Petr Sáha: Prioritou je pro nás uplatnění v praxi

Jak byste z hlediska vědy hodnotil pro vaši školu rok 2020? Jakým způsobem na vás dopadla koronavirová pandemie?

Současná pandemie nás určitě poškodila. Zrušením standardní výuky utrpěly všechny studijní obory, ale především ty technicky, umělecky a zdravotnicky zaměřené. Musíme tedy očekávat, že i při nejlepší vůli tu bude existovat nějaká škoda na profilu absolventa. Velmi obtížná je současná situace i pro doktorandy, kteří nemají možnost plnit časový rámec svých experimentů. Se stejným problémem se potýkají i výzkumníci, kteří aktuálně pracují na naplánovaných grantech. Přestože jsou poskytovatelé všeobecně chápaví, čas běží a průběh řešení nelze donekonečna natahovat. Můžeme ale vidět i pozitiva. Dokázali jsme veškerou výuku převést do on-line světa a všichni zaměstnanci i studenti výrazně posunuli své kompetence v digitálním světě.

A co mobility, spolupráce a třeba nábor zahraničních pracovníků?

Jako asi všechny školy jsme byli nuceni omezit také výzkumné mobilitní programy. Měli jsme výborné kandidáty na postdoktorandské pozice či na pozice seniorních výzkumníků. Zákaz cestování a ochranná opatření nám ale zabránila je přijmout. Tyto škody nepůjde zacelit hned, jakmile se věci vrátí do normálu. Náprava bohužel potrvá ještě poměrně dlouho. A některé pobyty možná už ani nebude možné uskutečnit.

V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké vyplývají z hodnocení závěry pro vaši univerzitu?

S hodnocením nejsme příliš spokojeni. Máme významné kvalitativní rozdíly mezi fakultami, o kterých víme, a dlouhodobě pracujeme na jejich zlepšení. Na Univerzitě Tomáše Bati totiž máme jak fakulty se zavedenými vědními obory, tak nově založené fakulty, které znalostní potenciál stále ještě budují. Pro hodnocení kvality je pro nás proto důležitější srovnávání stejně zaměřených oborů na jiných univerzitách. Na hodnocení se také projevuje naše specifická strategická vize.

Co přesně máte na mysli, když mluvíte o specifické strategické vizi univerzity?

Naše strategická vize je ovlivněna baťovskou filozofií, která usiluje o maximální propojení univerzity s reálnou praxí. V této strategii je pro hodnocení výzkumu rozhodující praktická užitečnost výzkumných výstupů. Proto univerzity, které část svého potenciálu věnují málo hodnoceným regionálním aktivitám, musí řešit svou ekonomickou efektivnost. Osobně se domnívám, že prosperita regionů s působením univerzit úzce souvisí, a proto by si stát a konkrétní regiony měly více vážit práce, které tyto univerzity v jejich prospěch vykonávají. Možná by nám v této souvislosti stálo za úvahu najít relaci mezi excelencí v základním a aplikovaném výzkumu z pohledu přínosů pro státní hospodářství.

Metodika ale přece aplikované výsledky zohledňuje.

Současná metodika sice je schopná zachytit kvalitní výsledek aplikovaného výzkumu, nehodnotí ho ovšem tak, jak bychom si představovali. My jsme stáli o to, aby v rámci Metodiky 2017+ měly výsledky základního i aplikovaného výzkumu přibližně stejnou váhu. Bohužel aktuální podoba Metodiky 2017+ motivuje výzkumné týmy jen k publikačním aktivitám bez snahy je motivovat k dalšímu využívání získaných poznatků v praxi.

Jak si vaše univerzita vede v celonárodním srovnání? Jak jste se posunuli v modulech 1 a 2 oproti minulým letům?

Konkrétně v Modulu 1 s našimi výsledky spokojeni nejsme, protože náš přínos k poznání nebyl panely hodnocen dobře. V Modulu 2 se kvalitativně posouváme v oborech, které mají u nás dlouhodobou tradici. V novějších oborech růst kvalitních výstupů nemá potřebnou dynamiku, ale oborově jsou srovnatelné se součástmi stejného zaměření na jiných univerzitách. Celkově můžeme konstatovat, že ve sledovaném období si stojíme přibližně na stejných číslech. Hodnocení tak víceméně potvrdilo naše slabé a silné stránky.

V čem konkrétně tedy spatřujete problém?

Máme zásadní problém s výběrem výstupů, které zařadíme do hodnocení. V konečném rozhodování se přikláníme ne k tomu, čeho si ceníme, ale k tomu, co předpokládáme, že se bude líbit hodnotícímu panelu. To je podle mého názoru i důkazem toho, že v Metodice 2017+ něco není nastaveno správně - například to, že lze jednu publikaci započítávat dvakrát, a to jak v Modulu 1, tak v Modulu 2.

V oborech, o kterých si myslíme, že v nich dosahujeme mezinárodní úrovně a snad jim i rozumíme, se nedokážeme s odborným okolím shodnout na významu novosti některých výzkumných výstupů. Bohužel se mi zdá, že není v silách současného systému panelového hodnocení, aby posuzoval kvalitu napříč vědními obory s potřebným nadhledem.

Jak na Univerzitě Tomáše Bati probíhalo hodnocení v modulech 3–5, které se konalo formou mezinárodního panelu?

V Modulu 3 jsme byli hodnoceni podle stáří součástí, nejstarší součásti měly hodnocení velmi dobré, zatímco ty nejmladší na tom byly hůře. V opačné pozici se nachází naše výzkumná centra, která mají sice krátkou historii, ale již nyní vykazují nadstandardní výstupy.

V Modulu 4 a 5 jsme s hodnocením relativně spokojeni, protože je velmi dobré a odpovídá naší současné úrovni.

Jaké jsou vaše zkušenosti s mezinárodním panelem?

Práce Mezinárodního evaluačního panelu na UTB ve Zlíně probíhala omezeně prostřednictvím on-line platforem, nicméně i přesto byla na mimořádně vysoké úrovni. V panelu zasedli lidé, kterých si odborně velice vážím, a bylo zřejmé, že dobře rozumí svým oborům. Byla to proto zajímavá spolupráce. Sám ovšem přemýšlím nad tím, kolik nových impulsů nám to přinese do strategického řízení univerzity. V mnoha aspektech se mi zdá, že řídící pracovníci, kteří mají dlouhodobé zkušenosti ze zahraničí, dokáží sami snadno identifikovat slabé stránky svých institucí. Nicméně jak jsem řekl, práce Mezinárodního panelu u nás byla mimořádně kvalitní.

Vysoké školy nyní finalizují své nové strategické záměry na období 2021+. Jaké jsou hlavní strategické plány vaší univerzity v oblasti tvůrčí činnosti?

Strategický záměr Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně na období 21+ pro nastupující dekádu je postaven na pěti pilířích, které vychází ze základních rolí veřejné vysoké školy – vzdělávací, výzkumné a třetí role. Současně jsou jako samostatné pilíře postaveny další dvě oblasti, a to internacionalizace a strategické řízení univerzity včetně řízení lidských zdrojů.

Prioritou v oblasti výzkumných a tvůrčích činností bude další zvyšování jejich konkurenceschopnosti, a to na české i mezinárodní úrovni. Jde zejména o zvýšení rozsahu a kvality základního výzkumu. Chceme zvýšit objem výzkumných projektů, a to především těch, které jsou založeny na mezinárodní spolupráci. Budeme věnovat velkou pozornost zkvalitňování doktorských programů. Dále budeme pokračovat v rozvoji Centra transferu technologií a budování nových výzkumných kapacit v oblastech, kde můžeme dosáhnout excelentních výstupů.

Velmi pozorně sledujeme postupný návrat obuvnického průmyslu do Evropy a připravujeme se převzít vůdčí úlohu v evropském obuvnickém výzkumu. Je to vize, která ke Zlínu patří. V našem pojetí chceme podporovat vznikání malých velmi specializovaných obuvnických firem, pod heslem zdravého a funkčního obouvání.

Jak se Univerzitě Tomáše Bati daří plnit onu zmíněnou třetí roli univerzity?

Třetí role univerzity je oblast, v níž máme podle mého názoru velmi dobré výsledky. Celkově jde o velice široké portfolio aktivit zahrnující například vzdělávací akce pro mimouniverzitní studenty, univerzitu třetího věku, systém celoživotního vzdělávání či akce pro veřejnost. Máme kvalitní spolupráci s externími subjekty, které jsou veřejností velmi kladně hodnoceny. UTB se jako jediná univerzita v regionu podílí prakticky na všech významných akcích realizovaných ve Zlínském kraji, jako je například Dětský filmový festival nebo Noc vědců.

Studenti i zaměstnanci se dle svých možností také zapojili do řešení aktuálních problémů s pandemií. Na univerzitě bylo zřízeno call centrum, kde ve vypjatých okamžicích pracovalo až 200 studentů. V této souvislosti musím zmínit i Fakultu humanitních studií, jejíž studenti zdravotnických oborů se zapojili do ostrého provozu v nemocnicích celého Zlínského kraje. Dále se studenti výrazně zapojili v sociálních zařízeních, domovech důchodců a podobně. Studenti pedagogických oborů UTB pomáhali v období pandemie s pedagogickým procesem v mateřských i základních školách, dětských domovech nebo přímo v rodinách zdravotníků. Univerzita se také velkou měrou podílela na přípravě antibakteriálních gelů a dalších ochranných pomůcek.

Jaké zkušenosti máte v oblasti transferu technologií a jak se vaší univerzitě obecně daří přenášet výzkumné poznatky do praxe?

Transfer technologií je pro nás vzhledem k zaměření univerzity jednou z hlavních priorit. Průběžně se pohybujeme až v desítkách transferových projektů směřujících do praxe ročně. Máme velmi kvalitní skupinu, která poskytuje podporu v oblasti ochrany duševního vlastnictví a s přípravou licenčních smluv. Kupodivu ale mnoho partnerů nemá zájem o medializaci svých úspěšných příběhů.

I prostřednictvím jména Tomáše Bati se prezentujete jako podnikatelská univerzita. Jak se vám daří zvládat rozpor mezi snahou o excelentní výzkum a současně závazkem navazovat na baťovské podnikatelské tradice?

Je pravdou, že podnikatelský typ univerzity dnes nemá na růžích ustláno. Univerzita Tomáše Bati vznikla na začátku tohoto století a jsme stále nejmladší univerzitou v ČR. V počátcích jsme byli silně ovlivňováni synem Tomáše Bati, který se okamžitě se vznikem univerzity zapojil do budování UTB z pozice předsedy správní rady. Musím konstatovat, že jeho zkušenosti a globální nadhled nám hodně pomohly při rozhodování o směřování prvních kroků při budování univerzity.

I proto, že neseme jméno Tomáše Bati, je podle mě doslova naší povinností vychovávat studenty k podnikatelství a chovat se jako podnikatelská instituce.

Máme tři oblasti, ve kterých se snažíme vyniknout, a to bez ohledu na průběžně se měnící strategické vize univerzitního světa. Zaprvé chceme být excelentní v našich klíčových výzkumných oborech. Zadruhé chceme být hnacím motorem regionu. A zatřetí chceme naplňovat podnikatelský odkaz Tomáše Bati. Nestačí nám proto pouze výsledek výzkumu publikovat. Chceme vidět jeho přínos v praxi.

Jak vidíte budoucnost fungování Centra polymerních systémů? Jaké máte s jeho fungováním zkušenosti?

O budoucnost CPS nemáme obavy. Centrum je ekonomicky nezávislé a je schopné vytvářet prostředky pro regeneraci technické infrastruktury i prostředky pro další rozvoj. Efektivně se zapojilo do několika celosvětových sítí a stalo se velmi vyhledávaným partnerem pro výzkumnou spolupráci na národní i mezinárodní úrovni.

Museli jsme ale jistým způsobem změnit přístup. Centrum bylo vybudované za účelem podpory lokálního průmyslu prostřednictvím aplikovaného výzkumu. Naivně jsme se domnívali, že náš trh budou tvořit zejména regionální partneři. Brzy jsme však dospěli k poznání, že centrum těchto dimenzí musí operovat nejméně na evropském trhu. Dalším poznatkem je fakt, že základní výzkum spojený s vysokým počtem kvalitních publikací, vytváří lepší ekonomické podmínky pro financování centra. Z aplikovaného výzkumu jednoduše není možné výzkumné centrum uživit.
Z části je to dáno asi i převládajícím názorem, že aplikovaný výzkum by měl být financován z prostředků průmyslového sektoru. Tak to ale nefunguje. Jedním z důvodů je i to, že trh smluvního výzkumu je významně ovlivněn nejrůznějšími dotačními tituly. Firmy nemají důvod platit za konkrétní výzkum, když jsou na totéž schopné dostat podporu z veřejných prostředků. I proto jsme se museli začít více orientovat na základní výzkum.

Děkujeme za rozhovor!

 

Za portál Vědavýzkum.cz se ptal Jan Tesárek

---

Petr Sáha

Je zakladatelem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v jejímž čele stál dlouhou dobu jako rektor. V současné době působí na univerzitě jako prorektor pro tvůrčí činnosti a ředitel Univerzitního institutu. Po odborné stránce se profesor Sáha specializuje na výzkum v oblasti materiálového inženýrství energetických materiálů, biokompozitů a medicínských polymerů. Působí též na mezinárodní scéně jako profesor na řadě univerzit (East China University of Science and Technology, Clemson Univesity v USA, Tribhuvan University v Káthmándú). Ve spolupráci s Ton Duc Thang University v Ho Chi Minh City založil Baťa centrum ve Vietnamu.