Petr Konvalinka: Vidím TA ČR jako součást „Týmu Česko“, který bude mít i mezinárodní renomé

15 let působí TA ČR v oblasti podpory aplikovaného výzkumu a vývoje. Za tu dobu už je možné vidět a zhodnotit, do jaké míry bylo založení agentury nutné a přínosné. Jaké úspěchy agentury byste zmínil?

Zřízení Technologické agentury ČR v roce 2009 byl rozhodně velmi odvážný čin tehdejšího premiéra Mirka Topolánka a tehdejší ministryně školství mládeže a tělovýchovy Mirky Kopicové. Trvalo několik let, kdy agentura „bojovala“ o svoje přežití. Její založení přineslo tři důležité aspekty: prvním je nezávislost na politické reprezentaci v otázce výběru podpořených projektů, druhým je stabilita procesu hodnocení projektů a třetím pak jednotnost prostředí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Převratnou událostí ve fungování agentury byl její vstup do konsorcia evropských agentur TAFTIE, kde se zpočátku TA ČR učila od vyspělejších a postupně se zařadila mezi ty nejprogresivnější agentury v Evropské unii a podílí se i na podpoře zahraniční spolupráce firem a výzkumníků.

Jednotná administrace projektů

Mnohdy zmiňujete, že jste také hrdý na to, že TA ČR administruje nejen své programy podpory.

Ano, to byl další milník v činnosti TA ČR, který přišel v roce 2019. Tehdy agentura převzala administraci resortních výzkumných programů ministerstev: program TREND Ministerstva průmyslu a obchodu, program DOPRAVA 30 Ministerstva dopravy, program PROSTŘEDÍ PRO ŽIVOT Ministerstva životního prostředí a od roku 2024 také program PRODEF Ministerstva obrany. Současně agentura poskytuje svůj informační systém ISTA dalším dvěma ministerstvům (MZe a MV), které s podporou TA ČR administrují vlastní výzkumné programy. Dříve mělo každé resortní ministerstvo svůj program, svoji zadávací dokumentaci, svůj přístup k hodnocení projektů, svoje postupy při kontrolách řešení projektů a další postupy. Dnes jsou tyto věci jednotné, samozřejmě se specifickými podmínkami pro různá zaměření programů. Navrhovatelé projektů díky tomu používají jen jeden informační systém. To vše vede ke sjednocování prostředí podpory aplikovaného výzkumu.

V posledních pěti letech se agentura také výrazným způsobem podílí na podpoře zahraniční spolupráce českých výzkumných organizací a firem v cofundových výzvách, misích a partnerstvích Horizont 2020 a Horizont Evropa.

Chcete administrovat i další rezortní programy?

Dávalo by to velký smysl. Nejvíce jsme propojeni ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra, kterým již několik let agentura poskytuje informační systém a dávalo by smysl, kdyby tato spolupráce vedla v blízké budoucnosti k ještě bližší spolupráci. Dalším programem, kde by administrace ze strany TA ČR dávala smysl, je program Ministerstva kultury s názvem NAKI, nebo programy EUREKA a Eurostars, administrované MŠMT. Není ale snahou agentury tyto programy „převzít“, spíš se agentura nabízí jako vhodný a zkušený administrátor.

Jak vnímáte snahu, která se promítla do návrhu nového zákona o vědě a výzkumu, sjednotit grantový informační systém či alespoň jeho uživatelské rozhraní? Budeme tu mít jednou českou obdobu evropského „funding and tender portálu“, která sjednotí GRIS, SISTA, ISKP a další systémy?

Tato snaha se do zákona o vědě nepromítla, ministr Marek Ženíšek deklaroval, že takovou aktivitu je potřeba nejprve dobře připravit a teprve pak ji implementovat do zákona. Já osobně si myslím, že po zkušenosti s vývojem digitálního prostředí pro stavební úřady, by bylo vhodné vytvářet jednotný informační systém odspoda. TA ČR se o to snaží, vyvíjí nový informační systém SISTA, který umožní nejen metodicky sjednotit poskytování podpory, ale také zajistí možnost „půjčování” a adaptace jednotlivých procesních modulů v režimu open source napříč státní správou. Současně tento systém umožní zásadně omezit závislost na dodavatelích a platbu jen za skutečně využívané služby.

Co nám projekty přinesly

Kolik peněz jste vložili do projektů a kolik peněz tyto podpořené projekty vygenerovaly následnou komercializací?

Evidencí investic do projektů a sledováním dopadů se intenzivně zabýváme od počátku. Podporu výzkumu, byť aplikovaného, je vždy nutné brát jako investici s vysokým rizikem neúspěchu. Stát investuje do více nápadů jako investor a počítá, že ty, které tzv. vyjdou, zaplatí ty ostatní, které se z různých důvodů nezdaří. Z tohoto pohledu bych zmínil letošní oznámení rekordní investice v přepočtu téměř 50 mld. korun americké společnosti onsemi do české pobočky v Rožnově pod Radhoštěm. Tato investice navazuje na úspěšně realizovaný projekt onsemi a Masarykovy univerzity v Brně, který byl podpořený TA ČR s pořadovým číslem smlouvy #001. Náklady projektu činily přes 40 mil. korun s cca 50% podporou. S jistou mírou nadsázky a velkým zjednodušením bychom mohli říci, že úspěch této investice pokryl veškeré investice do ostatních projektů, protože dosud TA ČR celkem investovala 51 mld. korun do téměř 5000 projektů.

Lze vůbec dopady projektů nějak vyhodnocovat?

Zatímco evidence projektů a jejich podpory je snadná, sledování a měření dopadů je velmi komplexní a lámou si s ním hlavu i v zahraničí.

V souladu s praxí zahraničních agentur máme samozřejmě nastavený systém sledování dopadů podpořených projektů. Od účastníků zjišťujeme 3 roky od ukončení projektu jejich získané příjmy v důsledku řešení projektu. Například jen z projektů, které byly ukončeny do roku 2019, nám příjemci nahlásili přímé příjmy z komercializovaných výstupů ve výši celkem 6,43 miliardy korun. Jde často o roční příjmy z aktivit, ne jednorázové přínosy. Projekty ukončené do roku 2019 měly podporu ve výši přibližně 18,86 miliardy korun. S využitím nejen těchto dat připravujeme evaluace programů, které zveřejňujeme na našich webových stránkách. První komplexnější dopadovou evaluaci jsme zpracovali pro program ALFA.

Obecně lze říci, že se prostředky vrací do státního rozpočtu, a to nejen daněmi institucí, ale také investicemi firem, snižováním nákladů díky použitým nově vyvinutým technologiím a výrobkům a vývojem nových materiálů a technologických postupů. A samozřejmě nelze nezmínit pozitivní dopady výzkumu na společnost, zejména z pohledu zvyšování kvality života obyvatel Česka.

Jak se daří propojovat instituce zabývající se aplikovaným výzkumem se soukromým sektorem? Můžete uvést konkrétní příklady úspěšné spolupráce?

Jsem přesvědčen, že se to daří stále lépe. Samozřejmě, že se spolupráce může ještě více rozvíjet. Dokonce by se mohla rozvíjet tím směrem, aby firmy získaly ve výzkumných organizacích všeho druhu (univerzity, ústavy AV ČR, resortní a soukromé výzkumné instituce) svoje stálé partnery a propojily svůj výzkum s tím státem financovaným nebo soukromým. Ale již v současnosti, po téměř 12 letech financování konsorcií výzkumných organizací a firem formou dlouholetých projektů (Centra kompetence, Národní centra kompetence, Dlouhodobé společenské výzvy – dílčí cíl 5 Programu SIGMA) dochází k tomu, že některá tato centra výzkumu jsou schopna samostatné existence, nejsou zcela závislá na financování státem a dosahují vzájemně výhodných forem spolupráce.

Vůči podpoře aplikovaného výzkumu někdy zaznívá výtka, že přece pokud je něco opravdu aplikované, tak by se to mělo zaplatit samo, protože firmy po tom skočí a podpora toho, o co nemají firmy samy zájem, je zbytečná. Co si o tom myslíte?

Tímto způsobem aplikovaný výzkum organizovat nejde. Co by bylo možné a je v Evropě a civilizovaném světě běžné, je financování prostřednictvím úvěrů poskytovaných firmám s tím, že stát zajistí zvýhodněné úroky z úvěru, nebo tyto úroky z úvěru dokonce firmám hradí. Do této etapy fungování jsme se ještě nedostali, i když počáteční střípky takového postupu už se objevují. Měli bychom ale být připraveni, že se takto bude financovat výzkum v blízké budoucnosti.

Růst agentury a mezinárodní přesah

Počet administrovaných projektů v čase roste – v roce 2023 jich bylo 5 287, v roce 2022 4 295, v roce 2021 3 685. To s sebou nese značné administrativní zatížení. Kolik v TA ČR pracuje lidí? A jak se jejich počet vyvíjel?

V současnosti v agentuře pracuje zhruba 160 zaměstnanců. Ten nárůst byl velmi pozvolný – v roce 2009 jsme začínali se 2 zaměstnanci na HPP, na konci roku 2010, kdy TA ČR už mohla podpořit projekty prostřednictvím prvního Programu ALFA, vzrostl jejich počet na 13. Postupem času rostl počet programů, v nich vyhlašovaných veřejných soutěžích, podaných žádostí o podporu a dalších agend, které jsou s rozvojem agentury spojené a bylo potřeba navýšit počet zaměstnanců. Část zaměstnanců máme hrazených z projektů, ať již z evropských zdrojů či strukturálních fondů. Umožňuje nám to rozvíjet některé aktivity více či se učit od zahraničních agentur a namýšlet s nimi nové věci. Nutno také podotknout, že se snažíme o maximální slaďování rodinného a pracovního života a někteří zaměstnanci, hlavně maminky, využívají zkrácené úvazky. Ještě bych chtěl podotknout, že jsem hrdý, že už pátým rokem vyhodnocujeme rozdíly v odměňování mezi muži a ženami a tento rok jsme dosáhli skvělého výsledku, a to odchylky o pouhá 3,3 %.

Roste rovněž počet administrovaných programů z 16 v letech 2021–2022 na 19 v roce 2023. Je nějaký, o kterém byste řekl, že byl/je v něčem mimořádný?

Všechny programy jsou něčím zajímavé a jedinečné, ale rád bych zmínil náš současně stěžejní Program SIGMA. Ten v sobě zahrnuje podporu široké škály oblastí (komercializaci výsledků VaVaI, podporu mladých výzkumnic a výzkumníků, podporu aplikovaného SHUV, podporu mezinárodní spolupráce, nebo dlouhodobé výzkumné perspektivy), ale zároveň umožňuje efektivně a dynamicky reagovat na vládní a resortní priority a současné potřeby společnosti.

Jak takový program v agentuře vzniká, odkud čerpáte inspiraci a vzor? Kolik lidí se na přípravě a poté administraci jednoho projektu podílí a kolik hodnotitelů musí přečíst žádosti o podporu?

Příprava programu může být delší proces, který většinou počítáme na měsíce až roky, protože zahrnuje jak tzv. ex-ante evaluaci, tak posouzení externími posuzovateli, dále diskuzi s RVVI, případné vypořádání připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení až konečně schválení vládou. Inspirací nám jsou nejen nástroje našich zahraničních partnerů, ale také především cenné diskuze s naší výzkumnou radou a dalšími experty (včetně zahraničních). Na přípravě programu se podílí interně v TA ČR tým, který čítá cca 10 osob (včetně našeho programového oddělení, výzkumné rady, managementu a předsednictva), administraci programu následně zajišťují celá oddělení, která mají nižší desítky osob. V rámci programu vypisujeme veřejné soutěže. Každý návrh projektu ve veřejné soutěži musí dle zákona vždy posoudit minimálně dva nezávislí hodnotitelé. Jde však o minimální počet a reálně každý návrh detailně posuzují minimálně 3–4 hodnotitelé a dále je projednávají kolektivní hodnotitelské orgány (tzv. kolegia odborníků, odborné poradní orgány) a nakonec pětičlenné předsednictvo, které zároveň rozhoduje, které projekty podpoříme.

TA ČR má ve své působnosti také mezinárodní přesah. V čem konkrétně se projevuje, na jaké výsledky na poli mezinárodních spoluprací jste hrdý?

Mezinárodní spolupráce je pro nás velmi důležitá a je hned několik směrů, které bych rád zdůraznil. Naše zapojení do TAFTIE, což je evropská síť obdobných agentur, kterou jsem již zmiňoval. Je to pro nás neustálý zdroj inspirace a sdílení dobrých i špatných praxí. Jsem hrdý, že jsme se posunuli do role, kdy organizujeme některá setkání TAFTIE zaměřená na konkrétní problémy a máme co přinést do diskuse. Pak je to nepochybně naše bilaterální spolupráce, v rámci které vyhlašujeme veřejné soutěže většinou se zeměmi mimo EU a multilaterální spolupráce v podobě tzv. cofundů, což jsou naopak veřejné soutěže se zeměmi z EU. V neposlední řadě musím zmínit i financování projektů Seal of Excellence, což jsou projekty, které byly na mezinárodní úrovni hodnoceny velmi kladně, ale Evropská komise již na ně neměla finanční prostředky. Jsem hrdý, že zaměstnanci agentury jsou zváni do různých mezinárodních pracovních skupin, poradních orgánů či na nejrůznější akce, protože jsou experty v této oblasti. Podílí se tak na dobrém jménu TA ČR.

Věda je umění a umění je věda

Jak a proč se TA ČR věnuje popularizaci vědy a výzkumu?

Tvůrčí činnost člověka se projevuje ve dvou oblastech, v umění a ve vědě. Někdy se proto říká, že umění je věda, nebo že věda je umění. Kreativita je člověku dána od narození. Proto se Technologická agentura ČR snaží dlouhodobě podporovat i kreativitu dětí. Populární byla např. soutěž „Propojený svět“ nejen pro žáky základních škol, ale i pro studenty vysokých škol, nebo výtvarná soutěž pro děti „Vynálezy budoucnosti“. Jednou z možností, jak dát kreativitě dětí prostor, jsou filmové festivaly. Proto začala agentura spolupracovat se společností FILMFEST, která v poslední době organizuje Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež, nejstarší a největší festival tohoto druhu na světě. Letos jsme při příležitosti jeho 64. ročníku udělili již pátou filmovou cenu Technologické agentury ČR „Za popularizaci vědy mezi mládeží“. Toto ocenění je i uctěním a připomenutím památky těch, kteří s populárně-vědeckým filmem určeným mladým lidem ve Zlíně začínali.

Co vše chystá TA ČR v rámci oslav svého jubilea?

Výročí 15 let TA ČR se letos promítá do celého roku. Abych nezabíhal do přílišných detailů, zmíním jen ty dle mého názoru nejzajímavější aktivity, které jsme připravili pro veřejnost. Vytvořili jsme speciální webovou stránku 15let.tacr.cz, která návštěvníky poutavou formou seznamuje s nejdůležitějšími milníky, kterých agentura dosáhla – ať už prostřednictvím rozhovorů, videí nebo článků o projektech podpořených TA ČR. Přímo v sídle agentury, konkrétně v přízemí, je možnost zhlédnout výstavu, která mapuje cestu TA ČR od založení až po současnost. Oslava jubilea bude také tématem nejdůležitějšího večera letošního roku, kterým je předávání Cen TA ČR nejlepším projektům aplikovaného výzkumu za uplynulý rok v Národním muzeu. A jako poslední zmíním podcastovou minisérii TA. LK, kde ředitel Kanceláře TA ČR Martin Bunček se zajímavými hosty řeší lidsky a kreativně témata z oblasti vědy, technologií a státní správy. Tento pořad plánujeme spustit 14. 11. na streamovacích platformách a již zmíněném webu.

Předávání Cen TA ČR proběhlo už po dvanácté. Je některý z oceněných projektů za éru předávání cen, který vám osobně nejvíce utkvěl v paměti a proč?

Mně osobně utkvěl v paměti projekt robotického zdění z velkoformátových cihel v kombinaci s 3D tiskem. Je to dáno tím, že jsem profesí stavební inženýr a mám zájem na rozvoji nových technologií, zejména ve stavebnictví. Jsem předsedou představenstva Národního centra Stavebnictví 4.0 (pozn. redakce: nejedná se o projekt podpořený TA ČR), které spojuje firmy a výzkumné instituce a vytváří prostředí pro spolupráci ve stavebnictví, která přinese nové technologie a nové materiály do výstavby.

Kde vidíte agenturu TA ČR za dalších patnáct let? Čemu a jak by se měla věnovat?

Moje představa agentury je založena na zkušenostech ze zahraničí, nejen z konsorcia TAFTIE, ale také z USA a dalších zemí (Indie, Čína, Japonsko). Vidím TA ČR jako:

• Ústřední instituci pro aplikovaný výzkum spolupracující se státními institucemi jako jsou ministerstva, Národní rozvojová banka, CzechInvest, Česká exportní banka a další (už dnes jsme v jednom „týmu“ nazvaném „Tým Česko“ a takto vystupujeme např. na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně).
• Instituci, která má mezinárodní renomé a administruje nejen národní prostředky na aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, ale také část evropských dotací na aplikovaný výzkum.
• Úspěšně fungující mechanismus, realizující celý cyklus projektů v programech (v anglickém jazyce zejména z důvodu získání zahraničních hodnotitelů projektů), zaměřený na konsensuální jednání při hodnocení návrhů projektů a personalizovanou spolupráci s řešiteli projektů.

K tomu by ale bylo potřeba výrazné zvýšení počtu zaměstnanců agentury, aby kvalita podpůrných činností byla na vysoké odborné úrovni.

 

---

Petr Konvalinka vystudoval na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) obor Konstrukce a dopravní stavby. V roce 2002 byl jmenován docentem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. O šest let později byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Od roku 2014 je členem Inženýrské akademie ČR. V letech 2014–2018 působil ve funkci rektora ČVUT, v čele Technologické agentury ČR působí od září 2018.