní autonomie i společenské odpovědnosti.

 

Autor: Michal Janovský

Zdroj: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze