Rozhovor s kandidátem na předsedu AV ČR: Libor Grubhoffer

V čem plánujete navázat na dosavadní předsedkyni Evu Zažímalovou a kde naopak plánujete změny?

Paní předsedkyně Eva Zažímalová navázala na své předchůdce ve vedení Akademie věd (AV) tím, že rozšířila podporu mladých talentovaných vědců o program Lumina quaeruntur, umožňující jim založit vlastní výzkumnou skupinu, zasloužila se rovněž o zvýraznění společensky významné podpory mladých vědkyň a vědců vracejících se z rodičovské dovolené a konečně přičiněním paní předsedkyně bylo ustaveno a činnost zahájilo Centrum transferu AV ČR (CETAV). To jsou jistě směry, ve kterých je záhodno pokračovat.

AV se však v uplynulém období ještě více uzavřela sama do sebe, prohloubila tak svoji izolaci ve výzkumném prostoru a neubránila se nežádoucí byrokratizaci zejména v administrativně servisní součásti Střediska společných činností, SSČ, v.v.i. Ocitla se tak na rozcestí a musí si položit otázku, zda pokračovat postaru a prohlubovat tak negativní jevy v řízení a organizaci AV, nebo je zásadním způsobem zrevidovat a dosáhnout shody v nové Akademické radě a v Akademickém sněmu pro jejich řešení a začít je napravovat.

Při detailním pohledu na počínání AV je zřejmé, že většina výzkumných pracovišť (v.v.i.) byla v minulosti úspěšně konsolidována, počíná si ve své hlavní činnosti v četných případech dokonce vynikajícím způsobem, to platí pro pracoviště napříč vědními oblastmi, od matematiky, přírodních a technických věd až po humanitní a společenské vědy. Problém je, že vedení AV dosud nenašlo klíč ke spravedlivému rozlišení pracovišť z hlediska institucionálních rozpočtových prostředků na základě jejich výsledků v mezinárodním hodnocení či dosahovaných výsledků v jejich hlavní výzkumné činnosti.

Pokud nedokáže příští vedení najít odvahu k takovému ,rozumnému´ diferencovanému přístupu, začne AV v příštích letech nutně stagnovat, mj. proto, že od příštího programového období nemůže česká věda a výzkum počítat s 9 mld. Kč z operačních programů a nejspíše ani s 5 mld. Kč z Národního plánu obnovy.

Jaký máte plán na zvýšení a podporu excelence v tuzemské vědě?

Věda v našem výzkumném prostoru má v současnosti namnoze velmi kvalitní infrastrukturní zázemí, mnohá pracoviště, původní i nově zřízená z prostředků operačních programů či v rámci programu velkých výzkumných infrastruktur ESFRI, jsou vybavena špičkovými přístroji, o jejichž udržitelnost, modernizaci a též průběžné rozšiřování přístrojového parku o další nákladné přístroje se budeme muset postarat v naší již tak poněkud hypertrofované výzkumné základně experimentální vědy a výzkumu. K tomu bude na národní úrovni nezbytné vytěžit maximum možností investičních prostředků z různých zdrojů, strategicky se orientovat, hledět na uplatnění se v silné mezinárodní konkurenci a sledovat naši oborovou skladbu výzkumu a její výběrovost směrem k excelenci. Mnohem větší roli v tom bude muset hrát sdílení a propojování náročných zařízení (facilit) a společné hledání finančních zdrojů pro přístrojové investice po konci či redukci kohezní politiky.

Pokud jde o peníze na výzkumnou činnost, ale též mzdové složky (osobní výdaje) spojené s výzkumem, bude nutné správně nastavit systém hodnocení motivující k excelenci ve výkonu výzkumných týmů. Každoroční kritické analýzy výzkumných týmů na všech pracovištích se musí stát samozřejmou součástí agendy vícestupňového hodnocení v AV stejně, jako jím musí být neformální plán výzkumné činnosti pro pětiletá období. Správně nastavené vícestupňové hodnocení reflektující vývoj vědy je podmínkou nutnou pro efektivní využití veřejné podpory.

Ve zbytku současného programového období pro Horizont Evropa se přímo nabízí pro podporu excelence využít program MCSA COFUND, umožňující vytvářet konsorcia pracovišť pro perspektivní postdoky. Ta musí být napříště základem excelence v tuzemské vědě. Nezbytné je též využít všech možností v personální politice tuzemské vědy, které nabízí již fungující sítě Czexpats a Expats, jakož i mnohem těsnější spolupráce s CZELO a jednotlivými attaché pro vědu a výzkum při diplomatických zastoupeních. Hledání finančních a lidských zdrojů pro excelenci ve vědě a výzkumu nikdy nekončí!

Jakým způsobem budete podporovat mladé vědce a vědkyně, aby ve vědě zůstávali?

Talentované mládí ve vědě je kategorický imperativ progresivního rozvoje vědeckého výzkumu, bez něhož by nebyla zajištěna kontinuita ani potřebná diskontinuita v provozu výzkumných pracovišť. Vědecké mládí ve vědě dává vědě smysl, a proto musí vedení AV napřít veškeré úsilí k vytváření rovných příležitostí mezi mladými vědci a vědkyněmi, usnadňovat jejich návrat z rodičovských dovolených, dbát genderové rovnosti v jejich kariérním postupu a mzdovém ohodnocení a podporovat hmotnými i nehmotnými nástroji jejich oddanost vědě. Bez oddanosti zůstane mladý talent pro vědu na půlce cesty.

Neměli bychom však dopustit, jak tomu bývalo často v minulosti, aby se z mladých vědě oddaných bytostí stávali jedinci patologickým způsobem závislí na práci. To často končí slabou efektivitou jejich práce a jakýmsi zmarem jejich bytí. Z osobní zkušenosti mohu konstatovat, že to, co mně činí největší radost v mé každodenní práci, jsou právě mladí talentovaní kolegové a kolegyně v našich výzkumných týmech. Je radost sledovat jejich počínání – ať to jsou Czexpati a Expati nebo ještě vědě se oddávající studenti všech stupňů. Není však v naší zemi vše špatné nebo horší, kupříkladu naši navrátilci, ale i zahraniční akvizice, nesmírně oceňují samozřejmost, s jakou poskytujeme péči o jejich děti v našich dětských skupinách či školkách, nikoliv samozřejmou ve vyspělých zemích, ke kterým vzhlížíme.

Jak chcete zvýšit podíl zahraničních vědců v Akademii?

V současné době jsme v tuzemsku dosáhli stavu, že na špičkových pracovištích působí více než 30 % kolegů a kolegyň ze zahraničí, zemí celého světa. To je nesmírně příznivá okolnost navzdory všem byrokratickým protivenstvím našeho cizineckého zákona a migrační politiky obecně. Základem jsou konkurenceschopné mzdy, těch nelze dosáhnout bez zvláštních zdrojů na podporu perspektivních pracovníků (takovým je i program PPLZ v AV, ten však přestává být konkurenceschopným), nebo projekty v rámci operačních programů, případně již výše zmíněná výzva programu HORIZON EUROPE COFUND. Hodí se ideálně pro sdílení dostatečně velkých platů postdoků ze zahraničí/expatů v rámci vytvářených konsorcií mezi ústavy/pracovišti na rozhraní jejich tematických zájmů. Požaduje však 30% kofinancování, to si jednotlivá pracoviště těžko mohou dovolit.

Bude proto nutné, aby AV dokázala alokovat prostředky pro kofinancování těchto pro excelentní výzkum strategicky významných projektů. Bez těchto příležitostí nelze počítat s dlouhodobou udržitelností lidských zdrojů z vyspělých západních zemí. Česká republika bohužel sama o sobě neumožňuje relacemi mzdových prostředků, aby si mladí kolegyně a kolegové z vyspělých západních zemí mohli dovolit hradit sociální a zdravotní pojištění ve své mateřské zemi z tuzemských platů na našich pracovištích.

K oné jedné třetině Expatů přispěla zásadním způsobem kohezní politika Evropské komise, co bude po jejím konci či redukci v roce 2027, nelze zatím předjímat.

Jak se díváte na popularizaci vědy a její současnou podobu na AV ČR?

AV na centrální úrovni i na jednotlivých pracovištích věnuje už tradičně patřičnou pozornost jak obecné popularizaci vědy, tak i přibližování významných počinů vlastní výzkumné práce široké veřejnosti. Ostatně je to nedílná součást hlavní činnosti AV, jsme dokonce povinni přibližovat srozumitelnou formou výsledky naší práce spoluobčanům, daňových poplatníkům. Éra našeho žití nabízí v tomto směru nepřeberné možnosti od tradičních forem medializace, tiskové či audiovizuální, přes webové stránky či podcasty, až po využívání sociálních sítí jako moderních technických vymožeností pro komunikaci a popularizaci vědy a výzkumu.

To vše s vědomím jejich nezastupitelných silných stránek, ale také jejich slabin v podobě masivního střetávání vědeckého racionálna s pavědou či úmyslným šířením nepravd a lží. Právě tato neblahá okolnost klade ještě mnohem větší nároky na kvalitní, objektivní a kritickou medializaci vědeckých poznatků o stavu našeho světa.

AV před časem zrušila Akademický bulletin, měsíčník informací o všem, co se v AV za uplynulý měsíc událo, přiznám se, že mě v nabídce periodik AV chybí. Nepochybně úspěšným projektem v oblasti „propagandy” jsou AVexy, nepravidelně vydávaná tiskovina k aktuálně společensky závažným tématům určená širší veřejnosti, ale též našim zastupitelům v Parlamentu ČR, místních a regionálních zastupitelstvech, činitelům v exekutivních orgánech státu a veřejné správy, velmi oblíbený zdroj kvalitních informací z pera předních vědců AV.

Tradiční vysokou kvalitu si v posledních letech drží ediční činnost Nakladatelství Academia se sítí „značkových“ prodejen, momentálně pouze v Praze. Rozhodně je v zájmu šíření odborné i vědecko-populární literatury, zájmu prohlubování společenského povědomí o AV, aby se tato síť rozšířila též do dalších center vědy a vzdělávání v regionech Čech a Moravy.

Máte v plánu některé ústavy rušit nebo slučovat?

Odpověď na tuto otázku je za současného zákonného ukotvení AV a jejich pracovišť coby v.v.i. velmi jednoduchá, protože takové kroky nejsou bezprostředně v pravomoci vrcholového představitele AV.

Demokratický systém rozhodovacích procesů s příslušnými pojistkami taková rozhodnutí přímo od stolu naštěstí ani neumožňují. Rozhodující jsou výsledky pracovišť (v.v.i.) v jejich hlavní činnosti vyhodnocené v mezinárodní evaluaci, ta dosud vyhodnotila většinu pracovišť AV jako výborné nebo velmi dobré a jenom v několika málo případech je označila za dobré či vyhovující.

Případné slučování pracovišť, to je úplně jiná záležitost. Hlavním argumentem pro případné slučování do center nebo jejich fúzi by měla být výrazná synergie ve vztazích uvnitř a vnitřní kompetice, které se v konečném řešení musí projevit i v efektivitě hospodaření s finančními zdroji a citelným nárůstem produktivity a současně i kvality výzkumu. Středisko servisních činnosti AV ČR (SSČ) s problematickým statutem v.v.i. a přebujelou byrokracií bude nezbytné podrobit revizi organizačního ukotvení a hospodářské činnosti a učinit nezbytné změny v zájmu efektivního fungování ku prospěchu AV a jejich vědeckých pracovišť.

Plánujete nějaké změny ve financování ústavů a vědců AV ČR?

Pokračovat nadále v dosavadní rozpočtové praxi je dlouhodobě neudržitelné, jedná se o v minulosti nastavenou tvorbu rozpočtu pro jednotlivá pracoviště aktualizovanou vyjednáváním pro následující rok podle situace veřejných rozpočtů a potažmo i situace na politické scéně. Institucionálních prostředků v naší samostatné kapitole AV nebude nikdy dost a lze se nadít pouze pozvolného nárůstu jejího objemu, ten skokový je zcela nerealistický. Jinými slovy – institucionálních prostředků z veřejných zdrojů se bude vždycky nedostávat a snahy o zvrácení poměru financování účelového versus institucionálního pro AV je nerealistické.

Nelze dlouhodobě udržovat na špičkové úrovni pracoviště přes všechna vědní odvětví s nivelizovaným rozpočtem institucionálních prostředků s jenom zcela zanedbatelnými rozpočtovými bonusy s výborným hodnocením v periodické mezinárodní evaluaci. Rozlišení kvality na základě takového hodnocení musí být výraznější a musí sledovat dynamické trendy, musí současně spravedlivě navyšovat ale i snižovat rozpočty dle výsledků hodnocení, v každém případě však musí být realistické. Takový model financování bude nezbytné připravit v zájmu udržitelnosti kvality a rozvoje potenciálu pro excelenci.

Zdroj: Vědavýzkum.cz

Libor Grubhoffer (1957) působí jako ředitel Biologického centra Akademie věd ČR. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a emeritním předsedou Učené společnosti České republiky. Absolvoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze studium biochemie, v Ústavu sér a očkovacích látek a Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze získal doktorát v mikrobiologii/virologii. Věnuje se studiu klíšťat, viru klíšťové encefalitidy a spirochét lymské borreliózy. Je bývalým ředitelem Parazitologického ústavu AV ČR; emeritním děkanem Přírodovědecké fakulty JU a rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dle databáze Scopus napsal 162 dokumentů, které byly 4698x citovány, má h-index 37 (údaje k 7. 10. 2024).