Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jmenovala nové členy poradní Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) pro další pětileté období. Mezi nimi je i Renata Veselská z Masarykovy univerzity.
EGE je nezávislý multidisciplinární orgán založený v roce 1991, který poskytuje vrcholným evropským politikům expertní stanoviska ve všech oblastech, v nichž se v souvislosti s pokroky ve vědě a technice objevují nová etická dilemata. Kromě otázek vyvolaných pandemií koronaviru řešila EGE v minulém období například témata editace genomu nebo umělé inteligence.
Renata Veselská, která působí v Oddělení genetiky a molekulární biologie Přírodovědecké fakulty MU a v Ústavu lékařské etiky Lékařské fakulty MU, své jmenování členkou EGE nepovažuje pouze za svůj profesní úspěch, ale i za úspěch Masarykovy univerzity coby prestižní akademické instituce – zejména proto, že ČR v EGE dosud svého zástupce nikdy neměla a zastoupení zemí bývalého východního bloku v EGE bylo minoritní.
Jaká byla Vaše motivace zajímat se o EGE a proč jste se rozhodla kandidovat do této skupiny?
O aktivity EGE se zajímám už asi 25 let, neboť jde o nejdůležitější a nejvlivnější etickou komisi v Evropě. Přiznám se, že až do loňského roku mne však nenapadlo, že bych se někdy mohla stát členkou EGE, protože výběr členů je nesmírně kompetitivní záležitostí a probíhá jedenkrát za pět let, když se obnovuje mandát komise. A přestože členové EGE jsou jmenováni na základě své odborné kompetence, a nikoliv jako zástupci svých zemí, dosavadní členy ze zemí bývalého východního bloku za celou dobu její existence byste spočítali na jedné ruce. Při zveřejnění poslední výzvy jsem však byla z několika stran dotázána, zda to nechci zkusit. A při zvážení všech okolností jsem se rozhodla, že ano.
Čeho byste chtěla v EGE dosáhnout?
EGE není uskupení, do kterého by člověk kandidoval s nějakým volebním programem či s vizí, že zde chce něčeho konkrétního „dosáhnout“. Jde o službu v zájmu celku – přicházím se svou profesní expertízou, která zahrnuje jak bioetiku, tak molekulární biologii, a se všemi svými pracovními i osobními zkušenostmi. Stejně tak i ostatní nově jmenovaní kolegové. Nepochybuji o tom, že naším společným zájmem bude to, aby EGE i nadále dobře fungovala jako celek. Hlavní náplní naší práce bude poskytovat kvalitně odborně podložená stanoviska předsedkyni Evropské komise a celému sboru komisařů, kromě toho EGE slouží i jako referenční bod pro Radu Evropy, Evropský parlament a národní etické komise. Bude tedy primárně záležet na konkrétních zadáních, které bude EGE dostávat.
Čím se nyní zabýváte na Masarykově univerzitě?
Na univerzitní úrovni mám v oblasti etiky především na starost jako předsedkyně fungování Etické komise pro výzkum, která má za úkol posuzovat etické aspekty projektů řešených na univerzitě a zejména chránit zájmy účastníků výzkumu – takovýchto projektů ročně hodnotíme více než sto, většinou pro grantové soutěže. Na Ústavu lékařské etiky už třetím rokem pracuji na projektu INSURE, jehož cílem je podpora etiky výzkumu v českém akademickém prostředí, a dále zde vyučuji dva nové předměty zaměřené na bioetiku, které jsou nabízeny jako součást společného univerzitního základu. Kromě toho na Ústavu experimentální biologie aktuálně dokončuji jeden výzkumný projekt zabývající se mechanismy léčby nádorů, přednáším na několika kurzech z oblasti buněčné biologie a starám se jako garant o dva studijní programy. Loni pak přibyla další zkušenost v podobě práce na novém znění Etického kodexu Masarykovy univerzity a pokračuje i spolupráce se zahraničními kolegy v oblasti etiky výzkumu a vědecké integrity v rámci projektu Alliance for Life Sciences.
Jak se členství v EGE odrazí ve vaší pedagogické činnosti?
Nepochybuji o tom, že velmi zásadním způsobem. Ostatně jako každá klíčová profesní zkušenost, která člověka posouvá někam dál. Členství v EGE, a tím i možnost spolupráce s lidmi, kteří jsou ve svém oboru vynikající, mi zcela jistě umožní řadu věcí vidět ve zcela jiné perspektivě než dosud. Nebude to ovšem znamenat přímý transfer. Ve svých přednáškách o bioetice se snažím studentům nevnucovat vlastní postoje a názory, ale dovést je k tomu, aby si určité otázky sami začali vůbec klást. A pokud možno i sami hledali odpovědi. Je-li takové hledání a názorové tříbení poctivé, je to ta nejdůležitější věc, kterou jim mohu nabídnout.
Autor: Ondřej Požár
Zdroj: Masarykova Univerzita
Foto: Helena Brunnerová
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
