Od července letošního roku se novým vedoucím sdílené laboratoře rostlinného výzkumu na CEITEC Masarykovy univerzity stal Petr Mokroš, který svůj čas dělí i mezi provozní oddělení. Vystudoval botaniku a má zkušenosti v oblasti cytogenetiky rostlin. Do nové role přináší i předchozí praxí získané zkušenosti s budováním a řízením provozu skleníků a fytotronů.
Jako nový vedoucí sdílené laboratoře si klade za cíl především zlepšit služby pro uživatele, zajistit dlouhodobě udržitelný a efektivní provoz stávajících kultivačních zařízení a inovovat technologie dostupné ve sdílení laboratoří rostlinného výzkumu.
Nedávno jste převzal roli vedoucího sdílené laboratoře rostlinného výzkumu. Jaké jsou vaše první dojmy z nové pozice?
Převzít vedení laboratoře je pro mě návratem ke kořenům. Při budování vědeckého centra CEITEC jsem se spolupodílel na plánování a specifikaci kultivačního zázemí pavilonu E26 a posledních několik let jsem strávil v roli zástupce vedoucího provozního oddělení CEITEC MUNI, což byla pro mě cenná zkušenost. Nyní se na část úvazku vracím zpět do oblasti, která je mi blízká a těší mě, že se opět budu věnovat rostlinám, kultivačním technologiím a celkově podpoře rostlinného vědeckého výzkumu na našem ústavu.
První dojmy jsou tedy velmi pozitivní. Po prvotní euforii obvykle následuje vystřízlivění, nicméně po krátké době, kterou jsem již na pozici strávil, musím konstatovat, že se mohu spolehnout na malý kolektiv laboratoře, což mně ulehčuje složitou situaci sdíleného úvazku. Tým, se kterým teď pracuji, zná velmi dobře technologie, které spravuje a věřím, že společně budeme nadále oporou velmi úspěšnému rostlinnému výzkumu na CEITEC MUNI a přispějeme k jeho dalšímu rozvoji.
Jste vystudovaný botanik s odborností v cytogenetice rostlin. Jak získané zkušenosti ovlivňují váš přístup k vedení laboratoře?
Během studií na katedře botaniky jsem se zaměřoval na ekobiologii, jinými slovy jsem sledoval vliv prostředí na rostliny. Podobně i v naší laboratoři tvoříme prostředí, ve kterém rostliny kultivujeme, abychom dosáhli očekávaných výsledků nebo naopak vystavujeme rostliny stresujícím podmínkám a studujeme jejich reakce. Díky svému předchozímu působení na Biofyzikálním ústavu AV ČR a dále na MUNI jsem mohl nahlédnout do molekulárních metod a technologií kultivace rostlin. Všechny tyto zkušenosti spolu s dalšími dovednostmi získanými během působení na provozním oddělení se nyní pokusím zúročit v nové pozici, kdy doufám, že úspěšně skloubím zkušenosti provozně technické s vědeckými.
Na jaké klíčové oblasti se chcete ve své nové roli zaměřit? Co jsou vaše hlavní priority?
Mám tři hlavní cíle. Prvním je udržení kvality a další rozvoj služeb, které nabízíme našim uživatelům – vědcům z CEITEC a dalších institucí. Naše technologie a postupy musí být vždy na špičkové úrovni tak, aby vědci měli k dispozici vše, co potřebují pro své experimenty. Druhým cílem je zajištění dlouhodobé udržitelnosti a efektivního provozu našich pěstebních zařízení. Tato oblast je klíčová, protože naše technologie jsou provozně náročné. Proto chceme zefektivnit údržbu a využívání zdrojů, aby naše laboratoř byla schopná fungovat efektivně, šetrně a co nejlevněji při zachování potřebných služeb. A konečně, třetí cíl, který ale jde trochu proti předchozí větě: musíme obnovovat a dále rozvíjet kultivační technologie i technologie pro fenotypovou analýzu rostlin. Toto ale bude značně náročné na zdroje, které se ve spolupráci s našimi uživateli pokusíme dále získávat.
Jak se technologie v oblasti pěstování rostlin vyvíjejí a jak chcete tyto inovace využít v rámci vaší sdílené laboratoře?
Většina našich zařízení byla postavena před více než 10 lety a byť byly tehdy vybudovány na základě nejmodernějších technologií, v dnešní době již zastarávají a nastává čas na jejich vylepšení nebo obnovení. Zjevný pokrok nastal v oblasti kultivačního osvětlení, které využívá LED technologií, dostupnější je dnes i technologie vícekanálového osvětlení o přesně definované vlnové délce, vzrostla rovněž efektivita LED čipů. Další potenciál pro inovace našich technologií je například v rozšíření rozpětí kultivačních teplot – všechna ta vylepšení nám umožní simulovat přírodní podmínky v co nevětším rozsahu. Významný prostor pro rozvoj představuje také oblast fenotypových analýz, která se ve vědě poslední dobou stále více uplatňuje.
Jak hodnotíte současný stav výzkumu rostlin na CEITEC a jakou roli by podle vás měla hrát sdílená laboratoř rostlinného výzkumu ve vědecké komunitě?
Podle toho, co vím o hodnocení vědy na CEITEC, je rostlinný výzkum na našem ústavu obecně nad celkovým průměrem, „rostlinné“ skupiny zde patří mezi nejvýkonnější. Mnoho našich kolegů jsou světově uznávanými špičkami ve svém oboru a kultivační technologie, které při svém výzkumu využívají, jsou základním nástrojem pro získávání experimentálního materiálu. Je zde tedy jasná vazba na naši sdílenou laboratoř. Tento vztah je spíše symbiózou, vzájemně se potřebujeme. Snažíme se co nejvíce přizpůsobit potřebám našich uživatelů – s ohledem na možnosti ať už finanční, nebo technologické. A to je základní role naší sdílené laboratoře, poskytnout vědecké komunitě maximální podporu a ty nejlepší možné služby. Současně musíme sledovat trendy ve světě, spolupracovat s dalšími institucemi, pokusit se integrovat do větších infrastrukturních celků s cílem dalšího rozvoje a rozšiřovat nabízené služby.
Co byste řekl mladým vědcům, kteří teprve začínají svou kariéru v oblasti rostlinných věd? Jakou roli může vaše sdílená laboratoř sehrát v jejich profesním růstu?
Aby se nebáli zkoumat nové věci a vždy byli otevření spolupráci. I přes významný rozvoj sekvenačních metod a bioinformatických přístupů zde vždy bude potřeba pěstovat rostlinný materiál, testovat schopnosti rostlin reagovat na stres, zvyšovat užitnou hodnotu rostlin pro společnost a v neposlední řadě i hledat a vytvářet takové formy kulturních rostlin, které budou schopny efektivně růst a plodit i v náročných podmínkách klimatických změn, které na planetě probíhají. A v podstatě všechny výzkumy rostlinné vědy začínají vypěstováním rostliny, …tedy ideálně v naší laboratoři.
Autorka: Halina Jílková
Zdroj: CEITEC MUNI
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC MUNI