Petr Očko: Současná doba přináší různé výzvy, ale i příležitosti pro inovace

Agentura CzechInvest nedávno oslavila 30 let svého fungování. Na jaké aktivity se v následujících letech chce agentura zaměřit?

Budoucí směřování CzechInvestu lze ve zkratce postihnout třemi základními prioritami, a to: podpora investic s vysokou přidanou hodnotou, podpora startupového prostředí technologického transferu a také podpora rozvoje venture kapitálových investic.

Role CzechInvestu jako státní agentury pro podporu podnikání a investic se určitě v průběhu let postupně změnila. Od aktivního podporovatele (nejen) zahraničních investic se zaměření agentury posunulo k podpoře inovací a technologickému transferu a podpoře startupů. Ukázkou tohoto posunu je dnes zejména klíčový projekt Technologická inkubace, jehož posláním je zejména podpora začínajících firem prostřednictvím propojení s klíčovými hráči ve strategických oblastech.

Rozšiřuje se také aktivita CzechInvestu v oblasti podpory venture kapitálového prostředí, které samozřejmě velice souvisí s prostředím startupů. Rozhodně se do budoucna chceme více věnovat spolupráci s venture kapitálovými fondy a začínáme více spolupracovat například s Evropským investičním fondem.

Zmínil jste program Technologické inkubace. Jaký byl důvod ze strany státu investovat poměrně vysoký objem finančních prostředků do takového typu programu?

To je skutečně dobrá otázka. Je třeba si uvědomit, že nápad Technologické inkubace nevznikl ze dne na den. CzechInvest se dlouhodobě po dobu minimálně deseti až dvanácti let věnuje podpoře startupového prostředí. Zpočátku formou dílčích aktivit jako byl projekt CzechAccelerator, který byl třeba v Silicon Valley velmi úspěšný. Na to se začaly nabalovat další různé aktivity, a to jak v ČR, tak i v zahraničí – další inkubátory a další aktivity na podporu realizované formou konzultací. Dále i například mentoring malých a středních firem, který měl zvýšit pravděpodobnost toho, že uspějí. To byl jeden směr.

Druhým zdrojem inspirace byl monitoring toho, co dělají obdobné a inovační agentury v zahraničí. A zjistili jsme, že mnoho z nich se věnuje právě podpoře inovačního prostředí v určitých strategických oblastech, jež byly klíčové pro ekonomiku dané země. A toto bylo zárodkem Technologické inkubace – jednak zkušenosti CzechInvestu, jednak zkušenosti obdobných agentur v inovačně vyspělých zemích, kde se věnují podpoře strategických sektorů a podporují ekosystém v daných oblastech. Tak tedy vykrystalizovala idea nejen Technologické inkubace, ale i tzv. hubů, jejichž podstatou je přizvat v dané strategické oblasti klíčové hráče oboru – ze soukromé sféry, ze státní sféry a z výzkumné sféry – a napojit je na startupy.

Myšlenka Technologické inkubace tak není pouze v tom, že poskytujeme podporu začínajícím firmám v úspěchu se svým produktem na trhu, ale i v tom, že propojujeme klíčové hráče v daném oborovém prostředí. Úspěšným příkladem takového systému je už několik let fungující „vesmírný“ inkubátor ESA BIC. A v neposlední řadě byla významným popudem k tomu, aby se Technologická inkubace rozjela, aktivita automobilového průmyslu a společný záměr tzv. Mobility Innovation Hubu. Ten jako první projekt svého druhu propojuje celé prostředí budoucnosti mobility a zároveň podporuje konkrétní inovační startupy v oblasti budoucnosti mobility.

České limity spočívají ve způsobu myšlení

Co považujete za největší potenciální problémy či, řekněme, spíše výzvy pro CzechInvest a oblast technologických inovací v českém prostředí v následujících letech?

Pokud se pokusíme problémy nějakým způsobem pojmenovat, tak si myslím, že taková věc, ke které se vždycky dostaneme, pokud se bavíme o českém prostředí, je způsob myšlení – mindset. To se projevuje například v ochotě zahájit podnikání, která je v zemích, jako je nejen Velká Británie, USA a Izrael, ale i některé další země v západní Evropě nebo i jinde na světě mnohem vyšší než v České republice. S tím se potýkáme dlouhodobě.

Jedná se o jednu z příčin, proč je inovativních startupů v České republice stále relativně málo. A zde je ta cesta ke změně samozřejmě dlouhá. Není to prostě tak, že bychom mávli kouzelným proutkem a tento způsob myšlení se změnil. Je třeba na tom pracovat už na vysokých školách nebo i jinde v systému podpory výzkumu a podnikání. Problém je také ve vzdělávacímu systému, který zatím nevede dostatečně k podpoře podnikavosti a podpoře inovativního a kritického myšlení tolik, jako třeba ve výše zmíněných zemích. Toto bych bral jako jednu z hlavních výzev.

Může v této oblasti CzechInvest vůbec něco změnit?

Určitě ne vše je zde v rukou CzechInvestu, ale na mnoha aktivitách dlouhodobě pracujeme. CzechInvest je například spolupořadatelem mnoha soutěží a akcí, které podporují podnikavost. Zde mohou lidé začít nahlížet na podnikání jako na správnou kariérní cestu a vidět i to, že jim s tím někdo dokáže pomoct.

Co dalšího podle vás brání rozvoji inovací v Česku?

Druhou problematickou oblastí je složitost legislativního prostředí v České republice. Určitě budeme v budoucnosti podporovat veškeré změny, které tuto oblast urychlí a změní k lepšímu. Není to jen o samotném zahájení podnikání. Jsou tu i další postupy, které mohou podnikání a fungování startupu zjednodušit a zvýšit další motivaci v celém procesu.

Konkrétně mám na mysli tzv. ESOP neboli programy zaměstnaneckých akcií, které jsou aktuálně součástí evropských politik na podporu startupů, a jsme rádi, že je to součástí programového prohlášení vlády. Složitost legislativního prostředí je samozřejmě mnohem komplexnější. Určitě jsme rádi, že spolupracujeme s úřadem paní ministryně Langšádlové na změnách a úpravách zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, kde technologický transfer zaznívá jako jedna z priorit. Rovněž jsou v této souvislosti zmiňovány i finanční nástroje na podporu investic do inovací.

Zásadní je formulování inovačních misí

Právě paní ministryně Langšádlová klade podstatný důraz na transfer znalostí a aplikaci výzkumných poznatků (viz prohlášení po výročí RVVI). Jaké jsou Vaše dojmy v kontextu akademického transferu technologií? Co vidíte jako problém, nebo co by podle Vás naopak pomohlo?

Jsme velice rádi, že se podílíme na aktivitách, které se pod hlavičkou úřadu paní ministryně dějí. Já si osobně především cením toho, že dnes český výzkum dostal opět „koordinační hlavu“, protože se ukazovalo, že pokud není ve vládě ministr či ministryně explicitně zodpovědní za inovace, tak to téma postupně začne zapadat.

Z hlediska problémů, které vidíme, jsem některé věci už zmínil. Například ten způsob myšlení a legislativní prostředí. To jsou dvě věci, které v souvislosti s touto otázkou vždy zaznívají. Na druhou stranu zjednodušení legislativního prostředí jednoznačně ale nemusí být hlavním postupem. Jde také o vůli se technologickým transferem zabývat a angažovat se v něm nejenom slovně, ale i reálně. Dále pomoci tomu, abychom hledali cesty, jak za současné legislativní situace technologický znalostní transfer efektivně realizovat.

Tady narážím na další aktivitu, kterou jsme z pozice CzechInvestu ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a s dalšími kolegy a právníky ze systému technického transferu připravili, tuším, před třemi roky – na tzv. spin-off guide neboli příručku pro komercializaci výsledků výzkumu, která byla distribuována do všech výzkumných organizací. Aktuálně je tento průvodce stále k dispozici a myslím si, že usnadnil orientaci v tom, co a za jakých podmínek je z právního hlediska možné. Dokument poskytuje informace, za jakých podmínek se univerzity či další výzkumné organizace nemusí z právního hlediska bát založit akademický spin-off. Z tohoto důvodu jsme spin-off guide přezdívali také jako „dekriminalizační“ dokument.

Máte za sebou angažmá ve vrcholových funkcích v řadě organizací, které se právě aplikovaným výzkumem a inovacemi zabývají. Jaký je Váš osobní pohled na současnou českou inovační politiku?

Osobně velice vítám, že se mluví o aktualizaci VaVaI a zároveň o aktualizaci národních priorit orientovaného výzkumu. Dlouhodobě běží také proces RIS3 strategie a jejích průběžných aktualizací. V této souvislosti věřím, že nakonec dojde i na změnu zákona o podpoře výzkumu a některých souvisejících zákonů, o němž už jsme hovořili a jsem rád, že se tedy v této oblasti děje mnoho pozitivního.

Současná doba přináší různé výzvy. Jsem rád, že vidím spoustu firem a výzkumných organizací, které se jasně a aktivně začaly věnovat lokálním krizovým jevům, které se tady objevily. Narážím na krizi covidu-19, ruskou agresi na Ukrajině a související energetickou krizi. A jsem rád, že se mnohé firmy a startupy těmto tématům začínají aktivně věnovat.

Dále si myslím, že bychom se měli více zabývat – a už se tomu věnujeme v souvislosti s RIS3 strategií – určováním témat, která jsou pro tento stát klíčová a podporovat v těchto oblastech výzkum, vývoj a inovace. Priority bychom měli stanovovat i formou takzvaných výzev, respektive misí, které budou reagovat na aktuální společenské dění a budou interdisciplinární. Jejich cílem bude řešit nejpalčivější témata naší společnosti, což třeba může být aktuálně energetická soběstačnost, což je právě jedna z prvních misí definovaných v rámci RIS3 strategie.

Úplně poslední otázka – na co jste v souvislosti s aktivitami CzechInvestu za poslední roky nejpyšnější? Co Vám dělá největší radost?

Těch věcí je celá řada, protože každá část CzechInvestu má své úspěchy. Máme výborné startupové projekty, řešíme strategické investice, máme i skvělé zahraniční spolupráce a máme spolupráce v regionech, které pomáhají rozvoji inovačního prostředí v konkrétních krajích a mnoho dalších projektů. Já jsem osobně rád, že se CzechInvestu daří zejména v přerodu z čistě investiční agentury na agenturu inovační. Ta změna se už děje nějakou dobu a nezačalo to za mého působení v CzechInvestu. Ale teď si myslím, že už je skutečně patrné, že se z CzechInvestu stává inovační agentura. Tento proces je možný díky společné vizi a práci mnoha kolegů.

V neposlední řadě bych rád kromě Technologické inkubace upozornil na nový velký projekt Internacionalizace, který se zanedlouho chystá. Podpora startupů by se v tomto projektu neměla uskutečňovat pouze na národní úrovni, ale měla by se rozšířit o mezinárodní dimenzi. Půjde o navázání na úspěšnou činnost CzechAccelerator a také o další aktivity, které budou pomáhat startupům dostat se na zahraniční trhy prostřednictvím různých expertů a zahraničních byznysových technologických partnerů. Tímto způsobem chceme do roku 2025 podpořit minimálně 100 startupů.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT, JM)

---

Petr Očko

Vystudoval informační management a evropskou integraci na Vysoké škole ekonomické. Dále absolvoval doktorské studium v oblasti informační ekonomiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Začínal v malé startupové firmě, ale působil i ministerstvu financí či jako business development manager ve společnosti Telefonica O2. Od srpna 2010 působil jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na Ministerstvu průmyslu a obchodu. V letech 2012–2013 byl souběžně pověřen řízením agentury CzechInvest. Od roku 2015 vedl Odbor finančních nástrojů a řízení projektů a připravoval projekt Národního inovačního fondu či transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky. V březnu 2016 byl jmenován předsedou Technologické agentury ČR a napomáhal rozvinout podporu aplikovaného výzkumu v oblastech klíčových pro Českou republiku. Od května 2022 je pověřen řízením agentury CzechInvest.