Co trápí český systém výzkumu, vývoje a inovací? Jaké změny se v této oblasti plánují? A v jaké fázi se nachází reforma doktorského studia? Na otázky portálu Vědavýzkum.cz odpovídala Radka Wildová, náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Co podle vás aktuálně nejvíce trápí český vědní systém? Jaká jsou možná řešení?
Bezesporu je komplikovanou a často velmi problematickou otázkou financování. Závazky České republiky jsou v této věci takové, že by se do roku 2030 měla výše investic do výzkumu, vývoje a inovací pohybovat na minimání úrovni 3 % HDP (při kombinaci veřejných a soukromých zdrojů). Věřím, že vláda ČR bude i nadále pokračovat v navyšování výdajů státního rozpočtu na tuto oblast, ačkoliv se stále potýkáme s přetrvávajícími dopady pandemie SARS-CoV-2/Covid 19 a nyní také především s humanitární krizí na Ukrajině, která je způsobena ruskou vojenskou agresí. Domnívám se, že investice do výzkumu vývoje a inovací jsou klíčové pro budoucí obnovu ekonomiky a pro její postupnou zelenou a digitální transformaci.
Při bližším pohledu na výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VVI) je nezbytné se zaměřit na správnou strukturalizaci. V uplynulých letech se bohužel některé dílčí sektory musely potýkat s podfinancováním. Zde mám na mysli především sektor velkých výzkumných infrastruktur, kde v rámci financování nebyla zohledňována ani meziroční inflace. Vedle inflace tu jsou také dopady energetické krize, to vše může vést k tomu, že se bez navýšení rozpočtových alokací mohou velké výzkumné infrastruktury dostat do existenčních problémů. Jedná se přitom o zcela unikátní znalostní a technologická zařízení, která mají rozsáhlé vědecké, technologické či socioekonomické dopady a která jsou na principu politiky otevřeného výzkumu provozovaná pro všechny uživatelské skupiny.
Jako roli v tomto směru hraje zapojení ČR do mezinárodní spolupráce?
Větší pozornost by měla být určitě věnována také podpoře mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích. Zejména v intenzitě zapojení do rámcového programu EU vnímám jednu z výrazných slabin české vědy. Problematická je především úroveň financování, která v případě „Horizontu Evropa“ může mít bezprostřední vliv na účast českých výzkumných subjektů ve schématech tohoto rámcového projektu (některá schémata totiž vyžadují kofinancování zapojenými státy). Tato oblast byla v uplynulých letech saturována výlučně díky vnitřní restrukturalizaci rozpočtu MŠMT, což již nebude pro další rozvoj dostačující. Bude proto do budoucna nezbytné diskutovat o výdajích na tuto oblast ze strany RVVI, potažmo vlády ČR.
Mikrocertifikáty i novela zákona o vysokých školách
Na jaké změny se MŠMT chystá v rámci sektoru výzkumu, vývoje a vysokého školství? Jaká agenda je aktuálně na stole?
Tak jako na jiných ministerstvech je i na MŠMT nejvíce aktuální české předsednictví Rady Evropské unie. V oblasti VVI konkrétně předsedání výzkumné konfiguraci Rady EU, s čímž souvisí náročný předsednický program, který intenzivně připravujeme.
Kromě toho nás v oblasti VVI čeká také nový rozpočtový rámec financování velkých výzkumných infrastruktur, zahájení čerpání prostředků v rámci programu EXCELES (jehož prostřednictvím MŠMT implementuje Národní plán obnovy ve výzkumném segmentu) a v neposlední řadě nás čeká rozběhnutí operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK).
V oblasti vysokého školství je pak také celá řada témat navázaných na programy Národního plánu obnovy, OP JAK a na „Program na podporu strategického řízení vysokých škol“. Díky těmto programům bude možné na vysokých školách rozvíjet celou řadu dílčích témat, jako jsou například flexibilní formy vzdělávání, digitalizace, rozšiřování přístupnosti VŠ, nové studijní programy v progresivních oblastech (digitální technologie, kvalita životního prostředí, odpadové hospodářství, sociální péče aj.), nebo také tzv. mikro-certifikáty, které budou jistě i tématem pro české předsednictví Rady Evropské unie.
Klíčovou agendou v oblasti vysokého školství je příprava novely zákona o vysokých školách, jejíž součástí by měla být také reforma doktorského studia s ambicí zlepšit současný ne úplně efektivní systém doktorského studia.
Čeho byste vy osobně ráda dosáhla ve své funkci? Jaké jsou vaše cíle?
Jako velkou výzvu v oblasti VVI vnímám rámcový program Horizont Evropa, věřím, že se podaří do něj co nejvíce zapojit české výzkumné prostředí. Podstatným úkolem také bude etablovat konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC (první konsorcium svého druhu, jehož statutární sídlo je umístěno v ČR) a to jak na národní, tak evropské a celosvětové úrovni. Ambicí ČR by teď mělo být především co nejdřívější zprovoznění experimentálního systémy ELI Beamlines a další rozšiřování členské základy konsorcia. Také jsme na MŠMT připraveni být nápomocni paní ministryni Langšádlové při práci na novelizaci zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (č. 130/2002 Sb.).
V oblasti vysokého školství je kromě již zmiňovaných témat samozřejmě velkou a nečekanou výzvou také integrace příchozích ukrajinských studentů, ale i vědeckých a akademických pracovníků. A to nejen v akutní fázi solidární pomoci a poskytnutí studentského a akademické azylu, ale také v další fází již systematické integrace příchozích do studia. Zde musím opravdu velmi poděkovat vysokým školám a dalším vědecko-výzkumným institucím, jak danou situaci zvládají a že samy stojí o spolupráci a podnikají řadu kroků k úspěšné integraci příchozích.
Reforma doktorského vzdělávání bude předložena vládě v létě
Často se hovoří o problému zvýšené byrokratizace ve vědě a výzkumu. Plánujete v tomto směru nějaké změny? Pokud ano, jaké?
De-byrokratizace české vědy na únosnější mez je zajisté téma, kterému se musíme věnovat. V uplynulých letech bylo toto téma často skloňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace, která za tímto účelem ustavila i speciální pracovní skupinu. Pevně věřím a doufám, že se podaří v této věci postoupit, mj. i v kontextu avizované nutnosti novelizovat zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
V programovém prohlášení vlády stojí, že současná vláda se bude zasazovat o „slaďování profesního a rodinného života, zvýšení podílu žen ve vědě, posilování motivace mladých vědců k výzkumné kariéře.“ Jaká konkrétní opatření v této souvislosti plánujete?
MŠMT se v této agendě dlouhodobě angažuje a v uplynulých letech vytvořilo základy pro to, aby jakékoliv politické směřování v této oblasti stálo na již zmiňovaných relevantních informačních a analytických základech. V minulém roce byl proto připraven projekt sdílených činností STRATIN+ (Strategická inteligence pro výzkum a inovace), který byl předložen ke schválení vládě. Na jeho realizaci se již úzce spolupracuje s Národním kontaktním centrem – gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR. Při Radě pro výzkum, vývoj a inovace působí taktéž zvláštní pracovní skupina de facto spolupracující na činnostech projektu STRATIN+. Předpokládám, že výstupy projektu STRATIN+ povedou k takovým opatřením celonárodního charakteru, která v tomto ohledu situaci v ČR podstatně zlepší.
V jaké fázi je reforma doktorského vzdělávání? Co se v této oblasti plánuje a jaký by mohl být přibližně časový horizont této reformy?
Reforma doktorského studia je několikaletým komplexním úkolem legislativním, koncepčním a finančním a bude vyžadovat i transformaci vnitřních procesů vysokých škol a fakult spojených s vedením doktorských studentů. Legislativní návrhy úprav v zákoně o vysokých školách a nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství souvisejících s doktorským studiem jsou finalizovány s reprezentací vysokých škol – debatuje se zejména o několika málo bodech, na kterých zatím nepanuje naprostá shoda. Jsou to výše stipendia, rozhodnutí o povinné/nepovinné výuce a možnosti spojení prezenčního studia s pracovním úvazkem. Na základě plánu legislativních prací vlády by novela zákona o vysokých školách, jejíž součástí je reforma doktorského studia (legislativní část), měla být předložena k projednání vládě v srpnu 2022.
S novou vládou byla uvedena do funkce také nová ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Jaké podoby spolupráce aktuálně plánujete?
S paní ministryní Langšádlovou již probíhá intenzivní vzájemná komunikace a věřím, že se nám daří nastavit model spolupráce, který bude efektivně propojovat obě gesce. MŠMT je nejvýznamnějším poskytovatelem podpory na výzkum, vývoj a inovace v ČR a je také gestorem mezinárodní spolupráce ČR v daných oblastech, dále je zodpovědné za čerpání prostředků politiky soudržnosti EU ve veřejném výzkumném sektoru, či za plnění Národního plánu obnovu ČR (co do jeho výzkumného segmentu). Jak úřad paní ministryně tak MŠMT tedy nesou velkou odpovědnost za rozvoj oblasti VVI a jsem ráda, že s velkou odpovědností k tomu přistupuje i celá vláda ČR i s ohledem na nadcházející české předsednictví Rady Evropské unie.
Děkujeme za rozhovor!
Zdroj: Vědavýzkum.cz (JT)
Foto: MŠMT
Radka Wildová
absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Po pedagogické praxi na několika základních školách nastoupila v roce 1993 jako akademická pracovnice na Pedagogickou fakultu UK, kde byla v letech 2009 až 2016 i děkankou. V roce 2016 se pak stala prorektorkou Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti. Je autorkou či spoluautorskou řady odborných publikací a členkou několika domácích i zahraničních expertních týmů. Od 1. února 2022 působí jako náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
