Petr Šmérek: Spolupráce soukromého a veřejného sektoru je šedou zónou

Již delší dobu se hovoří o tom, že v České republice soukromý sektor málo spolupracuje s výzkumnými organizacemi a vysokými školami. Co si o tom myslíte?

Tato oblast je aktuálně šedou zónou, z které vyčnívá několik vysokých škol, se kterými má smysl komunikovat a spolupracovat. Nicméně i přes veškeré snahy podniků se situace nijak zásadně nelepší. Na straně vysokých škol chybí hlavně základní motivace. Peníze k nim tečou, ať už s firmami spolupracují nebo ne. K tomu se bohužel připojuje dlouhodobý trend snižujícího se zájmu o technické obory. Nejsem přesvědčen, že současné nastavení studijních oborů a jejich proporce odpovídá potřebám naší ekonomiky. Dle mého názoru množství absolventů zejména humanitních oborů nereflektuje současnou, a už vůbec ne výhledovou poptávku trhu práce. Souhlasím plně s tím, že i humanitní obory jsou potřeba a jsou plnohodnotnou součástí každé vyspělé společnosti, ale ne v těch počtech, které jsou nyní. Například na Moravě nemáme žádný obor plně zaměřený na oblast vakua a jeho aplikací, přestože jsou zde firmy jako Edwards a další společnosti, které ve svých produktech vakuum používají. Mimochodem Brno je považováno za hlavní město elektronových mikroskopů na světě a pro tuto oblast je vakuum klíčové. Díky aktuálnímu stavu se zodpovědnost a náklady přesouvají na soukromý sektor, který bohužel musí suplovat práci vysokých škol a dovzdělávat své zaměstnance v základních oborech nutných pro danou oblast.

V mnoha oborech je to tak, že firmy chtějí především absolventy, kteří jim bolestně chybí. Jak jste na tom vy?

Naše firma má vlastní velmi lákavý dvouletý absolventský program, který umožňuje nabrat praxi v různých oborech  jako inženýring, logistika, finance či výzkum a vývoj i podnicích po celém světě. Jsme součástí globální společnosti Atlas Copco, takže připravit program ve spolupráci i s dalšími podniky v USA, Anglii, Německu, Francii, Číně, Jižní Koreji a dalšími není problém. Bohužel v aktuálním stavu značně přehřáté ekonomiky chybí absolventi i nám, a to zejména absolventi se správnou úrovní technického vzdělání, aby se zkrátila doba jejich „záběhu“. Ve všech technických oborech platí, že pokud chcete dobrého absolventa, tak si ho musíte vybrat nejpozději ve třetím ročníku vysoké školy a pak se o něj poctivě starat. Musíte mu poskytnout možnost letní brigády a v ideálním případě i brigády v průběhu zímního i letního semestru. Firma musí mít možnost studentům nabídnout vzdělávací program pro rozvoj v dané technické oblasti a samozřejmě i pomoc v oblasti cizího jazyka. Je otázkou, zda by se nedal rozvrh oborů upravit tak, aby měl student 1-2 dny v týdnu „volné“. V tyto dny by mohl mít čas se věnovat povinné praxi v některém podniku, třeba u garanta oboru. Osobně si myslím, že aktuální nastavení osnov jednotlivých oborů je do budoucna neefektivní. Je nutné propojit teorii s praxí dříve než po prvním nástupu do zaměstnání. Optimální poměr bych viděl tři dny teoretického studia a dva dny praxe v podnicích od 3. ročníku vysoké školy.

Jakou máte Vy osobně zkušenost se spoluprací s vysokými školami?

Aktuálně nejvíce spolupracujeme s VUT Brno a s VŠB-TU Ostrava (včetně jejich přidružených komercializačních center) hlavně na úrovni odborných analýz. Úroveň analýz je značně individuální, ale ve většině případů na vysoké odborné úrovni. Analytická zařízení, která mají, jsou na špičkové úrovni a extrémně drahá, takže jsou pro většinu podniků nedostupná a je lepší si koupit měření/analýzu jako službu. Rádi se účastníme i pracovních veletrhů na těchto univerzitách. Každoročně také pořádáme pro studenty Cenu Edwards, ve které mohou získat odměnu za svou diplomovou práci. V minulém roce jsme také byli hlavním partnerem Strojařských schodů na VUT. Naším cílem je komplexní podpora studentů, tzn. nejen jejich technického vzdělání, ale také jejich zájmových činností. Letos jsme se kupříkladu rozhodli podpořit konstrukční tým TU Brno Racing, jehož cílem je především navrhnout a zkonstruovat jednomístné závodní vozidlo pro účast v mezinárodních soutěžích.

Můžete stručně popsat nějaký zajímavý případ spolupráce, která vám opravdu pomohla?

Odborné analýzy a zprávy, které pro nás zpracovávají, se týkají především řešení kvalitativních problémů nakupovaných dílců či základního materiálu. V poslední době se to týkalo např. kvality nakupovaných hliníkových odlitků, u kterých byla odhalena nepovolená oprava na straně dodavatele, kontroly vlastností litiny, s níž byly problémy při obrábění, analýzy nečistot v ložiscích, u kterých byl odhalen neshodný proces u dodavatele a další.

Co vidíte jako největší přínos spolupráce?

Osobně nejvíce oceňuji využívání moderních technologií, které jsou pro soukromý sektor nedostupné, protože se jedná většinou o zařízení, která není firma schopna plně vytížit a tím pádem chybí finanční návratnost. Dalším přínosem je vykrývání nedostatku vlastního know-how využitím externích odborníků, které potřebujeme pouze dočasně a pro vyřešení daného úkolu nebo problému. Díky kvalitě českých odborníků se dokonce podařilo propojit část naší firmy zabývající se základním výzkumem v Anglii. Zatím se jedná o jednotlivé projekty, ale vypadá to do budoucna velmi nadějně.

Kde vnímáte největší překážky?

Každý, kdo se snažil spolupracovat s vysokou školou, ví, že tam čas plyne pomaleji než v okolním světě. Prosadit jakoukoliv změnu v prostředí, kde je časovou jednotkou semestr je dosti časově náročné. A sladit čas s vysokou školou bývá dosti obtížné i ze strany podniku kvůli vytíženosti zdrojů.

Navíc dva základní motivátory pro spolupráci ze strany vysokých škol jsou očekávání přílivu dalších financí ze strany podniků a publikovatelnost, což je přece jen značné riziko z pohledu úniku informací o inovacích. Někdy také vnímáme, že opravdu velké množství firem se snaží prosadit a zviditelnit mezi studenty technických oborů. To pak může znamenat, že se firmy předhání v tom, co která firma nabídne a jak studenty zaujme. My jsme se však rozhodli jít vlastní cestou. Za zmínku stojí třeba náš projekt „Kouzlení s vakuem“. Hlavním cílem projektu je mezi dětmi, žáky a studenty zvýšit zájem o technické obory. Pomocí vakuových experimentů ukazujeme dětem v mateřské školce, žákům základních škol a studentům středních škol, že fyzika a věda mohou být zábavné a velice zajímavé. Věříme, že projekt může pomoci zvýšit povědomí a atraktivitu technických profesí a můžeme tak inspirovat žáky k volbě technicky zameřeného povolání. Dalším podobným projektem jsou „Vývěvy do škol“. Vybraným školám jsme se rozhodli darovat vakuovou vývěvu, se kterou se učitelům fyziky zásadně rozšíří možnosti praktických ukázek experimentů. Učitelé jsou nadšení a velice vděční za tuto možnost. Věříme, že tato spolupráce se školami má smysl a může mít zásadní vliv nejen na atraktivitu technických oborů, ale tak nám pomáhá s budováním značky Edwards.

Děkujeme za rozhovor.

Za Vědavýzkum.cz se ptal Aleš Vlk

 

Fyzika a věda mohou být zábavné, ukazuje dětem projekt Kouzlení s vakuem.

 

 

---

O Edwards

Společnost Edwards je světovým lídrem v poskytování unikátních řešení v oblasti vakuových technologií, který působí ve více než třiceti zemích světa. Díky vakuovým vývěvám mohou vznikat mobilní telefony, počítače, LED displeje, fotovoltaické solární panely, ale i léčiva, čisté chemikálie, potraviny nebo třeba instantní káva, a mnoho dalších produktů. Vakuové vývěvy také umožňují vyspělý výzkum a vývoj v mnoha oblastech.

V Lutíně na Olomoucku sídlí moderní výrobní závod společnosti Edwards, kde pracuje více než 500 vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Výrobky společnost jsou dodávány zákazníkům prostřednictvím evropského distribučního centra umístěného v Olomouci.

V letošním roce slaví společnost Edwards 100 let od svého založení. Od roku 2014 je Edwards součástí švédské průmyslové skupiny Atlas Copco.